Polsko musí zaplatit odškodné dvěma soudcům, rozhodl tribunál ve Štrasburku

Evropský soud pro lidská práva v pondělí uvedl, že Polsko musí rychle jednat, aby vyřešilo problémy kolem Zemské soudcovské rady (KRS). Podle soudu byla porušena práva dvou polských soudců, kteří se ucházeli o pracovní místo, ale nezískali doporučení od KRS. Rozsudek zpochybňuje nezávislost polského soudnictví, uvedla agentura Reuters.

Evropský soud pro lidská práva v rozsudku kritizoval KRS, převážně zvolenou parlamentem ovládanou vládní stranou, která rozhoduje o ustavení soudců v Polsku.

Soudkyně Monika Dolińská-Ficeková a soudce Artur Ozimek si ve Štrasburku stěžovali poté, co jim v Polsku zamítli jejich žádosti o zaměstnání. Oba uvedli, že soudcovská rada i disciplinární komora a komora pro mimořádnou kontrolu a veřejné záležitosti nejvyššího soudu, které projednávaly jejich odvolání, nebyly nezávislé a nestranné. Obě komory se totiž skládaly ze soudců, které doporučila právě KRS.

Soud rozhodl, že Polsko musí každému soudci zaplatit odškodné ve výši 15 tisíc eur (378 tisíc korun). Podle Evropského soudu pro lidská práva je „ze strany polského státu vyžadována rychlá náprava v zájmu právního státu a nezávislosti soudnictví“. Soud rovněž uvedl, že komora pro mimořádnou kontrolu a veřejné záležitosti nejvyššího soudu není „nezávislý a nestranný soud zřízený zákonem“.

Polsko dostalo pokutu i od Komise

„Evropský soud pro lidská práva vydal další rozsudek, ve kterém napadá Zemskou soudcovskou radu na základě bizarního principu, že existují státy s vyspělými demokraciemi, jako je Německo, které může mít extrémně politické způsoby výběru soudců, a státy jako Polsko, které potřebují opatrovnictví,“ reagoval na verdikt na Twitteru náměstek ministra spravedlnosti Sebastian Kaleta.

Verdikt soudu, který ale není institucí EU, souvisí se širší pří o polskou justiční reformu, jejíž části podle názoru Evropské komise ohrožují nezávislost soudnictví v zemi. Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost tvrdí, že její soudní reformy jsou nutné, aby se systém zbavil zbytků komunismu.

Soudní dvůr Evropské unie na konci října udělil Polsku pokutu ve výši milion eur (25,7 milionu korun) denně za to, že nepozastavilo činnost disciplinární komory nejvyššího soudu trestající soudce.

Nejvyšší soudní instance EU v červenci konstatovala, že disciplinární komora, která rozhoduje o postavení soudců a prokurátorů, jejich trestním stíhání a případném uvalení vazby, není v souladu s unijním právem. Polská vláda následně oznámila, že činnost orgánu ukončí.

Evropská komise však v září doplnila, že komora nadále pokračuje v projednávání dříve zahájených případů. Pokutu by země měla platit až do doby, kdy se zcela podřídí příkazu soudu a sporný orgán přestane fungovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Příhodný konec bídného života.“ Před 80 lety byl zastřelen Benito Mussolini

Přesně před osmdesáti lety zemřel Benito Mussolini, který proslul jako čelní představitel fašistické Itálie titulovaný duce. V zemi zavedl cenzuru tisku a zavlekl Itálii po boku nacistického Německa do druhé světové války. Zemřel 28. dubna 1945 po boku své milenky Clary Petacciové, kdy byl bez soudu zastřelen partyzány. Jejich těla pak byla pověšena za paty hlavou dolů před čerpací stanicí na milánském Piazzale Loreto.
08:15Aktualizovánopřed 53 mminutami

Kanaďané rozhodují o složení nového parlamentu

Obyvatelé Kanady v předčasných volbách vybírají složení nového parlamentu. Největší šance na vítězství průzkumy přisuzují vládnoucím liberálům, přestože ještě před dvěma měsíci za opozičními konzervativci výrazně zaostávali. Pomohla jim obchodní válka i výhružky ze strany prezidenta USA Donalda Trumpa. Právě diplomacie a reakce na Trumpovu rétoriku o připojení Kanady k USA tak byly hlavním tématem pro favorita a současného premiéra Marka Carneyho. Jeho konzervativní soupeř Pierre Poilievre naopak přitáhne voliče, kteří chtějí zásadní změnu.
před 54 mminutami

KLDR poprvé potvrdila vyslání vojáků na pomoc Rusku ve válce

Vládce Kremlu Vladimir Putin vyjádřil vděčnost vůdci Severní Koreje Kim Čong-unovi za účast vojáků KLDR v bojích v ruské Kurské oblasti proti ukrajinské armádě. Pchjongjang tvrdí, že tak přispěl k vyhnání ukrajinských vojsk z ruského území, píší agentury s odvoláním na státní média KLDR. Moskva hlásí, že její armáda vytlačila z Kurské oblasti všechny zbývající ukrajinské vojáky. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj však v neděli sdělil, že ukrajinští vojáci v Kurské a Bělgorodské oblasti dál bojují.
05:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Španělsko částečně obnovuje dodávky proudu po blackoutu

Ve zhruba dvou třetinách španělských regionů, které v pondělí odpoledne zasáhl výpadek proudu, se podle tamních médií podařilo částečně obnovit dodávky elektřiny. Konkrétně se jedná o oblasti v Katalánsku, Andalusii či Baskicku, úplně bez elektřiny je ale nadále Madrid. Energetická společnost Red Eléctrica krátce před 15:00 oznámila, že plné obnovení dodávek elektřiny do celého pevninského Španělska potrvá šest až deset hodin. Komplikovaná situace panuje také v Portugalsku.
13:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mrtvých po výbuchu v Íránu je už přes šedesát

Na nejméně 65 stoupl počet mrtvých po sobotním výbuchu v největším íránském obchodním přístavu u města Bandar-Abbás, uvedla íránská státní média. V neděli úřady informovaly o nejméně čtyřiceti mrtvých a více než dvanácti stech raněných. Příčina neštěstí je předmětem vyšetřování.
před 2 hhodinami

Volba nového papeže začne 7. května

Volba nové hlavy katolické církve začne 7. května, rozhodla v pondělí generální kongregace kardinálů, potvrdil to vatikánský mluvčí Matteo Brunii. Takzvané konkláve vybere nástupce Františka, který zemřel 21. dubna ve věku 88 let a v sobotu byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě.
před 6 hhodinami

Policie ve Francii kvůli útokům na věznice zadržela 25 lidí

Francouzská policie ráno podnikla po celé zemi rozsáhlé razie, které souvisejí s nedávnými útoky na věznice. Policisté zadrželi 25 lidí, informovala agentura AFP. Zatčené ze zásahu, který začal v šest hodin ráno, ohlásila AFP z pařížského regionu, Marseille, Lyonu a Bordeaux.
08:10Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Výdaje na zbrojení rostly loni nejrychleji od konce studené války

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 9,4 procenta na 2,72 bilionu dolarů (téměř šedesát bilionů korun). Zaznamenaly tak nejprudší meziroční nárůst přinejmenším od konce studené války, počátkem devadesátých let minulého století. Nejvíc vynakládají na zbrojení USA, Čína a Rusko. Informoval o tom Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
před 9 hhodinami
Načítání...