Francouzi opět demonstrovali kvůli návrhu bezpečnostního zákona. Protestovalo se v desítkách měst

Ve městech po celé Francii se v sobotu znovu lidé vydali do ulic vyjádřit nesouhlas s návrhem bezpečnostního zákona, který například zakazuje publikovat snímky, kde je možné identifikovat členy pořádkových složek. Francouzská média hlásí shromáždění v desítkách měst včetně Paříže, Lyonu či Montpellieru. Dnešní mobilizace je několikátou za poslední měsíce, opatření mezitím schválila dolní komora francouzského parlamentu.

V Paříži demonstranti odpoledne asi z poloviny naplnili náměstí Republiky, informovala agentura AFP. Z metropole byly po poklidném odpoledním pochodu hlášeny drobné střety mezi demonstranty a policií, ta následně použila vodní dělo. Pochodu v Montpellieru se podle místní prefektury účastnilo na tři tisíce lidí, manifestace se konaly také v Lille, Nantes, Nice, Rennes či Štrasburku.

V protestech proti bezpečnostnímu zákonu se spojují různé skupiny a lidé s různými motivacemi. Podporují je novináři či aktivisté prosazující svobodu slova, do dnešní mobilizace se zapojili i stoupenci protivládního hnutí žlutých vest, které bylo nejvíce viditelné na přelomu let 2018 a 2019.

„Přivádí mě dnes dvě motivace: návrh zákona o veřejné bezpečnosti a také podpora kultury,“ řekla AFP čtyřiadvacetiletá Kim, která není spokojena s uzavírkou kulturních institucí spojenou s epidemií covidu-19.

Zákaz zveřejňování fotografií s policisty

Kontroverzními body zmíněného návrhu zákona jsou hlavně články 21, 22 a 24. Ten poslední by při schválení původního znění trestal zveřejnění snímků či záběrů, na kterých by bylo možné identifikovat příslušníky bezpečnostních sil. Vláda po podzimních protestech slíbila, že ustanovení přepracuje. Zbylé dva kritizované články se týkají používání dronů a kamer připevněných na úborech policistů.

Dosud největší vlnu protestů v této souvislosti přinesl 28. listopad, kdy podle úřadů vyšlo do ulic 133 tisíc lidí, podle organizátorů dokonce půl milionu. Demonstrace se konaly i v prosinci nebo před dvěma týdny. Už na podzim návrh zákona schválilo Národní shromáždění, podle televize BFM TV nejspíše v březnu projde i Senátem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Členské státy EU finálně schválily nová pravidla na ochranu psů a koček

Členské státy EU v pátek finálně schválily nový právní předpis, jehož cílem je zlepšit ochranu psů a koček a zajistit jejich identifikaci a sledovatelnost. Informovala o tom Rada EU. Jde o první normu na úrovni EU, která se věnuje chovu, umístění zvířat a zacházení s kočkami a psy. Norma zavádí povinnou identifikaci pomocí mikročipů a registraci v propojitelných národních databázích. Opatření jsou namířená hlavně proti takzvaným množírnám.
před 5 mminutami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
před 38 mminutami

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým. Ten v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
včeraAktualizovánopřed 49 mminutami

Ekonomická nespokojenost v Bolívii přerostla v protesty žádající odchod prezidenta

Bolívii už několik týdnů paralyzují rozsáhlé protesty a silniční blokády. Původně sektorové protesty vyvolané nespokojeností s ekonomickou situací přerostly v širší protivládní mobilizaci, která pokračuje i po dílčích ústupcích vlády. Část demonstrantů nyní požaduje rezignaci prezidenta Rodriga Paze, který je u moci od loňského listopadu. Paz odstoupení odmítá a tvrdí, že nebude jednat s těmi, kdo se podílejí na násilnostech. Sám z organizace blokád viní bývalého prezidenta Eva Moralese, který čelí trestnímu stíhání.
před 1 hhodinou

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
před 1 hhodinou

Evropa bude svou roli v NATO dál posilovat, řekl Rutte

Evropské země budou dále postupně posilovat svou pozici v Severoatlantické alianci, aby snížily její závislost na Spojených státech, řekl před pátečním jednáním ministrů zahraničí NATO jeho generální tajemník Mark Rutte. Doplnil, že USA budou ale stále v Evropě hrát klíčovou roli, a to jak v otázce jaderného odstrašení, tak konvenčních zbraní. Zároveň poděkoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za oznámené vyslání nových vojáků do Polska.
před 4 hhodinami

USA chtějí vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu, tlak na Havanu sílí

Americké imigrační úřady zadržely a hodlají vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu Gaesa, oznámil ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) americký ministr zahraničí Marco Rubio. Gaesa je holding s aktivy v hodnotě miliard dolarů a s neprůhlednou strukturou, který formálně spravuje kubánská armáda, ale fakticky ho ovládají příbuzní a věrní spojenci dlouholetého kubánského lídra Raúla Castra. Americká vláda na společnost začátkem května uvalila sankce.
před 5 hhodinami

VideoUmělá inteligence stráží u San Francisca velryby a varuje lodě před srážkou

Biologové v zálivu San Francisca se snaží zabránit stále častějším srážkám velryb s loďmi. Využívat k tomu začali umělou inteligenci, která dovede rozeznat plejtváky i v noci. Mohou pak včas varovat lodě, aby se zvířatům vyhnuly. Námořníci si totiž kytovců často všimnou příliš pozdě, obzvlášť v noci nebo v mlze. Mořští biologové však věří, že lepší zrak než lidé mohou mít technologie. Na kopcích, majácích i přívozech v zátoce se proto nově objevil systém, který by měl odhalit velryby připlouvající za potravou do vzdálenosti čtyř kilometrů. WhaleSpotter je námořní elektronické zařízení, které kombinuje kameru s termovizí a umělou inteligenci k rozpoznání velryb ve dne i v noci. Loni v zálivu zahynulo 21 plejtváků šedých, z toho skoro polovina po střetu s lodí.
před 6 hhodinami
Načítání...