Sunak slíbil vyloučení sázkařů, v debatě BBC se řešilo zdravotnictví

Pokud někdo využil interní informace k sázení na datum britských parlamentních voleb, měl by se zodpovídat před zákonem a zároveň bude vyloučen z Konzervativní strany. V debatě na stanici BBC to prohlásil premiér Rishi Sunak. Dalšími tématy byly důsledky brexitu nebo britský zdravotní systém, o kterém se Sunakem diskutovali předseda Labouristické strany Keir Starmer, předseda Skotské národní strany John Swinney a předseda Liberálních demokratů Ed Davey.

Vládní strana se dva týdny před parlamentními volbami potýká s aférou kolem sázek několika svých členů na termín hlasování. To, že se volby do dolní komory parlamentu uskuteční 4. července, oznámil premiér až ve druhé polovině května. Jeho rozhodnutí bylo poměrně překvapivé a sázka na brzký termín voleb tak mohla přinést několikanásobnou výhru. Sázet na události na základě zasvěcených informací je však trestné, podotkla agentura AP.

Kvůli obviněním z takových sázek jsou vyšetřováni čtyři lidé napojení na premiéra – včetně ředitele kampaně toryů Tonyho Leeho a policisty z premiérova ochranného týmu, napsala stanice BBC na svém webu. Dva kandidáti do voleb – Laura Saundersová a Craig Williams podle ní potvrdili, že je v souvislosti se sázkami vyšetřuje patřičná komise dohlížející na hazard.

„Je správné, že je řádně vyšetřují příslušné orgány činné v trestním řízení. Pokud se zjistí, že někdo porušil pravidla, měl by nejen čelit plným důsledkům zákona, ale postarám se o to, aby byl vyloučen z Konzervativní strany,“ zdůraznil Sunak.

Britská opoziční Labouristická strana má podle nedávného průzkumu veřejného mínění nakročeno k tomu, aby v červencových parlamentních volbách získala 453 ze 650 křesel. Naproti tomu konzervativci, kteří jsou nyní ve vládě, směřují k nejhorší porážce v historii a mohli by mít jen 115 mandátů, vyplývá ze sondáže agentury Ipsos, o jejíchž výsledcích informoval server stanice Sky News.

Zdravotní systém

Vedoucí představitel labouristů Starmer prohlásil, že jeho strana je odhodlána realizovat dlouhodobý plán pro zaměstnance Národní zdravotní služby (NHS). Labouristé slibují navýšení ročních výdajů NHS England o přibližně 1,8 miliardy liber (530 miliard korun) do roku 2028–2029, přiblížila stanice BBC.

Nezávislý Institut pro fiskální studie však odhadl, že by přijetí dalších zaměstnanců NHS stálo miliardy liber dodatečných výdajů každý rok po dobu příštího desetiletí.

Na sociální témata se zaměřil i předseda Liberálních demokratů Ed Davey, který zdůraznil, že jeho strana sestavila „velmi podrobný volební program, jehož středobodem je velký balíček zdravotní a sociální péče“.

Liberální demokraté slibují bezplatnou domácí péči pro starší a zdravotně postižené lidi v Anglii, která by podle nich do roku 2028 až 2029 stála 2,7 miliardy liber (795 miliard korun) ročně. Strana chce financování zajistit zrušením daňových úlev velkých bank, čímž by státní finance roku 2028 až 2029 získaly 4,2 miliardy liber (1,23 bilionu) ročně.

Nahrávám video
Předvolební Británii poznamenal sázkový skandál
Zdroj: ČT24

Avšak Nuffield Trust – nezávislý think-tank v oblasti zdravotnictví – tvrdí, že tato částka „se zdá být nedostatečná“, upozornila BBC.

„Do NHS dnes plyne více peněz než kdykoli v její historii,“ upozornil Sunak. BBC potvrdila, že rozpočet zdravotnictví na rok 2024 činí 179,6 miliardy liber, což je rekordní částka. Zároveň však dodala, že se to dalo očekávat, protože populace roste a stárne a lékařská péče je dražší.

Dopad Brexitu

Předseda Skotské národní strany (SNP) John Swinney hovořil o „katastrofálním dopadu brexitu na ekonomiku Spojeného království“. Za pravdu mu dává i řada ekonomů, kteří tvrdí, že brexit měl negativní ekonomický vliv. Odborníci se však zatím neshodnou na rozsahu škod, upozornila BBC.

Nezávislá vládní prognostická instituce Úřad pro rozpočtovou odpovědnost, se domnívá, že brexit bude znamenat dlouhodobé snížení národního příjmů Spojeného království o přibližně 4 procenta. Plný dopad se podle OBR projeví po 15 letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 24 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 27 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...