Rath dostal za korupci opět 8,5 roku vězení. Soud uznal vinnými i dalších deset obžalovaných

UDÁLOSTI: 8,5 roku pro Davida Ratha (zdroj: ČT24)

Za korupci u veřejných zakázek Středočeského kraje má jít bývalý hejtman David Rath na 8,5 roku do vězení. Rozhodl o tom Krajský soud v Praze, který někdejšímu vrcholnému politikovi ČSSD vyměřil stejný trest jako před třemi lety. Nařídil také, aby Rathovi propadlo zhruba 22 milionů korun, které mu zabavila policie. Soud uznal vinnými i dalších deset obžalovaných. Rozsudek není pravomocný, lze se proti němu odvolat.

Nikdo z obžalovaných si rozsudek vyslechnout nepřišel. Rath přitom v minulých dnech uvedl, že na vyhlášení zřejmě dorazí. Tvrdil ale, že mu předseda trestního senátu Robert Pacovský dával v průběhu líčení najevo, že rozhodne stejně jako poprvé.

Na tiskové konferenci na Hradčanském náměstí Rath ve středu dopoledne řekl, že odvolání podal k vrchnímu soudu už v úterý – den před vynesením rozsudku. Chce tím údajně dokázat, že jeho trest 8,5 roku vězení byl předem daný.

Verdikt v jeho kauze lze podle něj vnímat jako porušování ústavy, konkrétně principu presumpce neviny a nezávislosti soudů. Rath se domnívá, že v jeho kauze šlo o likvidaci politického protivníka a justice vyhověla přání prezidenta Miloše Zemana a dalších politiků. Prezident podle něj na soudce tlačil a vyhrožoval jim.

Soudce vylučuje, že by podléhal tlakům

„Soud musí kategoricky vyloučit, že by podléhal vnějším tlakům,“ řekl předseda trestního senátu Robert Pacovský. Při zdůvodnění rozsudku zdůraznil, že jde o verdikt nestranného senátu. O vině obžalovaných ho přesvědčily důkazy.

Za klíčový důkaz označil výpověď podnikatelky Ivany Salačové, která se ke korupci přiznala a popsala, jak systém ovlivňování zakázek ve Středočeském kraji vypadal. „Nebyl to osamocený důkaz,“ podotkl Pacovský.

Její výpověď podle něj doplnily například odposlechy pořízené policií, které jsou po pětiletém trvání procesu terčem kritiky advokátů a důvodem, proč byl původní odsuzující rozsudek zrušen. „Nelze pominout rozhodnutí Nejvyššího soudu, který se otázkou zabýval a konstatoval použitelnost odposlechů,“ řekl Pacovský.

Soud znovu uznal Ratha a dalších deset obžalovaných vinnými. Uprostřed předseda trestního senátu Robert Pacovský
Zdroj: Ondřej Deml/ČTK

Soudce připomněl, že obžalovaní v odposleších používali krycí řeč, kterou však Salačová pomohla policistům odtajnit. Zdůraznil také, že soud rozhodoval pouze na základě odposlechů, kterým bylo zřetelně rozumět. Advokáti si totiž dlouhodobě stěžovali na to, že jim rozumět nelze. „Členové měli možnost si odposlechy opakovaně přehrát, i za optimálnější situace, tedy v klidnějším prostředí, než je soudní síň,“ uvedl Pacovský.

Soudce také uvedl, že není pochyb o tom, že Rath o ovlivňování zakázek věděl a až na několik výjimek do něj nezasahoval. Soudce se také vrátil k zatčení Ratha z května 2012, kdy ho policie chytila s krabicí vína, kde bylo sedm milionů korun. „Soud vylučuje, že by s tou krabicí někdo manipuloval,“ uvedl Pacovský. Rath se od počátku hájí tím, že v krabici bylo víno, které policie zaměnila za peníze, když krabici „ztratil z dohledu“. 

Žalobce zvažuje odvolání a kritizoval průtahy

Odvolání zvažuje také státní zástupce Petr Jirát. Není spokojen s tím, že Rathovi a manželům Kottovým nepropadl veškerý majetek, jak soudu navrhoval. Soud rozhodl o tom, že jim mají propadnout pouze miliony, které u nich našla policie při domovních prohlídkách.

