Badenochová nahradí Sunaka v čele britských konzervativců

Britskou opoziční Konzervativní stranu nově povede bývalá ministryně obchodu Kemi Badenochová, nahradí dosavadního lídra a někdejšího premiéra Rishiho Sunaka. Ve stranické volbě Badenochová porazila bývalého náměstka ministra vnitra pro přistěhovalectví Roberta Jenricka. Výsledky hlasování v sobotu oznámila strana.

V souboji o post v čele konzervativců se utkalo šest kandidátů, z nichž straničtí poslanci postupně vybrali dva finalisty. Mezi nimi pak v hlasování od 15. do 31. října rozhodovali všichni konzervativci. Oba kandidáti se podle komentátorů řadí k pravicovým členům strany.

Volby lídra se zúčastnilo 72,8 procenta členů strany. Badenochová dostala téměř 54 tisíc hlasů, Jenrick přes 41 tisíc, oznámil Bob Blackman, předseda Výboru 1922 – organizace sdružující konzervativní poslance bez vládních funkcí, která de facto řídí vnitřní fungování strany.

Badenochová v prvním projevu poděkovala straníkům a své rodině za podporu. Vyzdvihla přínos svého předchůdce Sunaka, který podle ní odvedl „těžkou práci v nelehkých časech“. Domnívá se, že strana musí přijít s plánem, který k ní přivede zpět ztracené voliče. Musí si podle ní také přiznat, že chybovala a že je „pro úspěch naší země je klíčová“. Badenochová hovořila také o nutných proměnách konzervativní strany a nezbytnosti každodenní práce.

„Vím, že bude skvělou lídryní naší skvělé strany. Obnoví naši stranu, postaví se za konzervativní hodnoty a bude bojovat proti labouristům. Pojďme se za ni jednotně postavit,“ uvedl Sunak.

Zpravodaj ČT ve Velké Británii Lukáš Dolanský však poznamenal, že je otázkou, jestli bude nová předsedkyně konzervativců „spasitelkou“ – mimo jiné proto, že se na minulém nepříznivém vývoji strany podílela. „Byla ve vládách jak Liz Trussové, tak i Rishiho Sunaka,“ poznamenal Dolanský.

Nahrávám video

Nová lídryně chce stranu sjednotit

Bývalá ministryně obchodu Badenochová je po odchodu konzervativců z vlády po letošním volebním debaklu stínovou ministryní pro bydlení, komunity a místní vládu. Šéfkou resortu obchodu a také státní tajemnicí pro ženy a rovné příležitosti byla od roku 2022 až do letošního července, od roku 2017 zasedá i v britském parlamentu. Badenochová se o křeslo v čele britských konzervativců ucházela již před dvěma lety po odchodu Borise Johnsona po sérii skandálů a poté, co sama z jeho vlády na protest odešla.

Kandidaturu na šéfku konzervativců oznámila letos na konci července. Slíbila, že opět sjednotí stranu, kterou v posledních osmi letech postihly chaos, skandály a hluboké rozpory kvůli brexitu. Badenochová tehdy v referendu hlasovala pro odchod Velké Británie z Evropské unie.

„Mluvili jsme pravicově, ale vládli jsme levicově. Veřejnost se cítila zmanipulovaná,“ uvedla. „Skutečné vedení stanoví na principech založenou vizi, kam zemi vést, a pak inspiruje lidi, aby se k této společné misi připojili,“ dodala.

Kritika azylového systému

Britský azylový systém podle Badenochové „fakticky otevírá hranice každému, kdo je ochoten lhát“. Stát by podle ní měl dát přednost britským občanům a soustředit se na užší okruh úkolů, než jaké na sebe vzal po pandemii covidu-19. Dále chce snížit daně a je skeptická ke snaze snížit emise prakticky na nulu.

Nová lídryně konzervativců chce také zkrátit mateřskou dovolenou, která v Británii nyní trvá 39 týdnů. „Byla doba, kdy žádná mateřská dovolená neexistovala a lidé měli více dětí,“ tvrdí Badenochová s tím, že současná podoba této dovolené je příliš štědrá.

Prohlásila také, že desetina britských státních zaměstnanců je tak špatná, že by měli „sedět ve vězení“. Obvinila je, že do médií vypouštějí důvěrné informace a snaží se podkopat práci volených politiků. Následně však své vyjádření označila za žert.

