Podle Nejvyššího soudu došlo v kauze Davida Ratha k porušení práv ve prospěch obžalovaných. Soud tak vyhověl stížnosti ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO). Tomu se nelíbil verdikt pražského vrchního soudu, podle kterého byly v kauze nezákonně použity odposlechy, a proto Rathovi i dalším obžalovaným zrušil trest. Rozhodnutí vrchního soudu je ovšem i nadále platné, protože ho NS zrušit nemohl. Z výroku Nejvyššího soudu ale vyplývá, že bude možné použít odposlechy jako důkazy u krajského soudu.
Kauza Rath: Odposlechy platí. Nejvyšší soud v rozsudku kritizoval vrchní soud
Vrchní soud konkrétně kritizoval to, že státní zástupci odposlechy nedostatečně odůvodnili. Soudy, které pak sledování podezřelých povolily, podle něj zase chybovaly v tom, že žádosti náležitě nepřezkoumaly a pouze převzaly argumenty žalobců. Proto vrchní soud rozsudek krajského soudu zrušil a věc vrátil na začátek.
Ministr spravedlnosti však s těmito argumenty nesouhlasil, podle něj došlo k porušení zákona ve prospěch Ratha i dalších obžalovaných.
S názorem Pelikána se teď ztotožnil také Nejvyšší soud. Vrchní soud prý při kritice odůvodnění vytrhával některé pasáže z kontextu. První příkaz k odposlechu z roku 2011 je podle NS zákonný a dostatečně odůvodněný, proto ho lze použít u soudu.
„Nejvyšší soud konstatuje, že daný příkaz byl vydán v mezích zákona a jeho odůvodnění je dostatečné,“ zaznělo v soudní síni. Podobně se soud vyjádřil také k dalším příkazům i ke sledování kanceláří. Nejvyšší soud také konstatoval, že při rozkrývání tohoto typu trestné činnosti, ze které jsou obžalováni Rath a spol., jen těžko připadá v úvahu něco jiného než odposlechy.
Pelikán má z rozsudku radost, Rath mluví o politické objednávce
Robert Pelikán rozhodnutí Nejvyššího soudu uvítal, podle svých slov má z rozsudku velkou radost. „Velice mi na tom záleželo, proto jsem sáhl k tomu neobvyklému kroku, že jsem v živé věci dával stížnost pro porušení zákona. Měl jsem velké obavy, kdyby to nedopadlo. Jsem moc rád, že to tak dobře dopadlo,“ komentoval verdikt ve vietnamské Hanoji, kde je společně s prezidentem Milošem Zemanem.
Pelikán doplnil, že rozhodnutí soudu považuje za klíčové nejen pro kauzu kolem Ratha, ale i pro možnost účinně stíhat závažnou hospodářskou a korupční kriminalitu. Spokojený je rovněž prezident Zeman, který v minulosti kritizoval soudce pražského vrchního soudu Pavla Zelenku, jehož senát zrušil rozsudek nad Rathem.
Za vítězství zdravého rozumu rozhodnutí soudu označila Unie státních zástupců. „Nejvyšší soud potvrdil názor státního zastupitelství i ministra spravedlnosti, že odposlechy v kauze Davida Ratha jsou použitelné. Je to výborná zpráva pro spravedlnost v České republice,“ napsali žalobci v prohlášení.
Obdobně mluví i vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová: „Víra ve spravedlnost má v obdobných kauzách znovu šanci.“
Naopak podle Davida Ratha podlehl Nejvyšší soud nátlaku ministra spravedlnosti a prezidenta, a podvolil se tak politické objednávce. Rath, jenž čelí obžalobě z korupce, prý podobný verdikt očekával. „Je to jemnější forma 50. let,“ prohlásil Rath s poukazem na tehdejší politické procesy.
Je smířen s tím, že půjde do vězení. „Ta síla a profesionalita proti mně je obrovská a ta zakázka byla jasná,“ řekl novinářům Rath. Zvažuje prý ještě další možnosti obrany u Ústavního soudu či mezinárodních tribunálů. „Možná se najdou nějaké mezinárodní soudy, které prostě před tím tlakem nebudou tak ustupovat jako české soudy,“ kritizoval bývalý hejtman.
Nejvyšší soud nemohl předchozí verdikt přímo zrušit
Ani odborníci si však nebyli jisti, jaký bude mít názor Nejvyššího soudu vliv na pokračování Rathovy kauzy. Pokud NS v minulosti konstatoval porušení zákona ve prospěch obžalovaných, bralo se to jako akademický výrok, který má dopady jen na budoucí kauzy. Jenomže Rathův případ je specifický v tom, že jde o dosud živý případ, ve kterém bude znovu rozhodovat krajský soud. Zrušit přímo verdikt vrchního soudu nebylo v tomto typu řízení možné.
