„Nechte nás natáčet, nechte nás dýchat.“ Ve Francii se protestovalo proti zákonu o globální bezpečnosti

Nahrávám video

V sedmdesáti francouzských městech desetitisíce občanů protestovaly proti návrhu kontroverzního zákona o globální bezpečnosti. Na jeho základě by hrozilo vězení lidem, kteří by zveřejnili fotografie policistů s úmyslem ublížit jim. Podle kritiků by však nařízení narušilo svobodu tisku a právo občanů na informace, píší francouzská média. Demonstrací po celé zemi se podle ministerstva vnitra zúčastnilo 133 tisíc lidí, z toho 46 tisíc v Paříži. Před týdnem to bylo 22 tisíc. Během protestu v hlavním městě se část demonstrantů střetla s pořádkovými silami.

Policisté použili slzný plyn na pařížské demonstraci poté, co maskovaní demonstranti na policejní kordony házeli petardy a kameny a začali stavět barikády, uvedla agentura Reuters s tím, že většina demonstrantů si počínala pokojně. Během potyček nicméně vzplála dvě auta a stavební vybavení. Podle francouzských médií byly potyčky dílem části demonstrantů, označované jako „černý blok“ aktivistů antifašistického hnutí. Pařížská prefektura podle serveru BFMTV ohlásila zadržení 46 osob.

Při demonstracích podle ministerstva vnitra utrpělo zranění 37 strážců zákona, z toho 23 v Paříži; o zraněných v řadách demonstrantů nejsou informace. „Znovu odsuzuji nepřijatelné násilí proti pořádkovým silám,“ napsal na Twitteru ministr vnitra Gérald Darmanin. Násilí krajní levice proti strážcům zákona odsoudili podle agentury AFP politici pravice i krajní pravice.

Násilnosti v Paříži a Lyonu odsoudili i organizátoři protestů, kteří zdůraznili, že nelze akceptovat, aby „hrstka osob vnucovala svou strategii“ statisícům pokojných účastníků demonstrace.

Pochod v Paříži začal ve 14:00, shromáždění se přitom konala již v dopoledních hodinách v Rennes, v Lille nebo v Montpellier, kde se podle prefektury sešlo 3800 osob, zatímco pořadatelé tvrdí, že se dostavilo pět tisíc lidí. Asi šest tisíc lidí dorazilo podle policejní prefektury na demonstraci v Bordeaux, kde demonstranti skandovali hesla jako „Vaše zbraně, naše kamery“, „Nechte nás natáčet, nechte nás dýchat“ či „Vítejte na planetě mlčení“. Tři raněné policisty a několik zraněných demonstrantů si podle BFMTV vyžádaly potyčky v Lyonu, kde podle místní prefektury demonstrovalo 7500 lidí.

Nesouhlas s připravenou normou přišel mezi protestující vyjádřit tajemník Socialistické strany Olivier Faure. Ministr vnitra „Gérald Darmanin jen přilévá olej do ohně; to on, postavil Francouze proti sobě,“ řekl Faure v rozhovoru se stanicí BFMTV. Prezident Emmanuel Macron se k protestům zatím nevyjádřil.

Zákon má chránit policisty, mohl by ale postihnout i práci novinářů

Francouzská vláda tvrdí, že zákonem, za jehož porušení by hrozilo vězení až jeden rok a pokuta 45 tisíc eur (1,2 milionu korun), zamýšlí chránit příslušníky policejních sborů, kteří obzvlášť v on-line prostředí čelí výhrůžkám. Odpůrci se ale obávají, že opatření by mohlo postihnout novináře a další osoby, které policisty natáčejí nebo fotografují při práci.

Reakce veřejnosti se vystupňovaly po dvou incidentech z tohoto týdne. V pondělí policie vyklidila tábor migrantů v centru Paříže, přičemž některá francouzská média označila postup policistů na místě za brutální. 

Ve čtvrtek večer se na veřejnost dostaly záběry, jak tři policisté fyzicky napadli a častovali rasistickými urážkami hudebního producenta černé pleti, zatímco v oficiálním záznamu policisté střet popsali velmi odlišně. V obou případech sehrály obrazové záznamy velkou úlohu. Útok policistů prezident Macron označil za ostudu pro Francii.

Macronův předchůdce Francois Hollande vyzval k vyškrtnutí sporného článku ze zákona. „Pokud text zraňuje svědomí a rozděluje společnost, pokud hrozí vyprovokováním násilí, musí být stažen,“ uvedl exprezident na Twitteru a zdůraznil, že policie musí postupovat podle zákonů a nepřijatelné chování musí být co nejpřísněji potrestáno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

AP: Izraelské údery v Gaze zabily nejméně osm lidí včetně dvou dětí

Při pondělních izraelských úderech v jižní a centrální části Pásma Gazy zahynulo nejméně osm lidí, včetně dvou dětí, a dalších nejméně 20 lidí bylo zraněno, píše agentura AP s odkazem na tamní zdravotnické zdroje. Při útoku na stan v oblasti města Dajr Balah, kde se ukrývali vysídlení Palestinci, byli zabiti tři lidé, včetně osmiletého chlapce a jeho dědečka. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen hnutí Palestinský islámský džihád Záhir Abú Sálim, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023. Izrael v útocích pokračuje navzdory příměří uzavřenému loni v říjnu. Izrael i teroristické hnutí Hamás se pravidelně obviňují z porušování tohoto příměří.
před 3 hhodinami

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po střelbě na severu Německa je šest mrtvých. Motivem byly spory o dítě

Pět lidí zemřelo bezprostředně při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa, později v nemocnici zemřel další člověk. Podle německých médií došlo ke střelbě v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Motivem střelce byly podle policie zřejmě rodinné spory.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoPolsko kupuje tři švédské ponorky, chce zajistit bezpečnost Baltu

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.
před 8 hhodinami

VideoJižní Korea bude mohutně investovat do AI a polovodičů

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.
před 8 hhodinami

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily devět lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito nejméně šest lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Další skoro tři desítky osob byly podle něj zraněny. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě bylo několik zraněných, včetně jednoho dítěte. Útoky Rusů poté pokračovaly v Sumské oblasti nebo opět v Záporoží. BBC News mezitím upozornila na nesrovnalosti ve vyjádřeních ruského vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Irsku podle podniků gangy prohledávají koše kvůli vratným obalům

Podle podniků v centru Dublinu patří mezi ty, kdo v koších hledají lahve a plechovky k recyklaci, organizované skupiny i zranitelní lidé. Dublinská městská rada uvedla, že úklid následků tohoto vybírání loni stál 500 tisíc eur (asi 12,5 milionu korun).
před 13 hhodinami

Počet knihkupectví v Litvě klesl za poslední dekádu téměř o čtyřicet procent

Nezávislá knihkupectví v litevských regionech mizí. Zákazníci stále častěji nakupují knihy on-line nebo ve velkých obchodních řetězcích, a malým prodejnám ve městech se tak čím dál hůř daří udržet provoz.
před 15 hhodinami

Evropský pohled