Polský ústavní soud ve čtvrtek po několika odkladech rozhodl, že některé články základních smluv o Evropské unii odporují polské ústavě. Zpochybnil tak nadřazenost práva EU nad tím polským, s čímž Varšava souhlasila při svém vstupu do Evropské unie v roce 2004. Evropská komise využije všech prostředků, aby ochránila dodržování principů práva Evropské unie, řekl k rozhodnutí eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders.
Polský ústavní soud zpochybnil nadřazenost unijního práva nad polským
Ústavní soud uvedl, že členství země v Evropské unii a to, že Varšava při vstupu podepsala smlouvy o jejím fungovaní, neznamená, že země unijním soudům předala nejvyšší právní pravomoci ani to, že Polsko unii předává svou suverenitu.
Agentura Reuters k tomu napsala, že podle kritiků současné polské národně-konzervativní vlády spory o nadřazenost unijního práva ohrožují polské členství v sedmadvacítce i stabilitu bloku samotného.
Zástupci polské národně-konzervativní vlády, prezident i poslanci vládních stran v uplynulých měsících zdůrazňovali, že polská ústava má přednost před unijními právními předpisy a že rozsudky Soudního dvora EU bývají v některých případech v rozporu s polským právním řádem, připomíná agentura AP.
Před sídlem ústavního soudu se sešla skupina stoupenců polského členství v sedmadvacítce s transparenty s nápisy jako „Jsme Evropané“. Agentura AP uvádí, že členství Polska v EU podporuje okolo 80 procent lidí v zemi.
Spor o soudní reformu v Polsku
Na ústavní soud se obrátil premiér Mateusz Morawiecki z národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) poté, co Soudní dvůr EU letos v březnu rozhodl, že soudní reforma prosazovaná PiS může ohrozit nezávislost justice v zemi.
Změny v systému soudnictví jsou dlouhodobě předmětem sváru mezi Varšavou a Bruselem. Zatímco polská vláda tvrdí, že novinky mají zvýšit efektivitu soudů a zbavit je pozůstatků komunismu, kritici v nich vidí snahu politiků PiS ovládnout polskou justici.
Ústavní soud rozhodnutí o vztahu unijního práva a polského základního zákona čtyřikrát odročil. Podle některých kritiků současné polské vlády se tak dělo kvůli tomu, že Varšava chtěla vyvinout nátlak na Evropskou komisi, aby schválila plán obnovy polské ekonomiky po krizi způsobené koronavirem a uvolnila miliardy eur z unijních fondů. Agentura Bloomberg ale nyní upozornila, že nynější eskalace sporu může polský přístup k těmto penězům ohrozit.
Co to může znamenat pro budoucnost
Ústavní soud to zdůvodnil zejména tím, že Soudní dvůr Evropské unie podle něj překračuje své pravomoci a tak zásadním způsobem ohrožuje suverenitu Polska, řekl zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé. Dodal, že jde o části smluv, které se týkají soudnictví a tedy soudních reforem. Soud tak plně tak vyhověl podnětu premiéra.
Do budoucna to může podle zpravodaje znamenat to, že se polská vláda nebude řídit – na základě tohoto verdiktu – tím, co se stane v Lucemburku u Soudního dvora EU. Podle vlády je to v pořádku a žádné dopady na Polsko to mít nebude a země bude suverénnější.
Opozice mluví o tom, že je to začátek právního polexitu. Jinak že by bylo třeba změnit polskou ústavu, nebo unijní smlouvy. „A velmi důležité bude, jak se zachová Evropská komise. Jestli začne nějaké další řízení,“ řekl zpravodaj.
Jak to vidí domácí právníci
„Takové rozhodnutí jsme mohli očekávat, protože jde o rozsudek na politickou objednávku vydané orgánem, který je atrapou ústavního soudu,“ řekl v rozhovoru s portálem onet.pl právník Michal Wawrykiewicz z iniciativy Svobodné soudy a Výboru na obranu spravedlnosti. „Rozsudek má dodat legitimitu vládě k tomu, aby se neřídila rozhodnutími Soudního dvora EU ohledně fungování principu nezávislosti soudů a soudců,“ dodal.