Podle Nejvyššího soudu jsou odposlechy v korupční kauze kolem Davida Ratha použitelné jako důkazy. Obžaloba tak nepřijde o možnost uplatnit odposlechy jako důkazy, což by značně zkomplikovalo její pozici. Zároveň je ale na krajském soudu, jak důkazy posoudí: „Nijak jsme nerozhodovali o vině,“ komentoval středeční verdikt soudce Vladimír Veselý.
Krajský soud bude názorem Nejvyššího soudu vázán v otázce odposlechů. „Jsme toho názoru, že soud prvního stupně by měl respektovat náš názor o použitelnosti těchto důkazů,“ prohlásil soudce Veselý.
„Jediným po více formálním nedostatkem rozhodnutí v podobě příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu bylo řekněme explicitní neodůvodnění délky trvání doby, po kterou má být odposlech prováděn,“ dodal v rozhovoru pro ČT. Z odůvodnění, případně ze spisového materiálu, prý ale šlo dovodit odůvodněnost doby, na kterou byl příkaz vydán.
„Teď se musí celý spis vrátit ke krajskému soudu v Praze, který by měl pravděpodobně počátkem podzimu nařídit nové veřejné jednání. Následně se dá předpokládat, že se jedna ze stran sporu proti verdiktu odvolá a věc bude řešit odvolací vrchní soud v Praze. Takže celá kauza může trvat ještě minimálně jeden rok,“ upřesňuje redaktor ČT Jiří Hynek, který se kauzou zabývá dlouhodobě.
„Předseda senátu doktor Pacovský stojí před problémem,“ doplnil v Událostech, komentářích advokát Jaroslav Ortman. „Na jedné straně je zde ustanovení trestního řádu, které říká, že právním názorem odvolacího soudu je soud prvého stupně vázán – to znamená, že je to nezákonné. A pak je tady vztyčený prst, že pro rozhodování soudů platí Názor Nejvyššího soudu. Myslím, že se (Pacovský) přikloní k názoru Nejvyššího soudu.“
Očekává, že ani druhým vynesením rozsudku Rathův případ neskončí a že se někdejší středočeský hejtman bude chtít dostat se svým případem až před Ústavní soud. Totéž se domnívá i bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková, podle které bude chtít hnát svůj proces až do Štrasburku.
Rath i další si stěžovali, že odposlechy schvalovali „nesprávní“ soudci
Celá kauza vypukla v roce 2012, když byl Rath před domem ředitelky kladenské nemocnice Kateřiny Pancové (dnes Kottové) přistižen s taškou, ve které bylo sedm milionů korun. Soud ho pak na základě odposlechů i dalších důkazů poslal na osm a půl roku do vězení.
Verdikt z července 2015 ale loni zrušil pražský vrchní soud a zpochybnil zákonnost pořízení odposlechů, o které se při dokazování Rathova korupčnictví opírala obžaloba. Vrchní soud rozsudek zrušil a vrátil celý případ na začátek ke krajskému soudu. Obžalovaní si stěžovali, že o odposleších rozhodovali soudci místně nepříslušného soudu, a to navíc v rozporu s rozvrhem práce.
Rozsudek vrchního soudu provázela neobvyklá kritika žalobců
Rozsudek pražského vrchního soudu ovšem nekritizoval jen ministr Pelikán. Ostré prohlášení vydalo i Vrchní státní zastupitelství v Praze: „důvody, které vedly (…) ke zrušení rozhodnutí, jsou s ohledem na dosavadní rozhodovací praxi soustavy obecních soudů i soudu ústavního jen stěží odborně akceptovatelné“.
Žalobci se také domnívali, že poukazování na údajné formální nedostatky v příkazech k odposlechu a povolení ke sledování je „zcela neobvyklé“.
„Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze je z hlediska vypořádání se s procesními připomínkami překvapivé, proto se s tímto rozhodnutím nemůžu ztotožnit,“ komentoval verdikt Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman prostřednictvím svého mluvčího.
- rok 2012
- Poslance ČSSD a středočeského hejtmana Davida Ratha zadržela policie u domu ředitelky kladenské nemocnice Kateřiny Pancové v Rudné u Prahy. U sebe měl sedm milionů korun. Státní zástupkyně oznámila, že Rath byl obviněn z přijetí úplatku za zmanipulování zakázky na opravu buštěhradského zámku.
- Policie začala stíhat další lidi, mimo jiné exposlance ODS, bývalého šéfa středočeské VZP a Rathova spolupracovníka Petra Kotta, Pancovou a šéfy dvou stavebních firem. Soud poslal Ratha do vazby. Poslanec rezignoval na funkci krajského zastupitele, a tím i na post hejtmana, a vystoupil z ČSSD. Poslanecký mandát si nechal.
- Sněmovna souhlasila s Rathovým stíháním ve věci rekonstrukce buštěhradského zámku. Policie doručila do sněmovny druhou žádost o vydání Ratha ke stíhání. Týkala se údajné korupce při nákupu vybavení pro nemocnice v Kladně, Kolíně a Mladé Boleslavi.
