Nečekaný zásah šéfa dolní komory parlamentu Johna Bercowa do brexitového procesu zaměstnal většinu britských médií. Tisk mluví o sabotáži či o „ústavní krizi“. Bercow v pondělí oznámil, že nedopustí nové hlasování o stejné dohodě. Podle deníku The Times přepadl vládu ze zálohy, protože tým premiérky Theresy Mayové o obsahu jeho projevu dopředu nevěděl. Brexitu nakloněné listy dokonce tvrdí, že Bercow chce zablokovat odchod Británie z EU.
„Ono přepadení rozmetalo plán Mayové postavit před summitem EU poslance před volbu mezi její dohodou a dlouhým odkladem brexitu,“ píše londýnský list. Deník The Daily Telegraph si v titulku vypůjčil slova náměstka generálního prokurátora Roberta Bucklanda, podle něhož Bercowova intervence uvrhla Británii do „významné ústavní krize“.
„Ví něco, co my ne?“ Bercow zmátl komentátory
Řada komentátorů ale už v pondělí upozorňovala, že ačkoli Bercow na první pohled odmítnutím nového hlasování o stejné dohodě zvýšil pravděpodobnost brexitu bez dohody, takový výklad nejspíše není na místě. „Ani na vteřinu nevěřím, že by si to (Bercow) přál (brexit bez dohody). Ví něco, co my ostatní nevíme? Tíhnu k tomu, že ano,“ napsal na Twitteru moderátor televize BBC Andrew Marr.
Podle probrexitového bulvárního listu The Sun už Mayová připravuje dopis předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi, kterým by oficiálně požádala o odsunutí brexitu o devět až 12 měsíců. „Stojí kontroverze kolem Bercowa za vaši pozornost? Ne. Je to masivní kouřová clona, z níž v tuto chvíli těží v podstatě všichni. (…) Je to výhodná výmluva pro premiérku, protože dnešní nebo zítřejší (středeční) třetí hlasování o dohodě by prohrála,“ komentuje editor politického zpravodajství The Sun Tom Newton Dunn.
Bercow sice pochází z Konzervativní strany, jako předseda sněmovny ale musí rozhodovat nezávisle. Své rozhodnutí opírá o více než čtyři sta let staré pravidlo z knihy parlamentních procedur, podle kterého poslancům nemůže být v rámci jedné schůze dvakrát předložen návrh se shodným obsahem.
Každou překážku lze obejít
BBC v analýze posledního vývoje vysvětluje, že vláda může tuto novou překážku obejít třemi způsoby: změnou parlamentních pravidel, změnou svého návrhu či ukončením zasedání parlamentu.
Při každé z těchto možností by ale vyvstaly nové komplikace. Jako nejschůdnější se podle některých novinářů jeví varianta, že vláda pozmění před novým hlasováním o brexitu svou „nabídku“. O tom, jak velký posun by už byl přijatelný, ale opět rozhodne předseda Dolní sněmovny, který navíc zatím svůj požadavek příliš nevyjasnil.
Bývalá legislativní poradkyně premiérky Mayové Nikki da Costaová v článku v The Daily Telegraph uvádí i jiné scénáře. Vláda by prý mohla předložit jakýsi provizorní návrh s cílem ukázat, že „rozvodová“ dohoda již má většinovou podporu, případně zcela přeskočit hlasování o dohodě samotné a přejít rovnou k zákonu, který by její obsah ukotvil v britském právu.
Podle deníku Financial Times se za současné situace rýsuje nový zlomový termín, do něhož britská vláda potřebuje brexitovou dohodu prosadit. Tímto okamžikem je údajně 11. duben, neboť po tomto dni už by bylo nutné předkládat legislativní návrhy spojené s účastí Británie v květnových evropských volbách.
