„Nechte nás natáčet, nechte nás dýchat.“ Ve Francii se protestovalo proti zákonu o globální bezpečnosti

Nahrávám video

V sedmdesáti francouzských městech desetitisíce občanů protestovaly proti návrhu kontroverzního zákona o globální bezpečnosti. Na jeho základě by hrozilo vězení lidem, kteří by zveřejnili fotografie policistů s úmyslem ublížit jim. Podle kritiků by však nařízení narušilo svobodu tisku a právo občanů na informace, píší francouzská média. Demonstrací po celé zemi se podle ministerstva vnitra zúčastnilo 133 tisíc lidí, z toho 46 tisíc v Paříži. Před týdnem to bylo 22 tisíc. Během protestu v hlavním městě se část demonstrantů střetla s pořádkovými silami.

Policisté použili slzný plyn na pařížské demonstraci poté, co maskovaní demonstranti na policejní kordony házeli petardy a kameny a začali stavět barikády, uvedla agentura Reuters s tím, že většina demonstrantů si počínala pokojně. Během potyček nicméně vzplála dvě auta a stavební vybavení. Podle francouzských médií byly potyčky dílem části demonstrantů, označované jako „černý blok“ aktivistů antifašistického hnutí. Pařížská prefektura podle serveru BFMTV ohlásila zadržení 46 osob.

Při demonstracích podle ministerstva vnitra utrpělo zranění 37 strážců zákona, z toho 23 v Paříži; o zraněných v řadách demonstrantů nejsou informace. „Znovu odsuzuji nepřijatelné násilí proti pořádkovým silám,“ napsal na Twitteru ministr vnitra Gérald Darmanin. Násilí krajní levice proti strážcům zákona odsoudili podle agentury AFP politici pravice i krajní pravice.

Násilnosti v Paříži a Lyonu odsoudili i organizátoři protestů, kteří zdůraznili, že nelze akceptovat, aby „hrstka osob vnucovala svou strategii“ statisícům pokojných účastníků demonstrace.

Pochod v Paříži začal ve 14:00, shromáždění se přitom konala již v dopoledních hodinách v Rennes, v Lille nebo v Montpellier, kde se podle prefektury sešlo 3800 osob, zatímco pořadatelé tvrdí, že se dostavilo pět tisíc lidí. Asi šest tisíc lidí dorazilo podle policejní prefektury na demonstraci v Bordeaux, kde demonstranti skandovali hesla jako „Vaše zbraně, naše kamery“, „Nechte nás natáčet, nechte nás dýchat“ či „Vítejte na planetě mlčení“. Tři raněné policisty a několik zraněných demonstrantů si podle BFMTV vyžádaly potyčky v Lyonu, kde podle místní prefektury demonstrovalo 7500 lidí.

Nesouhlas s připravenou normou přišel mezi protestující vyjádřit tajemník Socialistické strany Olivier Faure. Ministr vnitra „Gérald Darmanin jen přilévá olej do ohně; to on, postavil Francouze proti sobě,“ řekl Faure v rozhovoru se stanicí BFMTV. Prezident Emmanuel Macron se k protestům zatím nevyjádřil.

Zákon má chránit policisty, mohl by ale postihnout i práci novinářů

Francouzská vláda tvrdí, že zákonem, za jehož porušení by hrozilo vězení až jeden rok a pokuta 45 tisíc eur (1,2 milionu korun), zamýšlí chránit příslušníky policejních sborů, kteří obzvlášť v on-line prostředí čelí výhrůžkám. Odpůrci se ale obávají, že opatření by mohlo postihnout novináře a další osoby, které policisty natáčejí nebo fotografují při práci.

Reakce veřejnosti se vystupňovaly po dvou incidentech z tohoto týdne. V pondělí policie vyklidila tábor migrantů v centru Paříže, přičemž některá francouzská média označila postup policistů na místě za brutální. 

Ve čtvrtek večer se na veřejnost dostaly záběry, jak tři policisté fyzicky napadli a častovali rasistickými urážkami hudebního producenta černé pleti, zatímco v oficiálním záznamu policisté střet popsali velmi odlišně. V obou případech sehrály obrazové záznamy velkou úlohu. Útok policistů prezident Macron označil za ostudu pro Francii.

Macronův předchůdce Francois Hollande vyzval k vyškrtnutí sporného článku ze zákona. „Pokud text zraňuje svědomí a rozděluje společnost, pokud hrozí vyprovokováním násilí, musí být stažen,“ uvedl exprezident na Twitteru a zdůraznil, že policie musí postupovat podle zákonů a nepřijatelné chování musí být co nejpřísněji potrestáno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 1 hhodinou

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 2 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 3 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 3 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Na Tchaj-wanu má zájem o spolupráci vláda i opozice, poučme se, řekl Vystrčil

Navýšení fondu pro investice českých a tchajwanských firem nebo zvýšení počtu letů mezi Prahou a Tchaj-pejí řadí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mezi hlavní přínosy své cesty na Tchaj-wan. Sdělil to po návratu z pětidenní mise, kterou uskutečnil k nelibosti pevninské Číny a bez podpory vlády. Jako další přínos uvedl podpis pěti memorand o spolupráci, ať už mezi podnikateli, nebo mezi Univerzitou Karlovou a tchajwanskými univerzitami.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Za krádež vzácné rumunské přilby poslal nizozemský soud do vězení tři muže

Nizozemský soud za účast na krádeži 2500 let staré přilby zapůjčené z Rumunska poslal v pátek tři muže na téměř čtyři roky za mříže, informovaly agentury AP a AFP. Pachatelé v lednu 2025 ukradli z muzea Drents v nizozemském Assenu zdobenou přilbu z Cotsofenešti a tři zlaté náramky, které patří mezi nejcennější rumunské národní poklady.
před 7 hhodinami
Načítání...