Události: Kauza Davida Ratha
Vrchní soud v Praze shledal u řízení, jež předcházelo vyhlášení napadených rozsudků, zásadní procesní vadu, kterou je podle něho nezákonnost odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu.
Odposlechy byly podle odvolacího soudu nedostatečně odůvodněny. Dal tak za pravdu obžalovaným Davidu Rathovi, Martinu Jirešovi, Jindřichu Řehákovi, Petru Kottovi a Kateřině Kottové, když poukazovali na to, že o nich rozhodovali soudci místně nepříslušného soudu, navíc v rozporu s rozvrhem práce.
Okresní soud tak při vydávání příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu „fakticky rezignoval na svou rozhodovací činnost, tj. posouzení materiálních podmínek pro nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu,“ uvedl Vrchni soud v Praze. Z toho pak vyvodil, že poznatky získané sledováním osob a věcí touto „vadnou procedurou“ nelze použít jako důkaz.
Vrchní státní zastupitelství v Praze ke zveřejnění zdůvodnění rozsudku uvedlo, že „důvody, které vedly (…) ke zrušení rozhodnutí, jsou s ohledem na dosavadní rozhodovací praxi soustavy obecních soudů i soudu ústavního jen stěží odborně akceptovatelné“.
Žalobci se také domnívají, že poukazování na údajné formální nedostatky v příkazech k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a povolení ke sledování je „zcela neobvyklé“ právě s ohledem na opakované předchozí rozhodování celé soudní soustavy. Protože si žalobci myslí, že rozhodnutím jednoho ze senátů Vrchního soudu v Praze byl porušen zákon, připravují podnět k podání stížnosti pro porušení zákona, který předloží ministru spravedlnosti.
Podle Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana jsou další kroky v kompetenci pražského vrchního státního zastupitelství. „Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze je z hlediska vypořádání se s procesními připomínkami překvapivé, proto se s tímto rozhodnutím nemůžu ztotožnit,“ sdělil v pondělí agentuře ČTK jeho mluvčí Pavel Malý.
Rozhodnutí Vrchního soudu o nezákonosti odposlechů chce podle informací Lidových novin napadnout ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) - chystá stížnost pro porušení zákona.
Bude třeba opět vyslechnout Gregora
Odvolací soud napadený rozsudek zrušil, ale zároveň neshledal podmínky pro to, aby ve věci sám rozhodl. Domnívá se, že bude třeba opětovně „provést důkaz výslechem“ Libora Gregora (bývalý policista, nyní soukromý detektiv, ohlásil možnou trestnou činnost obžalovaných a je považován za „spouštěcí mechanismus“ celé kauzy, pozn. redakce), který sice již před soudem vypovídal, „ale zjevně vyhýbavě a nekonkrétně“.
Vrchní soud rovněž uvedl, že nyní nelze dopředu předjímat rozsah dalšího dokazování, ale vzhledem k jeho předpokládanému rozsahu je nutné, aby se věcí znovu zabýval krajský soud.
Šéfreportér týdeníku Euro: Kauza Rath se vrací na začátek
Šéfreportér týdeníku Euro Jan Hrbáček se domnívá, že odposlechy už u soudu nemohou být použity právě s ohledem na jejich nezákonnost. „Odsouzení stálo z velké míry na odposleších, ale byly tam také stovky operativní práce detektivů, spousta písemných materiálů,“ řekl Hrbáček.
Odhaduje, že krajský soud nyní nařídí nové líčení a „pojede se od začátku, včetně dokazování“. Hrbáček poukázal také na roli bývalého policisty Libora Gregora, který byl ohlašovatelem trestné činnosti a spouštěcím mechanismem, od kterého se kauza Rath odvíjí. Ten musí být nyní opět vyslechnut. Hrbáček se rovněž domnívá, že Rath má šanci na odškodnění za zásah do svých práv.
Rozsáhlá kauza se tak nyní vrací z Vrchního soudu v Praze na krajský soud. Ten teď musí nařídit nové hlavní líčení - případem by se mohl začít opět zabývat nejdříve v polovině ledna.
Kauza Rath: Jaká bude další role Ivany Salačové?
Jak dál bez odposlechů?
