Ve městech po celé Francii se v sobotu znovu lidé vydali do ulic vyjádřit nesouhlas s návrhem bezpečnostního zákona, který například zakazuje publikovat snímky, kde je možné identifikovat členy pořádkových složek. Francouzská média hlásí shromáždění v desítkách měst včetně Paříže, Lyonu či Montpellieru. Dnešní mobilizace je několikátou za poslední měsíce, opatření mezitím schválila dolní komora francouzského parlamentu.
Francouzi opět demonstrovali kvůli návrhu bezpečnostního zákona. Protestovalo se v desítkách měst
V Paříži demonstranti odpoledne asi z poloviny naplnili náměstí Republiky, informovala agentura AFP. Z metropole byly po poklidném odpoledním pochodu hlášeny drobné střety mezi demonstranty a policií, ta následně použila vodní dělo. Pochodu v Montpellieru se podle místní prefektury účastnilo na tři tisíce lidí, manifestace se konaly také v Lille, Nantes, Nice, Rennes či Štrasburku.
V protestech proti bezpečnostnímu zákonu se spojují různé skupiny a lidé s různými motivacemi. Podporují je novináři či aktivisté prosazující svobodu slova, do dnešní mobilizace se zapojili i stoupenci protivládního hnutí žlutých vest, které bylo nejvíce viditelné na přelomu let 2018 a 2019.
„Přivádí mě dnes dvě motivace: návrh zákona o veřejné bezpečnosti a také podpora kultury,“ řekla AFP čtyřiadvacetiletá Kim, která není spokojena s uzavírkou kulturních institucí spojenou s epidemií covidu-19.
Zákaz zveřejňování fotografií s policisty
Kontroverzními body zmíněného návrhu zákona jsou hlavně články 21, 22 a 24. Ten poslední by při schválení původního znění trestal zveřejnění snímků či záběrů, na kterých by bylo možné identifikovat příslušníky bezpečnostních sil. Vláda po podzimních protestech slíbila, že ustanovení přepracuje. Zbylé dva kritizované články se týkají používání dronů a kamer připevněných na úborech policistů.
Dosud největší vlnu protestů v této souvislosti přinesl 28. listopad, kdy podle úřadů vyšlo do ulic 133 tisíc lidí, podle organizátorů dokonce půl milionu. Demonstrace se konaly i v prosinci nebo před dvěma týdny. Už na podzim návrh zákona schválilo Národní shromáždění, podle televize BFM TV nejspíše v březnu projde i Senátem.