Sinn Féin

Dvě dosud vládnoucí irské strany Fianna Fáil a Fine Gael se udrží u moci i nadále, těsně jim však unikla většina hlasů v parlamentu. Vyplývá to z kompletních výsledků pátečních parlamentních voleb, které tamní média zveřejnila v noci na úterý. Irsko tak patrně čekají dlouhé týdny koaličních vyjednávání, během nichž budou tyto dvě formace, posledních sto let dominující irské politice, hledat koaličního partnera, shodují se komentátoři.

Favoritem britských voleb jsou podle dosavadních průzkumů labouristé, kteří posilují na úkor slábnoucích konzervativců premiéra Rishiho Sunaka. Do výsledků ale chtějí promluvit i menší strany. Hlasy konzervativců by mohlo ubrat uskupení Reform UK, s nímž už poosmé kandiduje do Dolní sněmovny Nigel Farage. Naopak podporu labouristů chce umazat Skotská národní strana, která dlouhodobě usiluje o vyhlášení nezávislosti. Překvapením voleb pak mohou být i Liberální demokraté.

Předsedou irské vládní strany Fine Gael byl zvolen sedmatřicetiletý Simon Harris, který se tak stane dosud nejmladším irským premiérem. Žádný jiný kandidát se o post šéfa kabinetu nepřihlásil, píše agentura Reuters. Střídání v čele vládní strany i samotné vlády probíhá poté, co dosavadní premiér Leo Varadkar ve středu na obě funkce překvapivě rezignoval.

Irský premiér Leo Varadkar ve středu potvrdil zprávy tamních médií a oznámil svoji rezignaci. S okamžitou platností končí jako předseda vládní strany Fine Gael, z křesla šéfa vlády podle svých slov odejde hned, jak bude jeho nástupce připravený ujmout se úřadu. Varadkarova rezignace podle agentury Retuers nemusí pro Irsko automaticky znamenat nové volby, nahradit by jej mohl jiný zástupce Fine Gael.

Na sociálních sítích sdílejí lidé konverzaci, která se odehrála mezi androidem Datem a kapitánem Picardem v jednom z dílů sci-fi seriálu Star Trek. V debatě o terorismu padne zmínka, že v roce 2024 došlo ke sjednocení Irska. Televize v době vyhroceného britsko-irského konfliktu epizodu raději nevysílaly. Dnes zájem o narážku na jednotné Irsko přitáhl úspěch nacionalistické strany Sinn Féin ve volbách do regionálního parlamentu v Severním Irsku.

Skotská premiérka Nicola Sturgeonová hodlá odstoupit z čela regionální vlády i své Skotské národní strany (SNP), jakmile strana zvolí nového lídra. Oznámila to při narychlo svolané tiskové konferenci. Uvedla, že po více než osmi letech v premiérské funkci je správný čas odejít. Hovořila také o osobní dani, kterou si působení ve vrcholné politice vybírá.

Práce na vyřešení otázek ohledně statusu Severního Irska po odchodu Spojeného království z Evropské unie postupují relativně rychle, uvedl Londýn. Pokrok hlásí vyjednavači po týdnu intenzivních rozhovorů. Najít řešení je důležité i pro severoirskou politiku. Kvůli sporu totiž nemá Belfast od května funkční vládu.

Severní Irsko už od května nemá funkční parlament ani vládu. Pětkrát se poslanci pokusili pat prolomit, odpor unionistů k severoirskému protokolu je ale silnější. Region spravují úředníci, kteří mají velmi omezené pravomoce a nemohou činit klíčová rozhodnutí. Na pozadí se odehrává politický souboj o pobrexitové uspořádání, ale také významné společenské změny, které tiše otřásají základy Severního Irska.

Británie zvažuje, že změní právní předpisy tak, aby mohla odložit vyhlášení termínu předčasných voleb do regionálního parlamentu v Severním Irsku. Nedávno totiž vypršela lhůta, kterou měly tamní strany od květnového hlasování na sestavení vlády. V posledních volbách zvítězila nacionalistická strana Sinn Féin. Severoirská Demokratická unionistická strana (DUP) s ní ale odmítla utvořit vládu kvůli brexitovým pravidlům.