Samotný Davith Rath uvedl již dříve pro ČT, že na nedostatky odposlechů se svými obhájci od počátku upozorňoval. Domnívá se, že státní zastupitelství a policie neodvedly dobrou práci, že „v podstatě dezinformovaly veřejnost o důkazech“. Samotné důkazy považuje Rath za problematické, protiústavní a nedostatečně zpracované. V pondělí na dotazy ČT nereagoval. Zrušení rozsudku už dřív označil za zadostiučinění.
„Je jakousi, jakousi první vlaštovkou toho, že by ten proces se mohl stát standardním procesem, kde by se skutečně rozhodovalo podle faktů, důkazů a spravedlivě,“ řekl David Rath.
Redaktor ČT Pavel Schrötter řekl, že kauza nekončí, ale vrací se na úplný začátek. Obžaloba musí hledat jiný způsob, jak obžalované usvědčit, protože odposlechy již použít nemůže. Hlavním trumfem obžaloby tak podle redaktora zůstává Ivana Salačová (spolupracující obviněná), která při dřívějších řízeních dávala odposlechy do kontextu, vysvětlovala používanou kódovanou řeč.
„Je otázka, zda to bude stačit. Zda se podaří bez odposlechů získat dostatek důkazů,“ řekl Schrötter. Možná by podle něho museli také svědčit například zaměstnanci nemocnic a jejich management. Redaktor zpravodajského webu Českého rozhlasu Ondřej Gollis připomněl, že výslechy Salačové usvědčovaly hlavně manžele Kottovy, kteří měli výkonnou funkci, ne Davida Ratha, který stál v pozadí.
Špatný signál veřejnosti o české justici
Je to překvapivý verdikt, uvedl senátor a bývalý ministr vnitra František Bublan (nestr. za ČSSD). Připomněl, že proces byl založen na kombinaci odposlechů, svědectví lidí a dalších zjištěných důkazů. Pokud se vyloučí odposlechy, může být podle něho celá stavba silně narušena.
„Celé je to takové trošku podivné,“ podotkl senátor. Možná Praha (rozhodl Vrchní soud v Praze) není vhodným místem pro citlivé politické kauzy, dodal s tím, že je to jen jeho osobní dojem. „Vzniká dojem, že když máte dobrého právníka, tak ten vás ze všeho vyseká,“ řekl Bublan. „Pro veřejnost je to velmi špatný signál,“ dodal.
Bublan, Pospíšil: Dopad na vnímání české justice
Také europoslanec a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (nestr. za TOP 09 a STAN) si myslí, že to snižuje důstojnost celé státní justiční mašinérie a víru občanů v právní stát. „Je to nemilá věc. Bude to mít vliv na to, jak čeští občané vnímají celou justici,“ řekl.
I on se domnívá, že to soud nyní bude mít těžší, protože část shromážděných důkazů nebude moci být užita v opakovaném jednání. Pospíšil také kritizoval (nadměrnou) délku celé kauzy.
Advokát Ondřej Múka řekl, že nyní se ztíží důkazní pozice státního zástupce a dojde k prodlužování času, což by mělo mít dopad na výši případných trestů.
Souboj Ratha s muži v talárech
Oba je Rath zná ze své kauzy. Žalobce Petr Jirát, soudce Robert Pacovský. Dva muži v talárech, které naopak i David Rath poslal před soud.
„Myslím si, že každá profese, když udělá chybu, tak by tam za to měla být osobní zodpovědnost, ne se schovávat za ostatní,“ říkat tehdy Rath. Vadilo mu, že státní zástupce mluvil o tom, že Rath proces zdržuje, má v zahraničí ukryté peníze a před vězením uprchne.
Státní zástupce Jirát k tomu řekl, že je na to zvyklý a bere to jako součást obhajoby doktora Ratha. Ten se s Jirátem setká v roli žalobce poprvé v únoru.
Rath zažaloval i soudce Roberta Pacovského. Pražský vrchní soud však v prosinci tuto žalobu zamítl. Rath se domáhal písemné omluvy a tisícikoruny za to, že soudce zpřístupnil novinářům trestní spis v jeho korupční kauze včetně osobních údajů. Dalších skoro sto tisíc korun chtěl Rath za nezákonnou vazbu. Verdikt už je pravomocný.
David Rath už dříve za různé výroky zažaloval i pražskou vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou. Soud ale ani v jejím případě omluvu nenařídil.
Ústavní soud ale konstatoval, že justice prodlužováním vazby porušila jeho práva - za to dostal odškodné 19 tisíc. Jiný soud mu přiznal poslanecké náhrady za dobu vazby - celkem 280 tisíc.
