Skotská premiérka Sturgeonová oznámila, že skončí ve funkci

Skotská premiérka Nicola Sturgeonová hodlá odstoupit z čela regionální vlády i své Skotské národní strany (SNP), jakmile strana zvolí nového lídra. Oznámila to při narychlo svolané tiskové konferenci. Uvedla, že po více než osmi letech v premiérské funkci je správný čas odejít. Hovořila také o osobní dani, kterou si působení ve vrcholné politice vybírá.

Sturgeonová stojí v čele skotské vlády a také strany SNP od listopadu 2014, kdy vystřídala Alexe Salmonda po neúspěchu tábora skotských nacionalistů v referendu o nezávislosti na Spojeném království. Dvaapadesátiletá politička je nejdéle sloužícím „prvním ministrem“ v dějinách Skotska a také první ženou ve funkci. SNP dovedla k vítězství v regionálních volbách nejdříve v roce 2016 a pak i v roce 2021.

„Vždy jsem věřila, že součástí dobrého úřadování by bylo vědět, kdy je ten správný čas uvolnit místo někomu jinému… V hlavě i v srdci vím, že ten čas je teď,“ prohlásila na tiskové konferenci v Edinburghu. Dodala, že učinila kroky k zahájení volby nového lídra SNP a že zůstane na svých postech, dokud volba neskončí.

Sturgeonová v posledních letech dál prosazuje osamostatnění Skotska v návaznosti na odchod Velké Británie z Evropské unie, který skotští voliči v roce 2016 nepodpořili. Nové referendum však zatím neprosadila. Britský nejvyšší soud na podzim rozhodl, že Skotsko nemůže plebiscit o nezávislosti uspořádat bez souhlasu vlády v Londýně.

V poslední době byla Sturgeonová pod tlakem nejen kvůli této porážce pro skotské nacionalisty. Potýkala se také s kontroverzí kolem transgenderové ženy odsouzené za znásilnění dvou žen před změnou pohlaví a umístěné do ženské věznice, média zmiňují také kauzu půjčky od premiérčina manžela pro SNP.

Rozhodnutí vychází z dlouhodobější úvahy, řekla Sturgeonová

Sturgeonová řekla, že její rozhodnutí není reakcí na „krátkodobé tlaky“. „Toto rozhodnutí vychází z hlubší a dlouhodobější úvahy,“ citovala ji BBC. Práci v čele regionální vlády popsala jako nesmírně náročnou a naznačila, že už nechtěla „vydávat ze sebe této práci absolutně všechno“.

„Aby bylo jasno, nečekám žádné fanfáry, ale jsem kromě politika taky člověk,“ řekla. „První ministr nemá nikdy volno. Obzvláště v dnešní době nemá prakticky žádné soukromí. I běžné věci, které většina lidí bere za samozřejmé, jako zajít si s přáteli na kávu nebo jít na procházku, se stávají velmi složitými,“ pokračovala.

Reportér BBC Philip Sim v reakci na její slova napsal, že jakkoli je ohlášená rezignace pro politickou veřejnost překvapením, z projevu bylo jasné, že Sturgeonová ke svému rozhodnutí nedospěla ze dne na den. Odstupující premiérka se ve svém vystoupení dotkla také obecnějšího stavu britské politiky a volala po větší míře racionality v debatách o věcech veřejných. Její krok vyvolal srovnání s novozélandskou expremiérkou Jacindou Ardernovou, která minulý měsíc překvapivě oznámila odchod z čela vlády, kde působila více než pět let.

Sturgeonová odchází z funkce bez zjevného nástupce. Někteří komentátoři poznamenávají, že její odchod může významně ovlivnit nejen hnutí za skotskou nezávislost, ale celou britskou politiku. Případné oslabení SNP, která je levicově liberální stranou, by mohlo pomoci podobně orientované Labouristické straně usilující o návrat k moci po více než deseti letech v opozici. 

Konzervativci i labouristé vzdávají Strurgeonové hold

Britští politici po oznámení rezignace vyzdvihovali dlouhé působení Strugeonové ve vrcholné politice a zápal, který ji provázel. „Díky Nicole Sturgeonové za její dlouhotrvající službu. Přeji jí hodně štěstí při jejích dalších krocích,“ napsal v reakci britský premiér Rishi Sunak. 

Práci končící premiérky ocenil i lídr opozičních labouristů Keir Starmer. „Nicola Sturgeonová byla v popředí nejen skotské, ale britské politiky více než dvě desetiletí,“ připomněl. Při příležitosti konce dlouholeté předsedkyně SNP však prohlásil, že labouristická strana „je připravena přinést změnu, kterou Skotsko potřebuje“. S úctou se vyjádřili se i představitelé velšských nacionalistů Plaid Cymru nebo irské strany Sinn Féin, uvádí zpravodajská společnost BBC. 

Britská média si všímají také vyjádření konzervativní expremiérky Theresy Mayové.„Neshodneme se v mnoha otázkách, ale chtěla bych poděkovat Nicole Sturgeonové za dlouhou, neúnavnou službu naší zemi a za profesionální vztah, který jsme jako lídryně měly,“ uvedla.

„Ujišťuji vás, že v zadních lavicích není nouze o možnosti přispívat,“ dodala Mayová, která po odchodu z čela vlády působí jako řadová poslankyně, což má nyní v plánu ve skotském parlamentu Sturgeonová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 53 mminutami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 5 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 8 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 11 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 13 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...