Maciej Gutowski, profesor práva z Univezity Adama Mickiewicze v Poznani. v televizi TVN24 řekl, že rozsudky unijního soudu se netýkají systému polského soudnictví, protože o tom rozhodují jednotlivé členské země, ale „výhradně nestrannosti a nezávislosti, které musejí být zajištěny v každém členském státu, aby ten systém spojených nádob, jakým EU je, mohl správně fungovat“. Dodal, že každý člověk musí mít v právních systémech jednotlivých zemí zaručený ten samý standard nezávislosti a nestrannosti.
„Je třeba zdůraznit, že Polsko (na zásadách uvedených v ústavě Polské republiky) respektuje platné normy unijního práva v rozsahu, v jakém byly stanoveny přímo a jasně v unijních smlouvách,“ napsal po vynesení rozsudku mluvčí vlády Piotr Müller na Twitteru. „Jasné a přehledné rozdělení těchto kompetencí je základem suverenity států a dobrého fungování Evropské unie,“ dodal.
Brusel chce využít všechny dostupné prostředky
Unijní smlouvy jsou podle eurokomisaře Reynderse nadřazeny národním zákonům a všechny země se musí podřídit verdiktům soudu EU. Velmi ostře na rozhodnutí polské justice reagovali zástupci největších skupin v Evropském parlamentu, podle nichž se Polsko vydává na cestu z evropského bloku.
„Jsme velmi pevní v otázce principů a využijeme všechny dostupné prostředky, abychom je ochránili,“ řekl novinářům Reynders. Kdy unijní exekutiva sáhne k možným právním krokům vůči Polsku, odmítl říci. Není podle něj jasné, kdy rozhodnutí vstoupí v platnost.
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová na dotaz ČTK uvedla, že musí verdikt nejprve prostudovat, než na něj zareaguje. Brusel má teoreticky možnost zahájit s Varšavou řízení kvůli porušování práva EU, což může po několika letech vést k udělením pokuty. Polsko však například finanční sankci vyměřenou za neuposlechnutí verdiktu unijní justice v české žalobě na rozšíření dolu Turów ignoruje.
K rázným krokům vyzvali unijní exekutivu po polském rozhodnutí europoslanci, z nichž většina dlouhodobě kritizuje současné právní poměry v zemi. „Vyhlášením, že smlouvy EU nejsou slučitelné s polským právem, otevřel nelegitimní polský ústavní soud zemi cestu k polexitu,“ prohlásil člen nejpočetnější lidovecké frakce v europarlamentu Jeroen Lenaers. Polským představitelům podle něj nelze věřit tvrzení, že nechtějí vyvést zemi z evropského bloku, když dlouhodobě porušují základní evropské hodnoty.
Zastavte jim financování, žádají někteří europoslanci
Europarlamentní klub socialistů označil čtvrteční verdikt za naplnění černého scénáře a vyjádřil obavy, že polští soudci rozhodující podle unijního práva mohou nyní ve své zemi čelit postihům. Vyzval také komisi, aby okamžitě vůči Varšavě využila nové pravidlo umožňující zastavit unijní financování zemím porušujícím principy právního státu. Reynders připustil, že komise v nejbližších týdnech systém spustí.
Podle frakce liberálů je rozsudek dalším krokem Polska na cestě od EU a jejích hodnot a Brusel musí jednat. „Polsko tímto rozsudkem dává sbohem evropskému právnímu řádu. Hned, jak nabude právní moci, musí přijít finanční následky. Bez evropského právního řádu nemohou být vypláceny evropské dotace,“ prohlásil člen výboru pro rozpočtovou kontrolu za frakci zelených Daniel Freund.