Rozsudek nad Rathem a Kottovými považuje za spravedlivý. Neobává se odvolacího řízení před pražským vrchním soudem, který již jednou odsuzující rozsudek v korupční kauze zrušil kvůli nasazeným odposlechům. „Nemělo by to dopadnout stejně, protože Nejvyšší soud jasně řekl, že ty odposlechy jsou naprosto v pořádku a jsou použitelné pro toto řízení,“ řekl Jirát.

Státní zástupce Petr Jirát
Zdroj: Ondřej Deml/ČTK

Uvedl také, že neočekával, že soudní řízení potrvá pět let. Tři čtvrtě roku podle něj zabrala fáze od zatčení podezřelých po předání případu k soudu. Zde se však kauza zadrhla. „Nemohu to blíže komentovat. Trestní řád dává obžalovaným obrovský prostor pro to, co se tady těch pět let dělo,“ řekl Jirát. Zákonodárci by se podle něj měli zamyslet nad změnami, aby se podobná situace nemohla opakovat.

Stejné tresty dostali i další aktéři kauzy

I dalším obžalovaným soud vyměřil stejné tresty jako před třemi lety. Manžele Kateřinu a Petra Kottovy, kteří podle obžaloby machinace s tendry organizovali, potrestal soud 7,5 lety vězení. Podle soudu by měli přijít také o peníze a cenné papíry, které se našly u nich doma a na bankovních účtech.

Podnikatelka Lucia Novanská má jít do vězení na pět let, soud jí uložil i peněžitý trest. Ivaně Salačové, která se ke korupci přiznala, uložil soud za korupci podmínku. Podnikatelka v Rathově kauze figurovala jako spolupracující obviněná.

Mezi potrestanými byli i manažeři zdravotnických a stavebních firem, které se účastnily zmanipulovaných tendrů. Pavel Drážďanský a Tomáš Mladý z firmy Konstruktiva Branko dostali pět let vězení, manažeři zdravotnických firem Puro-Klima a Hospimed Martin Jireš a Jindřich Řehák dostali 5,5 roku. Tříleté podmínky vyměřil soud Janu Hájkovi ze zdravotnické firmy B-Braun a Václavovi Kovandovi ze stavební firmy Pohl.

Rath a Kottovi měli převzít 38 milionů, další už nestihli

Machinace s tendry na modernizace středočeských nemocnic, opravy zámku v Buštěhradu na Kladensku či hostivického gymnázia podle spisu vypadaly tak, že Kottovi přizpůsobovali krajské veřejné zakázky za Rathova vědomí i aktivní podpory „velkým hráčům“, kdy jednoho z těchto soutěžitelů za úplatek zvýhodnili, zatímco ostatní mu záměrně dělali „křoví“.

Za ovlivnění zakázek měli manažeři firem zaplatit přes 48 milionů korun. Rath a Kottovi podle spisu převzali úplatky ve výši 38 milionů, z toho pro Ratha bylo 22 milionů. Zbytek už nestihli, protože je policisté zadrželi.

  • Pancová: Broučku, kolik nám to teďkom teda přinese ten…? Dvanáctku?
    Kott: Co jsi říkala?
    Pancová: Kolik přinese?
    Kott: Jindra? Vosum.
    Pancová: To je 2,6 na jednoho. To je nějak jinak přesně. Ty už jsi zkasíroval nějakou zálohu. To už je tvoje.
    Kott: No, s tou Kutnou Horou osum. Mi přinese.
    Pancová: Kolik von tady bude mít? Kolik von tady bude mít?
    Kott: Kdo?
    Pancová: David.
    Kott: No, tak čtyry.
  • Zdroj: Právo

Soudní bitva ohledně odposlechů

Krajský soud v Praze za to nejprve v roce 2015 uložil Rathovi 8,5 roku vězení a přísné tresty vyměřil i většině dalších obžalovaných. Tento verdikt ale následující rok zrušil vrchní soud kvůli použitým odposlechům. Loni se případ dostal k Nejvyššímu soudu, který naopak rozhodl o tom, že odposlechy jako důkaz použít lze. 

Případ se tak dostal zpátky ke krajskému soudu. To ale kritizoval Rath s tím, že se rozhodnutí Nejvyššího soudu nemá týkat aktuální kauzy. Odvolal se přitom na rozhodnutí Ústavního soudu v jiných případech, kde podle něj konstatoval, že rozhodnutí Nejvyššího soudu v živých kauzách nemůže mít vliv na jejich výsledek.

