Šance na schválení dohody premiérky Theresy Mayové o vystoupení Británie z EU se po Vánocích zvýšila. Dokument, o kterém bude tento měsíc po odkladu hlasovat dolní komora britského parlamentu, tak čeká několik možných osudů od schválení „nějaké podoby“ dohody až po v krajním případě úplné zamítnutí a následný tvrdý brexit. V rozhovoru s ČTK to řekl český velvyslanec ve Spojeném království Libor Sečka.
Šance, že Mayová dohodu prosadí v parlamentu, se podle Sečky po svátcích mírně zvýšila. Premiérka udělala „řadu dobře míněných společenských aktivit, aby se jí podařilo zmírnit tábory, kde cítila největší odpor“. Velvyslanec se zmínil v této souvislosti o spolupráci s koaličním partnerem – severoirskou DUP.
Mayová podle Sečky také dobře komunikovala s Evropskou výzkumnou skupinou (ERG), která sdružuje zastánce důsledného rozchodu Británie s EU a kterou vede Jacob Rees-Mogg, jeden z hlavních odpůrců premiérky a její dohody. V uplynulých dvou měsících strávila Mayová v parlamentu 22 hodin a snažila se mu věnovat maximální péči, shrnul.
V polovině měsíce bude parlament hlasovat o brexitové dohodě po prosincovém odkladu. „Míra toho, co se stane v parlamentu, je poměrně veliká, nicméně se rýsují tři základní směry,“ poznamenal Sečka. Doplnil, že šance je u všech bodů zhruba 30procentní.
Hrozby tvrdým brexitem jsou spíše tlakem na skeptické poslance, říká Sečka
Za první možnost označil schválení „nějaké podoby“ výstupové dohody. V tomto případě by premiérka podle něj musela přijít s něčím novým, aby přesvědčila váhavé konzervativce a část opozičních poslanců. Poznamenal, že v této otázce se vedou jednání napříč stranami a lobbing hraje větší roli než v minulosti.
Druhou možností je podle něj schválení, či neschválení dohody s doplňujícími návrhy. V případě, že by parlament schválil dohodu s těmito návrhy, musí právníci vlády vyhodnotit, zda musí vláda dohodu ještě ratifikovat. Schválení dohody s případnými pozměňovacími návrhy tak není automatické, zdůraznil. Pozměňovací návrhy mohou například posílit pravomoci parlamentu, třeba vytvořením mezistranické skupiny, která se bude podílet na brexitovém procesu, což by představovalo jistý kompromis s vládou.
Poslední variantou je podle Sečky, že parlament dohodu neschválí ani s pozměňovacími návrhy a vláda přistoupí k nejradikálnějšímu kroku, což by bylo vystoupení z EU 29. března bez dohody. „To je varianta, které se nejvíc bojí britský byznys, byť se připravuje,“ řekl diplomat.
Dodal ale, že si vláda podle něj takovou možnost nepřeje a vytváření krizového plánu pro takzvaný tvrdý brexit je spíše snahou vyvinout tlak na skeptické poslance poukázáním na velké překážky spojené s odchodem bez dohody.
Odklad termínu brexitu? I to si už dokážu představit, říká velvyslanec
„Podle odhadů britských médií z 650 poslanců zhruba 400 si nepřeje odchod bez dohody,“ poznamenal Sečka. Předpokládá, že tito poslanci dospějí ke kompromisu s vládou. Což je podle něho typicky britské.
Na otázku, zda by si uměl představit odklad březnového data odchodu, Sečka odpověděl, že v prosinci se mělo hlasovat o brexitové dohodě, místo toho se hlasovalo o důvěře Mayové, a hlasování o dohodě bylo na poslední chvíli odloženo. Představit si tak prý už dokáže všechno.
Podle Sečky je britská společnost už brexitem unavená. „Vždy se říká, že pro nějakou dobu je příznačná nějaká událost, která určuje obecněji vztah člověka k životu. V minulosti to byla studená válka, kdy část britské společnosti byla proamerická, část byla protiamerická. Dnes je to to samé. Když dnes řeknete, jsem pro brexit, nebo proti brexitu, tak víte o tom člověku v podstatě všechno. Jestli je pro uzavřenou společnost, nebo otevřenou, jestli je pro ochranářství, jestli je pro migraci, nebo proti migraci,“ říká.
„Tím jedním znakem dáváte o sobě vědět, kam patříte v tom velkém rozdělení společnosti. A to by se také mělo překonat a to by Britové chtěli. Oni dál nechtějí rozdělování společnosti, chtějí dál pracovat na něčem, co by je spojovalo. To je obecně nálada z brexitu, nějak by to už všichni chtěli mít za sebou,“ uzavřel.
