V britských volbách zřejmě drtivě zvítězili opoziční labouristé

125 minut
Speciál ČT24: Britové volili nový parlament
Zdroj: ČT24

Ve Velké Británii se uzavřely volební místnosti a začíná sčítání hlasů. Výsledky rozhodnou o tom, jak bude vypadat rozdělení 650 křesel v dolní sněmovně tamního parlamentu. Vítěz bude také sestavovat příští britskou vládu. Podle takzvaných exit pollů drtivě vyhráli středoleví labouristé, kteří byli dosud hlavní opoziční silou. Naopak pravicoví konzervativci po 14 letech u moci zřejmě utrpěli porážku, jakou strana ještě nezažila. Další křesla patrně obsadí liberální demokraté, nacionalistická strana Reform UK nebo skotští nacionalisté.

Podle aktuálních exit pollů agentury Ipsos pro stanice BBC, Sky News a ITV labouristé získají zřejmě 410 křesel, konzervativci pak 131 míst. Labouristé tak podle všeho budou mít ve sněmovně absolutní většinu. Na třetím místě skončí liberální demokraté s 61 křesly, čtvrtí Reform UK se třinácti mandáty. K získání většiny si strana v dolní komoře britského parlamentu potřebuje zajistit 326 křesel.

Příštím premiérem tak bude lídr labouristů a někdejší prokurátor a obhájce lidských práv Keir Starmer, informuje stanice BBC. Ten již poděkoval voličům na síti X za to, že vložili důvěru do „proměněné Labouristické strany“. Po čtvrté hodině ráno vyšlo najevo, že obhájil svůj mandát ve volebním obvodu na severu Londýna. „Lidé zde i v celé zemi dnes večer promluvili a jsou připraveni na změnu,“ řekl Starmer. „Změna začíná právě tady,“ dodal.

Voličům a konzervativním kandidátům za podporu a odvedenou práci poděkoval před uzavřením volebních místností a odhady výsledků také premiér Rishi Sunak. Ministr práce Mel Stride v rozhovoru s BBC již připustil, že konzervativci jsou nyní ve velmi obtížné situaci a vyjádřil zklamání z odhadovaných výsledků. Současná konzervativní vláda se potýká s dlouhodobě nízkou popularitou.

Zpravodaj ČT ve Velké Británii Lukáš Dolanský připomněl, že exit polly, tedy odhady zveřejněné bezprostředně po uzavření volebních místností, je třeba brát s jistou rezervou. „Rozhodně ale hovoří o trendu,“ podotkl. „Volební účast byla poměrně slušná,“ prohlásil také s odvoláním na informace britských médií.

Hlasovací místnosti se v zemi s téměř 70 miliony obyvatel otevřely ve čtvrtek v 7:00 místního času a uzavřely se v 22:00. Celkové konečné výsledky by měly být známy v pátek dopoledne. Kdo povede příští britskou vládu, bude podle Sky News jasné kolem 05:30. První sečtený obvod v Anglii, Sunderland South, krátce po půlnoci ohlásil vítězství labouristů, uspěla zde stínová ministryně školství Bridget Phillipsonová.

K půl třetí ráno bylo sečteno pouhých osm obvodů. Ve všech zvítězili kandidáti labouristů.

V Británii se poslanci volí většinovým systémem. Každý volební obvod zastupuje kandidát, který v něm obdrží nejvyšší počet hlasů.

V předvolebních průzkumech proto nehrají takovou roli procenta jednotlivých stran. Hypoteticky: pokud má jedna strana širokou podporu napříč Spojeným královstvím, ale v každém obvodu se najde jeden silnější protikandidát, nemusí získat jediné křeslo, byť procentuálně úspěšná bude.

V praxi se to ukazuje opakovaně, zvlášť výrazný příklad nabídla brexitová strana UKIP ve volbách 2015. Co do počtu hlasů UKIP překonali pouze konzervativci a labouristé, strana ale získala jediné křeslo. Potřebovala na něj téměř čtyři miliony hlasů. Naproti tomu regionálně koncentrované Skotské národní straně stačilo na jedno křeslo 26 tisíc hlasů, když s 1,5 milionem hlasů získala 56 poslaneckých mandátů.

