Velký senát Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) se nebude zabývat případem odebrání synů Evy Michalákové. Soud v pondělí zamítl její stížnost proti lednovému rozhodnutí, podle kterého Norsko neporušilo právo matky a dětí na respektování rodinného života. Verdikt tak nabyl právní moci, sdělil mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Norská sociální služba Barnevernet před více než deseti lety odebrala Michalákové syny Denise a Davida a umístila je do pěstounské péče. Měla podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání. Později norské úřady zbavily ženu rodičovských práv k oběma synům, otci práva ponechaly.
„Jak vyplývá i z rozsudku štrasburského soudu, paní EM má možnost se znovu obrátit na norské soudy se žádostí o vrácení dětí do péče, respektive o stanovení styku,“ uvedla v tiskové zprávě Kancelář vládního zmocněnce.
V lednovém verdiktu ESLP uvedl, že norské instituce neporušily právo Michalákové na respektování rodinného života a svá rozhodnutí přesvědčivě odůvodnily. Zbavení rodičovské odpovědnosti bylo podle soudu nezbytné, aby se zamezilo dalšímu mediálnímu šíření citlivých informací o dětech ze strany matky. Právníci Michalákové následně uvedli, že rozhodnutí považují za formalistické. Soud podle nich převzal tvrzení Norska a vyjádření žaloby ignoroval.
Zdechovský: Symbol boje s bezprávím
„Přestože ve svém podání u ESLP neuspěla, stala se symbolem boje proti bezpráví, kterého se Norsko vůči ní a její rodině dopustilo,“ uvedl na Twitteru na adresu Michalákové europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Případ podle něj pomohl mnoha rodičům získat zpět své děti a otevřít řadu kontroverzních kauz Barnevernetu.
„Rozhodnutí nemůžeme komentovat, protože ani právní zástupci, ani rodina žádné takové rozhodnutí zatím neobdrželi,“ řekla senátorka a členka Petičního výboru na podporu rodin postižených praktikami Barnevernetu Jitka Chalánková (nez.). Výbor však podle ní považuje lednový verdikt za velmi nestandardní a odbytý. Soud se podle něj odchýlil od svého dosavadního rozhodování a nevyjasnil, co mohou rodiče násilně odebíraných dětí zveřejňovat.
Také nynější rozhodnutí přišlo podle Chalánkové velmi promptně. „Budí to podezření, že namítané okolnosti soudci posuzovali jen velmi zběžně,“ uvedla. Český soud ale děti pravomocně svěřil Michálkové, a zástupci rodiny se proto podle senátorky obrátí na členy kabinetu s výzvou, aby nepřestali v tlaku na norskou vládu a pomohli vymoci rodině kontakt s dětmi dříve, než dospějí.
Týrání a zneužívání synů Michalákové se nepotvrdilo. Norský soud ale považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Hoši vyrůstají odděleně ve dvou rodinách. Matka s následnými odvoláními neuspěla, a obrátila se proto se stížností na soud ve Štrasburku. Ani u ESLP ale úspěšná nebyla.
Někteří rodiče, experti a politici norskou sociální službu Barnevernet dlouhodobě kritizují. Podle nich odebírá děti bez dostatečného odůvodnění. ESLP dostal stížností víc.
