Skotská premiérka Sturgeonová oznámila, že skončí ve funkci

Skotská premiérka Nicola Sturgeonová hodlá odstoupit z čela regionální vlády i své Skotské národní strany (SNP), jakmile strana zvolí nového lídra. Oznámila to při narychlo svolané tiskové konferenci. Uvedla, že po více než osmi letech v premiérské funkci je správný čas odejít. Hovořila také o osobní dani, kterou si působení ve vrcholné politice vybírá.

Sturgeonová stojí v čele skotské vlády a také strany SNP od listopadu 2014, kdy vystřídala Alexe Salmonda po neúspěchu tábora skotských nacionalistů v referendu o nezávislosti na Spojeném království. Dvaapadesátiletá politička je nejdéle sloužícím „prvním ministrem“ v dějinách Skotska a také první ženou ve funkci. SNP dovedla k vítězství v regionálních volbách nejdříve v roce 2016 a pak i v roce 2021.

„Vždy jsem věřila, že součástí dobrého úřadování by bylo vědět, kdy je ten správný čas uvolnit místo někomu jinému… V hlavě i v srdci vím, že ten čas je teď,“ prohlásila na tiskové konferenci v Edinburghu. Dodala, že učinila kroky k zahájení volby nového lídra SNP a že zůstane na svých postech, dokud volba neskončí.

Sturgeonová v posledních letech dál prosazuje osamostatnění Skotska v návaznosti na odchod Velké Británie z Evropské unie, který skotští voliči v roce 2016 nepodpořili. Nové referendum však zatím neprosadila. Britský nejvyšší soud na podzim rozhodl, že Skotsko nemůže plebiscit o nezávislosti uspořádat bez souhlasu vlády v Londýně.

V poslední době byla Sturgeonová pod tlakem nejen kvůli této porážce pro skotské nacionalisty. Potýkala se také s kontroverzí kolem transgenderové ženy odsouzené za znásilnění dvou žen před změnou pohlaví a umístěné do ženské věznice, média zmiňují také kauzu půjčky od premiérčina manžela pro SNP.

Rozhodnutí vychází z dlouhodobější úvahy, řekla Sturgeonová

Sturgeonová řekla, že její rozhodnutí není reakcí na „krátkodobé tlaky“. „Toto rozhodnutí vychází z hlubší a dlouhodobější úvahy,“ citovala ji BBC. Práci v čele regionální vlády popsala jako nesmírně náročnou a naznačila, že už nechtěla „vydávat ze sebe této práci absolutně všechno“.

„Aby bylo jasno, nečekám žádné fanfáry, ale jsem kromě politika taky člověk,“ řekla. „První ministr nemá nikdy volno. Obzvláště v dnešní době nemá prakticky žádné soukromí. I běžné věci, které většina lidí bere za samozřejmé, jako zajít si s přáteli na kávu nebo jít na procházku, se stávají velmi složitými,“ pokračovala.

Reportér BBC Philip Sim v reakci na její slova napsal, že jakkoli je ohlášená rezignace pro politickou veřejnost překvapením, z projevu bylo jasné, že Sturgeonová ke svému rozhodnutí nedospěla ze dne na den. Odstupující premiérka se ve svém vystoupení dotkla také obecnějšího stavu britské politiky a volala po větší míře racionality v debatách o věcech veřejných. Její krok vyvolal srovnání s novozélandskou expremiérkou Jacindou Ardernovou, která minulý měsíc překvapivě oznámila odchod z čela vlády, kde působila více než pět let.

Sturgeonová odchází z funkce bez zjevného nástupce. Někteří komentátoři poznamenávají, že její odchod může významně ovlivnit nejen hnutí za skotskou nezávislost, ale celou britskou politiku. Případné oslabení SNP, která je levicově liberální stranou, by mohlo pomoci podobně orientované Labouristické straně usilující o návrat k moci po více než deseti letech v opozici. 

