Itálie si připomíná tragédii Costy Concordie, odsouzeného kapitána by mohli pustit do domácího vězení

Přeživší i pozůstalí si připomenou deset let od ztroskotání výletní lodi Costa Concordia. Plavidlo tehdy narazilo na útes u italského ostrova Giglio a neštěstí nepřežilo 32 lidí. Za havárii bylo odsouzeno pět lidí ze společnosti, která loď provozovala, a také kapitán Francesco Schettino, jenž se odchýlil od kurzu a po nárazu opustil loď mezi prvními. Schettino dostal šestnáctiletý trest, letos by mohl být propuštěn do domácího vězení.

„Někteří přeživší už kapitánovi částečně odpouštějí, ale velké většině to život zcela změnilo. Někteří prohlašují, že stále ještě po deseti letech nestrávili jedinou noc bez utišujících léků, že nedokážou prospat noc, aniž by se probudili s pocitem dušení či topení se,“ připomněla spolupracovnice ČT v Itálii Vědunka Lunardi.

Mnozí přeživší a pozůstalí se ale podle ní ve čtvrtek na Giglio vrátí, aby si tragédii připomněli. Na minutu přesně deset let od nárazu se rozezní sirény a ozvou se všechny lodě, které v tamním přístavu budou, dodala spolupracovnice ČT.

Krátká cesta luxusní lodi

Costa Concordia vyplula v pátek 13. ledna 2012 v 19:00 z přístavu Civitavecchia u Říma na sedmidenní výletní plavbu po Středomoří. Téhož dne narazila ve 21:45 asi tři sta metrů od ostrova Giglio u pobřeží jižního Toskánska na útes.

V boku 290 metrů dlouhé lodi vznikla asi sedmdesátimetrová trhlina, jíž záhy natekla do strojovny voda, která způsobila výpadek proudu. Hodinu po nárazu hlásila pobřežní stráž, že loď uvízla na mělčině, což kapitán Francesco Schettino nejprve popřel; až o čtvrt hodiny později oznámil, že nařídil evakuaci.

Na palubě bylo 4229 osob, z toho 3216 turistů z šedesátky zemí – nejvíce Italů (989) a Němců (asi 570). Nehoda si vyžádala 32 životů. Poslední oběť se podařilo nalézt až začátkem listopadu 2014, jednalo se o pozůstatky číšníka, které uvízly na palubě lodi pod převrhnutým nábytkem.

6 minut
Studio 6: Deset let od nehody výletní lodi Costa Concordia
Zdroj: ČT24

Schettino dostal šestnáct let

Vinu na ztroskotání nese kapitán Schettino, jenž se odchýlil od kurzu a přiblížil loď ke břehu manévrem zvaným inchino, jímž někdy výletní lodě rozsvícenými světly a sirénami zdraví obyvatele ostrova.

Potápějící se loď navíc Schettino opustil mezi prvními, ačkoli jako kapitán měl být tím posledním, kdo z paluby odejde. V médiích si proto vysloužil přezdívku „zbabělý kapitán“.

Schettino byl po nehodě zatčen a půl roku strávil v domácím vězení, dostal i výpověď kvůli zanedbání služebních povinností. Soud s ním začal v červenci 2013. Během procesu vyšlo najevo, že v osudnou chvíli s ním na můstku byla moldavská tanečnice Domnica Cemortanová, s níž měl „aférku“. Žena nicméně vypověděla, že její přítomnost kapitána nijak nerozptylovala. 

Schettinovi hrozilo až 26 let vězení, v únoru 2015 byl odsouzen na šestnáct let. Dostal i pětiletý zákaz velet lodi a doživotní zákaz výkonu veřejné funkce. Rozsudek potvrdil italský odvolací soud v květnu 2016 a o rok později také italský nejvyšší soud.

„Velmi pravděpodobně bude moct v květnu tohoto roku odejít do domácího vězení,“ uvedla Lunardi s tím, že Schettino je považován za vzorného vězně. Jeho právníci se podle ní už dříve obrátili na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, neboť kapitán se považuje za oběť a necítí zodpovědnost za tragédii.

Tresty pro zaměstnance lodní společnosti

Už v červenci 2013 bylo odsouzeno pět zaměstnanců provozovatele lodi, společnosti Costa Crociere, k trestům od 18 do 34 měsíců. Kormidelník lodi, krizový manažer společnosti a tři důstojníci posádky byli všichni odsouzeni za mnohonásobné zabití z nedbalosti, palubní důstojníci a kormidelník navíc za způsobení havárie plavidla z nedbalosti.

Italská společnost Costa Crociere, operující pod značkou Costa Cruises, je dceřinou firmou britsko-americké firmy Carnival Corporation, největšího rejdařství světa.

Poprvé vyplula v roce 2006

Costa Concordia byla na vodu spuštěna v září 2005, na první plavbu vyplula v červenci násedujícího roku. Stavba lodi o délce 290 metrů a šířce 35 metrů stála asi 450 milionů eur (zhruba 12,4 miliardy korun).

Vrak lodi byl vyzvednut v polovině září 2013. Nepřímo se na tom podílela i slévárna firmy Kovosvit MAS Sezimovo Ústí, která dodala odlitky švýcarskému výrobci vzduchotechniky, jenž se manévru účastnil. V červenci 2014 pak kdysi velkolepé plavidlo dorazilo po čtyřdenní cestě do italského Janova k sešrotování.

Dělníci poté pracovali na odstrojení vnitřních prostor a v září 2016 se loď vydala na svou poslední plavbu: na asi čtyři kilometry dlouhou cestu z jedné části přístavu do druhé. Přesun trval několik hodin a vrak táhlo pět remorkérů. Kvůli této akci byl přístav uzavřen pro veškerý provoz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 45 mminutami

Dánsko i Německo poslaly vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž třináct vojáků průzkumné mise z Německa. Americký prezident Donald Trump trvá na získání strategického ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 2 hhodinami

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 3 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...