Vysoké životní náklady, krizi dostupného bydlení, inflaci, přehlcení zdravotního systému a neustávající proud migrantů řeší Britové před parlamentními volbami. Nálada ve Spojeném království přitom není optimistická, řada průzkumů ukazuje nespokojenost velké části obyvatel s vývojem v posledních letech. Velká Británie tak čelí mnoha výzvám, na jejichž řešení nabízejí politické strany různé recepty. Předvolební kampaní hýbají ale i skandály politiků.
Britové zmožení „úpadkem“ řeší před volbami hlavně ekonomiku
Tři čtvrtiny Britů si myslí, že je Spojené království v horším stavu než v roce 2010, kdy se k moci dostala dosud vládnoucí Konzervativní strana, ukázal podle agentury Reuters na začátku června průzkum organizace YouGov. Už za několik hodin přitom budou Britové v parlamentních volbách rozhodovat o dalším směřování země.
Hlasování se bude odehrávat v době, kterou většina obyvatel nevnímá pozitivně. Agentura Reuters hovoří o všeobecném „pocitu úpadku“ země. „Mnoho voličů má pocit, že v Británii jednoduše věci nefungují tak dobře jako dřív,“ napsala agentura.
Výzvy a problémy, kterým země čelí, se tak staly nejvýraznějšími tématy předvolební kampaně.
Krize životních nákladů
Podle průzkumů agentury Ipsos z posledních měsíců se většina Britů domnívá, že se jim daří hůře než v roce 2019, kdy proběhly poslední parlamentní volby. Nejde však o problém pouze tohoto volebního období. Londýnský Institut pro fiskální studia, který se zaměřuje na britské veřejné finance, upozornil, že v posledních patnácti letech ve Spojeném království rostly příjmy nejpomaleji za několik generací.
„Růst byl pomalý v podstatě pro všechny – bohaté i chudé, staré i mladé. To znamená, že i když je příjmová nerovnost stabilní, pokrok ve snižování absolutní chudoby je bolestně pomalý,“ uvedl v květnu Tom Waters ze zmíněného insitutu.
Po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu bylo navíc Spojené království zasaženo energetickou krizí, která vedla k nárůstu inflace a snížení životní úrovně. Podle agentury Reuters nyní sice rostou mzdy rychleji než ceny v obchodech, ekonomický vzestup země však stále brzdí nedostatek pracovníků, slabé investice a pomalé zvyšování produktivity.
Vláda navíc nemůže podpořit ekonomiku zvýšením výdajů, a to kvůli vysokému státnímu dluhu, který narostl během pandemie covidu-19. Jeho obsluhu nyní navíc ztěžují vysoké úrokové sazby, upozornila agentura Reuters.
Ekonomika je tak hlavním tématem předvolební kampaně. „Už jen proto, že je to něco, co přímo ovlivní materiální blahobyt voličů a je klíčovým faktorem, který bude určovat stav veřejných financí. V těchto volbách je to téma o to důležitější, protože miliony lidí se potýkají s krizí životních nákladů,“ uvedla odbornice na britskou politiku Monika Brusenbauch Meislová z Masarykovy univerzity.
Významně se proto diskutují plány výdajové a daňové jednotlivých stran, upozornila. Konzervativci slibují daně snížit, labouristé naopak upozorňují, že zdanění je nejvyšší za poslední desetiletí.
Brusenbauch Meislová také poukázala na kontroverzní výrok premiéra Rishiho Sunaka, podle kterého by politika labouristů stála pracující domácnosti dva tisíce liber navíc. „Způsobilo to ve Spojeném království velké kontroverze a premiér čelí ostré kritice za jeho zavádějící obsah,“ uvedla.
Velká Británie se navíc potýká i s nedostatkem dostupného bydlení, za čímž stojí zvyšování cen nemovitostí a nájmů a zároveň nedostatek nové výstavby.
Konzervativci se v předvolebním programu zasazují snížit státní dluh, investovat do infrastruktury a snížit výdaje na dávky. Labouristé slibují zjednodušit daňový systém, zvýšit výstavbu a investovat do odvětví čisté energie.
Léčba zdravotnictví
Podle průzkumů organizace YouGov je palčivým tématem ve Spojeném království také veřejné zdravotnictví. Národní zdravotní služba (National Health Service, NHS) podle Reuters pro mnoho britských voličů „symbolizuje vše, co je s jejich zemí v nepořádku“.
Systém poskytující bezplatnou zdravotní službu se potýká s nedostatkem lékařů, stávkami zdravotníků a zvyšováním nákladů péče o stárnoucí populaci. Výsledkem problémů je, že Britové musejí s neurgentními problémy čekat na vyšetření i několik týdnů a seznam pacientů čekajících na ošetření v nemocnicích dalece přesáhl sedm milionů.
Během vlády konzervativců také vzrostl podíl lidí, kteří na pohotovostech čekají na ošetření více než čtyři hodiny. Zatímco v roce 2011 šlo o šest procent pacientů, během pandemie covidu-19 v roce 2022 to bylo více než padesát procent. Tento podíl se od té doby snížil na 42 procent.
