Badenochová nahradí Sunaka v čele britských konzervativců

Britskou opoziční Konzervativní stranu nově povede bývalá ministryně obchodu Kemi Badenochová, nahradí dosavadního lídra a někdejšího premiéra Rishiho Sunaka. Ve stranické volbě Badenochová porazila bývalého náměstka ministra vnitra pro přistěhovalectví Roberta Jenricka. Výsledky hlasování v sobotu oznámila strana.

V souboji o post v čele konzervativců se utkalo šest kandidátů, z nichž straničtí poslanci postupně vybrali dva finalisty. Mezi nimi pak v hlasování od 15. do 31. října rozhodovali všichni konzervativci. Oba kandidáti se podle komentátorů řadí k pravicovým členům strany.

Volby lídra se zúčastnilo 72,8 procenta členů strany. Badenochová dostala téměř 54 tisíc hlasů, Jenrick přes 41 tisíc, oznámil Bob Blackman, předseda Výboru 1922 – organizace sdružující konzervativní poslance bez vládních funkcí, která de facto řídí vnitřní fungování strany.

Badenochová v prvním projevu poděkovala straníkům a své rodině za podporu. Vyzdvihla přínos svého předchůdce Sunaka, který podle ní odvedl „těžkou práci v nelehkých časech“. Domnívá se, že strana musí přijít s plánem, který k ní přivede zpět ztracené voliče. Musí si podle ní také přiznat, že chybovala a že je „pro úspěch naší země je klíčová“. Badenochová hovořila také o nutných proměnách konzervativní strany a nezbytnosti každodenní práce.

„Vím, že bude skvělou lídryní naší skvělé strany. Obnoví naši stranu, postaví se za konzervativní hodnoty a bude bojovat proti labouristům. Pojďme se za ni jednotně postavit,“ uvedl Sunak.

Zpravodaj ČT ve Velké Británii Lukáš Dolanský však poznamenal, že je otázkou, jestli bude nová předsedkyně konzervativců „spasitelkou“ – mimo jiné proto, že se na minulém nepříznivém vývoji strany podílela. „Byla ve vládách jak Liz Trussové, tak i Rishiho Sunaka,“ poznamenal Dolanský.

Nahrávám video

Nová lídryně chce stranu sjednotit

Bývalá ministryně obchodu Badenochová je po odchodu konzervativců z vlády po letošním volebním debaklu stínovou ministryní pro bydlení, komunity a místní vládu. Šéfkou resortu obchodu a také státní tajemnicí pro ženy a rovné příležitosti byla od roku 2022 až do letošního července, od roku 2017 zasedá i v britském parlamentu. Badenochová se o křeslo v čele britských konzervativců ucházela již před dvěma lety po odchodu Borise Johnsona po sérii skandálů a poté, co sama z jeho vlády na protest odešla.

Kandidaturu na šéfku konzervativců oznámila letos na konci července. Slíbila, že opět sjednotí stranu, kterou v posledních osmi letech postihly chaos, skandály a hluboké rozpory kvůli brexitu. Badenochová tehdy v referendu hlasovala pro odchod Velké Británie z Evropské unie.

„Mluvili jsme pravicově, ale vládli jsme levicově. Veřejnost se cítila zmanipulovaná,“ uvedla. „Skutečné vedení stanoví na principech založenou vizi, kam zemi vést, a pak inspiruje lidi, aby se k této společné misi připojili,“ dodala.

Kritika azylového systému

Britský azylový systém podle Badenochové „fakticky otevírá hranice každému, kdo je ochoten lhát“. Stát by podle ní měl dát přednost britským občanům a soustředit se na užší okruh úkolů, než jaké na sebe vzal po pandemii covidu-19. Dále chce snížit daně a je skeptická ke snaze snížit emise prakticky na nulu.

Nová lídryně konzervativců chce také zkrátit mateřskou dovolenou, která v Británii nyní trvá 39 týdnů. „Byla doba, kdy žádná mateřská dovolená neexistovala a lidé měli více dětí,“ tvrdí Badenochová s tím, že současná podoba této dovolené je příliš štědrá.

Prohlásila také, že desetina britských státních zaměstnanců je tak špatná, že by měli „sedět ve vězení“. Obvinila je, že do médií vypouštějí důvěrné informace a snaží se podkopat práci volených politiků. Následně však své vyjádření označila za žert.

Badenochová se narodila v londýnském Wimbledonu do rodiny nigerijských přistěhovalců z kmene Joruba. Její otec byl lékařem a matka profesorkou fyziologie. Vystudovala počítačové inženýrství na jihoanglické Sussexské univerzitě a právo na Londýnské univerzitě. Do Konzervativní strany vstoupila v pětadvaceti letech v roce 2005, v čase svého vládního působení byla pokládána za vycházející hvězdu této strany. Badenochová je první Afroameričankou, která povede velkou britskou politickou stranu, píše BBC.

„První černošský lídr strany ve Westminsteru je okamžikem hrdosti pro naši zemi. Těším se na spolupráci s vámi a vaší stranou v zájmu britského lidu,“ prohlásil britský premiér Keir Starmer.

