Krajský soud v Praze vrátil policii a žalobcům k došetření druhou větev korupční kauzy kolem bývalého hejtmana Davida Ratha kvůli nezákonně pořízeným odposlechům. O vrácení případu informovala už v lednu MF Dnes, tehdy se ale o důvodech jen spekulovalo. Některé důkazy by tak měly být podle usnesení soudu odstraněny ze spisu a znovu vyslechnuti by měli být někteří svědci. Dalším vyšetřováním u obviněných firem by se pak mělo zjistit, zda měly interní protikorupční programy.
Také druhou větev Rathovy kauzy vrátil soud kvůli nezákonným odposlechům
Případ se týká manipulace veřejných zakázek Středočeského kraje a krajských nemocnic, kriminalisté v něm navrhli obžalovat devět lidí a osm firem včetně stavební společnosti Metrostav.
Obvinění v druhé větvi kauzy podle vyšetřovatelů požadovali úplatky za 66,4 milionu korun, z toho převzali 3,4 milionu Kč. Případ se týká rekonstrukcí či výstavby pavilonů nemocnic v Kladně, Mladé Boleslavi a Kolíně či dodávky sanitek pro středočeskou záchrannou službu.
Zasažena byla i první větev kauzy
Kvůli nezákonně pořízeným odposlechům soud zrušil také původní rozsudek v první větvi korupční kauzy, kde byl Rath předloni uznán vinným z přijímání úplatků a soud mu nepravomocně uložil 8,5 roku vězení.
Soud: Proč jsou příkazy k odposlechům nezákonné
Na 39 stránkách krajský soud mimo jiné uvádí, že příkazy k odposlechům jsou nezákonné. Podle soudu v nich například chybí úvahy zabývající se důvodností návrhu či vysvětlením, proč byly povoleny na nejdelší možnou dobu.
„Dále konstatuje, že polovina příkazů pak neobsahuje ani zmínku o tom, že je vedeno trestní řízení pro konkrétní trestný čin,“ stojí v usnesení. To soud považuje za závaznou podmínku pro vydání příkazu k odposlechu.
Stejné chyby se podle soudu staly také při nasazení prostorových odposlechů do kanceláří nebo obydlí některých obviněných.
Znevýhodněná obhajoba a předčasné rozhodnutí
Za další nedostatek soud označil to, že se část obviněných nemohla seznámit s původním celým spisem, ze kterého pak byly jednotlivé části kauzy vyčleněny. V obou kauzách totiž kromě Ratha figuruje také Kateřina Kottová, Petr Kott, Lucie Novanská a Pavel Drážďanský. V druhé části pak figurují manažeři stavebních firem Petr Pilát a Jiří Anděl nebo šéf středočeské záchranky Martin Houdek.
obrázek
Podle soudu tím byla porušena zásada „rovnosti zbraní“. „Obhajoba nemůže legálním způsobem přezkoumat, zda policejní orgán do spisu, který byl vyčleněn z původní věci, zařadil veškeré důkazy vztahující se k nyní projednávané věci, či zda účelově nezařadil jen některé důkazy svědčící v neprospěch obžalovaných a opomněl důkazy svědčící ve prospěch obžalovaných,“ vysvětlil soud.
Ve vztahu k obviněným firmám soud uvedl, že od loňského prosince platí novela zákona o jejich trestní odpovědnosti, na jejímž základě nemohou být stíhány v případech, kdy vynaloží veškeré úsilí k tomu, aby zabránily protiprávnímu jednání svého zaměstnance. Podle soudu se musejí také v tomto směru doplnit důkazy.
Teprve po doplnění důkazů by podle soudu státní zástupci měli rozhodnout o tom, zda kauza půjde před soud. „Za stávajícího důkazního stavu se však jeví postavení obviněných před soud jako přinejmenším předčasné,“ uvedl soud v závěru celého usnesení. Proti rozhodnutí si mohou podat obvinění nebo státní zástupci stížnost, kterou by přezkoumal pražský vrchní soud.
Ministr spravedlnosti Pelikán se obrátil na soud, k procesním vadám prý nedošlo
Kvůli zneplatnění odposlechů a vrácení případu v první větvi celé kauzy kolem exhejtmana Ratha se ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) obrátil na Nejvyšší soud. Procesní vady, o kterých mluví vrchní soud, se podle něj nestaly. „Výtky, které formuloval vrchní soud k rozhodnutí o povolení odposlechů, by mohl formulovat ke každému druhému rozhodnutí o povolení odposlechů,“ tvrdí Pelikán.
Obvinění ve druhé větvi kauzy, mezi kterými je také Rath, podle vyšetřovatelů požadovali úplatky za 66,4 milionu korun, z toho převzali 3,4 milionu. Případ se týká rekonstrukcí či výstavby pavilonů nemocnic v Kladně, Mladé Boleslavi a Kolíně a dodávky sanitek pro středočeskou záchrannou službu. Celkem šlo o zakázky za více než 700 milionů korun.
