Polský ústavní soud rozhodl, že Evropský soud nemůže zpochybňovat jmenování soudců

Polský ústavní soud ve čtvrtek rozhodl, že Evropský soud pro lidská práva (ESLP) nemá právo zpochybňovat jmenování polských soudců. Verdikt může dále zhoršit vztahy Varšavy s Evropskou unií.

Polský ústavní soud ve čtvrtek uvedl, že ESLP nemá právo zpochybňovat jmenování polských soudců. „ESLP nemá právo měnit autentický text (jmenování) podle vlastních představ soudců,“ uvedl ústavní soudce Mariusz Muszynski, který je soudem ve Štrasburku sám považován za nezákonně jmenovaného člena polského ústavního soudu.

ESLP řeší několik desítek soudních sporů týkajících se jmenování polských soudců. Jeden z nich se týká tří ústavních soudců vybraných předchozí vládou, které v roce 2015 odmítl jmenovat do funkce prezident Andrzej Duda a místo nich dosadil tři soudce nominované nově vládnoucí stranou PiS. Štrasburský soud loni konstatoval chyby a porušení zákona při jmenování soudců a verdikty ústavního soudu v novém složení uznal za neplatné.

„Polský ústavní soud se nyní vyrovnal ruskému ústavnímu soudu,“ napsal na Twitteru bývalý polský ombudsman Adam Bodnar v narážce na zákon z roku 2015, který umožňuje ruskému soudu rozhodnout o plnění či neplnění verdiktů ESLP.

Polsko v minulosti několikrát ignorovalo rozhodnutí evropských orgánů týkající se svého soudnictví a dalších záležitostí s tím, že se jedná o nezákonné a politicky motivované zásahy. Koncem tohoto měsíce má ústavní soud projednat, zda může Soudní dvůr EU uložit Polsku předběžná opatření nebo finanční postihy.

Dlouhodobý spor o soudnictví

Konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), která je u moci od roku 2015, se střetává s evropskými institucemi v otázkách, jako jsou soudní reforma, migrace, změna klimatu či práva sexuálních menšin. Nyní však volá po evropské solidaritě a unijních fondech, aby zvládla příliv bezmála 1,5 milionu lidí prchajících z Ukrajiny před ruskou invazí.

Kritici obviňují PiS z porušování principů vlády práva a politizace soudů prostřednictvím dosazování vybraných osob do funkcí či disciplinárních řízení s nepohodlnými soudci. Vláda tvrdí, že reforma je nutná ke zvýšení efektivity a očištění justice od pozůstatků komunistické éry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny.
20:53AktualizovánoPrávě teď

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 4 hhodinami
Načítání...