V září 2021 si však vysloužila kritiku labouristů i části veřejnosti, když v soukromé konverzaci na WhatsAppu, která unikla do médií, napsala, že ji nezajímá kolonialismus. „Tehdy neexistoval žádný koncept práv. Těmi, kdo tratili, byly staré elity, nikoli běžní lidé,“ uvedla také Badenochová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Laureátem letošní Sacharovovy ceny je Mezinárodní trestní soud

Laureátem Sacharovovy ceny za svobodu myšlení za rok 2026 je Mezinárodní trestní soud (ICC), oznámila ve čtvrtek v poledne SELČ předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Slavnostní předání ceny se uskuteční 16. prosince ve Štrasburku.
12:03Aktualizovánopřed 7 mminutami

Česko porušilo právo EU tím, že umožňuje výslech podezřelých bez obhájce

Česká republika porušuje právo EU tím, že umožňuje vyslýchat podezřelé z trestných činů bez přítomnosti obhájce, pokud se advokát nedostaví do 48 hodin od zadržení. Rozhodl o tom ve čtvrtek Soudní dvůr Evropské unie, který vyhověl žalobě Evropské komise. Obdobné pochybení vytkl unijní soud také Maďarsku. Vyjádření tuzemských úřadů ČTK zjišťuje.
11:12Aktualizovánopřed 38 mminutami

Rusko provedlo údery na Kyjev, úřady hlásí mrtvého a řadu zraněných

Rusko během noci na čtvrtek zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, informovaly ukrajinské úřady. Jeden člověk zemřel, dalších 24 utrpělo zranění, uvedli záchranáři. Byly poškozeny rodinné domy a čerpací stanice, starosta metropole Vitalij Klyčko dodal, že je poničena část infrastruktury metra na Jižním mostě přes Dněpr. Ruské úřady tvrdí, že rovněž čelily útokům ukrajinských dronů, tvrzení nicméně nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Moskva chce „vychovávat správné Rusy“. Učení ovlivňuje tematickými hračkami

I ti nejmenší se mají podle současného kremelského režimu učit „být pravým Rusem“. Školní výuka už úřadům nestačí, pomoci mají i nové hračky pro jesle a školky, které odrážejí ruskou kulturu, dějiny a současné hodnoty. Už třetí rok po sobě proto uspořádaly soutěž, na které domácí firmy předvádějí nové nápady.
před 2 hhodinami

NATO umožní Ukrajině nakupovat zbraně přes svou agenturu, píší FT

Severoatlantická aliance (NATO) umožní Ukrajině nakupovat zbraně, munici a vojenské vybavení prostřednictvím své centralizované agentury, napsal ve čtvrtek list Financial Times (FT). Krok podle něj umožní Kyjevu získávat obranné prostředky rychleji a levněji.
před 4 hhodinami

Drapatyj do ukrajinské armády „přinesl svobodu“ a vypracoval válečný plán

Šéf ukrajinské armády Mychajlo Drapatyj je ve funkci přesně tři měsíce – stihl za ně provést „čistky“ v generálním štábu i armádě, odklonit se od „mikromanagementu“ svého předchůdce a připravit válečný plán na roky dopředu, který tamní velitelé postrádali. První měsíce Drapatého ve funkci popsala Ukrajinska pravda, on sám o své práci prakticky neinformuje.
před 5 hhodinami

Deset let po referendu Británie znovu hledá cestu k EU

Deset let po referendu se britská vláda znovu snaží prohloubit vztahy s EU. Šéf kontrarozvědky MI5 potvrdil, že se Rusko pokoušelo ovlivňovat debatu před hlasováním, důkazy o změně jeho výsledku ale nepředložil. Ekonomické odhady a průzkumy veřejného mínění zároveň ukazují, proč se v Británii znovu otevírá otázka, jaké vztahy s Unií budou pro zemi nejvýhodnější. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že na listopadovém summitu s EU představí možnosti budoucí spolupráce.
před 6 hhodinami

Video„Tři nebo čtyři bouře najednou.“ Na západní Středomoří udeřila tlaková níže Adam

Obyvatelé západního Středomoří se potýkají s následky tlakové níže Adam. Ta nejprve zpustošila východní pobřeží Španělska, kde zemřelo nejméně pět lidí. Voda stoupala takovou rychlostí, že v mnoha případech měli lidé co dělat, aby si zachránili život. Obzvlášť těžce dopadla bouře na oblast Valencie. Ve městě Pego napadlo za 36 hodin rekordních 630 milimetrů vody. „Přišlo mi, jako by tu byly tři nebo čtyři bouře najednou. Všude silně foukalo a ani na chvíli nepřestalo,“ sdělil jeden z obyvatelů zaplaveného města. Jen sto kilometrů severně od povodňové oblasti přitom ještě před třemi měsíci zuřily rozsáhlé požáry. Tlaková níže Adam se nyní přesunula nad jižní Francii a Korsiku, kde si řeky udělaly ze silnic dočasná koryta. I v této zemi si vyžádala nejméně jednu oběť.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.