Menší strany dokážou většinového systému využít. Například v letošní kampani se Liberální demokraté cíleně soustředili na několik vybraných okrsků, kde vycítili únavu z konzervativců a zároveň odpor vůči labouristům.

Výsledky menších stran

Bývalá vůdkyně Skotské národní strany (SNP) Nicola Sturgenová prohlásila, že to nevypadá pro její stranu na dobrou noc. SNP podle exit pollů získá pouhých deset mandátů, ve volbách před pěti lety přitom vyhrála 48 křesel. Místopředsedkyně strany Kate Forbesová řekla, že si SNP dává nyní za cíl znovu získat a znovu vybudovat důvěru voličů ve Skotsku. Řada voličů ve Skotsku zřejmě podpořila ve čtvrtek labouristy.

Naopak Reform UK patrně uspěla s předpokládanými 13 křesly o něco více, než se čekalo. Místopředseda Reform UK David Bull už prohlásil úspěch jeho strany za historický. Reform UK patrně získala řadu hlasů nespokojených voličů konzervativců.

„Těmito dvěma čísly jsme si nejméně jistí,“ prohlásil pro BBC politolog John Curtice. Podle něho může být skutečný výsledek pro Reform UK výrazně nižší, ale i vyšší, než vyplývá z odhadů. „Strana se umístila na druhém místě u 18 z prvních 33 vyhlášených křesel. U deseti z prvních 15 křesel, která konzervativci ztratili, by si ho podrželi, kdyby voliči, kteří volili Reform UK, dali hlas místo ní konzervativcům,“ popsal.

Reakce z Česka

Poslanec a člen sněmovního výboru pro evropské záležitosti Martin Major (ODS) řekl, že ho odhadované výsledky nepřekvapily. „De facto odrážejí současnou politickou situaci ve Velké Británii. Pro konzervativce je to obrovský pád, (...) pro labouristy je to historický úspěch,“ shrnul. Očekává mírný příklon Británie doleva, větší orientaci na Evropskou unii nebo na ekologii.

„Z pohledu České republiky si nemyslím, že se něco zásadně změní,“ komentoval za ANO výsledky britských voleb předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček. Podle něj labouristé budou do značné míry pokračovat v politice, kterou konzervativci již nastolili. Dodal, že je zvědavý, zda třeba dojde k nějaké změně v oblasti nelegální migrace do království.

Plány labouristů

Překvapivý červencový termín voleb určil šéf konzervativní vlády Rishi Sunak, který nechal dosavadní sněmovnu rozpustit na konci května. Od nástupu do funkce v roce 2022 se podobně jako jeho strana potýká s velmi nízkou popularitou a předvolební průzkumy drtivé vítězství opozičních labouristů předpovídaly.

Labouristé ve svém programu slíbili voličům obnovit ekonomický růst, ze kterého budou mít prospěch i chudší vrstvy obyvatel. Důležitým bodem je pro ně reforma systému pracovní migrace, který umožňuje snadno získávat pracovní víza cizincům splňujícím požadavky zaměstnavatelů. Starmerova strana chce omezit počet přistěhovalců přicházejících za pracovními pobídkami například ze zdravotnictví či stavebnictví a více investovat do rekvalifikací Britů, aby sami zaplnili volná místa.

Levice chce rovněž omezení čekacích listin na péči ve státním zdravotním systému NHS či řešení nelegální migrace větším důrazem na vyšetřování a protiteroristické policejní operace cílené na pašerácké gangy. Naopak slibuje zrušit deportace migrantů do Rwandy, které prosadili konzervativci. Hodlá též zajistit přijetí 6500 nových učitelů či vytvořit energetickou společnost ve veřejném vlastnictví.

Pokud je odhad přesný, budou mít labouristé druhý nejlepší výsledek v historii. Nejlépe si zatím vedli v roce 1997, kdy strana vedená Tonym Blairem získala 419 křesel. V roce 2019 přitom Labouristická strana utrpěla největší porážku od roku 1935. Konzervativci by naopak podle odhadů mohli utrpět vůbec největší porážku v dějinách strany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 8 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 10 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 23 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...