Papež František po zářijové návštěvě Maďarska zamíří také na Slovensko

Nahrávám video
Události: Papež František v září navštíví Slovensko
Zdroj: ČT24

Papež František oznámil, že ve dnech 12. až 15. září navštíví Slovensko poté, co odslouží mši v Budapešti. Uvedla to agentura AFP s odkazem na papežova slova určená poutníkům shromážděným na Svatopetrském náměstí k tradiční nedělní modlitbě. Papež v březnu sdělil, že se do Maďarska vydá, aby odsloužil závěrečnou mši Mezinárodního eucharistického kongresu, který se v hlavním městě uskuteční od 5. do 12. září.

„Rád oznamuji, že od 12. do 15. září, pokud to Bůh dovolí, se vydám na Slovensko na pastorační návštěvu,“ řekl František. Upřesnil, že 12. září by měl ještě v Budapešti sloužit mši.

Na Slovensku má František navštívit Bratislavu, Prešov, Košice a významné poutní místo Šaštín, upřesnilo komuniké Vatikánu. AFP dodala, že podrobnější program má být oznámen později.

Se vší pravděpodobností by se ale během svého krátkého pobytu v Budapešti neměl setkat s nejvyššími maďarskými představiteli. Už před měsícem americký katolický list National Catholic Register (NCR) napsal, že se František nechce sejít s premiérem Viktorem Orbánem ani s prezidentem Jánosem Áderem, ani dalšími politiky.

Orbán je zastáncem tvrdé protiimigrační politiky, kterou papež dlouhodobě kritizuje, hlava katolické církve volá po větší solidaritě a pomoci uprchlíkům.

Maďarští zástupci se podle listu snažili, aby papež změnil názor a své plány upravil. Ve Vatikánu jednali místopředseda vlády Zsolt Semjén a kardinál Péter Erdö, arcibiskup ostřihomský-budapešťský. 

Papež už v minulosti absolvoval zahraniční cesty, při kterých nejednal s čelnými politickými představiteli daných zemí. Například v roce 2014 hovořil v Evropském parlamentu ve Štrasburku, aniž by hovořil s francouzskými politiky. Politickým setkáním se vyhnul i při návštěvě řeckého ostrova Lesbos v roce 2016 nebo při cestě na ekumenické setkání ve Švýcarsku v roce 2018. Tehdy ale nenavštívil metropole těchto zemí, a zdvořilostní setkání s vysokými politiky proto na programu nebyla.

Plánovaná hospitalizace

Později v neděli byl papež František přijat v římské nemocnici, kde se podrobí naplánovanému chirurgickému zákroku. Informoval o tom mluvčí Vatikánu Matteo Bruni. Podle něj trpí zúžením střeva. Termín operace mluvčí nesdělil, řekl pouze, že později vydá Vatikán další prohlášení.

V lednu František zrušil kvůli bolesti nervů v noze svá veřejná vystoupení, podobné potíže měl už v prosinci. O svých problémech v minulosti otevřeně hovořil. Jednalo se o bolesti v dolní části těla, kterou způsobuje skřípnutý a podrážděný sedací nerv.

Návštěvy Slovenska

Slovensko papež poprvé navštívil v dubnu 1990, kdy Jan Pavel II. přiletěl na pozvání prezidenta Václava Havla a kardinála Františka Tomáška do tehdejšího Československa, které bylo po Polsku první zemí bývalého východního bloku, kam dorazil. Podruhé pobývala hlava katolické církve už na samostatném Slovensku na přelomu června a července 1995, kdy Jan Pavel II. kromě několika bohoslužeb kanonizoval tři košické mučedníky, kteří zahynuli rukama protestantů v 17. století.

Zatím poslední papežovou návštěvou na Slovensku byl pobyt v září 2003, který ale poznamenaly zdravotní problémy Jana Pavla II. Tehdy třiaosmdesátiletý papež sice nevynechal ze svého programu ani jeden bod a absolvoval výpravy do různých koutů Slovenska, nedokázal ale dočíst své projevy do konce a musel se nechat zastupovat.

Přesto se zúčastnil několika bohoslužeb, z nichž největší se odehrála na bratislavském předměstí Petržalka a přihlíželo jí na 200 tisíc lidí. Během bohoslužby blahoslavil bývalého řecko-katolického biskupa Vasiľa Hopka a řeholní sestru Zdenku Schelingovou, kteří trpěli ve věznicích za komunistické vlády. V roce 2012 se psalo o tom, že by mohl Slovensko navštívit i papež Benedikt XVI., cesta se ale nakonec nekonala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 6 mminutami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 33 mminutami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 1 hhodinou

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...