Polský ústavní soud rozhodl, že Evropský soud nemůže zpochybňovat jmenování soudců

Polský ústavní soud ve čtvrtek rozhodl, že Evropský soud pro lidská práva (ESLP) nemá právo zpochybňovat jmenování polských soudců. Verdikt může dále zhoršit vztahy Varšavy s Evropskou unií.

Polský ústavní soud ve čtvrtek uvedl, že ESLP nemá právo zpochybňovat jmenování polských soudců. „ESLP nemá právo měnit autentický text (jmenování) podle vlastních představ soudců,“ uvedl ústavní soudce Mariusz Muszynski, který je soudem ve Štrasburku sám považován za nezákonně jmenovaného člena polského ústavního soudu.

ESLP řeší několik desítek soudních sporů týkajících se jmenování polských soudců. Jeden z nich se týká tří ústavních soudců vybraných předchozí vládou, které v roce 2015 odmítl jmenovat do funkce prezident Andrzej Duda a místo nich dosadil tři soudce nominované nově vládnoucí stranou PiS. Štrasburský soud loni konstatoval chyby a porušení zákona při jmenování soudců a verdikty ústavního soudu v novém složení uznal za neplatné.

„Polský ústavní soud se nyní vyrovnal ruskému ústavnímu soudu,“ napsal na Twitteru bývalý polský ombudsman Adam Bodnar v narážce na zákon z roku 2015, který umožňuje ruskému soudu rozhodnout o plnění či neplnění verdiktů ESLP.

Polsko v minulosti několikrát ignorovalo rozhodnutí evropských orgánů týkající se svého soudnictví a dalších záležitostí s tím, že se jedná o nezákonné a politicky motivované zásahy. Koncem tohoto měsíce má ústavní soud projednat, zda může Soudní dvůr EU uložit Polsku předběžná opatření nebo finanční postihy.

Dlouhodobý spor o soudnictví

Konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), která je u moci od roku 2015, se střetává s evropskými institucemi v otázkách, jako jsou soudní reforma, migrace, změna klimatu či práva sexuálních menšin. Nyní však volá po evropské solidaritě a unijních fondech, aby zvládla příliv bezmála 1,5 milionu lidí prchajících z Ukrajiny před ruskou invazí.

Kritici obviňují PiS z porušování principů vlády práva a politizace soudů prostřednictvím dosazování vybraných osob do funkcí či disciplinárních řízení s nepohodlnými soudci. Vláda tvrdí, že reforma je nutná ke zvýšení efektivity a očištění justice od pozůstatků komunistické éry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán a Hizballáh rozdrtíme, řekl Netanjahu. Promluvil poprvé od začátku úderů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Dodal, že po téměř dvoutýdenních izraelsko‑amerických útocích na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle agentur AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, kterou zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.
před 1 mminutou

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
16:26Aktualizovánopřed 41 mminutami

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
00:02Aktualizovánopřed 54 mminutami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let je poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
18:24Aktualizovánopřed 57 mminutami

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
04:15Aktualizovánopřed 59 mminutami

Nález neznámého dronu v areálu polského dolu vyšetřuje vojenská policie

Zaměstnanec hnědouhelného dolu ve středním Polsku ve čtvrtek v jeho areálu našel dron neznámého původu, píší tamní média s odvoláním na policii ve Velkopolském vojvodství. Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz naznačil, že šlo zřejmě o ruský bezpilotní letoun.
17:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soudní dvůr EU se zastal transgender osob v otázce osobních dokladů

Země Evropské unie musejí vydávat transgender občanům doklady totožnosti, které respektují jimi zvolené pohlaví, aby mohli žít kdekoliv v evropské sedmadvacítce bez diskriminace, rozhodl podle agentury AFP Soudní dvůr Evropské unie. Reagoval na případ, kdy Bulharsko odmítlo vydat jedné ze svých obyvatelek, která se narodila jako muž, cestovní pas, kde by byla označena jako žena.
před 2 hhodinami

Mezinárodní agentura mluví o největším narušení dodávek ropy v historii

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat.
08:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...