V Severním Irsku zvítězí separatisté, naznačují projekce. V komunálních volbách v Londýně uspěli labouristé

Z prvních výsledků voleb do severoirského regionálního parlamentu se zdá, že skončí přelomovým vítězstvím katolické republikánské strany Sinn Féin. V zemi začalo sčítání hlasů po čtvrtečních volbách, konečné výsledky se očekávají v pátek pozdě večer nebo v sobotu brzy ráno. Odhadovaná volební účast krátce před uzavřením místností byla 54 procent, před pěti lety to bylo 74 procent, uvedly úřady. V ostatních částech Spojeného království se konaly komunální volby. V mnohých londýnských obvodech zvítězili opoziční labouristé. Ve Skotsku zvítězila Skotská národní strana (SNP), ve Walesu utrpěli konzervativci další ztráty.

Severoirský parlament, kterému se podle sídla přezdívá Stormont, vznikl v roce 1998, má 90 křesel a voliči rozhodují v 18 volebních obvodech. Volební systém jednoho přenosného hlasu je poměrně složitý, a sčítání hlasů tak déle trvá. Pokud komisaři nebudou mít definitivní výsledky do 2:00 (sobota 3:00 SELČ), budou ve sčítání pokračovat až v sobotu ráno, vysvětluje BBC.

Sinn Féin získala k 18:00 SELČ nejméně deset z devadesáti křesel oproti Demokratické unionistické straně (DUP), která si připsala dvě křesla. Po dvou křeslech získala také Alianční strana Severního Irska (APNI), kterou čeká zřejmě nejlepší výsledek v historii.

První výsledky tak odpovídají předvolebním průzkumům, které naznačovaly, že volby pravděpodobně skončí průlomovým vítězstvím separatistů. Levicové uskupení prosazující sjednocení Irské republiky se Severním Irskem si v sondážích udržovalo náskok před DUP, jež podporuje setrvání této části ostrova ve svazku s Británií.

Šlo by o historický milník

Vítězství by pro Sinn Féin představovalo historický milník, který by mohl přiblížit kdysi vzdálené vyhlídky na sjednocené Irsko.

Výhra levicových nacionalistů, kteří původně vzešli z politického křídla polovojenské organizace IRA, jež usilovala o odtržení od Spojeného království, by status Severního Irska nezměnilo. Referendum nutné k vystoupení ze Spojeného království je v kompetenci britské vlády a pravděpodobně by se uskutečnilo až za několik let.

Psychologické důsledky nástupu irského nacionalistického premiéra by však podle Reuters byly obrovské po sto letech nadvlády probritských stran, které v regionu podporuje převážně protestantské obyvatelstvo.

Nehledě na to, kdo ve volbách zvítězí, budou na sebe obě největší strany zřejmě odkázané při sestavování budoucí vlády. Republikáni a unionisté dodržují od roku 1998 ujednání o dělbě moci na základě velkopáteční mírové dohody, která ukončila dlouholetý konflikt v zemi.

Úspěch labouristů v Londýně

Zároveň se severoirskými regionálními volbami v ostatních částech Spojeného království ve čtvrtek proběhly komunální volby. Jejich průběžné výsledky naznačují úspěch opozičních labouristů a propad, zejména v Londýně, vládnoucích konzervativců.

Opoziční Labouristická strana zvítězila ve vládní čtvrti Westminster v centru Londýna a v dalších londýnských obvodech. Podle agentury Reuters jde o signál, že v britské metropoli, kde byl několik let starostou současný premiér Boris Johnson, voliči přestávají podporovat politiku konzervativců. 

V obecní radě v obvodu Westminster, kde má sídlo většina vládních institucí, získali labouristé většinu. Místní radu, která vznikla v roce 1964, podle stanice BBC dosud vždy ovládali konzervativci. Nový labouristický lídr místní rady Adam Hug v reakci na to uvedl, že vítězství považuje za „velkou výsadu“ a radu podle něj „čekají velké výzvy“. 

Vítězství Labouristů kromě Westminsteru hlásí také čtvrti Barnet a Wandsworth, který měli ve správě konzervativci od roku 1978. Vítězství komentoval labouristický starosta Londýna Sadiq Khan, podle kterého úspěch jeho straně zajistil sám Boris Johnson.

Premiér čelil v posledních měsících řadě skandálů, především v souvislosti s večírky ve vládních budovách v době koronavirových uzávěr. Kvůli možnému porušení lockdownu ale nově bitská policie vyšetřuje i šéfa labouristů Keira Starmera.

Johnson mluví o smíšených výsledcích

Premiér Johnson přiznal, že jeho strana dosáhla „smíšených výsledků“ a v některých částech Británie zažila „těžkou noc“. Zároveň zdůraznil, že v jiných obvodech si jeho Konzervativní strana polepšila a dosáhla „pozoruhodných zisků“.

„Samozřejmě uznávám, že je to náročná doba a dosáhli jsme několika nepříznivých výsledků. Nesouhlasím však s tím, že by labouristé měli takovou převahu, aby mohli sestavovat příští vládu,“ řekl předseda Konzervativní strany Oliver Dowden v reakci na místní média, která o vítězství labouristů hovoří jako o možné předzvěsti konce podpory konzervativců. 

Mimo Londýn si labouristé ve srovnání s předchozími volbami výrazně nepolepšili. „Čím více na sever, tím menší je jejich pokrok,“ uvedl volební analytik BBC John Curtice.

Starmer: Fantastický výsledek

„Fantastický výsledek, naprosto fantastický. Věřte mi, že je to pro nás velký návrat po neúspěchu v parlamentních volbách v roce 2019,“ řekl příznivcům strany lídr labouristů Keir Starmer.

Po zveřejnění výsledků z většiny okresů v Anglii, Skotsku a Walesu vyplynulo, že konzervativci přišli celkem o více než 380 křesel v zastupitelstvech a o kontrolou nad deseti místními úřady. Labouristé si naopak proti volbám z roku 2019 připsali přes 230 křesel a úspěch zaznamenali také liberální demokraté, kteří získali přes 180 křesel.

Předseda Labouristické strany Keir Starmer
Zdroj: AP/Jonathan Brady

V Skotsku zvítězila SNP, ve Walesu ztratili konzervativci

Ve Skotsku je sčítání hlasů dokončeno a SNP si v mnoha radách udržela první místo. Druhé místo hlavní opoziční síly ale připadlo labouristům, donedávna jej zastávali konzervativci.

Ve Walesu utrpěli konzervativci další ztráty, zatímco velšská strana Plaid Cymru (PC) získala kontrolu nad některými místními úřady. Labouristé tam podle BBC dosáhli dobrých výsledků.

Místní volby jsou zkouškou pro lídry dvou největších stran, konzervativního premiéra Johnsona i labouristu Starmera, protože přicházejí v polovině funkčního období britské vlády. Jenom v Anglii se volilo 4360 zástupců ve 146 radách a také několik starostů. Více než osmnáct set z těchto křesel bylo k mání v Londýně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 2 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 4 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 5 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 5 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 8 hhodinami

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
21. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...