Samostatnou kapitolou je také zubařská péče v rámci NHS. Zhruba dvanáct milionů Britů podle Reuters na potřebné ošetření zubařem nedosáhne.
Konzervativci chtějí britské zdravotnictví vyléčit navýšením financování NHS, vystavěním nových nemocnic a zaměstnáním 28 tisíc lékařů a 92 tisíc zdravotních sester jen v Anglii. Labouristé se zasazují přidat čtyřicet tisíc vyšetření týdně, čehož chtějí dosáhnout zvýšením mezd zdravotníků během večerů a víkendů. U zubařů chtějí navýšit počet vyšetření o sedm set tisíc ročně.
„Zastavit čluny“
Dalším zásadním problémem, se kterým se Velká Británie potýká, je migrace. Toto téma v britské politice rezonuje nejméně poslední desetiletí a v roce 2016 vyústilo v referendum, ve kterém se Britové vyslovili pro vystoupení z Evropské unie.
Do Spojeného království však nadále směřuje velké množství nelegálních migrantů. Téma zvedají zejména reformisté Nigela Farage, kteří v předvolebních v průzkumech zažívají překvapivý růst podpory. Navrhují například naprosté zastavení imigrace s výjimkou přistěhovalců s „klíčovými dovednostmi“, kterými jsou podle nich například zkušenosti ve zdravotnictví.
Ministerský předseda Sunak deklaroval, že jeho vláda „zastaví čluny“, na kterých nelegální přistěhovalci často míří přes Lamanšský průliv. V polovině června však denní počet migrantů, kteří takto dorazí do Británie, dosáhl 882, tedy nejvyššího čísla za poslední zhruba dva roky.
Konzervativci však mají plán, kterým chtějí vlně nelegálních přistěhovalců čelit. Sunakova vláda prosadila zákon, podle kterého mají být příchozí lidé bez dokumentů deportováni do Rwandy a teprve tam mají být zpracovány jejich žádosti o azyl. Zákon však napadlo několik soudů a nevstoupil proto zatím v platnost.
Sunak předpokládá, že pokud toryové zopakují volební výhru, první letadla by do Rwandy mohla odletět v červenci po volbách. V předvolebních průzkumech mají však před konzervativci velký náskok labouristé, kteří by podle odhadů mohli v parlamentu získat až o dvě stovky křesel více. Ti naopak deklarují, že v případě vítězství plán deportací do Rwandy opustí. Chtějí také prosadit opatření, která zamezí pašování lidí.
Kauzy a výsledky předvolebních průzkumů
Také výsledky předvolebních průzkumů a predikce komentátorů, které shodně předpokládají přesvědčivé vítězství labouristů Keira Starmera, ovlivňují předvolební kampaň. „Labour Party realizuje kampaň z pozice jasného favorita, Keir Starmer se zdá být ve svých veřejných vystoupeních stále sebevědomější, přičemž jeho hlavním argumentem je potřeba změny po dlouhých čtrnácti letech konzervativní vlády,“ okomentovala Brusenbauch Meislová.
„Ostatní strany se snaží o to, aby masivní náskok Labour Party, kterého jsou si velmi dobře vědomy, co nejvíce snížily. Rishi Sunak usiluje o to, aby předpokládaná porážka byla pokud možno co nejdůstojnější,“ doplnila.
Sunakovo snažení však ztěžují kauzy spojené s Konzervativní stranou. Kontroverze vyvolal jeho již zmíněný výrok o dopadu labouristických ekonomických plánů na britské domácnosti, řeší ale také skandál spojený se sázkami představitelů strany na datum voleb.
Červencový termín hlasování oznámil z premiérské funkce na konci května právě Sunak a pro mnohé bylo překvapením. Do té doby bylo datum přísně střeženým tajemstvím, jehož znalosti však zřejmě využili někteří představitelé konzervativců, když na něj uzavřeli sázky. V nich mohli podle médií vyhrát až tisíce liber.
„Pro Konzervativní stranu je to samozřejmě velmi nešťastné. Byl kvůli tomu mimo jiné i zatčen člověk z blízkého okolí Rishi Sunaka a takové zprávy konzervativcům do karet rozhodně nehrají,“ uvedla Brusenbauch Meislová.
Připomněla, že dalším reputačním šrámem bylo pro Sunaka i brzké opuštění oslav 80. výročí vylodění spojeneckých vojsk v Normandii kvůli tomu, aby předtočil televizní rozhovor. „Záhy se za to veřejně omluvil, avšak tato kauza v zemi stále silně rezonuje. Osobně to hodnotím jako mimořádně nešťastný přešlap,“ zhodnotila akademička.
Podle Brusenbauch Meislové jsou zajímavá nejen témata, která strany v předvolební kampani akcentují, ale i ta, která ignorují – mezi ně řadí například otázky spojené s životním prostředím. Britští politici se vyhýbají i vztahům mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií, například výsledky voleb do Evropského parlamentu do kampaně nijak nezasáhly.