Smuteční kolona vezoucí rakev s královnou Alžbětou II. dorazila zhruba po šestihodinové cestě ze skotského zámku Balmoral do Edinburghu. Rakev až do pondělí zůstane v paláci Holyrood, který je oficiálním sídlem britského panovníka ve Skotsku. Podél silnic, kudy smuteční kolona projížděla, stály tisíce lidí, další tisíce Britů čekaly na královnu v Edinburghu. V neděli mezitím proběhlo slavnostní prohlášení Karla III. novým králem ve Walesu, Skotsku a Severním Irsku, později také na Gibraltaru. Proklamace o jeho nástupu na trůn zazněla den poté, co ho jako panovníka oficiálně prohlásila Nástupnická rada v Londýně.

Británie chce jednostranně prosadit změny takzvaného severoirského protokolu, který je součástí dohody o vystoupení země z Evropské unie. V britském parlamentu to řekla ministryně zahraničí Liz Trussová. Podle ní vláda hodlá v nejbližších týdnech předložit zákon, který by umožnil zjednodušení přepravy zboží mezi Severním Irskem a zbytkem Británie. Takový krok by ale byl porušením právně závazné dohody o brexitu, kterou před necelými dvěma lety s Bruselem podepsal premiér Boris Johnson, napsala agentura AP. Brusel varoval, že jednostranné kroky Londýna jsou nepřijatelné a unie na ně bude reagovat.

Severoirská Demokratická unionistická strana (DUP) v pátek oznámila, že kvůli pobrexitovým ujednáním bude blokovat volbu předsedy nově zvoleného regionálního parlamentu, což znemožní jeho fungování. Avizoval to předseda DUP Jeffrey Donaldson s tím, že druhá nejsilnější strana v parlamentu nepostaví ani žádného svého kandidáta.

Zrušení velké části brexitové dohody týkající se Severního Irska, která byla dojednána ve snaze zachovat otevřenou hranici mezi tímto britským regionem a Irskou republikou, doporučila britské vládě generální prokurátorka Suella Bravermanová. Informoval o tom ve čtvrtek list The Times. Pokud Evropská unie neprokáže větší flexibilitu při jednáních o obchodních pravidlech pro Severní Irsko, nebude mít Británie jinou možnost než v tomto ohledu jednat, uvedla ministryně zahraničí Liz Trussová.

Irský premiér Micheál Martin varoval britského kolegu Borise Johnsona, aby se nesnažil jednostranně zrušit jakékoliv z pobrexitových pravidel dohodnutých mezi Evropskou unií a Velkou Británií ohledně Severního Irska. Po tamních volbách, kde poprvé v historii zvítězili republikáni ze strany Sinn Féin, to od Londýna žádají probritští unionisté. Tvrdí, že jinak nevstoupí do vlády. Severní Irsko by se tak ocitlo v patu a hrozily by mu předčasné volby.

Výsledky severoirských parlamentních voleb přinesly podle listu The Guardian „seismickou“ změnu a povedou k intenzivnější debatě o možném sjednocení Irského ostrova. V hlasování v téměř dvoumilionovém regionu poprvé zvítězila republikánská nacionalistická strana Sinn Féin, která prosazuje ukončení svazku Severního Irska a Velké Británie.

Vládní konzervativci ve čtvrtečních komunálních volbách v Anglii, Walesu a Skotsku přišli o více než 480 křesel v zastupitelstvech. Nejvíce jich naopak navíc získali liberální demokraté, a to 222, následovaní labouristy s téměř 140. Uvedl to web Sky News s odvoláním na téměř úplné výsledky volebního klání. V Severním Irsku se volilo do regionálního parlamentu. Poprvé v historii v něm bude dominovat katolická republikánská strana Sinn Féin, informoval server BBC News.

