Soud ve Štrasburku odsoudil Turecko za věznění novináře Altana, obvinění prý byla nepodložená

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) odsoudil Turecko za porušování práv novináře a spisovatele Ahmeta Altana. Toho Ankara drží ve vazbě kvůli obvinění z účasti na neúspěšném vojenském puči z roku 2016. Podle soudu ve Štrasburku jsou ale obvinění zcela nepodložená. Soud došel k podobnému závěru i v případě dalšího vězněného tureckého novináře Murata Aksoye. V obou případech má Turecko žurnalisty odškodnit.

Podle rozsudku soudu „nic neprokazuje, že by aktivity žalujícího (Ahmeta Altana) byly uskutečněny s cílem sesadit tureckou vládu“. Soud ve Štrasburku tudíž míní, že názory spisovatele nemohou představovat „opodstatněná opatření“, kvůli kterým by byla právně podložená vazba. Turecko podle soudu porušilo spisovatelovo právo na svobodné vyjádření a právo na bezpečnost a osobní svobodu. Omezilo také jeho právo na obhajobu tím, že mu neposkytlo celé znění spisu, dodali soudci.

Altan byl v Turecku opakovaně souzen kvůli údajnému podílu na neúspěšném vojenském puči z roku 2016. Původně byl odsouzen k doživotí, rozsudek ale zrušil kasační soud a vrátil kauzu k projednání nižší instanci.

Ta v roce 2019 spisovatele odsoudila k deseti letům odnětí svobody a umožnila podmíněné propuštění Altana na svobodu. Kvůli odvolání státních zástupců byl však spisovatel krátce nato znovu uvězněn a projednávání jeho případu stále neskončilo.

„Neexistovaly pádné důvody pro podezření, že se pan Aksoy dopustil trestného činu,“ uvedl soud ve Štrasburku v případě dalšího tureckého novináře vězněného kvůli obvinění z účasti na vojenském převratu. Jemu turecké soudy vyměřily trest dvou let odnětí svobody. Některým stížnostem Aksoye dal za pravdu i turecký ústavní soud.

Turecké úřady vinní ze zosnování neúspěšného vojenského převratu organizaci vedenou islámským klerikem Fethullahem Gülenem. Duchovní, který žije v USA, ale obvinění odmítá.

Kvůli údajné účasti na převratu turečtí žalobci obvinili a nechali v posledních pěti letech uvěznit tisíce lidí. Kvůli údajnému členství v Gülenově organizaci v úterý turecká policie zatkla přes 80 vojáků, uvedla agentura EFE. Celkem se v této souvislosti konalo v Turecku podle agentury AFP nejméně 290 procesů a byly uděleny tresty bezmála 4500 lidem, z toho téměř tři tisíce lidí dostalo doživotí. Další desítky tisíc lidí byly propuštěny z veřejné správy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 5 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 6 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 7 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 10 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 14 hhodinami
Načítání...