Itálie si připomíná tragédii Costy Concordie, odsouzeného kapitána by mohli pustit do domácího vězení

Přeživší i pozůstalí si připomenou deset let od ztroskotání výletní lodi Costa Concordia. Plavidlo tehdy narazilo na útes u italského ostrova Giglio a neštěstí nepřežilo 32 lidí. Za havárii bylo odsouzeno pět lidí ze společnosti, která loď provozovala, a také kapitán Francesco Schettino, jenž se odchýlil od kurzu a po nárazu opustil loď mezi prvními. Schettino dostal šestnáctiletý trest, letos by mohl být propuštěn do domácího vězení.

„Někteří přeživší už kapitánovi částečně odpouštějí, ale velké většině to život zcela změnilo. Někteří prohlašují, že stále ještě po deseti letech nestrávili jedinou noc bez utišujících léků, že nedokážou prospat noc, aniž by se probudili s pocitem dušení či topení se,“ připomněla spolupracovnice ČT v Itálii Vědunka Lunardi.

Mnozí přeživší a pozůstalí se ale podle ní ve čtvrtek na Giglio vrátí, aby si tragédii připomněli. Na minutu přesně deset let od nárazu se rozezní sirény a ozvou se všechny lodě, které v tamním přístavu budou, dodala spolupracovnice ČT.

Krátká cesta luxusní lodi

Costa Concordia vyplula v pátek 13. ledna 2012 v 19:00 z přístavu Civitavecchia u Říma na sedmidenní výletní plavbu po Středomoří. Téhož dne narazila ve 21:45 asi tři sta metrů od ostrova Giglio u pobřeží jižního Toskánska na útes.

V boku 290 metrů dlouhé lodi vznikla asi sedmdesátimetrová trhlina, jíž záhy natekla do strojovny voda, která způsobila výpadek proudu. Hodinu po nárazu hlásila pobřežní stráž, že loď uvízla na mělčině, což kapitán Francesco Schettino nejprve popřel; až o čtvrt hodiny později oznámil, že nařídil evakuaci.

Na palubě bylo 4229 osob, z toho 3216 turistů z šedesátky zemí – nejvíce Italů (989) a Němců (asi 570). Nehoda si vyžádala 32 životů. Poslední oběť se podařilo nalézt až začátkem listopadu 2014, jednalo se o pozůstatky číšníka, které uvízly na palubě lodi pod převrhnutým nábytkem.

Nahrávám video

Schettino dostal šestnáct let

Vinu na ztroskotání nese kapitán Schettino, jenž se odchýlil od kurzu a přiblížil loď ke břehu manévrem zvaným inchino, jímž někdy výletní lodě rozsvícenými světly a sirénami zdraví obyvatele ostrova.

Potápějící se loď navíc Schettino opustil mezi prvními, ačkoli jako kapitán měl být tím posledním, kdo z paluby odejde. V médiích si proto vysloužil přezdívku „zbabělý kapitán“.

Schettino byl po nehodě zatčen a půl roku strávil v domácím vězení, dostal i výpověď kvůli zanedbání služebních povinností. Soud s ním začal v červenci 2013. Během procesu vyšlo najevo, že v osudnou chvíli s ním na můstku byla moldavská tanečnice Domnica Cemortanová, s níž měl „aférku“. Žena nicméně vypověděla, že její přítomnost kapitána nijak nerozptylovala. 

Schettinovi hrozilo až 26 let vězení, v únoru 2015 byl odsouzen na šestnáct let. Dostal i pětiletý zákaz velet lodi a doživotní zákaz výkonu veřejné funkce. Rozsudek potvrdil italský odvolací soud v květnu 2016 a o rok později také italský nejvyšší soud.

„Velmi pravděpodobně bude moct v květnu tohoto roku odejít do domácího vězení,“ uvedla Lunardi s tím, že Schettino je považován za vzorného vězně. Jeho právníci se podle ní už dříve obrátili na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, neboť kapitán se považuje za oběť a necítí zodpovědnost za tragédii.

Tresty pro zaměstnance lodní společnosti

Už v červenci 2013 bylo odsouzeno pět zaměstnanců provozovatele lodi, společnosti Costa Crociere, k trestům od 18 do 34 měsíců. Kormidelník lodi, krizový manažer společnosti a tři důstojníci posádky byli všichni odsouzeni za mnohonásobné zabití z nedbalosti, palubní důstojníci a kormidelník navíc za způsobení havárie plavidla z nedbalosti.

Italská společnost Costa Crociere, operující pod značkou Costa Cruises, je dceřinou firmou britsko-americké firmy Carnival Corporation, největšího rejdařství světa.

Poprvé vyplula v roce 2006

Costa Concordia byla na vodu spuštěna v září 2005, na první plavbu vyplula v červenci násedujícího roku. Stavba lodi o délce 290 metrů a šířce 35 metrů stála asi 450 milionů eur (zhruba 12,4 miliardy korun).

Vrak lodi byl vyzvednut v polovině září 2013. Nepřímo se na tom podílela i slévárna firmy Kovosvit MAS Sezimovo Ústí, která dodala odlitky švýcarskému výrobci vzduchotechniky, jenž se manévru účastnil. V červenci 2014 pak kdysi velkolepé plavidlo dorazilo po čtyřdenní cestě do italského Janova k sešrotování.

Dělníci poté pracovali na odstrojení vnitřních prostor a v září 2016 se loď vydala na svou poslední plavbu: na asi čtyři kilometry dlouhou cestu z jedné části přístavu do druhé. Přesun trval několik hodin a vrak táhlo pět remorkérů. Kvůli této akci byl přístav uzavřen pro veškerý provoz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila, že zahájila další útoky proti Íránu

Americká armáda ve středu uvedla, že zahájila další útoky proti Íránu. Oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM oznámilo, že cílem úderů je dále oslabit schopnost Íránu ohrožovat svobodu plavby v Hormuzském průlivu. Americký prezident Donald Trump sdělil, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké útoky dále přitvrdí. Šéf Bílého domu také řekl, že příměří s Íránem je u konce a označil vyjednávání s Teheránem za ztrátu času.
včeraAktualizovánopřed 19 mminutami

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 6 hhodinami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 7 hhodinami

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko zakázalo export nafty, začne dovážet paliva, oznámil vicepremiér

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize. Zvyšuje také výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na středeční poradě s účastí šéfa Kremlu Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Evropě vznikne servisní centrum pro střely systému Patriot

V Evropě by mělo vzniknout specializované servisní centrum pro střely PAC-3 používané v systémech protivzdušné obrany Patriot. Mezivládní dohodu o jeho zřízení podepsaly Spojené státy, Polsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko. Oznámil to polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na sociální síti X.
před 10 hhodinami

Evropský pohled