Itálie si připomíná tragédii Costy Concordie, odsouzeného kapitána by mohli pustit do domácího vězení

Přeživší i pozůstalí si připomenou deset let od ztroskotání výletní lodi Costa Concordia. Plavidlo tehdy narazilo na útes u italského ostrova Giglio a neštěstí nepřežilo 32 lidí. Za havárii bylo odsouzeno pět lidí ze společnosti, která loď provozovala, a také kapitán Francesco Schettino, jenž se odchýlil od kurzu a po nárazu opustil loď mezi prvními. Schettino dostal šestnáctiletý trest, letos by mohl být propuštěn do domácího vězení.

„Někteří přeživší už kapitánovi částečně odpouštějí, ale velké většině to život zcela změnilo. Někteří prohlašují, že stále ještě po deseti letech nestrávili jedinou noc bez utišujících léků, že nedokážou prospat noc, aniž by se probudili s pocitem dušení či topení se,“ připomněla spolupracovnice ČT v Itálii Vědunka Lunardi.

Mnozí přeživší a pozůstalí se ale podle ní ve čtvrtek na Giglio vrátí, aby si tragédii připomněli. Na minutu přesně deset let od nárazu se rozezní sirény a ozvou se všechny lodě, které v tamním přístavu budou, dodala spolupracovnice ČT.

Krátká cesta luxusní lodi

Costa Concordia vyplula v pátek 13. ledna 2012 v 19:00 z přístavu Civitavecchia u Říma na sedmidenní výletní plavbu po Středomoří. Téhož dne narazila ve 21:45 asi tři sta metrů od ostrova Giglio u pobřeží jižního Toskánska na útes.

V boku 290 metrů dlouhé lodi vznikla asi sedmdesátimetrová trhlina, jíž záhy natekla do strojovny voda, která způsobila výpadek proudu. Hodinu po nárazu hlásila pobřežní stráž, že loď uvízla na mělčině, což kapitán Francesco Schettino nejprve popřel; až o čtvrt hodiny později oznámil, že nařídil evakuaci.

Na palubě bylo 4229 osob, z toho 3216 turistů z šedesátky zemí – nejvíce Italů (989) a Němců (asi 570). Nehoda si vyžádala 32 životů. Poslední oběť se podařilo nalézt až začátkem listopadu 2014, jednalo se o pozůstatky číšníka, které uvízly na palubě lodi pod převrhnutým nábytkem.

6 minut
Studio 6: Deset let od nehody výletní lodi Costa Concordia
Zdroj: ČT24

Schettino dostal šestnáct let

Vinu na ztroskotání nese kapitán Schettino, jenž se odchýlil od kurzu a přiblížil loď ke břehu manévrem zvaným inchino, jímž někdy výletní lodě rozsvícenými světly a sirénami zdraví obyvatele ostrova.

Potápějící se loď navíc Schettino opustil mezi prvními, ačkoli jako kapitán měl být tím posledním, kdo z paluby odejde. V médiích si proto vysloužil přezdívku „zbabělý kapitán“.

Schettino byl po nehodě zatčen a půl roku strávil v domácím vězení, dostal i výpověď kvůli zanedbání služebních povinností. Soud s ním začal v červenci 2013. Během procesu vyšlo najevo, že v osudnou chvíli s ním na můstku byla moldavská tanečnice Domnica Cemortanová, s níž měl „aférku“. Žena nicméně vypověděla, že její přítomnost kapitána nijak nerozptylovala. 

Schettinovi hrozilo až 26 let vězení, v únoru 2015 byl odsouzen na šestnáct let. Dostal i pětiletý zákaz velet lodi a doživotní zákaz výkonu veřejné funkce. Rozsudek potvrdil italský odvolací soud v květnu 2016 a o rok později také italský nejvyšší soud.

„Velmi pravděpodobně bude moct v květnu tohoto roku odejít do domácího vězení,“ uvedla Lunardi s tím, že Schettino je považován za vzorného vězně. Jeho právníci se podle ní už dříve obrátili na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, neboť kapitán se považuje za oběť a necítí zodpovědnost za tragédii.

Tresty pro zaměstnance lodní společnosti

Už v červenci 2013 bylo odsouzeno pět zaměstnanců provozovatele lodi, společnosti Costa Crociere, k trestům od 18 do 34 měsíců. Kormidelník lodi, krizový manažer společnosti a tři důstojníci posádky byli všichni odsouzeni za mnohonásobné zabití z nedbalosti, palubní důstojníci a kormidelník navíc za způsobení havárie plavidla z nedbalosti.

Italská společnost Costa Crociere, operující pod značkou Costa Cruises, je dceřinou firmou britsko-americké firmy Carnival Corporation, největšího rejdařství světa.

Poprvé vyplula v roce 2006

Costa Concordia byla na vodu spuštěna v září 2005, na první plavbu vyplula v červenci násedujícího roku. Stavba lodi o délce 290 metrů a šířce 35 metrů stála asi 450 milionů eur (zhruba 12,4 miliardy korun).

Vrak lodi byl vyzvednut v polovině září 2013. Nepřímo se na tom podílela i slévárna firmy Kovosvit MAS Sezimovo Ústí, která dodala odlitky švýcarskému výrobci vzduchotechniky, jenž se manévru účastnil. V červenci 2014 pak kdysi velkolepé plavidlo dorazilo po čtyřdenní cestě do italského Janova k sešrotování.

Dělníci poté pracovali na odstrojení vnitřních prostor a v září 2016 se loď vydala na svou poslední plavbu: na asi čtyři kilometry dlouhou cestu z jedné části přístavu do druhé. Přesun trval několik hodin a vrak táhlo pět remorkérů. Kvůli této akci byl přístav uzavřen pro veškerý provoz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 35 mminutami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 3 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 9 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 10 hhodinami
Načítání...