Ústavní soud nařídil znovu otevřít případ Tempela potrestaného doživotím za dvojnásobnou vraždu

Robert Tempel, který si odpykává doživotní trest za dvojnásobnou vraždu spáchanou v roce 2001 na Sokolovsku, dosáhl nového projednání svého případu. Ústavní soud (ÚS) po zásahu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku revidoval svá starší odmítavá rozhodnutí. Kauzou se musí znovu zabývat odvolací Vrchní soud v Praze, doživotní trest je momentálně zrušený. Podle advokáta nejsou splněny podmínky pro další držení Tempela ve vězení. Na nový proces by podle něj měl čekat na svobodě.

Krajský soud v Plzni Tempela čtyřikrát osvobodil, pražský vrchní soud ale zprošťující verdikt pokaždé zrušil. Muž, který vinu popírá, byl pravomocně odsouzen až poté, co vrchní soud přeložil proces z Plzně ke Krajskému soudu v Praze.

Na Ústavní soud se Tempel obracel kvůli přeložení kauzy z Plzně do Prahy a znovu po definitivním uložení doživotního trestu, avšak neuspěl. Obě stížnosti tehdy Ústavní soud odmítl, nyní musel rozhodovat znovu.

Tempel by měl podle advokáta čekat na proces na svobodě

Důvodem pro nové kroky v Tempelově kauze bylo stanovisko štrasburského soudu, který se za odsouzeného muže postavil loni v červnu. Českou republiku zkritizoval za „významné selhání justice“ při projednávání mužova případu. Pochybení spočívalo v délce řízení, ale také v přesunu věci z Plzně do Prahy.

Ústavní soud vrátil kauzu právě do fáze odvolacího řízení před přeložením z Plzně do Prahy. Podle ústavního soudce Tomáše Lichovníka vrchní soud v podstatě sám hodnotil věrohodnost klíčového svědka, ačkoliv ho sám nevyslýchal. 

„Vrchní soud v Praze napadeným usnesením výrazným způsobem popřel nejen základní zásady trestního procesu týkající se zejména důkazního břemene, ale též prolomil zákonná omezení postupu odvolacího soudu,“ stojí v nálezu Ústavního soudu. Před zásahem štrasburského soudu ovšem ústavní soudci v kauze pochybení neviděli a obě stížnosti původně stručnými usneseními odmítli pro zjevnou neopodstatněnost. O usneseních tehdy rozhodovali soudci, kteří už u Ústavního soudu nepůsobí. Doživotní trest je zrušený, vrchní soud rozhodne znovu.

Justice by měla znovu rozhodnout také o případné vazbě Tempela. Podle advokáta nejsou splněny podmínky pro držení Tempela ve vězení, měl by očekávat nový proces na svobodě. „Podáme potřebná podání k příslušným soudům tak, aby byl vydán příkaz k propuštění pana Tempela,“ řekl advokát Jakub Kříž.

Návrh na případnou vazbu by muselo podat státní zastupitelství. „Z naší strany mohu říct pouze to, že věc se vrací k Vrchnímu soudu v Praze, který musí učinit všechny nezbytné kroky,“ uvedl Lichovník.

Vraždy se staly před dvaceti lety

Vraždy, za něž byl Tempel potrestán, se staly na lesním parkovišti u Hruškové na Sokolovsku. Tempel tam podle rozsudku předal své oběti čtyři sta tisíc korun za auto, které si údajně chtěl koupit. Následně prý muže zastřelil. Údajně zasáhl i druhého muže a poté jej bil do hlavy železnou tyčí s kusem betonu a montážním klíčem. Obě těla podle názoru obžaloby následující den zakopal na Chebsku.

Tempel se hájil tím, že vraždu nespáchal on, ale člověk přezdívaný Biftek, který byl také na místě činu a jenž později v kauze vystupoval jako klíčový svědek. Podle Tempela šlo v kauze o drogy a splacení dluhu. Byl to právě klíčový svědek, kdo dovedl policii na místo, kde byly zakopáni mrtví mladíci. Doživotí dostal Tempel jako souhrnný trest za vraždy a za dvě předchozí loupeže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...