Češka Eva Michaláková, které norská sociální služba v květnu 2011 odebrala oba syny a umístila je do pěstounské péče, se v úterý odvolala proti rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Pro Českou televizi to uvedla její advokátka Dora Boková. ESLP nyní musí rozhodnout, zda se případem ženy bude zabývat Velký senát soudu. Soud ve Štrasburku v lednu rozhodl, že norské instituce neporušily právo Michalákové na respektování rodinného života a svá rozhodnutí přesvědčivě odůvodnily.
Eva Michaláková se v případu odebraných synů odvolala proti rozhodnutí soudu ve Štrasburku
„Základní výtky v žádosti se týkají prohlášení stížnosti za nepřijatelnou ve vztahu k nezletilým z důvodu střetu zájmů, kdy tímto způsobem byla nezletilým odepřena ochrana; dále otázka medializace a z našeho pohledu rozpor ve vztahu k předchozím rozhodnutím ESLP, která se týkala kauz proti Norsku,“ popsala obsah žádosti pro ČT Boková.
Podle Bokové přezkoumává žádost o postoupení stížnosti Velkému senátu kolegium pěti soudců. „Stížnost buď postoupí, nebo postoupení zamítnou – bez bližšího zdůvodnění. Postupuje se méně než 5 procent z podaných žádostí,“ uvedla Boková s tím, že se kolegium schází jednou za šest až osm týdnů. „Můj odhad tedy je, že výsledek se dozvíme v rozmezí dvou až šesti měsíců. Pokud to postoupí Velkému Senátu, tak může trvat rok nebo dva, než rozhodne,“ doplnila advokátka Michalákové.
ESLP: Odebrání dětí bylo v souladu se zákonem
Michaláková poslala svou stížnost do Štrasburku v roce 2017 poté, co v Norsku vyčerpala všechny soudní možnosti na zvrácení rozhodnutí norských úřadů. ESLP v rozsudku uvedl, že nařízení o pěstounské péči a pozdější zbavení rodičovských práv bylo v souladu se zákony.
„ESLP vzal na vědomí zejména odkaz norského soudu na závažné zanedbávání, fyzické a sexuální zneužívání a také skutečnost, že byly vyslechnuty děti a soud vydal individuální rozhodnutí týkající se každého z nich,“ konstatoval v lednu evropský soud.
Soud v anotaci ke svému rozhodnutí napsal, že v odůvodnění se uvádí, že matka děti neochránila před nežádoucím chováním otce, bila je a způsobila, že se bály. Byla tak spoluzodpovědná za zanedbání péče, uvedl ESLP. Zmínil i medializaci citlivých informací – zveřejňování snímků dětí, údajů o zdravotním stavu staršího syna.
Podezření ze zneužívání se nepotvrdilo
Michaláková o své syny bojuje už skoro jedenáct let. Norská sociální služba Barnevernet rozhodla o odebrání dětí 18. května 2011. Eva a Josef Michalákovi se v Norsku usadili po svatbě v roce 2005, muž tam už dříve žil. V roce 2005 se jim narodil starší syn, v roce 2008 pak syn mladší. Všichni mají české občanství.
Úřady rodičům odebraly chlapce kvůli podezření ze zneužívání, zanedbávání a týrání. Podezření však policejní vyšetřování nepotvrdilo, soud ale považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Manželé se později rozvedli. Od února 2012 bratři žijí každý v jiné pěstounské rodině. Na podzim 2015 norské úřady zbavily matku rodičovských práv.
Mladšího syna viděla Michaláková naposledy v srpnu 2015, staršího v dubnu 2014 na krátkých schůzkách pod dozorem pracovnic norského úřadu.
Proti odebrání dětí se Michaláková neúspěšně bránila u norských soudů. Podle rozsudku okresního soudu v norském Hokksundu, který v roce 2016 zveřejnil server Lidovky.cz, Michalákové tamní justice mimo jiné vytýkala, že celou věc medializovala. Soudy také tvrdily, že děti se k ní samy vrátit už nechtějí.
Případ v Česku po zveřejnění vzbudil značnou odezvu, zabývali se jím i nejvyšší ústavní činitelé včetně někdejšího premiéra Bohuslava Sobotky (tehdy ČSSD) a prezidenta Miloše Zemana.
