Sunak slíbil vyloučení sázkařů, v debatě BBC se řešilo zdravotnictví

Pokud někdo využil interní informace k sázení na datum britských parlamentních voleb, měl by se zodpovídat před zákonem a zároveň bude vyloučen z Konzervativní strany. V debatě na stanici BBC to prohlásil premiér Rishi Sunak. Dalšími tématy byly důsledky brexitu nebo britský zdravotní systém, o kterém se Sunakem diskutovali předseda Labouristické strany Keir Starmer, předseda Skotské národní strany John Swinney a předseda Liberálních demokratů Ed Davey.

Vládní strana se dva týdny před parlamentními volbami potýká s aférou kolem sázek několika svých členů na termín hlasování. To, že se volby do dolní komory parlamentu uskuteční 4. července, oznámil premiér až ve druhé polovině května. Jeho rozhodnutí bylo poměrně překvapivé a sázka na brzký termín voleb tak mohla přinést několikanásobnou výhru. Sázet na události na základě zasvěcených informací je však trestné, podotkla agentura AP.

Kvůli obviněním z takových sázek jsou vyšetřováni čtyři lidé napojení na premiéra – včetně ředitele kampaně toryů Tonyho Leeho a policisty z premiérova ochranného týmu, napsala stanice BBC na svém webu. Dva kandidáti do voleb – Laura Saundersová a Craig Williams podle ní potvrdili, že je v souvislosti se sázkami vyšetřuje patřičná komise dohlížející na hazard.

„Je správné, že je řádně vyšetřují příslušné orgány činné v trestním řízení. Pokud se zjistí, že někdo porušil pravidla, měl by nejen čelit plným důsledkům zákona, ale postarám se o to, aby byl vyloučen z Konzervativní strany,“ zdůraznil Sunak.

Britská opoziční Labouristická strana má podle nedávného průzkumu veřejného mínění nakročeno k tomu, aby v červencových parlamentních volbách získala 453 ze 650 křesel. Naproti tomu konzervativci, kteří jsou nyní ve vládě, směřují k nejhorší porážce v historii a mohli by mít jen 115 mandátů, vyplývá ze sondáže agentury Ipsos, o jejíchž výsledcích informoval server stanice Sky News.

Zdravotní systém

Vedoucí představitel labouristů Starmer prohlásil, že jeho strana je odhodlána realizovat dlouhodobý plán pro zaměstnance Národní zdravotní služby (NHS). Labouristé slibují navýšení ročních výdajů NHS England o přibližně 1,8 miliardy liber (530 miliard korun) do roku 2028–2029, přiblížila stanice BBC.

Nezávislý Institut pro fiskální studie však odhadl, že by přijetí dalších zaměstnanců NHS stálo miliardy liber dodatečných výdajů každý rok po dobu příštího desetiletí.

Na sociální témata se zaměřil i předseda Liberálních demokratů Ed Davey, který zdůraznil, že jeho strana sestavila „velmi podrobný volební program, jehož středobodem je velký balíček zdravotní a sociální péče“.

Liberální demokraté slibují bezplatnou domácí péči pro starší a zdravotně postižené lidi v Anglii, která by podle nich do roku 2028 až 2029 stála 2,7 miliardy liber (795 miliard korun) ročně. Strana chce financování zajistit zrušením daňových úlev velkých bank, čímž by státní finance roku 2028 až 2029 získaly 4,2 miliardy liber (1,23 bilionu) ročně.

Nahrávám video
Předvolební Británii poznamenal sázkový skandál
Zdroj: ČT24

Avšak Nuffield Trust – nezávislý think-tank v oblasti zdravotnictví – tvrdí, že tato částka „se zdá být nedostatečná“, upozornila BBC.

„Do NHS dnes plyne více peněz než kdykoli v její historii,“ upozornil Sunak. BBC potvrdila, že rozpočet zdravotnictví na rok 2024 činí 179,6 miliardy liber, což je rekordní částka. Zároveň však dodala, že se to dalo očekávat, protože populace roste a stárne a lékařská péče je dražší.

Dopad Brexitu

Předseda Skotské národní strany (SNP) John Swinney hovořil o „katastrofálním dopadu brexitu na ekonomiku Spojeného království“. Za pravdu mu dává i řada ekonomů, kteří tvrdí, že brexit měl negativní ekonomický vliv. Odborníci se však zatím neshodnou na rozsahu škod, upozornila BBC.

Nezávislá vládní prognostická instituce Úřad pro rozpočtovou odpovědnost, se domnívá, že brexit bude znamenat dlouhodobé snížení národního příjmů Spojeného království o přibližně 4 procenta. Plný dopad se podle OBR projeví po 15 letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 34 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 2 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 3 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 3 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 9 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...