- Soud stanovil Rathovi pro propuštění z vazby kauci 14 milionů korun. Nadřízený soud ale rozhodnutí zrušil. Sněmovna vydala Ratha k dalšímu trestnímu stíhání.
- rok 2013
- Policie navrhla obžalovat Ratha a dalších deset osob. Soud rozhodl o Rathově propuštění z vazby na dvoumilionovou kauci. Odvolací soud však rozhodnutí zrušil. Státní zástupce podal obžalobu na Ratha a deset spoluobviněných.
- Kauzu začal projednávat Krajský soud v Praze. Jako jediná se ke korupci přiznala podnikatelka Ivana Salačová. Ministerstvo pro místní rozvoj se připojilo k soudnímu řízení jako poškozený, ministerstvo financí se s nárokem na náhradu škody nepřipojilo a také zástupce Středočeského kraje oznámil, že kraj se k trestnímu řízení nepřipojí, protože není schopen vyčíslit škodu.
- Obžalovaná Pancová byla propuštěna z vazby a Nejvyšší soud rozhodl, že trestní řízení s Rathem může pokračovat, protože ho nechrání poslanecká imunita. Vrchní soud propustil Ratha z vazby. Z vazby byl propuštěn i exposlanec Kott.
- rok 2014
- Ústavní soud rozhodl, že justice při prodlužování vazby porušila Rathova základní práva. Ministerstvo spravedlnosti přiznalo Rathovi na jaře 2015 odškodné 19 421 Kč. Rath neuspěl s ústavní stížností na údajnou podjatost soudce Roberta Pacovského, který řeší jeho případ.
- rok 2015
- Soud vyloučil k samostatnému projednání případy obžalovaných Lucie Novanské, Pavla Drážďanského a Tomáše Mladého. Důvodem byly zdravotní a jiné problémy jejich advokátů. Mladého s Drážďanským soud posléze vrátil zpět do původního líčení, z něhož naopak kvůli zdravotním důvodům vyloučil Ratha.
- Krajský soud v Praze vynesl nepravomocný rozsudek nad devíti obžalovanými. Kateřině (dříve Pancové) a Petru Kottovým, které soudce označil za organizátory, uložil 7,5 roku vězení. Drážďanský a Mladý z firmy Konstruktiva Branko dostali pět let, manažeři firem Puro-Klima a Hospimed Martin Jireš a Jindřich Řehák 5,5 roku vězení. Tříletou podmínku vyměřil soud Janu Hájkovi ze zdravotnické firmy B-Braun a Václavovi Kovandovi ze stavební firmy Pohl. Tříletou podmínku dostala i Salačová, která byla spolupracující obviněnou.
- Žalobce navrhl Rathovi za údajnou korupci nejméně devět let vězení a propadnutí majetku. Pro Novanskou navrhl pět až šest let vězení a peněžitý trest milion korun.
- Rath vypověděl plnou moc svým obhájcům. Místo nich si vybral advokáta Michala Pacovského, strýce soudce, který případ projednává. Pacovský však nakonec odmítl Ratha zastupovat. Soud následně přidělil obžalovanému advokátku ex offo.
- Rath po třech dnech ukončil svou závěrečnou řeč. Podle něj se tvrzení obžaloby nepodařilo prokázat. Krajský soud v Praze vynesl nepravomocný verdikt nad Rathem a Novanskou. Rathovi soud vyměřil nepodmíněný trest 8,5 roku a propadnutí majetku. Novanské vyměřil nepodmíněný trest v délce pěti let a peněžitý trest 500 tisíc korun.
- Státní zástupce se odvolal proti rozsudku nad Rathem a Novanskou. Oba se proti nepravomocnému verdiktu odvolali už dříve, proti rozsudku se odvolali i další lidé, odsouzení v dubnu 2015.
- rok 2016
- Pražský vrchní soud zrušil rozsudek v kauze kolem Ratha. Kauza se vrací ke Krajskému soudu v Praze k novému projednání. Z odůvodnění rozsudku vrchního soudu vyplynulo, že pražský vrchní soud v říjnu zrušil rozsudek nad Rathem kvůli nezákonně pořízeným odposlechům.
- rok 2017
- 18. ledna - Vrchní státní zastupitelství v Praze podalo ministrovi spravedlnosti Robertu Pelikánovi (ANO) podnět k podání stížnosti kvůli zrušení verdiktu v kauze. Podnět následně podal i sám Rath.
- 16. ledna - Krajský soud v Praze vrátil k došetření druhou větev kauzy Rath. Případ se týká manipulace veřejných zakázek Středočeského kraje a krajských nemocnic.
- 2. února - Pelikán podal stížnost proti rozhodnutí, které zrušilo odsuzující rozsudek nad Rathem a dalšími deseti obžalovanými.