Novozélandská premiérka Ardernová odstoupí z funkce, nemá už prý dost sil. Slíbila snoubenci, že se konečně vezmou

3 minuty
Horizont ČT24: Novozélandská premiérka Ardernová se nebude ucházet o znovuzvolení
Zdroj: ČT24

Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová oznámila, že nejpozději 7. února odstoupí z čela vlády a již se nebude ucházet o další mandát. Řekla to v projevu před stranickými kolegy. Parlamentní volby slíbila svolat na 14. října. Její dosavadní působení ocenil šéf novozélandské opozice Christopher Luxon nebo australský premiér Anthony Albanese.

„Už nastala má chvíle. Nemám už dost sil na další čtyři roky,“ řekla Ardernová a podotkla, že „politici jsou také lidé“. „Neodcházím, protože bych nevěřila, že nemůžeme v příštích volbách vyhrát, ale protože věřím, že můžeme a vyhrajeme.“

Ardernová oznámila, že od demise do konání voleb zůstane řadovou členkou parlamentu. Svému snoubenci, který seděl v první řadě mezi hosty, vzkázala, že konečně budou mít čas se vzít. Premiérka chce prý také být u toho, až její dcera půjde letos do první třídy.

Podle médií by Ardernovou mohl v čele strany a vlády nahradit například bývalý ministr pro reakci na covid-19 Chris Hipkins, který nyní působí ve funkci ministra školství a policie, či nynější ministryně spravedlnosti Kiri Allanová. Ta by se v případě zvolení mohla stát prvním novozélandským premiérem maorského původu a také prvním předsedou vlády, který se otevřeně hlásí k homosexuální orientaci, napsala agentura Reuters.

Agentura jako možného budoucího ministerského předsedu ještě zmiňuje Michaela Wooda, který je ministrem dopravy a pro imigraci, či ministryni zahraničí Nanaiu Mahutaovou, která rovněž pochází z řad původního maorského obyvatelstva a poutá pozornost svým tradičním maorským tetováním na obličeji. Vicepremiér Grant Robertson, který zastává i funkci ministra financí, v prohlášení oznámil, že se o post předsedy strany nebude ucházet.

Populární premiérka

Ardernová se v roce 2017 v 37 letech stala nejmladším člověkem v čele novozélandské vlády. Ačkoliv se její Novozélandská strana práce umístila ve volbách za Novozélandskou národní stranou, vytvořila vládní koalici se Stranou zelených a populistickým uskupením Nový Zéland především. Ve volbách v říjnu 2020 byla Ardernová favoritkou a její strana zvítězila.

Osm měsíců po nástupu do premiérské funkce se stala druhou zvolenou předsedkyní vlády, která v době svého úřadování porodila dítě. První rodičkou ve funkci byla svého času pákistánská premiérka Bénazír Bhuttová. Mnozí Ardernovou vnímají jako součást vlny pokrokových mladých vůdkyň, společně například s finskou ministerskou předsedkyní Sannou Marinovou.

Ve své zemi byla Ardernová velmi populární. Sympatie si získala za své ohleduplné chování po atentátech na mešity ve městě Christchurch v březnu 2019, při nichž zemřelo 51 lidí. Útoky australského pravicového extremisty okamžitě označila za teroristický čin, na setkání s příslušníky muslimské komunity následující den přišla v hidžábu a prohlásila, že celá země „je jednotná v zármutku“. Ardernová rovněž slíbila a realizovala novelu zákona o držení zbraní.

Pandemii covidu-19 se Ardernová rozhodla řešit přísnými uzávěrami a voliči její Novozélandskou stranu práce vzápětí ve volbách odměnili nejlepším volebním výsledkem za padesát let. Kvůli ekonomickým dopadům pandemie ale její obliba v posledních měsících klesala, píše Le Monde.

Ardernovou chválí šéf opozice i australský premiér

Dosavadní působení premiérky ocenil šéf novozélandské opozice Christopher Luxon nebo australský premiér Anthony Albanese. 

„Jménem Národní strany děkuji premiérce Jacindě Ardernové za její službu Novému Zélandu. Této neuvěřitelně náročné práci dala vše a já jí i její rodině přeji do budoucna vše nejlepší. Děkuji vám, Jacindo,“ napsal Luxon na Twitteru.

„Ukázala světu, jak vést s intelektem a silou. Dokázala, že empatie a nadhled jsou mocné vůdčí vlastnosti. Jacinda byla zanícenou obhájkyní Nového Zélandu, inspirací pro mnohé a mou velkou přítelkyní,“ uvedl Albanese a zveřejnil fotografii ze společného setkání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 12 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...