Poslanci Evropského parlamentu (EP) jednají o zatím nejostřeji formulované rezoluci vůči Maďarsku, konkrétně o stavu jeho právního státu a přístupu Budapešti k vyjednávání o společných financích a podpoře Ukrajiny. Návrh rezoluce bude při čtvrtečním hlasování podle očekávání pravděpodobně přijat. Vyzývá mimo jiné členské státy EU, aby začaly jednat o procesu, kterým by Maďarsku odebraly hlasovací práva, a požaduje, aby právní výbor EP přezkoumal, zda Evropská komise jednala právně, když Maďarsku v prosinci uvolnila 10,2 miliardy eur (asi 252 miliard korun).
Maďarský premiér Viktor Orbán naposledy v úterý zopakoval, že nechce, aby EU finančně podporovala Ukrajinu ze svého rozpočtu a pohrozil, že na únorovém mimořádném summitu EU, stejně jako loni v prosinci, zablokuje návrh na navýšení unijního rozpočtu na období let 2024 až 2027 a uvolnění dalších padesáti miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) pro Kyjev.
„Pokud chceme pomoci Ukrajině, což je nezbytné, tak to musíme učinit tak, abychom nezpůsobili škodu Evropské unii. Dát padesát miliard eur znamená porušit zásady hospodaření EU. Pokud chceme poskytnout finance Ukrajině, tak mimo rozpočet EU,“ prohlásil Orbán, jemuž v úterý vyjádřil podporu slovenský premiér Robert Fico.
„Dokud budu stát v čele slovenské vlády, nikdy nebudu souhlasit s tím, že by měla být nějaká země potrestána za boj za svou suverenitu. Nikdy nebudu souhlasit s útokem takového ražení na Maďarsko,“ zdůraznil Fico, jehož snaze měnit slovenské trestní právo a zrušit Úřad speciální prokuratury (ÚSP) se EP na středečním jednání také věnoval a většinou 496 hlasů ku 70 přijal rezoluci odsuzující tento záměr.
Takový krok by podle EP narušil snahu bojovat proti korupci na unijní úrovni. Europoslanci zároveň kritizují Ficovu neochotu účastnit se veřejné debaty ohledně změn.
Evropská komise (EK) zmíněných deset miliard eur pro Maďarsko uvolnila v předvečer prosincového summitu, na němž členské státy jednaly o navýšení unijního rozpočtu a zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a dalšími zeměmi. Orbán nakonec před klíčovým hlasováním opustil místnost, a umožnil tak schválení otevření přístupových jednání s Ukrajinou, Moldavskem a podmíněně i s Bosnou a Hercegovinou.
Návrh rezoluce Parlamentu jednání Komise zmiňuje na několika místech, stejně jako maďarského premiéra Orbána a praktiky jeho vlády – od kroků mířených proti svobodným médiím, akademické sféře, občanským spolkům až po „politicky motivované obchodní praktiky“, „zmanipulované postupy při zadávání veřejných zakázek“ a „využívání fondů EU k obohacování politických spojenců vlády“.
Maďarsko podle návrhu textu porušilo několik článků zakládajících smluv EU a rozpad jeho právního státu je „přímým důsledkem systémových kroků jeho vlády“, což přímo ohrožuje finanční zájmy Unie. Budapešť zároveň dle návrhu rezoluce znemožňuje europoslancům přijímat strategická rozhodnutí a nutí EU vyplatit zmražené desítky miliard eur z unijních fondů.
„Von der Leyenová se nechala vydírat“
Sever Politico v úterý informoval, že skupina poslanců liberální frakce Renew tlačí na to, aby Evropský parlament hlasoval o vyslovení nedůvěry v Evropskou komisi, pokud Komise uvolní Maďarsku další finance.
„Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se nechala (Orbánem) vydírat a uvolnila 10 miliard eur daňových poplatníků navzdory ohromné korupci (v Maďarsku),“ řekl serveru Euractivu německý poslanec za Renew Moritz Körner.
Úterní návrh parlamentní rezoluce odstavec o hlasování o nedůvěře zatím neobsahoval. Podle zdrojů Euractivu se proti znění stavěli evropští lidovci (EPP), největší frakce Evropského parlamentu.
„Loni v květnu Maďarsko přijalo nový zákon v rámci justiční reformy, který odpovídal na řadu našich doporučení... posílil nezávislost soudů a omezil možnost politického vměšování do soudnictví,“ uvedla von der Leyenová během středečního jednání a dodala, že další desítky miliard eur pro Maďarsko zůstanou zablokované, dokud Budapešť nenaplní další podmínky ohledně zásad právního státu a lidských práv.
Její úvodní slova nicméně lídry největších frakcí EP nepřesvědčila; takřka každý z nich ve svém vstupním projevu zmínil Orbána v souvislosti s „vydíráním“. Například místopředsedkyně evropských Zelených Terry Reintkeová konstatovala, že „Ukrajinci pokládají životy a bojují i za naší svobodu, zatímco Putinův nejlepší služebník sedí u stolu Evropské rady. Je to vtip. A velmi špatný vtip“.
„Evropa opět stojí před existenční hrozbou“
„Poddáváme se Orbánovu vydírání,“ doplnil místopředseda evropských socialistů (S&D) Pedro Marques. „Evropa opět stojí před existenční hrozbou... a populisté se nám smějí, protože vědí, že jejich popularitu bude živit frustrace lidí.“
Mírnější byl místopředseda evropských konzervativců a reformistů Nicola Procaccini, který apeloval, aby parlament uznal pozitivní kroky, které Maďarsko učinilo. „Samozřejmě, že (vůči Budapešti) musíme zaujmout pevnou pozici. Ale musíme také naslouchat. Neustálé útoky na Maďarsko jej mohou obrátit proti nám... jeden z pozměňovacích návrhů (rezoluce) by například znamenal, že maďarští studenti by se neúčastnili programu Erasmus,“ řekl italský europoslanec.
Maďarský europoslanec Hidvéghi naopak obvinil Evropský parlament z „ideologického vydírání“ a dodal, že europoslanci „by se měli podívat na to, co se děje v Polsku, pokud chtějí vidět skutečnou krizi právního státu“.
Český europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) uvedl, že motivací von der Leyenové pro vyhovění Maďarsku mohla být její vůle se znovu ucházet o pozici šéfky Komise i po roce 2024. „Ona se na jednu stranu tváří, že to dělá, aby pomohla Ukrajině, ale nejspíš tam hraje roli to, že bude potřebovat maďarský souhlas (pro znovuzvolení do čela EK),“ upozornil Peksa.
Postoj pirátského europoslance jako spekulaci zpochybnil europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). „Spíš mám pocit, že Maďarsko (na summitu EU v prosinci) šermovalo více vety a pravděpodobně tam byla snaha se aspoň v některé té otázce dohodnout,“ odpověděl na dotaz ČTK a dodal, že „tlak na to, aby maďarská vláda začala odstraňovat věci, které jsou jí právem vytýkány, musí pokračovat“.
