DUP

Favoritem britských voleb jsou podle dosavadních průzkumů labouristé, kteří posilují na úkor slábnoucích konzervativců premiéra Rishiho Sunaka. Do výsledků ale chtějí promluvit i menší strany. Hlasy konzervativců by mohlo ubrat uskupení Reform UK, s nímž už poosmé kandiduje do Dolní sněmovny Nigel Farage. Naopak podporu labouristů chce umazat Skotská národní strana, která dlouhodobě usiluje o vyhlášení nezávislosti. Překvapením voleb pak mohou být i Liberální demokraté.

Mír v Severním Irsku nebyl nevyhnutelný a jeho ochrana je prioritou pro americké demokraty i republikány, řekl americký prezident Joe Biden při návštěvě severoirské metropole Belfastu. Šéf Bílého domu tam zavítal při příležitosti 25. výročí podpisu dohody, která do regionu po desetiletích sektářského násilí přinesla klid. Severoirský mírový proces se aktuálně ocitl v problémech v důsledku brexitu a Biden uvedl, že doufá v brzkou obnovu sdílení moci mezi dvěma hlavními politickými tábory v této části Spojeného království.

Tři dekády trvalo sektářské násilí v Severním Irsku, než jej v dubnu 1998 ukončila mírová smlouva. Podle data podpisu se jí říká Velkopáteční a představuje klíčový moment v moderní historii Británie i Irska. Cesta k dohodě byla složitá, ale mír v regionu trvá i po čtvrt století. I přesto, že jeho pevnost prověřují izolované incidenty i velké výzvy, jakou byl brexit. Po 25 letech od dosažení míru také vyvstávají otázky, zda není čas smlouvu revidovat. Její část například už rok pomáhá blokovat regionální politiku a severoirská společnost prochází proměnou.

Britská Dolní sněmovna ve středu podle očekávání schválila klíčovou část dohody o novém pobrexitovém uspořádání pro Severní Irsko, na němž se Londýn dohodl s Evropskou unií na konci února. Poslanci hlasovali poměrem 515 ku 29 hlasům pro takzvanou Stormontskou brzdu (Stormont brake). Informovala o tom agentura Reuters. Cílem mechanismu je Severnímu Irsku umožnit získat větší kontrolu a zastavit uplatňování unijních právních předpisů, pokud o to v regionálním parlamentu požádá třetina zákonodárců.

Severní Irsko už od května nemá funkční parlament ani vládu. Pětkrát se poslanci pokusili pat prolomit, odpor unionistů k severoirskému protokolu je ale silnější. Region spravují úředníci, kteří mají velmi omezené pravomoce a nemohou činit klíčová rozhodnutí. Na pozadí se odehrává politický souboj o pobrexitové uspořádání, ale také významné společenské změny, které tiše otřásají základy Severního Irska.

Británie chce jednostranně prosadit změny takzvaného severoirského protokolu, který je součástí dohody o vystoupení země z Evropské unie. V britském parlamentu to řekla ministryně zahraničí Liz Trussová. Podle ní vláda hodlá v nejbližších týdnech předložit zákon, který by umožnil zjednodušení přepravy zboží mezi Severním Irskem a zbytkem Británie. Takový krok by ale byl porušením právně závazné dohody o brexitu, kterou před necelými dvěma lety s Bruselem podepsal premiér Boris Johnson, napsala agentura AP. Brusel varoval, že jednostranné kroky Londýna jsou nepřijatelné a unie na ně bude reagovat.

Severoirská Demokratická unionistická strana (DUP) v pátek oznámila, že kvůli pobrexitovým ujednáním bude blokovat volbu předsedy nově zvoleného regionálního parlamentu, což znemožní jeho fungování. Avizoval to předseda DUP Jeffrey Donaldson s tím, že druhá nejsilnější strana v parlamentu nepostaví ani žádného svého kandidáta.

Premiér Severního Irska Paul Givan z Demokratické unionistické strany podal demisi kvůli sporům o pobrexitové celní kontroly potravin z Británie. Ministr zemědělství Edwin Poots nařídil kontroly zastavit, podle Londýna ale pokračují. Britský premiér Boris Johnson označil kontroly, které jsou součástí pobrexitového uspořádání, za „šílené“. Dublin i Brusel varují, že jejich ukončení by porušilo mezinárodní právo.

Jsou hrdí na své britské kořeny a protestantské vyznání, brexitová dohoda ale severoirské unionisty oddělila od zbytku Spojeného království celní bariérou. Otřásla tak křehkým mírem Velkopáteční dohody. Klid na britském „zadním dvorku“ narušují mladí lidé, kteří v ulicích útočí na policisty zápalnými lahvemi. Cítí křivdu, frustraci a nepamatují násilí z dob The Troubles. Londýn je k situaci spíše apatický, zatímco sílí podpora pro referendum o sjednocení Irska.

Návrhy k brexitové dohodě, o nichž jedná Londýn se zástupci Evropské unie, odmítla severoirská protestantská strana DUP. Vadí jí body ohledně cel a spolurozhodování. DUP v prohlášení uvedla, že nemůže podpořit plán takový, jaký nyní je.

Britští konzervativci utrpěli první volební porážku po nástupu nového premiéra Borise Johnsona. Ve čtvrtečních doplňovacích volbách do Dolní sněmovny ve Walesu přišli o své dosavadní křeslo, které získali prounijní liberální demokraté. Johnsonova menšinová vláda podporovaná severoirskými unionisty (DUP) tak bude mít v parlamentu ještě o něco složitější pozici při snaze vyvést zemi z Evropské unie za jakýchkoli okolností.

Britská premiérka Theresa Mayová oznámila konzervativcům, že je ochotná rezignovat, pokud poslanci napotřetí schválí její brexitovou dohodu. Podle médií přibývá zákonodárců, kteří dokument podpoří – včetně exministra zahraničí Borise Johnsona. Podle severoirských unionistů ale ohrožuje integritu země. Šéf britské Dolní komory John Bercow navíc zopakoval, že další hlasování nepřipustí, pokud smlouva s EU nedozná významných změn. Britští poslanci večer hlasují o osmi vlastních návrzích, jak by měl podle nich vypadat brexit.

Vláda britské premiérky Theresy Mayové se i přes varování šéfa dolní sněmovny Johna Bercowa znovu pokusí protlačit brexitovou dohodu parlamentem. Britský ministr pro brexit Stephen Barclay řekl BBC, že v pořadí třetí hlasování by se mohlo uskutečnit příští týden. Mayová nejprve potřebuje získat souhlas s odkladem od zbylých 27 států, žádost pošle do středy. Podle BBC zřejmě požádá o odklad do 30. června s možností prodloužení na dva roky. Německý státní tajemník pro EU Michael Roth Londýnu vzkázal, že Unie je z vleklých rozhovorů vyčerpaná.

Šance na schválení dohody premiérky Theresy Mayové o vystoupení Británie z EU se po Vánocích zvýšila. Dokument, o kterém bude tento měsíc po odkladu hlasovat dolní komora britského parlamentu, tak čeká několik možných osudů od schválení „nějaké podoby“ dohody až po v krajním případě úplné zamítnutí a následný tvrdý brexit. V rozhovoru s ČTK to řekl český velvyslanec ve Spojeném království Libor Sečka.