Z prvních výsledků voleb do severoirského regionálního parlamentu se zdá, že skončí přelomovým vítězstvím katolické republikánské strany Sinn Féin. V zemi začalo sčítání hlasů po čtvrtečních volbách, konečné výsledky se očekávají v pátek pozdě večer nebo v sobotu brzy ráno. Odhadovaná volební účast krátce před uzavřením místností byla 54 procent, před pěti lety to bylo 74 procent, uvedly úřady. V ostatních částech Spojeného království se konaly komunální volby. V mnohých londýnských obvodech zvítězili opoziční labouristé. Ve Skotsku zvítězila Skotská národní strana (SNP), ve Walesu utrpěli konzervativci další ztráty.

Premiér Severního Irska Paul Givan z Demokratické unionistické strany podal demisi kvůli sporům o pobrexitové celní kontroly potravin z Británie. Ministr zemědělství Edwin Poots nařídil kontroly zastavit, podle Londýna ale pokračují. Britský premiér Boris Johnson označil kontroly, které jsou součástí pobrexitového uspořádání, za „šílené“. Dublin i Brusel varují, že jejich ukončení by porušilo mezinárodní právo.

Jsou hrdí na své britské kořeny a protestantské vyznání, brexitová dohoda ale severoirské unionisty oddělila od zbytku Spojeného království celní bariérou. Otřásla tak křehkým mírem Velkopáteční dohody. Klid na britském „zadním dvorku“ narušují mladí lidé, kteří v ulicích útočí na policisty zápalnými lahvemi. Cítí křivdu, frustraci a nepamatují násilí z dob The Troubles. Londýn je k situaci spíše apatický, zatímco sílí podpora pro referendum o sjednocení Irska.

Nepokoje v severoirském Belfastu pokračovaly i v noci na pátek, několik skupin obyvatel zaútočilo proti zasahujícím policistům a vrhalo na ně kameny, zápalné lahve a dělbuchy. Bezpečnostní složky proti nim zakročily pomocí vodního děla ve snaze násilí ukončit, uvedl zpravodajský web BBC. Britský premiér Boris Johnson jednal po telefonu se svým irským protějškem Micheálem Martinem a vyslovil se pro „uklidnění napětí“.

Opakující se pouliční násilnosti v Severním Irsku musí přestat, než bude někdo vážně zraněn nebo zemře. Ve čtvrtek to řekl irský ministr zahraničí Simon Coveney a vyzval severoirské politické lídry, aby společně pracovali na snížení napětí v ulicích. Provinční vláda v Belfastu po mimořádném zasedání rovněž odsoudila „naprosto nepřijatelné a neobhajitelné“ násilnosti. S místními představiteli plánuje jednat britský ministr pro Severní Irsko Brandon Lewis. Navzdory výzvám ke klidu se výtržnosti opakovaly i ve čtvrtek večer.

Skotská první ministryně Nicola Sturgeonová obvinila britského ministerského předsedu Borise Johnsona, že se bojí demokracie v otázce dalšího referenda o nezávislosti Skotska na Spojeném království. Šéfka Skotské národní strany (SNP) v sobotu řekla, že pokud její strana vyhraje v květnových volbách do skotského parlamentu, prosadí vypsání nového referenda. Johnson už dříve uvedl, že s tím nesouhlasí, voliči totiž nezávislost odmítli v hlasování z roku 2014.

Předáci irských politických stran Fine Gael a Fianna Fáil se dohodli, že se pokusí poprvé v dějinách země vytvořit společnou vládu. Aby měli v dolní komoře parlamentu většinu, budou muset získat podporu ještě některé menší strany nebo nezávislých poslanců. Jednání o sestavení vlády po únorových parlamentních volbách zastínila krize spojená s šířením koronaviru, kterým se v Irsku nakazilo přes 11 tisíc lidí.

Vítěznou stranou irských předčasných parlamentních voleb se podle počtu získaných křesel těsně stala středopravicová strana Fianna Fáil. Irský preferenční volební systém jí po dvou dnech propočtů přidělil 38 mandátů, tedy o jeden víc než levicově nacionalistické Sinn Féin, jež zaznamenala rekordní úspěch a zvítězila na počet udělených „prvních preferencí“. Na třetím místě skončila s 35 mandáty strana Fine Gael premiéra Lea Varadkara. V parlamentu zasedne ještě 12 zelených, 18 členů malých levicových stran a 20 nezávislých.