Nejvyšší soud (NS) odmítl všechna dovolání aktérů první větve korupční kauzy kolem bývalého středočeského hejtmana za ČSSD Davida Ratha. Neuspělo ani státní zastupitelství, které podávalo dovolání v neprospěch obžalovaných, ani odsouzený Rath, který nyní zvažuje, že se obrátí na soud ve Štrasburku.
Nejvyšší soud potvrdil verdikt v Rathově kauze, politik se chce odvolat do Štrasburku
O kauze kolem středočeského hejtmana pravomocně rozhodl v červnu 2019 Vrchní soud v Praze, když uznal vinu v případech ovlivňování tendrů na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku a budovy gymnázia v Hostivici.
Rath si pravomocně vyslechl sedmiletý trest vězení a také desetimilionový peněžitý trest a zákaz činnosti za zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a poškození finančních zájmů EU. Někdejšího hejtmana i další figury případu ale odvolací senát zprostil obžaloby z manipulací s výběrovými řízeními na vybavení středočeských nemocnic – a proti verdiktu se tak k Nejvyššímu soudu dovolali jak obžalovaní, tak státní zástupci.
„Trestná činnost spáchaná obviněnými byla činností sofistikovanou, kdy se navenek průběh obou veřejných zakázek jevil jako souladný se zákonem o veřejných zakázkách,“ stojí nyní v obsáhlém rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle kterého šlo o sofistikovanou trestnou činnost – a důkazů pro ni je dostatek.
Dovolání podali bývalá ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Kottová a její manžel Petr, kteří v první větvi kauzy dostali oba šest let, dále podnikatelka Lucie Novanská a manažeři Pavel Drážďanský s Tomášem Mladým, kterým Vrchní soud v Praze uložil pětileté tresty. Spolupracující obviněná Ivana Salačová a stavař Václav Kovanda podali dovolání proti podmíněným trestům.
Odsouzení včetně Ratha sice vznesli v dovoláních desítky různých námitek, Nejvyšší soud ale nenašel důvod k zásahu. „Odvolací soud svým postupem a na něj navazujícími rozhodnutími nezavdal příčinu k tomu, aby ve vztahu k obviněným musel (NS) v tomto dovolacím řízení cokoli napravovat,“ řekl mluvčí NS Petr Tomíček.
Marné výhrady žalobců
Výhrady k rozsudku vrchního soudu vznášeli i žalobci. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman kritizoval to, že odvolací Vrchní soud v Praze neuznal jako důkazy záznamy z odposlechů a sledování, a proto byli aktéři kauzy v části obžaloby zproštěni. NS v minulosti označil odposlechy za přípustné, přesto už nyní nemohl s rozhodnutím vrchního soudu nic dělat.
Nejvyšší státní zástupce totiž nemůže v dovolání podaném v neprospěch obviněných namítat extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními. „Toto právo chrání v dovolacím řízení jen obviněné jako slabší procesní stranu. NS nemůže ani sám v dovolacím řízení v daném směru s odkazem na své dřívější rozhodnutí aktivně zasáhnout,“ popsal Tomíček.
Do Štrasburku
Bývalý vlivný politik sociální demokracie se po nynějším rozhodnutí Nejvyššího soudu zřejmě obrátí na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku a bude se také domáhat odškodnění – vyplývá to z vyjádření jeho právníka Romana Jelínka.
„David Rath se nedopustil trestného činu úplatku. To konstatoval Vrchní soud v Praze a nyní definitivně potvrdil Nejvyšší soud. Tím se otevírá cesta k uplatnění nároku na náhradu škody vůči státu a k podání žaloby u štrasburského soudu,“ sdělil Jelínek.
V druhé větvi kauzy prodloužil Krajský soud v Praze Rathovi nepravomocně trest ještě o rok. Trestné činnosti kolem zdravotnických zakázek v kraji se podle senátu dopustilo i dalších osm obžalovaných lidí a devět firem, včetně stavební firmy Metrostav. Delší tresty dostali také Kottovi, Novanská a Drážďanský. Druhou větví se teprve bude zabývat odvolací vrchní soud.
