Novozélandská premiérka Ardernová odstoupí z funkce, nemá už prý dost sil. Slíbila snoubenci, že se konečně vezmou

3 minuty
Horizont ČT24: Novozélandská premiérka Ardernová se nebude ucházet o znovuzvolení
Zdroj: ČT24

Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová oznámila, že nejpozději 7. února odstoupí z čela vlády a již se nebude ucházet o další mandát. Řekla to v projevu před stranickými kolegy. Parlamentní volby slíbila svolat na 14. října. Její dosavadní působení ocenil šéf novozélandské opozice Christopher Luxon nebo australský premiér Anthony Albanese.

„Už nastala má chvíle. Nemám už dost sil na další čtyři roky,“ řekla Ardernová a podotkla, že „politici jsou také lidé“. „Neodcházím, protože bych nevěřila, že nemůžeme v příštích volbách vyhrát, ale protože věřím, že můžeme a vyhrajeme.“

Ardernová oznámila, že od demise do konání voleb zůstane řadovou členkou parlamentu. Svému snoubenci, který seděl v první řadě mezi hosty, vzkázala, že konečně budou mít čas se vzít. Premiérka chce prý také být u toho, až její dcera půjde letos do první třídy.

Podle médií by Ardernovou mohl v čele strany a vlády nahradit například bývalý ministr pro reakci na covid-19 Chris Hipkins, který nyní působí ve funkci ministra školství a policie, či nynější ministryně spravedlnosti Kiri Allanová. Ta by se v případě zvolení mohla stát prvním novozélandským premiérem maorského původu a také prvním předsedou vlády, který se otevřeně hlásí k homosexuální orientaci, napsala agentura Reuters.

Agentura jako možného budoucího ministerského předsedu ještě zmiňuje Michaela Wooda, který je ministrem dopravy a pro imigraci, či ministryni zahraničí Nanaiu Mahutaovou, která rovněž pochází z řad původního maorského obyvatelstva a poutá pozornost svým tradičním maorským tetováním na obličeji. Vicepremiér Grant Robertson, který zastává i funkci ministra financí, v prohlášení oznámil, že se o post předsedy strany nebude ucházet.

Populární premiérka

Ardernová se v roce 2017 v 37 letech stala nejmladším člověkem v čele novozélandské vlády. Ačkoliv se její Novozélandská strana práce umístila ve volbách za Novozélandskou národní stranou, vytvořila vládní koalici se Stranou zelených a populistickým uskupením Nový Zéland především. Ve volbách v říjnu 2020 byla Ardernová favoritkou a její strana zvítězila.

Osm měsíců po nástupu do premiérské funkce se stala druhou zvolenou předsedkyní vlády, která v době svého úřadování porodila dítě. První rodičkou ve funkci byla svého času pákistánská premiérka Bénazír Bhuttová. Mnozí Ardernovou vnímají jako součást vlny pokrokových mladých vůdkyň, společně například s finskou ministerskou předsedkyní Sannou Marinovou.

Ve své zemi byla Ardernová velmi populární. Sympatie si získala za své ohleduplné chování po atentátech na mešity ve městě Christchurch v březnu 2019, při nichž zemřelo 51 lidí. Útoky australského pravicového extremisty okamžitě označila za teroristický čin, na setkání s příslušníky muslimské komunity následující den přišla v hidžábu a prohlásila, že celá země „je jednotná v zármutku“. Ardernová rovněž slíbila a realizovala novelu zákona o držení zbraní.

Pandemii covidu-19 se Ardernová rozhodla řešit přísnými uzávěrami a voliči její Novozélandskou stranu práce vzápětí ve volbách odměnili nejlepším volebním výsledkem za padesát let. Kvůli ekonomickým dopadům pandemie ale její obliba v posledních měsících klesala, píše Le Monde.

Ardernovou chválí šéf opozice i australský premiér

Dosavadní působení premiérky ocenil šéf novozélandské opozice Christopher Luxon nebo australský premiér Anthony Albanese. 

„Jménem Národní strany děkuji premiérce Jacindě Ardernové za její službu Novému Zélandu. Této neuvěřitelně náročné práci dala vše a já jí i její rodině přeji do budoucna vše nejlepší. Děkuji vám, Jacindo,“ napsal Luxon na Twitteru.

„Ukázala světu, jak vést s intelektem a silou. Dokázala, že empatie a nadhled jsou mocné vůdčí vlastnosti. Jacinda byla zanícenou obhájkyní Nového Zélandu, inspirací pro mnohé a mou velkou přítelkyní,“ uvedl Albanese a zveřejnil fotografii ze společného setkání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, zraněno je 20 lidí

Nejméně dvacet lidí se zranilo při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informuje o tom španělský list La Vanguardia, podle něhož má pět lidí těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
před 16 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 44 mminutami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti. Podle Trumpa by měla OSN nadále fungovat.
17:18Aktualizovánopřed 57 mminutami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 2 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 3 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...