Opakující se pouliční násilnosti v Severním Irsku musí přestat, než bude někdo vážně zraněn nebo zemře. Ve čtvrtek to řekl irský ministr zahraničí Simon Coveney a vyzval severoirské politické lídry, aby společně pracovali na snížení napětí v ulicích. Provinční vláda v Belfastu po mimořádném zasedání rovněž odsoudila „naprosto nepřijatelné a neobhajitelné“ násilnosti. S místními představiteli plánuje jednat britský ministr pro Severní Irsko Brandon Lewis. Navzdory výzvám ke klidu se výtržnosti opakovaly i ve čtvrtek večer.
„Ničení, násilnosti a výhrůžky jsou naprosto nepřijatelné a neospravedlnitelné, ať už jsou důvody znepokojení v komunitách jakékoliv,“ uvedli ve společném prohlášení vůdci Severního Irska.
V částech metropole Belfastu během noci na čtvrtek opět propukly nepokoje, při nichž na sebe skupiny obyvatel házely cihly, zápalné lahve a dělbuchy přes takzvané mírové zdi, které oddělují části města tradičně obývané unionisty a nacionalisty. Při potyčkách utrpělo zranění sedm policistů a mimo jiné vzplál i autobus hromadné dopravy.
Davy lidí se podle serveru BBC shromáždily v západní části Belfastu také ve čtvrtek večer. Molotovovy koktejly, petardy i kameny létaly na policisty, kteří se snažili zabránit střetům znesvářených stran. Nasazena byla i vodní děla.
Nepokoje ovšem propukají každou noc, a to už déle než týden. Bylo při nich zraněno už přes padesát příslušníků bezpečnostních složek, uvádí zpravodajský web BBC. Podle vedení severoirské policie se incidentů zúčastňují rovněž členové některých místních polovojenských organizací.
Severoirské oblasti zůstávají nábožensky rozděleny
„Jsou to scény, které jsme dlouho neviděli. Scény, jež mnoho lidí považovalo za součást historie, a myslím, že je potřeba společného úsilí, abychom rozptýlili napětí,“ řekl irský ministr Coveney.
Části Severního Irska zůstávají rozdělené podle náboženských linií i 23 let po uzavření Velkopáteční mírové dohody, která ukončila desetiletí násilí mezi katolíky a protestanty. Mnoho katolických nacionalistů přitom touží po sjednocení s Irskem, zatímco protestantští unionisté chtějí setrvat ve svazku s Anglií, Skotskem a Walesem.
Podle spolupracovníka ČT Ivana Kytky zvýšená nervozita mezi oběma skupinami panuje už od odchodu Velké Británie z Evropské unie. „Tehdy začalo být jasné, že severoirský protokol ztíží obchod mezi Británií a Severním Irskem, některé typicky britské zboží přestalo do provincie docházet. Komplikovaly se vztahy také na osobní rovině, pokud někdo chtěl poslat poštovní zásilku z Británie do Severního Irska, podléhala celní proceduře, na což tamní obyvatelé také nejsou zvyklí,“ popisuje Kytka.
Britský premiér Boris Johnson prohlásil, že jej násilnosti „hluboce znepokojují“. Nepokoje odsoudili rovněž lídři hlavních severoirských stran i irský premiér Micheál Martin. Britský ministr pro oblast Lewis ve čtvrtek podle BBC dorazí do Belfastu a setká se s vedením místních politických stran.
Severoirští nacionalisté a unionisté se z vyvolávání násilností obviňují navzájem. Strana Sinn Féin obvinila Demokratickou unionistickou stranu (DUP) z toho, že vyvolává napětí svou ostrou kritikou hraničních překážek mezi Severním Irskem a zbytkem Británie, které vznikly po odchodu Spojeného království z EU.
Nepokoje mají více příčin, tvrdí spolupracovník ČT
Podle unionistických lídrů ale napětí vzrostlo v důsledku kontroverzního rozhodnutí nestíhat skupinu politiků ze strany Sinn Féin v souvislosti s jejich účastí na velkém pohřbu v době protipandemických restrikcí. „Nemyslím si, že prokážeme naše vůdcovství politickým vakuem, v němž všichni mluvíme odděleně a ne společně jedním hlasem,“ řekla severoirská ministryně spravedlnosti Naomi Longová.
Podle Kytky je pozoruhodné, že obě politická uskupení násilí odsuzují, i když se názorově rozcházejí v otázce, jaké mají nepokoje příčiny. „Příčin, proč došlo k těm potyčkám, je více. Byl tam také incident, do kterého je zapojena severoirská policie. Ta totiž minulý týden podnikla razii proti obchodníkům s drogami, kteří se rekrutovali z řad unionistů. Vezmeme-li v úvahu to, že tamní orgány v trestním řízení nestíhají republikány, přispělo to k těm potyčkám a jednalo se o jednu z rozbušek,“ popisuje Kytka.
Zároveň uvedl, že spory s orgány obecně bývají roznětkou k nepokojům. Napětí ve společnosti ale buduje i brexit a pandemie. „Ta provincie je už čtvrtým nebo pátým měsícem v karanténě a lidé se nemohou potkávat, což přispívá k napjaté náladě,“ dodal Kytka.
