Zámek Opočno na Rychnovsku zůstane podle Českého rozhlasu Radiožurnál státu. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku totiž podle rozhlasu zamítl stížnost rodiny Colloredo-Mansfeldů a tím potvrdil loňský rozsudek českého Ústavního soudu. Radiožurnál to v pondělí uvedl s odvoláním na ministerstvo spravedlnosti.
Zámek Opočno zůstane státu, rozhodl podle Radiožurnálu evropský soud
Zamítnutím stížnosti končí třicetiletý spor o vlastnictví zámku mezi dcerou posledního šlechtického majitele zámku Kristinou Colloredo-Mansfeldovou a Českou republikou. Ministerstvo spravedlnosti tímto krokem považuje záležitost za ukončenou, uvedl Radiožurnál.
Právní zástupce rodiny Colloredo-Mansfeldů rozhodnutí pro stanici nekomentoval. Pokračuje ale spor o část mobiliáře zámku, kterým se nyní zabývá Krajský soud v Pardubicích.
Opočno zabavili nacisté, po válce zámek převzal stát. Po pádu komunismu se soudy případem zabývaly opakovaně, s několika zvraty. Colloredo-Mansfeldová dokonce zámek po jistou dobu spravovala. Po zásahu Ústavního soudu ale stát v dubnu 2007 objekt znovu převzal do péče.
Později díky dalšímu nálezu Ústavního soudu dosáhla Colloredo-Mansfeldová obnovy řízení. Padlo však stejné rozhodnutí jako předtím, zámek tedy dosud spravuje Národní památkový ústav. Poslední stížnost Colloredo-Mansfeldové zamítl Ústavní soud loni v květnu.
- Renesanční arkádový zámek, který leží zhruba 30 kilometrů východně od Hradce Králové, patří k nejvyhledávanějším památkám Královéhradeckého kraje. K vlastnímu zámku, který od roku 1995 patří mezi národní kulturní památky, přiléhá také členitý přírodně krajinářský park. Z interiérů zámku vyniká rytířský sál vybavený hodnotnou zbrojí, výzdobou poutá také zámecká kaple a reprezentační salon. Opočno má také unikátní obrazárnu s díly benátské a neapolské školy.
- Na místě středověkého hradu jej vybudovali Trčkové z Lípy. Posledním rodovým vlastníkem byl Adam Erdman Trčka, který byl v roce 1634 zavražděn spolu s Albrechtem z Valdštejna. Poté byly trčkovské majetky zkonfiskovány a Opočno získal důstojník císařské armády Rudolf Colloredo. Colloredové na přelomu 17. a 18. století přestavěli zámek v barokním slohu podle návrhu italského stavitele Giovanniho Battisty Alliprandiho.
- V roce 1942 zámek Colloredo-Mansfeldům zkonfiskovali nacisté, po roce 1945 připadl na základě dekretu prezidenta Beneše státu. Mansfeldové se po válce o majetek začali soudit, po únoru 1948 ale emigrovali do Rakouska a spory utichly. Až po pádu komunistického režimu se o navrácení majetku přihlásila Kristina Colloredo-Mansfeldová, dcera posledního majitele, která v roce 1991 požádala o vydání zámku.
- Jako první rozhodoval o žalobě Colloredo-Mansfeldové okresní soud v Rychnově nad Kněžnou, který v září 1995 její nároky neuznal. Podobně rozhodovaly v následujících letech i další soudy různých stupňů. Až v červnu 2002 rychnovský okresní soud nařídil vydání zámku, pozemků a budov dědičce. Argumentoval přitom tím, že Kristinin otec Josef během druhé světové války nepozbyl československé státní občanství a poválečná konfiskace zámku nebyla podle soudu zákonná.
- Vydání později potvrdily Krajský soud v Hradci Králové a státní památkáři, spravující zámek, neuspěli ani s dovoláním k Nejvyššímu soudu. Až v lednu 2005 Ústavní soud zrušil verdikty okresního a krajského soudu a vrátil celou věc okresnímu soudu v Rychnově. Ústavní soud při zrušení rozsudků potvrdil restituční hranici 25. února 1948. Dříve zabavený majetek lze podle ÚS vydávat jen v případech rasové genocidy či holocaustu, o které v případě Opočna nešlo.
- V září 2005 tak rychnovský okresní soud rozhodl, že zámek v Opočně by měl patřit Národnímu památkovému ústavu. Tento verdikt potvrdily i odvolací soudy. V dubnu 2007 pak převzal zámek po zhruba čtyřech letech zpátky stát zastoupený Národním památkovým ústavem. Kristina Colloredo-Mansfeldová se ale nevzdala a o vydání zámku se snažila i v dalších letech u soudů všech stupňů včetně Ústavního.
- Ústavní soudci nejprve v dubnu 2012 potvrdili, že zámek a další majetek zůstane státu, o dva roky později ale vyhověli její žádosti o obnovu procesu, kterou předtím soudy nižších stupňů odmítly. Colloredo-Mansfeldová se snažila dokázat, že její babička byla židovského původu a konfiskace majetku nacisty v roce 1942 tak měla nejen politické, ale také rasové pozadí.
- Vedle budovy zámku usiluje Colloredo-Mansfeldová a její bratranec Jerome o vydání mobiliáře, tedy několika stovek předmětů, například zbraní, obrazů, lustrů nebo vzácného kočáru. České soudy jim nejdříve pravomocně vydaly do spoluvlastnictví 68 obrazů. Následně však nárok na vydání zbylého mobiliáře zámku Opočno ve dvou samostatných řízeních zamítly. Vrácení odmítl i Ústavní soud. V roce 2016 ale Jerome našel se svým návrhem na obnovu řízení zastání u Evropského soudu pro lidská práva.
- V únoru 2017 Nejvyšší soud odmítl dovolání Colloredo-Mansfeldové ve sporu o zámek Opočno. Podmínky pro vrácení majetku, například rasová perzekuce při jeho konfiskaci, se prý neprokázaly. Následně v květnu téhož roku podala Colloredo-Mansfeldová ústavní stížnost. V září 2017 pak společně s Jeromem podali u Ústavního soudu (ÚS) návrh na obnovu řízení týkající se zámeckého mobiliáře.
- V listopadu 2017 Ústavní soud návrh Kristiny Colloredo-Mansfeldové na obnovu řízení o dvou starších neúspěšných stížnostech, týkajících se mobiliáře zámku, odmítl.
- V lednu 2018 dosáhl Jerome Colloredo-Mansfeld obnovy řízení u Ústavního soudu ve věci zámeckého mobiliáře. Zároveň ve stejném měsíci Evropský soud pro lidská práva zveřejnil rozsudek, kterým podpořil snahu Kristiny Colloredo-Mansfeldové o obnovení řízení u českých soudů ohledně vydání mobiliáře zámku Opočno. Konkrétně jde o to, že české soudy neuvedly mezi důkazy rozhodnutí československého ministerstva zemědělství z roku 1947 o zestátnění Opočna. „Soud konstatuje, že tato stížnost není zjevně nepodložená“ a musí být prohlášena za přípustnou, uvádí verdikt.
- V listopadu 2018 dosáhla Colloredo-Mansfeldová u Ústavního soudu obnovy řízení o dvou starších stížnostech, které se týkaly mobiliáře zámku Opočno. Soud reagoval na výrok Evropského soudu pro lidská práva. O stížnostech, dříve odmítnutých jednotlivými senáty Ústavního soudu, tak musí znovu rozhodnout plénum, tedy sbor všech ústavních soudců.
