Evropský parlament na svém jednání ve Štrasburku odhlasoval předpis, jehož cílem je zabránit hospodářskému vydírání nebo zastrašování EU či členských států zahraničními aktéry. Nová opatření mají umožnit sedmadvacítce na takové nekalé praktiky účinně a rychle reagovat. Europoslanci se věnovali také polské aféře s udílením víz.
Europoslanci přijali předpis, který má Unii chránit před ekonomickým vydíráním
Nástroj, který má zabránit cizím zemím v hospodářském vydírání EU, na plénu podpořilo 578 europoslanců, 24 bylo proti a 19 se zdrželo.
„Doba, kdy jsme všichni hráli podle stejných pravidel, skončila… nyní máme roztříštěný stav globalizace, kde různé země mají různé zájmy a nehrají podle spravedlivých pravidel,“ zdůvodnil v pondělní rozpravě zpravodaj návrhu Bernd Lange. „Potřebujeme obranná opatření, která zajistí, že budeme moci hájit své ekonomické zájmy,“ dodal předseda výboru EP pro mezinárodní obchod.
- Nový předpis počítá s tím, že se EU v případě zjištěného nátlaku pokusí s úřady daného státu navázat dialog. Pokud neuspěje, mohou následovat konkrétní protiopatření, například v podobě uvalení cel, omezení obchodní výměny či přístupu k veřejným zakázkám.
Je to vykuchané, soudí Gregorová
„Nástroj je mimo jiné přímou reakcí na čínský nátlak na Litvu v roce 2021, která se tehdy opovážila nazvat své tchajwanské velvyslanectví tchajwanským,“ uvedla česká europoslankyně za Piráty Markéta Gregorová, která je zpravodajkou zahraničního výboru k tomuto opatření. „Umožní nám jednat jako EU jednotně, rychleji a efektivněji v případě, že jeden z nás bude ekonomicky napaden,“ doplnila.
Zároveň si ale myslí, že nyní schválený předpis je oproti původnímu návrhu Evropské komise z konce roku 2021 „oslabený a vykuchaný“ Radou EU, tedy členskými zeměmi.
Na konečné podobě návrhu se státy Unie a europarlament dohodly letos v červnu. Po úterním rozhodnutí pléna Evropského parlamentu je ještě třeba závěrečný souhlas hlavních měst.
Europoslanci požadují vysvětlení kauzy kolem udílení polských víz
Na půdě Evropského parlamentu se v úterý projednával také polský byznys s cizineckými vízy. Europoslanci ve Štrasburku debatovali o aféře kolem prodeje pracovních povolení migrantům z Asie a Afriky, a to ve zrychleném režimu a bez řádné kontroly.
Současné vedení Polska se přitom oficiálně staví do tvrdé protiimigrační pozice. Podle zjištění médií však polští úředníci jedno povolení k pobytu prodávali za pět tisíc dolarů (necelých 120 tisíc korun).
„Nechci, aby z Polska nekontrolovaně přicházeli migranti a my tu pak museli vést diskusi o naší azylové politice,“ prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Šéf polské diplomacie obvinil Berlín z vměšování do vnitřních záležitostí. Vysvětlení aféry ale požaduje i Evropská komise.
„Znamenalo by to porušení evropského práva. Konkrétně vízového kodexu Evropské unie. Žádáme vyjasnění toho, kolika víz se to týkalo, jaká to byla víza a na kterých konzulárních postech se to dělo,“ uvedl v úterý místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas.
Obvinění vyšetřuje protikorupční úřad. Vláda převážně mlčí. Zatím tak například není jasné, kolika víz se měly úplatky týkat.
10 minut
Horizont ČT24: Polsko-německý spor o víza
