Badenochová nahradí Sunaka v čele britských konzervativců

Britskou opoziční Konzervativní stranu nově povede bývalá ministryně obchodu Kemi Badenochová, nahradí dosavadního lídra a někdejšího premiéra Rishiho Sunaka. Ve stranické volbě Badenochová porazila bývalého náměstka ministra vnitra pro přistěhovalectví Roberta Jenricka. Výsledky hlasování v sobotu oznámila strana.

V souboji o post v čele konzervativců se utkalo šest kandidátů, z nichž straničtí poslanci postupně vybrali dva finalisty. Mezi nimi pak v hlasování od 15. do 31. října rozhodovali všichni konzervativci. Oba kandidáti se podle komentátorů řadí k pravicovým členům strany.

Volby lídra se zúčastnilo 72,8 procenta členů strany. Badenochová dostala téměř 54 tisíc hlasů, Jenrick přes 41 tisíc, oznámil Bob Blackman, předseda Výboru 1922 – organizace sdružující konzervativní poslance bez vládních funkcí, která de facto řídí vnitřní fungování strany.

Badenochová v prvním projevu poděkovala straníkům a své rodině za podporu. Vyzdvihla přínos svého předchůdce Sunaka, který podle ní odvedl „těžkou práci v nelehkých časech“. Domnívá se, že strana musí přijít s plánem, který k ní přivede zpět ztracené voliče. Musí si podle ní také přiznat, že chybovala a že je „pro úspěch naší země je klíčová“. Badenochová hovořila také o nutných proměnách konzervativní strany a nezbytnosti každodenní práce.

„Vím, že bude skvělou lídryní naší skvělé strany. Obnoví naši stranu, postaví se za konzervativní hodnoty a bude bojovat proti labouristům. Pojďme se za ni jednotně postavit,“ uvedl Sunak.

Zpravodaj ČT ve Velké Británii Lukáš Dolanský však poznamenal, že je otázkou, jestli bude nová předsedkyně konzervativců „spasitelkou“ – mimo jiné proto, že se na minulém nepříznivém vývoji strany podílela. „Byla ve vládách jak Liz Trussové, tak i Rishiho Sunaka,“ poznamenal Dolanský.

6 minut
Studio ČT24: Lukáš Dolanský ke zvolení Kemi Badenochové
Zdroj: ČT24

Nová lídryně chce stranu sjednotit

Bývalá ministryně obchodu Badenochová je po odchodu konzervativců z vlády po letošním volebním debaklu stínovou ministryní pro bydlení, komunity a místní vládu. Šéfkou resortu obchodu a také státní tajemnicí pro ženy a rovné příležitosti byla od roku 2022 až do letošního července, od roku 2017 zasedá i v britském parlamentu. Badenochová se o křeslo v čele britských konzervativců ucházela již před dvěma lety po odchodu Borise Johnsona po sérii skandálů a poté, co sama z jeho vlády na protest odešla.

Kandidaturu na šéfku konzervativců oznámila letos na konci července. Slíbila, že opět sjednotí stranu, kterou v posledních osmi letech postihly chaos, skandály a hluboké rozpory kvůli brexitu. Badenochová tehdy v referendu hlasovala pro odchod Velké Británie z Evropské unie.

„Mluvili jsme pravicově, ale vládli jsme levicově. Veřejnost se cítila zmanipulovaná,“ uvedla. „Skutečné vedení stanoví na principech založenou vizi, kam zemi vést, a pak inspiruje lidi, aby se k této společné misi připojili,“ dodala.

Kritika azylového systému

Britský azylový systém podle Badenochové „fakticky otevírá hranice každému, kdo je ochoten lhát“. Stát by podle ní měl dát přednost britským občanům a soustředit se na užší okruh úkolů, než jaké na sebe vzal po pandemii covidu-19. Dále chce snížit daně a je skeptická ke snaze snížit emise prakticky na nulu.

Nová lídryně konzervativců chce také zkrátit mateřskou dovolenou, která v Británii nyní trvá 39 týdnů. „Byla doba, kdy žádná mateřská dovolená neexistovala a lidé měli více dětí,“ tvrdí Badenochová s tím, že současná podoba této dovolené je příliš štědrá.

Prohlásila také, že desetina britských státních zaměstnanců je tak špatná, že by měli „sedět ve vězení“. Obvinila je, že do médií vypouštějí důvěrné informace a snaží se podkopat práci volených politiků. Následně však své vyjádření označila za žert.

Badenochová se narodila v londýnském Wimbledonu do rodiny nigerijských přistěhovalců z kmene Joruba. Její otec byl lékařem a matka profesorkou fyziologie. Vystudovala počítačové inženýrství na jihoanglické Sussexské univerzitě a právo na Londýnské univerzitě. Do Konzervativní strany vstoupila v pětadvaceti letech v roce 2005, v čase svého vládního působení byla pokládána za vycházející hvězdu této strany. Badenochová je první Afroameričankou, která povede velkou britskou politickou stranu, píše BBC.

„První černošský lídr strany ve Westminsteru je okamžikem hrdosti pro naši zemi. Těším se na spolupráci s vámi a vaší stranou v zájmu britského lidu,“ prohlásil britský premiér Keir Starmer.

V září 2021 si však vysloužila kritiku labouristů i části veřejnosti, když v soukromé konverzaci na WhatsAppu, která unikla do médií, napsala, že ji nezajímá kolonialismus. „Tehdy neexistoval žádný koncept práv. Těmi, kdo tratili, byly staré elity, nikoli běžní lidé,“ uvedla také Badenochová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 10 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 33 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 42 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...