Světová média v rozsáhlých textech vzpomínají na českého spisovatele Milana Kunderu, který žil od roku 1975 ve Francii, kde v úterý ve věku 94 let zemřel. Le Monde ho označuje za „romanopisce existence“ s důrazem na odpor ke slovu spisovatel. Deník Libération píše o Kunderově „nekonečné svobodě psaní“ a připomíná jeho vztah k pražskému rodákovi Franzi Kafkovi. Deník Le Figaro o Kunderově tvorbě píše, že překonala ideologické i filozofické rozpory. O úmrtí literáta informují všechny velké světové agentury.
„Neúnavný obhájce románu a práva na beletrii se složitou intelektuální i osobní dráhou,“ píše Le Monde a vyzdvihuje, že Kundera měl od roku 1981 francouzské občanství. Le Monde také připomíná rok 1988, kdy se Kundera zastal Salmana Rushdieho a jeho sbírky Satanské verše, aby bránil nedotknutelné právo na beletrii.
„Světově proslulý a v mnoha ohledech záhadný autor, jehož dílo bylo přeloženo do čtyřicítky jazyků,“ stojí v textu Le Figaro. Život romanopisce, který byl nejprve básníkem, byl úzce propojen s dějinami 20. století, dodává deník. Předmluvu ke francouzskému překladu Kunderova prvního románu Žert v roce 1968 napsal Louis Aragon.
Libération píše o jednom z nejčtenějších autorů na světě, který se „proti beznaději bránil ironií a humorem“. Francouzský prezident Macron vzdal zesnulému spisovateli hold na závěr summitu NATO ve Vilniusu, kde připomněl jeho esej Unesený Západ. Na Twitteru pak napsal, že Kunderovo dílo, které se vztahuje k univerzálním hodnotám, se stalo soudobou klasikou.
Francouzská ministryně kultury Rima Abdul Malaková napsala, že zemřel jeden z nejsilnějších hlasů evropské literatury, který pomáhal čtenářům zorientovat se v absurditě světa a odhalit jim, kým jsou. Jako největšího Evropana mezi spisovateli ocenila Kunderu i starostka Paříže Anne Hidalgová.
Evropa si připomíná Kunderův život
Německá média si všímají Kunderovy minulosti, jeho vztahu ke komunistické straně a emigrace do Francie. Nejvíce z jeho díla vyzdvihují Nesnesitelnou lehkost bytí. „Kritika oceňovala vypravěčskou techniku románu, v němž se s vtipem a elegancí spřádají politické, filozofické a erotické motivy,“ připomíná knihu Süddeutsche Zeitung.
Obsáhlé nekrology mu věnují například německý zpravodajský magazín Der Spiegel nebo deník Die Welt, které přibližují nejen tvorbu, ale i život spisovatele. Německá agentura DPA i rakouská APA vyzdvihují Kunderu jako významného světového spisovatele, který se proslavil především zfilmovaným románem Nesnesitelná lehkost bytí.
Rakouský Der Standard ho označuje za „francouzsko-českého kosmopolitu mezi literáty 20. století.“ Věnuje pozornost Kunderovu eseji Unesený Západ neboli Tragédie střední Evropy, ve kterém „striktně odlišil západní, ale především ‚středoevropskou‘ kulturu od ‚ruské civilizace‘. Tu druhou označil za despotickou a v podstatě ortodoxní.“ „Milan Kundera byl filozofem mezi spisovateli,“ píše Kurier.
Jako kritika režimu a disidenta vykreslují Kunderu britská média. „Jeho literární postoj proti komunistické ortodoxii a totalitní manipulaci s kulturou, historií a pamětí byl součástí přitažlivosti,“ míní The Times. Telegraph ho označil za „nejslavnějšího českého spisovatele po Kafkovi.“
Slovensko vzpomíná
Kundera se díky svému talentu proslavil na celém světě, čtenáři přišli o velkou autorskou osobnost, konstatovalo slovenské ministerstvo kultury v reakci na Kunderovo úmrtí. Slovenská média ho označila za světoznámého spisovatele, veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) zase mimořádně zařadily do svého vysílání programy věnované Kunderovi.
„Navzdory slávě zůstával v pozadí a svou pozici na literárním poli si upevňoval nikoliv prostřednictvím své osoby, ale přes okouzlující literární díla, z nichž je třeba zmínit Nesnesitelnou lehkost bytí nebo Svátek bezvýznamnosti,“ napsalo slovenské ministerstvo kultury.
O úmrtí Kundery informovala všechna přední slovenská média. „Kundera byl nejpřekládanějším autorem českého původu a patřil mezi nejslavnější české rodáky v zahraničí,“ napsala televize Markíza na svém zpravodajském portálu.
Za oceánem
Americká tisková agentura The Associated Press píše o „exilovém satirikovi totality,“ jímž se Kundera stal kvůli svým disidentským spisům vydaným v komunistickém Československu. „Míchal temnou ironii s filozofickým přemítáním, aby zkoumal lidský úděl,“ píše agentura Reuters.
„Byl známý svými vtipnými tragikomickými povídkami, které se často prolínaly s hlubokými filozofickými debatami a satirickým líčením života pod komunistickým útlakem,“ napsala televizní stanice CNN, která připomněla, že Kundera je jedním z nejčastěji překládaných autorů. The New York Times uvedly, že psal „mravokárné, sexuálně nabité romány, které zachycují dusivou absurditu života.“
Zprávu o spisovatelově úmrtí přinesly i ruské agentury. Interfax stručně popsal jeho život a TASS jen připomněl některá jeho díla. Krátké zprávy pak převzala i další média.
Minuta ticha v europarlamentu
Evropský parlament na plenárním zasedání ve Štrasburku uctil památku zesnulého spisovatele minutou ticha. O její vyhlášení požádal francouzský liberální europoslanec Bernard Guetta, podle něhož Kundera ztělesňoval jednotu Evropy.
„Je to bezpochyby jeden z největších spisovatelů druhé poloviny 20. století. Byl jednou z velkých postav pražského jara,“ prohlásil někdejší novinář a autor několika knih Guetta. Kundera byl také spojen s odporem proti komunistické totalitě, dodal. Spisovatel, který žil dlouhá léta ve Francii, byl podle Guetty symbolem jednoty Evropy.
Europoslanci reagovali na jeho slova potleskem, po němž předsedkyně EP Roberta Metsolová vyhlásila minutu ticha.
