Novozélandská premiérka Ardernová odstoupí z funkce, nemá už prý dost sil. Slíbila snoubenci, že se konečně vezmou

Nahrávám video
Horizont ČT24: Novozélandská premiérka Ardernová se nebude ucházet o znovuzvolení
Zdroj: ČT24

Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová oznámila, že nejpozději 7. února odstoupí z čela vlády a již se nebude ucházet o další mandát. Řekla to v projevu před stranickými kolegy. Parlamentní volby slíbila svolat na 14. října. Její dosavadní působení ocenil šéf novozélandské opozice Christopher Luxon nebo australský premiér Anthony Albanese.

„Už nastala má chvíle. Nemám už dost sil na další čtyři roky,“ řekla Ardernová a podotkla, že „politici jsou také lidé“. „Neodcházím, protože bych nevěřila, že nemůžeme v příštích volbách vyhrát, ale protože věřím, že můžeme a vyhrajeme.“

Ardernová oznámila, že od demise do konání voleb zůstane řadovou členkou parlamentu. Svému snoubenci, který seděl v první řadě mezi hosty, vzkázala, že konečně budou mít čas se vzít. Premiérka chce prý také být u toho, až její dcera půjde letos do první třídy.

Podle médií by Ardernovou mohl v čele strany a vlády nahradit například bývalý ministr pro reakci na covid-19 Chris Hipkins, který nyní působí ve funkci ministra školství a policie, či nynější ministryně spravedlnosti Kiri Allanová. Ta by se v případě zvolení mohla stát prvním novozélandským premiérem maorského původu a také prvním předsedou vlády, který se otevřeně hlásí k homosexuální orientaci, napsala agentura Reuters.

Agentura jako možného budoucího ministerského předsedu ještě zmiňuje Michaela Wooda, který je ministrem dopravy a pro imigraci, či ministryni zahraničí Nanaiu Mahutaovou, která rovněž pochází z řad původního maorského obyvatelstva a poutá pozornost svým tradičním maorským tetováním na obličeji. Vicepremiér Grant Robertson, který zastává i funkci ministra financí, v prohlášení oznámil, že se o post předsedy strany nebude ucházet.

Populární premiérka

Ardernová se v roce 2017 v 37 letech stala nejmladším člověkem v čele novozélandské vlády. Ačkoliv se její Novozélandská strana práce umístila ve volbách za Novozélandskou národní stranou, vytvořila vládní koalici se Stranou zelených a populistickým uskupením Nový Zéland především. Ve volbách v říjnu 2020 byla Ardernová favoritkou a její strana zvítězila.

Osm měsíců po nástupu do premiérské funkce se stala druhou zvolenou předsedkyní vlády, která v době svého úřadování porodila dítě. První rodičkou ve funkci byla svého času pákistánská premiérka Bénazír Bhuttová. Mnozí Ardernovou vnímají jako součást vlny pokrokových mladých vůdkyň, společně například s finskou ministerskou předsedkyní Sannou Marinovou.

Ve své zemi byla Ardernová velmi populární. Sympatie si získala za své ohleduplné chování po atentátech na mešity ve městě Christchurch v březnu 2019, při nichž zemřelo 51 lidí. Útoky australského pravicového extremisty okamžitě označila za teroristický čin, na setkání s příslušníky muslimské komunity následující den přišla v hidžábu a prohlásila, že celá země „je jednotná v zármutku“. Ardernová rovněž slíbila a realizovala novelu zákona o držení zbraní.

Pandemii covidu-19 se Ardernová rozhodla řešit přísnými uzávěrami a voliči její Novozélandskou stranu práce vzápětí ve volbách odměnili nejlepším volebním výsledkem za padesát let. Kvůli ekonomickým dopadům pandemie ale její obliba v posledních měsících klesala, píše Le Monde.

Ardernovou chválí šéf opozice i australský premiér

Dosavadní působení premiérky ocenil šéf novozélandské opozice Christopher Luxon nebo australský premiér Anthony Albanese. 

„Jménem Národní strany děkuji premiérce Jacindě Ardernové za její službu Novému Zélandu. Této neuvěřitelně náročné práci dala vše a já jí i její rodině přeji do budoucna vše nejlepší. Děkuji vám, Jacindo,“ napsal Luxon na Twitteru.

„Ukázala světu, jak vést s intelektem a silou. Dokázala, že empatie a nadhled jsou mocné vůdčí vlastnosti. Jacinda byla zanícenou obhájkyní Nového Zélandu, inspirací pro mnohé a mou velkou přítelkyní,“ uvedl Albanese a zveřejnil fotografii ze společného setkání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská F-35 sestřelila nad Teheránem íránský Jak-130 ruské výroby

Izraelské letectvo zahájilo další rozsáhlou vlnu úderů na cíle v Teheránu, oznámila podle agentury AFP izraelská armáda s tím, že podrobnosti sdělí později. V severozápadní části íránské metropole byla kolem 11:15 místního času (08:45 středoevropského času) hlášena mohutná exploze. Izraelský bojový letoun F-35 také sestřelil nad Teheránem íránský letoun ruské výroby Jak-130, sdělila později izraelská armáda.
08:24AktualizovánoPrávě teď

Ropa kvůli narušení dodávek z Blízkého východu dál zdražuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly.
před 1 mminutou

Ukrajina nyní tranzit ropy na Slovensko neobnoví, uvedla Bratislava

Ukrajina v nejbližších dnech přepravu ropy na Slovensko ropovodem Družba neobnoví, informovalo slovenské ministerstvo hospodářství. Opětovné spuštění tranzitu suroviny bylo po opakovaných odkladech naposledy podle Bratislavy plánováno na základě oznámení Kyjeva na středu.
11:16Aktualizovánopřed 10 mminutami

Lety z Blízkého východu ve středu vrátily do Česka přes pět set lidí

Na Letišti Václava Havla v Praze přistály ve středu ráno dvě letadla společnosti Smartwings s Čechy, kteří uvázli v Dubaji a ománském Maskatu kvůli úderům na Blízkém východě. Na palubě každého z nich bylo zhruba 200 lidí. Další lidi dopravily dva armádní repatriační lety, letoun Casa přiletěl s 39 cestujícími z Egypta, v 08:25 přistál airbus s 96 lidmi z Ománu. Stát podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pronajal další letadlo, které může vyzvednout 189 lidí v Jordánsku a čeká na slot. Velký armádní airbus odletěl také dopoledne z Prahy do egyptského Šarm aš-Šajchu.
05:16Aktualizovánopřed 12 mminutami

Od New Yorku po Kašmír manifestují příznivci i odpůrci útoku na Írán

Napříč Blízkým východem i v Evropě a Americe se sešly davy lidí, aby vyjádřily podporu americko-izraelským úderům na Írán, či je naopak odsoudily. Demonstrace proti vojenské operaci a tryzny za zabitého nejvyššího vůdce Íránu Alího Chameneího se konaly například v jemenském hlavním městě Saná, libanonské metropoli Bejrútu či v Kašmíru. Naopak transparenty oslavující amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky přinesli lidé na manifestace v Paříži, rumunské Bukurešti nebo v New Yorku.
před 24 mminutami

CIA chce vyzbrojit Kurdy, aby pomohli Íráncům k povstání, tvrdí CNN

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem vyvolat lidové povstání v Íránu, uvedla stanice CNN s odvoláním na zdroje obeznámené s plánem. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa podle těchto zdrojů vede rozhovory s íránskými kurdskými opozičními skupinami a s kurdskými lídry v Iráku o tom, že jim poskytne vojenskou pomoc.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, tvrdí Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
00:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...