Badenochová nahradí Sunaka v čele britských konzervativců

Britskou opoziční Konzervativní stranu nově povede bývalá ministryně obchodu Kemi Badenochová, nahradí dosavadního lídra a někdejšího premiéra Rishiho Sunaka. Ve stranické volbě Badenochová porazila bývalého náměstka ministra vnitra pro přistěhovalectví Roberta Jenricka. Výsledky hlasování v sobotu oznámila strana.

V souboji o post v čele konzervativců se utkalo šest kandidátů, z nichž straničtí poslanci postupně vybrali dva finalisty. Mezi nimi pak v hlasování od 15. do 31. října rozhodovali všichni konzervativci. Oba kandidáti se podle komentátorů řadí k pravicovým členům strany.

Volby lídra se zúčastnilo 72,8 procenta členů strany. Badenochová dostala téměř 54 tisíc hlasů, Jenrick přes 41 tisíc, oznámil Bob Blackman, předseda Výboru 1922 – organizace sdružující konzervativní poslance bez vládních funkcí, která de facto řídí vnitřní fungování strany.

Badenochová v prvním projevu poděkovala straníkům a své rodině za podporu. Vyzdvihla přínos svého předchůdce Sunaka, který podle ní odvedl „těžkou práci v nelehkých časech“. Domnívá se, že strana musí přijít s plánem, který k ní přivede zpět ztracené voliče. Musí si podle ní také přiznat, že chybovala a že je „pro úspěch naší země je klíčová“. Badenochová hovořila také o nutných proměnách konzervativní strany a nezbytnosti každodenní práce.

„Vím, že bude skvělou lídryní naší skvělé strany. Obnoví naši stranu, postaví se za konzervativní hodnoty a bude bojovat proti labouristům. Pojďme se za ni jednotně postavit,“ uvedl Sunak.

Zpravodaj ČT ve Velké Británii Lukáš Dolanský však poznamenal, že je otázkou, jestli bude nová předsedkyně konzervativců „spasitelkou“ – mimo jiné proto, že se na minulém nepříznivém vývoji strany podílela. „Byla ve vládách jak Liz Trussové, tak i Rishiho Sunaka,“ poznamenal Dolanský.

6 minut
Studio ČT24: Lukáš Dolanský ke zvolení Kemi Badenochové
Zdroj: ČT24

Nová lídryně chce stranu sjednotit

Bývalá ministryně obchodu Badenochová je po odchodu konzervativců z vlády po letošním volebním debaklu stínovou ministryní pro bydlení, komunity a místní vládu. Šéfkou resortu obchodu a také státní tajemnicí pro ženy a rovné příležitosti byla od roku 2022 až do letošního července, od roku 2017 zasedá i v britském parlamentu. Badenochová se o křeslo v čele britských konzervativců ucházela již před dvěma lety po odchodu Borise Johnsona po sérii skandálů a poté, co sama z jeho vlády na protest odešla.

Kandidaturu na šéfku konzervativců oznámila letos na konci července. Slíbila, že opět sjednotí stranu, kterou v posledních osmi letech postihly chaos, skandály a hluboké rozpory kvůli brexitu. Badenochová tehdy v referendu hlasovala pro odchod Velké Británie z Evropské unie.

„Mluvili jsme pravicově, ale vládli jsme levicově. Veřejnost se cítila zmanipulovaná,“ uvedla. „Skutečné vedení stanoví na principech založenou vizi, kam zemi vést, a pak inspiruje lidi, aby se k této společné misi připojili,“ dodala.

Kritika azylového systému

Britský azylový systém podle Badenochové „fakticky otevírá hranice každému, kdo je ochoten lhát“. Stát by podle ní měl dát přednost britským občanům a soustředit se na užší okruh úkolů, než jaké na sebe vzal po pandemii covidu-19. Dále chce snížit daně a je skeptická ke snaze snížit emise prakticky na nulu.

Nová lídryně konzervativců chce také zkrátit mateřskou dovolenou, která v Británii nyní trvá 39 týdnů. „Byla doba, kdy žádná mateřská dovolená neexistovala a lidé měli více dětí,“ tvrdí Badenochová s tím, že současná podoba této dovolené je příliš štědrá.

Prohlásila také, že desetina britských státních zaměstnanců je tak špatná, že by měli „sedět ve vězení“. Obvinila je, že do médií vypouštějí důvěrné informace a snaží se podkopat práci volených politiků. Následně však své vyjádření označila za žert.

Badenochová se narodila v londýnském Wimbledonu do rodiny nigerijských přistěhovalců z kmene Joruba. Její otec byl lékařem a matka profesorkou fyziologie. Vystudovala počítačové inženýrství na jihoanglické Sussexské univerzitě a právo na Londýnské univerzitě. Do Konzervativní strany vstoupila v pětadvaceti letech v roce 2005, v čase svého vládního působení byla pokládána za vycházející hvězdu této strany. Badenochová je první Afroameričankou, která povede velkou britskou politickou stranu, píše BBC.

