Unijní představitelé i polští politici řeší dopady rozhodnutí polského Ústavního soudu. Eurokomisařka Věra Jourová varuje před rozpadem Unie, pokud se proti verdiktu nepostaví. Soud rozhodl, že část unijních smluv týkajících se justice je v rozporu s domácí ústavou. Nález umožňuje polské vládě nerespektovat část verdiktů unijního tribunálu v Lucemburku, který opakovaně zpochybnil soudní reformu v zemi.
V Polsku začala stávkovat řada zaměstnanců soudů a prokuratur. Nespokojení úředníci představují jen jeden z mnoha problémů, se kterými se polský justiční systém potýká. Už i premiér přiznal, že soudy často pracují dokonce pomaleji než před reformou. Jejím hlavním cílem přitom bylo řízení uspíšit.
Evropská komise považuje změny za nedemokratické a opakovaně je napadá u unijního tribunálu. Polský premiér Mateusz Morawiecki jí ale odmítl ustoupit. K obraně před verdikty soudního dvora mu teď poslouží i rozhodnutí nejvyšší instance.
„Orgány EU překračují hranice pravomocí, které jim Polská republika ve smlouvách podstoupila,“ komentovala verdikt předsedkyně polského Ústavního soudu Julia Przylębská.
Za Unií stojí i někteří polští soudci
Potíže začaly se změnou zákona o zemské radě soudnictví. Většinu jejích členů teď vybírají poslanci a ne soudci. Takto volená rada také určuje složení disciplinární komory. Podle Bruselu systém odporuje základním pravidlům právního státu.
Stejný názor zastává i řada polských soudců, kteří se chtějí verdikty unijního tribunálu dál řídit. Zpochybňují také všechny soudce vybrané reformovanou radou a jejich rozhodnutí.
„Nebyli jsme to my, kdo zapříčinil situaci, ve které orgán, o němž existují vážné pochybnosti, že byl stvořen v souladu s ústavou, rozhoduje o nominacích soudců,“ řekla soudkyně ze sdružení Iustitia Marta Kozuchowská-Warywodová.
Ani jedna strana nechce ustoupit. Evropská komise říká, že brání samotné základy Unie. Polská vláda zase argumentuje tím, že ochraňuje národní suverenitu. Ve sporu začíná jít také o miliardy z unijní kasy pro Polsko.
