Vláda britské premiérky Theresy Mayové se i přes varování šéfa dolní sněmovny Johna Bercowa znovu pokusí protlačit brexitovou dohodu parlamentem. Britský ministr pro brexit Stephen Barclay řekl BBC, že v pořadí třetí hlasování by se mohlo uskutečnit příští týden. Mayová nejprve potřebuje získat souhlas s odkladem od zbylých 27 států, žádost pošle do středy. Podle BBC zřejmě požádá o odklad do 30. června s možností prodloužení na dva roky. Německý státní tajemník pro EU Michael Roth Londýnu vzkázal, že Unie je z vleklých rozhovorů vyčerpaná.
Do brexitu zbývá už jen deset dnů. Šéf Dolní komory britského parlamentu Bercow přitom v pondělí nečekaně oznámil, že na základě pravidla ze začátku 17. století vyloučí nové hlasování o brexitové dohodě, pokud nedozná větších změn.
Ministr pro brexit Barclay sdělil BBC, že vláda nyní zvažuje další postup. Podle něj je třeba „respektovat předsedu sněmovny“ a řídit se jeho rozhodnutími, zároveň ale sám Bercow prý v minulosti hovořil o tom, že kdyby se parlament řídil jen precedenty, tak by se „nikdy nic nezměnilo“.
„Jestliže vláda předloží nový návrh, který nebude stejný nebo se nebude značně podobat dohodě, kterou už sněmovna odmítla 12. března, bude to naprosto v pořádku,“ prohlásil Bercow.
Poslanci dohodu Mayové odmítli už dvakrát. Barclay si ale myslí, že vláda „najde způsob“, jak třetí hlasování uskutečnit, pokud se jí podaří přesvědčit dostatečný počet zákonodárců včetně severoirských demokratických unionistů (DUP), jejichž hlasy jsou pro Mayovou klíčové.
Britský ministr pro brexit také zdůraznil, že zbývající země EU si musí s Mayovou ujasnit, o jak dlouhý odklad brexitu půjde. Barclay je přesvědčen, že minimálně krátký odklad už je v tuto chvíli nutný, aby země stihla schválit potřebnou legislativu.
Vláda by mohla požádat až o dvouletý odklad brexitu, sdělily serveru BBC zdroje blízké kabinetu, ten ale hned po zveřejnění tyto informace odmítl.
Náměstek českého ministra zahraničí Aleš Chmelař nepovažuje za pravděpodobné, že by se EU shodla na souhlasu s odkladem na dva roky, pokud Británie jasně neřekne, co v té době chce dělat. S odkladem na tři měsíce pravděpodobně nikdo mít problém nebude, otázka však je, co by se dělo, kdyby na konci června Británie požádala o další odklad. Už by totiž bylo po volbách do Evropského parlamentu, kde by Britové neměli své zástupce, připomněl v Událostech, komentářích.
V kabinetu podle BBC nepanovala jednota v názoru na odklad brexitu. Andrea Leadsomová, která organizuje v Dolní sněmovně vládní agendu a před referendem v roce 2016 podporovala odchod z EU, údajně své kolegy obvinila, že jsou vládou pro setrvání v EU, nikoli vládou pro brexit.
Schválení odkladu? Třeba pouhou hodinu před brexitem
Chmelař odmítl, že by EU byla vůči Británii málo velkorysá a zdůraznil, že je od začátku vyjednávání konzistentní. Unie nemůže připustit, že by si Británie zachovala výhody členství a zároveň nebyla vázána finančními závazky nebo regulatorními omezeními. „To zkrátka nelze, takový model na celém světě neexistuje,“ řekl náměstek. Hlavní příčinou současné situace je podle něj to, že Britové se do velké míry v referendu rozhodovali na základě lživých informací.
Brusel žádá v první řadě informace, co Británie bude chtít. „Očekávám jasný a přesný návrh britské vlády, proč je odklad nutný. Tohle není hra, je to extrémně závažná situace nejen pro lidi v Británii, ale také pro lidi v Evropské unii,“ zdůraznil Roth.
Podle něj je klíčové zabránit tomu, aby britský odchod z EU nebyl upraven žádnou dohodou. „Drazí přátelé v Londýně, dodejte nám to, hodiny tikají,“ prohlásil Roth. Podobně se vyjádřil i rumunský ministr pro EU George Ciamba a další účastníci úterního jednání Rady pro všeobecné záležitosti, která připravuje summit EU na konci týdne.
O nutnosti předložení konkrétního britského plánu mluví i šéf unijního vyjednávacího týmu pro brexit Michel Barnier. „EU bude muset zhodnotit, co je v nejlepším zájmu pro Unii,“ podotkl s tím, že případné protahování stávajícího období nejistoty znamená nejen zvýšené finanční náklady pro firmy, ale také vysoké politické náklady pro samotnou Evropskou unii.
Podle některých hlasů by ale ani na nadcházející vrcholné schůzce nemuselo padnout rozhodnutí ohledně odkladu brexitu, který si minulý týden vyžádali britští poslanci.
Vysoce postavený unijní diplomat prohlásil, že s odkladem britského odchodu mohou teoreticky ostatní členské země bloku souhlasit i třeba jen hodinu před původním termínem brexitu, tedy půlnocí z 29. na 30. března. Zároveň však zdůraznil, že sedmadvacítka si v této záležitosti přeje mít „jistotu co nejdříve“.
Už v květnu se konají volby do Evropského parlamentu a v současné chvíli nikdo neví, co bude se Spojeným královstvím. Britský velvyslanec v Česku Nick Archer ale v rozhovoru pro ČTK uvedl, že britská vláda rozhodně nechce účast Británie v evropských volbách, tím méně u jednání o příštím víceletém finančním rámci EU.
EU schválila opatření pro případ neřízeného „rozvodu“
Rada Evropské unie v úterý přijala sadu nařízení, jejichž cílem je minimalizovat negativní dopady případného britského odchodu bez „rozvodové“ dohody. „V žádném případě nejde o snahu zopakovat v celém rozsahu výhody plynoucí z členství v EU ani podmínky přechodného období zakotveného v dohodě o vystoupení,“ konstatuje tisková zpráva.
Na základě stávajících plánů by i za takového vývoje mohly britské aerolinky operovat v ostatních zemích Unie do konce března 2020 stejně jako doposud, nařízení pro zachování silničního spojení by se vztahovalo na zbytek letošního roku.
Další nařízení zakotvuje „alternativní opatření v oblasti koordinace sociálního zabezpečení“ a klade si za cíl zaručit občanům práva na tyto benefity, pokud jejich nároky vyplývají ze skutečností, které nastaly před britským odchodem z Unie. EU se také snaží ulehčit pokračující působení britských rybářů v unijních vodách a naopak.
V neposlední řadě chce EU zajistit bezproblémové dokončení již započatých stáží v rámci programu Erasmus+. Účastníci studijních pobytů ovlivnění případným brexitem bez dohody by tak měli být schopni pobyty dokončit, a to bez ztráty kreditů a finanční podpory.