„První černošský lídr strany ve Westminsteru je okamžikem hrdosti pro naši zemi. Těším se na spolupráci s vámi a vaší stranou v zájmu britského lidu,“ prohlásil britský premiér Keir Starmer.

V září 2021 si však vysloužila kritiku labouristů i části veřejnosti, když v soukromé konverzaci na WhatsAppu, která unikla do médií, napsala, že ji nezajímá kolonialismus. „Tehdy neexistoval žádný koncept práv. Těmi, kdo tratili, byly staré elity, nikoli běžní lidé,“ uvedla také Badenochová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dovoz plynu z Ruska do EU loni vzrostl, tvrdí analýza

Dovoz ruského plynu do Evropské unie se loni zvýšil o osmnáct procent, a to navzdory plánu bloku dodávky fosilních paliv z Ruska do roku 2027 postupně ukončit. Podíl na růstu měly hlavně Itálie, Česko a Francie, uvádí ve své analýze institut Ember.
06:13Aktualizovánopřed 3 mminutami

Tureckem dál zmítají protesty. Jsou největší za více než deset let, píše AP

Turecká policie ve čtvrtek ráno rozehnala demonstraci u univerzity v Ankaře. Studenti protestovali proti zatčení a uvěznění jednoho z lídrů opozice a starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua. Z vazby byl ve čtvrtek propuštěn fotograf agentury AFP Yasin Akgül. Zemí již týden zmítají největší protesty za více než dekádu, píše agentura AP.
před 12 mminutami

Rusko je ztracené pro Západ i samo pro sebe, říká expert

Západ měl ve vztahu k Moskvě v rukou silné karty, ale nedokázal vytvořit vzájemný partnerský vztah, řekl analytik z University of St Andrews a autor knihy Ztracená země – Příběh moderního Ruska Filip Scherf. Rusko je podle něj ztracené samo pro sebe i pro Západ, protože dlouhodobě vede politiku, která ho od něj oddaluje. Ruská agresivní zahraniční politika přitom podle Scherfa vychází z vlastního pocitu ohrožení.
před 57 mminutami

Silná ukrajinská armáda je nejlepší bezpečnostní záruka, řekl Fiala

Koalice ochotných se shoduje, že nejlepší bezpečnostní zárukou do budoucna je silná ukrajinská armáda, uvedl ve čtvrtek ráno premiér Petr Fiala (ODS) před odletem do Paříže na summit o podpoře Ukrajiny. Během něj lídři tří desítek zemí včetně členů Evropské unie, Velké Británie či Kanady jednají o možnostech dosažení a zajištění míru v rusko-ukrajinské válce.
06:59Aktualizovánopřed 59 mminutami

Benátky neodolají změnám klimatu, jejich ochrana nakonec selže, varuje studie

Italské Benátky by nejpozději do konce století mohly zůstat bez účinné obrany před extrémními projevy počasí. Uvádí to nová studie italského Národního ústavu geofyziky a vulkanologie (INGV). Při bouřích a přílivech by moře mohlo překonat systém Mose, který v současnosti chrání město před vzestupy vodní hladiny. Podle vědců za nepříznivým výhledem do budoucna stojí stoupání hladiny moře způsobené změnami klimatu a také klesání podloží staveb, takzvaná subsidence.
před 3 hhodinami

Rusko porušilo veškeré dohody za posledních třicet let, řekl velvyslanec Field

Ve Velké Británii je silná shoda na podpoře Ukrajiny, Britové chápou, že ukrajinská bezpečnost je i bezpečnost britská, a proto podporují velmi silné akce, řekl v pořadu Události, komentáře britský velvyslanec v Česku Matt Field. Zdůraznil nutnost výrazně zvýšit výdaje na zbrojení. „Nebudeme čekat, až Rusko bude pokračovat v agresi i proti nám,“ dodal.
před 4 hhodinami

Počet dětských zločinců ve Švédsku roste, gangy verbují i desetileté

Násilí mezi zločineckými gangy je v Evropě na vzestupu, stále více pachatelů vražd a pokusů o zabití přitom ještě nedosáhlo zletilosti. Tento jev řeší zejména Švédsko, kde se počet mladých podezřelých za rok více než ztrojnásobil. Trestné činnosti se tam navíc dopouští už i děti mezi deseti a čtrnácti lety. Gangy je využívají a manipulují s nimi pomocí peněz.
před 6 hhodinami

Trump oznámil pětadvacetiprocentní cla na dovoz aut

Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil, že Spojené státy uvalí cla ve výši 25 procent na dovoz „všech automobilů, které nebyly vyrobeny ve Spojených státech“, a podepsal v tomto směru příslušný exekutivní výnos. Cla vstoupí v platnost 2. dubna. Agentura Reuters později napsala, že prezident počítá s až měsíčním odkladem výběru cla z autodílů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...