Konzervativci i labouristé vzdávají Strurgeonové hold

Britští politici po oznámení rezignace vyzdvihovali dlouhé působení Strugeonové ve vrcholné politice a zápal, který ji provázel. „Díky Nicole Sturgeonové za její dlouhotrvající službu. Přeji jí hodně štěstí při jejích dalších krocích,“ napsal v reakci britský premiér Rishi Sunak. 

Práci končící premiérky ocenil i lídr opozičních labouristů Keir Starmer. „Nicola Sturgeonová byla v popředí nejen skotské, ale britské politiky více než dvě desetiletí,“ připomněl. Při příležitosti konce dlouholeté předsedkyně SNP však prohlásil, že labouristická strana „je připravena přinést změnu, kterou Skotsko potřebuje“. S úctou se vyjádřili se i představitelé velšských nacionalistů Plaid Cymru nebo irské strany Sinn Féin, uvádí zpravodajská společnost BBC. 

Britská média si všímají také vyjádření konzervativní expremiérky Theresy Mayové.„Neshodneme se v mnoha otázkách, ale chtěla bych poděkovat Nicole Sturgeonové za dlouhou, neúnavnou službu naší zemi a za profesionální vztah, který jsme jako lídryně měly,“ uvedla.

„Ujišťuji vás, že v zadních lavicích není nouze o možnosti přispívat,“ dodala Mayová, která po odchodu z čela vlády působí jako řadová poslankyně, což má nyní v plánu ve skotském parlamentu Sturgeonová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
13:07Aktualizovánopřed 25 mminutami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 3 hhodinami

ICC na mě vydal zatykač, řekl krajně pravicový izraelský ministr Smotrič

Mezinárodní trestní soud (ICC) požádal o zatčení izraelského ministra financí Becalela Smotriče, uvedl v úterý na tiskové konferenci podle agentury Reuters a webu The Times of Israel (ToI) sám krajně pravicový člen izraelské vlády. Smotrič krok ICC označil za vyhlášení války, které jej nezviklá v přístupu k Palestincům. Ministr během bojů v Pásmu Gazy požadoval co nejtvrdší postup izraelské armády, dlouhodobě volá po anexi palestinských území a odmítá vznik palestinského státu.
před 5 hhodinami

Deficit 80 miliard dolarů a bankovní krize. Ukrajinská rozvědka zveřejnila interní ruské údaje

Ukrajinská zahraniční rozvědka získala nové interní ruské dokumenty hodnotící dopady války na ekonomiku země. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se je ruské úřady snaží utajit před mezinárodním společenstvím i vlastními obyvateli.
před 5 hhodinami

Kalifornští hasiči zápolí s rozsáhlým lesním požárem nedaleko Los Angeles

Pouhých 60 kilometrů od Los Angeles vypukl rozsáhlý požár místních porostů, který se kvůli extrémnímu suchu a silnému větru šíří krajinou alarmující rychlostí. Úřady nařídily evakuaci tisíců obyvatel a do pohotovosti povolaly více než dvě stovky hasičů. Ti se za pomoci letadel a helikoptér snaží dostat plameny pod kontrolu a zabránit jejich dalšímu šíření pomocí speciálních zpomalovacích látek.
před 5 hhodinami

Si řekl Trumpovi, že by Putin mohl invaze na Ukrajinu litovat, píší FT

Ruský vládce Vladimir Putin by nakonec mohl invaze na Ukrajinu litovat. Podle listu Financial Times (FT) to minulý týden řekl čínský prezident Si Ťin-pching svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi během jeho návštěvy asijské země. Trump čínskému prezidentovi pak prý navrhl, aby společně s Putinem spolupracovali proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC).
před 5 hhodinami

Portugalsko má nejdelší průměrný trest odnětí svobody v Evropě

Podle údajů Rady Evropy, které byly v úterý zveřejněny ve zprávě analyzující stav vězeňské populace v roce 2024, je průměrná délka trestu odnětí svobody v Portugalsku 31,4 měsíce, což je nejdelší doba mezi evropskými zeměmi.
před 6 hhodinami
Načítání...