Podle Nejvyššího soudu byl ale první příkaz k odposlechu z roku 2011 dostatečně odůvodněný, proto ho lze použít u soudu. „Nejvyšší soud konstatuje, že daný příkaz byl vydán v mezích zákona a jeho odůvodnění je dostatečné,“ zaznělo v soudní síni. Podobně se soud vyjádřil také k dalším příkazům i ke sledování kanceláří. Nejvyšší soud zároveň konstatoval, že při rozkrývání tohoto typu trestné činnosti, ze které jsou obžalováni Rath a spol., jen těžko připadá v úvahu něco jiného než odposlechy.

Za vítězství zdravého rozumu označila tento verdikt Unie státních zástupců. „Nejvyšší soud potvrdil názor státního zastupitelství i ministra spravedlnosti, že odposlechy v kauze Davida Ratha jsou použitelné. Je to výborná zpráva pro spravedlnost v České republice,“ napsali žalobci v prohlášení. Obdobně mluvila i vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová: „Víra ve spravedlnost má v obdobných kauzách znovu šanci.“

Rath si vedle toho stěžoval i na podjatost soudu, proto žádal, aby se případem zabýval jiný soud, což vyhlášení rozsudku znovu zdrželo. Rathovu stížnost nedávno zamítl Nejvyšší soud.

Jméno Davida Ratha navíc figuruje také ve druhé větvi případu, kde koncem loňského roku policie dokončila vyšetřování.

  • Týká se manipulace veřejných zakázek Středočeského kraje a krajských nemocnic za více než 700 milionů korun. Konkrétně jde o rekonstrukci či výstavbu pavilonů nemocnic v Kladně, Mladé Boleslavi a Kolíně a dodávky sanitek pro záchrannou službu. V říjnu 2013 policie obvinila v této větvi osm firem a devět lidí včetně Ratha. 
  • Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality v srpnu 2015 oznámil, že kriminalisté navrhli obžalovat osm firem a devět lidí. Obvinění podle nich požadovali u zmanipulovaných zakázek zadavatelů Středočeského kraje a Oblastní nemocnice Středočeského kraje úplatky za více než 60 milionů korun, z toho převzali 3,34 milionu.
  •  V lednu 2017 ale Krajský soud v Praze případ vrátil k došetření. Důvodem byly nezákonně pořízené odposlechy, kvůli kterým měly být ze spisu odstraněny některé důkazy. Soud měl též znovu vyslechnout některé svědky. Nejvyšší soud ale v červnu 2017 naopak konstatoval, že odposlechy jsou platné.
  • Krajský soud kauzu vrátil i kvůli novele zákona, která upravuje trestní odpovědnost firem. Podle nového znění, které platí od prosince 2016, firmy nemohou být stíhány v případech, kdy vynaloží veškeré úsilí k tomu, aby zabránily protiprávnímu jednání zaměstnance. Novela sice začala platit až po podání obžaloby, policie i soudy ale musí přihlížet k předpisům, které jsou pro obžalované výhodnější.
  • V prosinci 2017 kriminalisté oznámili, že vleklé vyšetřování druhé větvě Rathovy kauzy dokončili. 11. dubna 2018 policie opět navrhla obžalovat Davida Ratha. Spolu s ním bylo obžalováno dalších osm lidí a osm firem, například Metrostav. Věc se týká zejména přijetí úplatků, podplácení, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, pletich při zadání veřejné zakázky a poškození finančních zájmů EU.
  • Stejně jako v první větvi kauzy, kde byl Rath uznán vinným z korupce v souvislosti se zakázkami ve Středočeském kraji, figurují i v tomto případě Kottovi, podnikatelka Lucia Novanská a Pavel Drážďanský. Aktuální část se navíc týká manažerů stavebních firem Petra Piláta a Jiřího Anděla či exšéfa středočeské záchranné služby Martina Houdka a firem, které byly do systému zapojeny.
  • Soud začal tuto větev projednávat v lednu 2019. O rok později, na konci ledna 2020, krajský soud dal Rathovi osmileté vězení a o rok mu prodloužil již pravomocně uložený sedmiletý trest. Trestné činnosti se podle verdiktu soudu dopustilo vedle Ratha i dalších osm obžalovaných lidí a osm firem. Například Kottovým soud zvýšil o dva roky jejich stávající šestileté tresty. Spolu s Rathem dostali také vyšší peněžité tresty. Manželé mají zaplatit po 20 milionech korun (uhradili již každý 15), Rathovi uložila soudkyně osmnáctimilionový trest. Všichni dostali i zákazy činnosti.
  • Zdroj: ČTK