Britská Dolní sněmovna schválila klíčovou část pobrexitové dohody pro Severní Irsko

Britská Dolní sněmovna ve středu podle očekávání schválila klíčovou část dohody o novém pobrexitovém uspořádání pro Severní Irsko, na němž se Londýn dohodl s Evropskou unií na konci února. Poslanci hlasovali poměrem 515 ku 29 hlasům pro takzvanou Stormontskou brzdu (Stormont brake). Informovala o tom agentura Reuters. Cílem mechanismu je Severnímu Irsku umožnit získat větší kontrolu a zastavit uplatňování unijních právních předpisů, pokud o to v regionálním parlamentu požádá třetina zákonodárců.

Britskému premiérovi Rishimu Sunakovi se ve středu podařilo prosadit klíčový prvek přepracované dohody o Severním Irsku – přestože mu chyběla podpora největší unionistické strany v provincii a některých zákonodárců.

Severoirská Demokratická unionistická strana (DUP) předem ohlásila, že bude hlasovat proti Stormontské brzdě, protože podle ní „zcela neřeší některé problémy“. Kromě nich mechanismus nepodpořili konzervativní euroskeptici ze skupiny ERG a Sunakovi předchůdci Boris Johnson a Liz Trussová. Svůj hlas zásadnímu prvku nově ujednané dohody celkem nedalo 22 konzervativců.

Brzda umožňuje Británii zabránit tomu, aby se nové unijní zákony EU vztahovaly na zboží v Severním Irsku, pokud o to požádá třetina zákonodárců v zákonodárném sboru provincie. ERG označila toto opatření za „prakticky nepoužitelné“ a DUP si stěžovala, že se nevztahuje na stávající unijní právo.

Nespokojení unionisté

DUP už řadu měsíců bojkotuje místní samosprávu kvůli nesouhlasu s pobrexitovým režimem zavedeným v roce 2021. Ten v zásadě vytvořil celní hranici mezi Severním Irskem a zbytkem Británie, aby v souvislosti s britským odchodem z EU nebylo nutné obnovit hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Jedním z hlavních cílů nové dohody je ukončit bojkot ze strany DUP a obnovit systém regionální vlády založený na spolupráci dvou hlavních politických táborů, tedy unionistů a republikánů.

Dohoda má pomoci podnikům a zároveň řešit obavy unionistů, neboť by zmírnila bariéry pro vývoz zboží z Anglie, Walesu a Skotska do Severního Irska, a také by posílila vliv severoirských zákonodárců na podobu obchodního režimu. Vyjednal ji Sunak, který je ve funkci od října, poté, co bývalá Johnsonova vláda pohrozila, že odstoupí od původního ujednání, které s EU uzavřela.

Severoirští unionisté uvedli, že budou nadále jednat s vládou, aby se pokusili zmírnit své obavy. Podle průzkumu veřejného mínění v Severním Irsku dohodu podporuje 45 procent voličů a sedmnáct procent je proti. Předseda DUP Jeffrey Donaldson však prohlásil, že jeho strana se „v této fázi“ nemůže vrátit do severoirské vlády, což je komplikace pro Sunakův kabinet, který si přeje, aby začala znovu zasedat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 34 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...