Skotská premiérka Sturgeonová oznámila, že skončí ve funkci

Skotská premiérka Nicola Sturgeonová hodlá odstoupit z čela regionální vlády i své Skotské národní strany (SNP), jakmile strana zvolí nového lídra. Oznámila to při narychlo svolané tiskové konferenci. Uvedla, že po více než osmi letech v premiérské funkci je správný čas odejít. Hovořila také o osobní dani, kterou si působení ve vrcholné politice vybírá.

Sturgeonová stojí v čele skotské vlády a také strany SNP od listopadu 2014, kdy vystřídala Alexe Salmonda po neúspěchu tábora skotských nacionalistů v referendu o nezávislosti na Spojeném království. Dvaapadesátiletá politička je nejdéle sloužícím „prvním ministrem“ v dějinách Skotska a také první ženou ve funkci. SNP dovedla k vítězství v regionálních volbách nejdříve v roce 2016 a pak i v roce 2021.

„Vždy jsem věřila, že součástí dobrého úřadování by bylo vědět, kdy je ten správný čas uvolnit místo někomu jinému… V hlavě i v srdci vím, že ten čas je teď,“ prohlásila na tiskové konferenci v Edinburghu. Dodala, že učinila kroky k zahájení volby nového lídra SNP a že zůstane na svých postech, dokud volba neskončí.

Sturgeonová v posledních letech dál prosazuje osamostatnění Skotska v návaznosti na odchod Velké Británie z Evropské unie, který skotští voliči v roce 2016 nepodpořili. Nové referendum však zatím neprosadila. Britský nejvyšší soud na podzim rozhodl, že Skotsko nemůže plebiscit o nezávislosti uspořádat bez souhlasu vlády v Londýně.

V poslední době byla Sturgeonová pod tlakem nejen kvůli této porážce pro skotské nacionalisty. Potýkala se také s kontroverzí kolem transgenderové ženy odsouzené za znásilnění dvou žen před změnou pohlaví a umístěné do ženské věznice, média zmiňují také kauzu půjčky od premiérčina manžela pro SNP.

Rozhodnutí vychází z dlouhodobější úvahy, řekla Sturgeonová

Sturgeonová řekla, že její rozhodnutí není reakcí na „krátkodobé tlaky“. „Toto rozhodnutí vychází z hlubší a dlouhodobější úvahy,“ citovala ji BBC. Práci v čele regionální vlády popsala jako nesmírně náročnou a naznačila, že už nechtěla „vydávat ze sebe této práci absolutně všechno“.

„Aby bylo jasno, nečekám žádné fanfáry, ale jsem kromě politika taky člověk,“ řekla. „První ministr nemá nikdy volno. Obzvláště v dnešní době nemá prakticky žádné soukromí. I běžné věci, které většina lidí bere za samozřejmé, jako zajít si s přáteli na kávu nebo jít na procházku, se stávají velmi složitými,“ pokračovala.

Reportér BBC Philip Sim v reakci na její slova napsal, že jakkoli je ohlášená rezignace pro politickou veřejnost překvapením, z projevu bylo jasné, že Sturgeonová ke svému rozhodnutí nedospěla ze dne na den. Odstupující premiérka se ve svém vystoupení dotkla také obecnějšího stavu britské politiky a volala po větší míře racionality v debatách o věcech veřejných. Její krok vyvolal srovnání s novozélandskou expremiérkou Jacindou Ardernovou, která minulý měsíc překvapivě oznámila odchod z čela vlády, kde působila více než pět let.

Sturgeonová odchází z funkce bez zjevného nástupce. Někteří komentátoři poznamenávají, že její odchod může významně ovlivnit nejen hnutí za skotskou nezávislost, ale celou britskou politiku. Případné oslabení SNP, která je levicově liberální stranou, by mohlo pomoci podobně orientované Labouristické straně usilující o návrat k moci po více než deseti letech v opozici. 

Konzervativci i labouristé vzdávají Strurgeonové hold

Britští politici po oznámení rezignace vyzdvihovali dlouhé působení Strugeonové ve vrcholné politice a zápal, který ji provázel. „Díky Nicole Sturgeonové za její dlouhotrvající službu. Přeji jí hodně štěstí při jejích dalších krocích,“ napsal v reakci britský premiér Rishi Sunak. 

Práci končící premiérky ocenil i lídr opozičních labouristů Keir Starmer. „Nicola Sturgeonová byla v popředí nejen skotské, ale britské politiky více než dvě desetiletí,“ připomněl. Při příležitosti konce dlouholeté předsedkyně SNP však prohlásil, že labouristická strana „je připravena přinést změnu, kterou Skotsko potřebuje“. S úctou se vyjádřili se i představitelé velšských nacionalistů Plaid Cymru nebo irské strany Sinn Féin, uvádí zpravodajská společnost BBC. 

Britská média si všímají také vyjádření konzervativní expremiérky Theresy Mayové.„Neshodneme se v mnoha otázkách, ale chtěla bych poděkovat Nicole Sturgeonové za dlouhou, neúnavnou službu naší zemi a za profesionální vztah, který jsme jako lídryně měly,“ uvedla.

„Ujišťuji vás, že v zadních lavicích není nouze o možnosti přispívat,“ dodala Mayová, která po odchodu z čela vlády působí jako řadová poslankyně, což má nyní v plánu ve skotském parlamentu Sturgeonová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 46 mminutami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...