Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) podal stížnost proti zrušení rozsudku v kauze někdejšího středočeského hejtmana Davida Ratha. O něm rozhodl pražský vrchní soud kvůli údajně nezákonně pořízeným odposlechům. Podle ministra ale není důvod jejich zákonnost zpochybňovat.
Pelikán podal stížnost proti zrušení rozsudku nad Rathem
Středočeský krajský soud uznal Ratha v červenci 2015 vinným z přijímání úplatků a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Odvolací senát pražského vrchního soudu však rozsudek loni v říjnu zrušil kvůli použitým odposlechům. Podle něj totiž byly pořízeny nezákonně, a nepůjdou tak u nového řízení před Krajským soudem v Praze použít jako důkaz.
Vrchní soud konkrétně zkritizoval to, že státní zástupci odposlechy dostatečně neodůvodnili. Soudy, které pak sledování podezřelých povolily, podle něj chybovaly v tom, že žádosti dostatečně nepřezkoumaly a pouze převzaly argumenty žalobců.
Odvolací senát v usnesení použil zásadu americké právní doktríny známé jako „plody z otráveného stromu“, která řeší používání důkazů získaných v návaznosti na jiný důkaz, jenž byl opatřen nezákonným způsobem. Podle ministerstva – a je to jedna z řady výhrad – aplikace americké teorie nemá oporu v judikatuře českých vrcholných instancí.
Ministerstvo: Nebyl důvod odposlechy zpochybňovat
S důvody pro zrušení rozsudku od počátku nesouhlasilo pražské vrchní státní zastupitelství, které Pelikánovi stížnost pro porušení zákona navrhlo. Šéfka instituce Lenka Bradáčová označila použité argumenty za „jen stěží odborně akceptovatelné“, odůvodnění prý navíc významně vybočilo z principu základní předvídatelnosti soudních rozhodnutí.
Její negativní postoj nyní podpořil i ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Má zato, že soud porušil zákon a že nebyl důvod vracet středočeskou korupční kauzu k novému projednání; obrátil se proto se stížností na Nejvyšší soud. „Stížnost pro porušení zákona směřuje v neprospěch všech 11 obžalovaných,“ doplnila mluvčí ministerstva Tereza Schejbalová.
Pelikán o soudu s Davidem Rathem (zdroj: ČT24)
„V dané věci nebyl podle názoru ministra spravedlnosti důvod zpochybňovat zákonnost příkazů k povolení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a povolení ke sledování,“ doplnila mluvčí. „Soud tato rozhodnutí vydává v rané fázi trestního řízení, kdy orgány činné v trestním řízení z povahy věci nemohou disponovat všemi důkazy. K jejich vydání proto musí postačovat dostatečně konkrétní indicie, jež v daném případě byly státním zástupcem uplatňovány a soudem řádně hodnoceny.“
Rathův advokát Adam Černý zpochybňuje jak argumentaci žalobkyně Bradáčové (má zato, že vrchní soud rozhodl zcela v souladu s judikaturou Nejvyššího i Ústavního soudu), tak krok ministra Pelikána. „Je zjevné, že se jedná o proces politický a že ministr není nestranný, ale podjatý. Je zřejmé, že jedná podle pokynů Lenky Bradáčové, což je také alarmující,“ prohlásil.
Rozhodne soud závazně, nebo akademicky? Jasno není
Názory právníků na to, zda může rozhodnutí Nejvyššího soudu ovlivnit případné další využití odposlechů v hlavním líčení, se různí. Podle některých bude výrok soudu pouze akademický. Jiní zastávají stanovisko, že pokud by Nejvyšší soud označil odposlechy za zákonné, v dalším řízení by přípustné byly a vrchní soud by byl v tomto ohledu vázán právním názorem Nejvyššího soudu.
Ministerskou stížnost pro porušení zákona obdržel Nejvyšší soud už ve středu, přidělil ji podle rozvrhu práce šestému senátu. Délku rozhodování nechtěl mluvčí Petr Tomíček odhadovat. Průměr u trestních kauz činí 40 dní. „Znovu ale upozorňuji, že každá věc má svá individuální specifika a nelze v žádném případě předjímat, kdy bude rozhodnuto právě o této ministerské stížnosti,“ uvedl Tomíček.