„Nechte nás natáčet, nechte nás dýchat.“ Ve Francii se protestovalo proti zákonu o globální bezpečnosti

Nahrávám video

V sedmdesáti francouzských městech desetitisíce občanů protestovaly proti návrhu kontroverzního zákona o globální bezpečnosti. Na jeho základě by hrozilo vězení lidem, kteří by zveřejnili fotografie policistů s úmyslem ublížit jim. Podle kritiků by však nařízení narušilo svobodu tisku a právo občanů na informace, píší francouzská média. Demonstrací po celé zemi se podle ministerstva vnitra zúčastnilo 133 tisíc lidí, z toho 46 tisíc v Paříži. Před týdnem to bylo 22 tisíc. Během protestu v hlavním městě se část demonstrantů střetla s pořádkovými silami.

Policisté použili slzný plyn na pařížské demonstraci poté, co maskovaní demonstranti na policejní kordony házeli petardy a kameny a začali stavět barikády, uvedla agentura Reuters s tím, že většina demonstrantů si počínala pokojně. Během potyček nicméně vzplála dvě auta a stavební vybavení. Podle francouzských médií byly potyčky dílem části demonstrantů, označované jako „černý blok“ aktivistů antifašistického hnutí. Pařížská prefektura podle serveru BFMTV ohlásila zadržení 46 osob.

Při demonstracích podle ministerstva vnitra utrpělo zranění 37 strážců zákona, z toho 23 v Paříži; o zraněných v řadách demonstrantů nejsou informace. „Znovu odsuzuji nepřijatelné násilí proti pořádkovým silám,“ napsal na Twitteru ministr vnitra Gérald Darmanin. Násilí krajní levice proti strážcům zákona odsoudili podle agentury AFP politici pravice i krajní pravice.

Násilnosti v Paříži a Lyonu odsoudili i organizátoři protestů, kteří zdůraznili, že nelze akceptovat, aby „hrstka osob vnucovala svou strategii“ statisícům pokojných účastníků demonstrace.

Pochod v Paříži začal ve 14:00, shromáždění se přitom konala již v dopoledních hodinách v Rennes, v Lille nebo v Montpellier, kde se podle prefektury sešlo 3800 osob, zatímco pořadatelé tvrdí, že se dostavilo pět tisíc lidí. Asi šest tisíc lidí dorazilo podle policejní prefektury na demonstraci v Bordeaux, kde demonstranti skandovali hesla jako „Vaše zbraně, naše kamery“, „Nechte nás natáčet, nechte nás dýchat“ či „Vítejte na planetě mlčení“. Tři raněné policisty a několik zraněných demonstrantů si podle BFMTV vyžádaly potyčky v Lyonu, kde podle místní prefektury demonstrovalo 7500 lidí.

Nesouhlas s připravenou normou přišel mezi protestující vyjádřit tajemník Socialistické strany Olivier Faure. Ministr vnitra „Gérald Darmanin jen přilévá olej do ohně; to on, postavil Francouze proti sobě,“ řekl Faure v rozhovoru se stanicí BFMTV. Prezident Emmanuel Macron se k protestům zatím nevyjádřil.

Zákon má chránit policisty, mohl by ale postihnout i práci novinářů

Francouzská vláda tvrdí, že zákonem, za jehož porušení by hrozilo vězení až jeden rok a pokuta 45 tisíc eur (1,2 milionu korun), zamýšlí chránit příslušníky policejních sborů, kteří obzvlášť v on-line prostředí čelí výhrůžkám. Odpůrci se ale obávají, že opatření by mohlo postihnout novináře a další osoby, které policisty natáčejí nebo fotografují při práci.

Reakce veřejnosti se vystupňovaly po dvou incidentech z tohoto týdne. V pondělí policie vyklidila tábor migrantů v centru Paříže, přičemž některá francouzská média označila postup policistů na místě za brutální. 

Ve čtvrtek večer se na veřejnost dostaly záběry, jak tři policisté fyzicky napadli a častovali rasistickými urážkami hudebního producenta černé pleti, zatímco v oficiálním záznamu policisté střet popsali velmi odlišně. V obou případech sehrály obrazové záznamy velkou úlohu. Útok policistů prezident Macron označil za ostudu pro Francii.

Macronův předchůdce Francois Hollande vyzval k vyškrtnutí sporného článku ze zákona. „Pokud text zraňuje svědomí a rozděluje společnost, pokud hrozí vyprovokováním násilí, musí být stažen,“ uvedl exprezident na Twitteru a zdůraznil, že policie musí postupovat podle zákonů a nepřijatelné chování musí být co nejpřísněji potrestáno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: Americké a nigerijské síly zabily druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě

Americké síly ve spolupráci s nigerijskými ozbrojenými složkami v Nigérii usmrtily tamního velitele teroristické organizace Islámský stát (IS) Abú Bilala al-Minúkího. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump. Podle něj jde o druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě.
06:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael při útoku v Libanonu zabil šest lidí a dalších 22 zranil, uvedla média

Izraelský útok na centrum civilní obrany v jižním Libanonu zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky. Dalších 22 lidí utrpělo zranění. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na libanonskou státní tiskovou agenturu. Izrael a Libanon se v pátek podle Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o 45 dní. Izrael v dubnu rozšířil pozemní invazi do jižního Libanonu, od oznámení příměří 16. dubna boje pokračovaly, i když v nižší intenzitě.
00:14Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 11 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 11 hhodinami

USA oznámily prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o 45 dní

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Kongu oznámili epidemii eboly. První případ hlásí i Uganda

Na severovýchodě Demokratické republiky Kongo v provincii Ituri propukla epidemie eboly, oznámilo na síti X africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Ohlášeno bylo 65 mrtvých a bezmála 250 případů s podezřením na nákazu virem. Agentura Reuters pak večer oznámila, že ohnisko nemoci v pátek potvrdila i sousední Uganda. Ta zatím eviduje jednoho nakaženého, který zemřel.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rusko chystá útok na prezidentskou kancelář v Kyjevě, tvrdí Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že Rusko plánuje útok drony a raketami na prezidentskou kancelář, rezidenci hlavy státu a podzemní bunkry v Kyjevě a další místa na Ukrajině označená za centra rozhodování. Odvolává se na dokumenty, které získala vojenská rozvědka HUR.
před 14 hhodinami
Načítání...