Sunak slíbil vyloučení sázkařů, v debatě BBC se řešilo zdravotnictví

Pokud někdo využil interní informace k sázení na datum britských parlamentních voleb, měl by se zodpovídat před zákonem a zároveň bude vyloučen z Konzervativní strany. V debatě na stanici BBC to prohlásil premiér Rishi Sunak. Dalšími tématy byly důsledky brexitu nebo britský zdravotní systém, o kterém se Sunakem diskutovali předseda Labouristické strany Keir Starmer, předseda Skotské národní strany John Swinney a předseda Liberálních demokratů Ed Davey.

Vládní strana se dva týdny před parlamentními volbami potýká s aférou kolem sázek několika svých členů na termín hlasování. To, že se volby do dolní komory parlamentu uskuteční 4. července, oznámil premiér až ve druhé polovině května. Jeho rozhodnutí bylo poměrně překvapivé a sázka na brzký termín voleb tak mohla přinést několikanásobnou výhru. Sázet na události na základě zasvěcených informací je však trestné, podotkla agentura AP.

Kvůli obviněním z takových sázek jsou vyšetřováni čtyři lidé napojení na premiéra – včetně ředitele kampaně toryů Tonyho Leeho a policisty z premiérova ochranného týmu, napsala stanice BBC na svém webu. Dva kandidáti do voleb – Laura Saundersová a Craig Williams podle ní potvrdili, že je v souvislosti se sázkami vyšetřuje patřičná komise dohlížející na hazard.

„Je správné, že je řádně vyšetřují příslušné orgány činné v trestním řízení. Pokud se zjistí, že někdo porušil pravidla, měl by nejen čelit plným důsledkům zákona, ale postarám se o to, aby byl vyloučen z Konzervativní strany,“ zdůraznil Sunak.

Britská opoziční Labouristická strana má podle nedávného průzkumu veřejného mínění nakročeno k tomu, aby v červencových parlamentních volbách získala 453 ze 650 křesel. Naproti tomu konzervativci, kteří jsou nyní ve vládě, směřují k nejhorší porážce v historii a mohli by mít jen 115 mandátů, vyplývá ze sondáže agentury Ipsos, o jejíchž výsledcích informoval server stanice Sky News.

Zdravotní systém

Vedoucí představitel labouristů Starmer prohlásil, že jeho strana je odhodlána realizovat dlouhodobý plán pro zaměstnance Národní zdravotní služby (NHS). Labouristé slibují navýšení ročních výdajů NHS England o přibližně 1,8 miliardy liber (530 miliard korun) do roku 2028–2029, přiblížila stanice BBC.

Nezávislý Institut pro fiskální studie však odhadl, že by přijetí dalších zaměstnanců NHS stálo miliardy liber dodatečných výdajů každý rok po dobu příštího desetiletí.

Na sociální témata se zaměřil i předseda Liberálních demokratů Ed Davey, který zdůraznil, že jeho strana sestavila „velmi podrobný volební program, jehož středobodem je velký balíček zdravotní a sociální péče“.

Liberální demokraté slibují bezplatnou domácí péči pro starší a zdravotně postižené lidi v Anglii, která by podle nich do roku 2028 až 2029 stála 2,7 miliardy liber (795 miliard korun) ročně. Strana chce financování zajistit zrušením daňových úlev velkých bank, čímž by státní finance roku 2028 až 2029 získaly 4,2 miliardy liber (1,23 bilionu) ročně.

2 minuty
Předvolební Británii poznamenal sázkový skandál
Zdroj: ČT24

Avšak Nuffield Trust – nezávislý think-tank v oblasti zdravotnictví – tvrdí, že tato částka „se zdá být nedostatečná“, upozornila BBC.

„Do NHS dnes plyne více peněz než kdykoli v její historii,“ upozornil Sunak. BBC potvrdila, že rozpočet zdravotnictví na rok 2024 činí 179,6 miliardy liber, což je rekordní částka. Zároveň však dodala, že se to dalo očekávat, protože populace roste a stárne a lékařská péče je dražší.

Dopad Brexitu

Předseda Skotské národní strany (SNP) John Swinney hovořil o „katastrofálním dopadu brexitu na ekonomiku Spojeného království“. Za pravdu mu dává i řada ekonomů, kteří tvrdí, že brexit měl negativní ekonomický vliv. Odborníci se však zatím neshodnou na rozsahu škod, upozornila BBC.

Nezávislá vládní prognostická instituce Úřad pro rozpočtovou odpovědnost, se domnívá, že brexit bude znamenat dlouhodobé snížení národního příjmů Spojeného království o přibližně 4 procenta. Plný dopad se podle OBR projeví po 15 letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 47 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...