Badenochová se narodila v londýnském Wimbledonu do rodiny nigerijských přistěhovalců z kmene Joruba. Její otec byl lékařem a matka profesorkou fyziologie. Vystudovala počítačové inženýrství na jihoanglické Sussexské univerzitě a právo na Londýnské univerzitě. Do Konzervativní strany vstoupila v pětadvaceti letech v roce 2005, v čase svého vládního působení byla pokládána za vycházející hvězdu této strany. Badenochová je první Afroameričankou, která povede velkou britskou politickou stranu, píše BBC.

„První černošský lídr strany ve Westminsteru je okamžikem hrdosti pro naši zemi. Těším se na spolupráci s vámi a vaší stranou v zájmu britského lidu,“ prohlásil britský premiér Keir Starmer.

V září 2021 si však vysloužila kritiku labouristů i části veřejnosti, když v soukromé konverzaci na WhatsAppu, která unikla do médií, napsala, že ji nezajímá kolonialismus. „Tehdy neexistoval žádný koncept práv. Těmi, kdo tratili, byly staré elity, nikoli běžní lidé,“ uvedla také Badenochová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slovenská policie oznámila, že překazila útok na továrnu na drony

Slovenská policie v úterý oznámila, že příslušníci úřadu pro boj proti organizovanému zločinu (ÚBOK) překazili žhářský útok na továrnu na výrobu bezpilotních systémů. V případu stíhá tři cizince, které obvinila z obecného ohrožení na objednávku. Dva z nich byli zadrženi na Slovensku, další pak v Německu. Podle listu Denník N se terčem útoku měl stát závod společnosti Skyeton, kterou založil ukrajinský podnikatel Oleksandr Stepura.
15:17Aktualizovánopřed 29 mminutami

Šéf CIA Ratcliffe jednal v Moskvě, informovala americká média

Na utajenou schůzku do Moskvy v úterý přicestoval ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe, informovala americká média s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Zpráva přichází poté, co byl v úterý na moskevském letišti spatřen americký vojenský transportní letoun a kolona diplomatických vozidel USA. Washington ani Kreml informaci o cestě šéfa americké tajné služby do Ruska nepotvrdily. Tiskové agentury později informovaly, že letoun už odletěl.
17:55Aktualizovánopřed 42 mminutami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
17:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Silná bouře připravila tisíce Litevců na několik dní o vodu a elektřinu

Silná bouře, která se o víkendu přehnala přes Litvu, připravila tisíce lidí o elektřinu, vodu, teplo i mobilní signál. Jedno z měst vyhlásilo místní stav nouze, zatímco obce začaly v pondělí vyhodnocovat škody a odklízet následky bouře. V některých oblastech za pouhých dvanáct hodin spadl téměř měsíční úhrn srážek.
před 2 hhodinami

Ukrajina získala souhlas Londýna a Paříže s výrobou střel Storm Shadow / SCALP

Ukrajina obdržela od Spojeného království a Francie kladné odpovědi ohledně předání technologií a licencí potřebných k výrobě střel dlouhého doletu SCALP / Storm Shadow. Technické týmy se nyní musí dohodnout na harmonogramu realizace projektu. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s estonským prezidentem Alarem Karisem, informoval zpravodaj stanice Suspilne Ukraine.
před 3 hhodinami

Jak se svět blíží ke katastrofickým klimatickým jevům, rozebírá agentura AP

Agentura AP varuje v rozsáhlém textu před příliš optimistickým pohledem na katastrofální události současnosti i vykreslováním budoucnosti pozitivními scénáři.
před 3 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 5 hhodinami

Ukrajinci zasáhli ruské závody, hlásí dva mrtvé v Záporoží a jednoho v Charkově

Gubernátor Krasnodarského kraje na jihu Ruska Veniamin Kondratěv napsal, že po nočním ukrajinském dronovém útoku vypukl požár v Afipské rafinerii. Úder později potvrdila i ukrajinská armáda. Ta deklaruje ještě zásah závodu na zpracování plynu, zatímco ruské úřady zmiňují druhou zasaženou rafinerii. Ruské útoky zabily dva lidi v Záporoží a poškodily šestnáctipatrovou obytnou budovu v Kyjevě, píše server Ukrajinska pravda. O jednom mrtvém v Charkově informoval starosta města.
08:09Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.