Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
Jde o první krok Trumpovy administrativy vedoucí k dalšímu rozšíření cel od chvíle, kdy v únoru americký nejvyšší soud označil mechanismus, kterým prezident USA zavedl plošná globální cla, za nezákonný, poznamenala agentura AP.
S odkazem na národní bezpečnost a veřejné zdraví šéf Bílého domu oznámil stoprocentní clo na patentované farmaceutické produkty a složky, které vstoupí v platnost v příštích sto dvaceti dnech pro větší společnosti a sto osmdesáti dnech pro menší firmy.
Nařízení o clech na farmaceutika nicméně obsahuje řadu výjimek – týkají se generických léků a firem, které se již zavázaly vybudovat výrobní závody v USA do konce Trumpova mandátu. Nižší sazby získají také země, které s administrativou uzavřely obchodní dohody, což výrazně snižuje počet léčiv, na něž se nakonec budou vztahovat zmíněná trojciferná cla.
Dohody s farmaceutickými firmami
Cla na farmaceutické výrobky jsou výsledkem šetření amerického ministerstva obchodu zahájeného loni, které zkoumalo dopady výroby léků v zahraničí na národní bezpečnost USA. Trump již loni v červenci pohrozil zavedením cel až ve výši dvě stě procent na léky, což přimělo státy i farmaceutické firmy uzavírat dohody s jeho administrativou.
Farmaceutické produkty z Evropské unie, Japonska, Koreje, Švýcarska a Lichtenštejnska budou podléhat patnáctiprocentnímu clu, zatímco produkty z Británie budou mít clo nižší. Společnosti, které s vládou USA uzavřely cenové dohody v rámci principu takzvaného Nejvýhodnějšího národa (Most Favoured Nation, MFN), se clům vyhnou až do začátku roku 2029. Podle webu Politico uzavřely takové dohody s Bílým domem například velké farmaceutické společnosti jako Pfizer, Merck, Bristol Myers Squibb a AstraZeneca.
Americký prezident loni 2. dubna oznámil desetiprocentní základní clo a k tomu vysoká takzvaná reciproční cla pro většinu zemí světa. Opatření zdůvodnil mimo jiné nespravedlivými překážkami, které tyto země podle něj uplatňují při dovozu zboží ze Spojených států, a vysokým deficitem amerického zahraničního obchodu.
Na dovoz z EU Trump oznámil takzvanou reciproční sazbu dvacet procent. Její zavedení pak opakovaně odložil, ale zároveň pohrozil i jejím zvýšením na padesát procent. Následně loni 21. srpna uzavřely USA a EU rámcovou obchodní dohodu. Ta potvrdila předběžnou ústní dohodu z července mezi Trumpem a šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která hovořila o základním patnáctiprocentním clu, která se bude vztahovat asi na sedmdesát procent zboží z EU dováženého do USA.
