V britských volbách zřejmě drtivě zvítězili opoziční labouristé

Nahrávám video
Speciál ČT24: Britové volili nový parlament
Zdroj: ČT24

Ve Velké Británii se uzavřely volební místnosti a začíná sčítání hlasů. Výsledky rozhodnou o tom, jak bude vypadat rozdělení 650 křesel v dolní sněmovně tamního parlamentu. Vítěz bude také sestavovat příští britskou vládu. Podle takzvaných exit pollů drtivě vyhráli středoleví labouristé, kteří byli dosud hlavní opoziční silou. Naopak pravicoví konzervativci po 14 letech u moci zřejmě utrpěli porážku, jakou strana ještě nezažila. Další křesla patrně obsadí liberální demokraté, nacionalistická strana Reform UK nebo skotští nacionalisté.

Podle aktuálních exit pollů agentury Ipsos pro stanice BBC, Sky News a ITV labouristé získají zřejmě 410 křesel, konzervativci pak 131 míst. Labouristé tak podle všeho budou mít ve sněmovně absolutní většinu. Na třetím místě skončí liberální demokraté s 61 křesly, čtvrtí Reform UK se třinácti mandáty. K získání většiny si strana v dolní komoře britského parlamentu potřebuje zajistit 326 křesel.

Příštím premiérem tak bude lídr labouristů a někdejší prokurátor a obhájce lidských práv Keir Starmer, informuje stanice BBC. Ten již poděkoval voličům na síti X za to, že vložili důvěru do „proměněné Labouristické strany“. Po čtvrté hodině ráno vyšlo najevo, že obhájil svůj mandát ve volebním obvodu na severu Londýna. „Lidé zde i v celé zemi dnes večer promluvili a jsou připraveni na změnu,“ řekl Starmer. „Změna začíná právě tady,“ dodal.

Voličům a konzervativním kandidátům za podporu a odvedenou práci poděkoval před uzavřením volebních místností a odhady výsledků také premiér Rishi Sunak. Ministr práce Mel Stride v rozhovoru s BBC již připustil, že konzervativci jsou nyní ve velmi obtížné situaci a vyjádřil zklamání z odhadovaných výsledků. Současná konzervativní vláda se potýká s dlouhodobě nízkou popularitou.

Zpravodaj ČT ve Velké Británii Lukáš Dolanský připomněl, že exit polly, tedy odhady zveřejněné bezprostředně po uzavření volebních místností, je třeba brát s jistou rezervou. „Rozhodně ale hovoří o trendu,“ podotkl. „Volební účast byla poměrně slušná,“ prohlásil také s odvoláním na informace britských médií.

Hlasovací místnosti se v zemi s téměř 70 miliony obyvatel otevřely ve čtvrtek v 7:00 místního času a uzavřely se v 22:00. Celkové konečné výsledky by měly být známy v pátek dopoledne. Kdo povede příští britskou vládu, bude podle Sky News jasné kolem 05:30. První sečtený obvod v Anglii, Sunderland South, krátce po půlnoci ohlásil vítězství labouristů, uspěla zde stínová ministryně školství Bridget Phillipsonová.

K půl třetí ráno bylo sečteno pouhých osm obvodů. Ve všech zvítězili kandidáti labouristů.

V Británii se poslanci volí většinovým systémem. Každý volební obvod zastupuje kandidát, který v něm obdrží nejvyšší počet hlasů.

V předvolebních průzkumech proto nehrají takovou roli procenta jednotlivých stran. Hypoteticky: pokud má jedna strana širokou podporu napříč Spojeným královstvím, ale v každém obvodu se najde jeden silnější protikandidát, nemusí získat jediné křeslo, byť procentuálně úspěšná bude.

V praxi se to ukazuje opakovaně, zvlášť výrazný příklad nabídla brexitová strana UKIP ve volbách 2015. Co do počtu hlasů UKIP překonali pouze konzervativci a labouristé, strana ale získala jediné křeslo. Potřebovala na něj téměř čtyři miliony hlasů. Naproti tomu regionálně koncentrované Skotské národní straně stačilo na jedno křeslo 26 tisíc hlasů, když s 1,5 milionem hlasů získala 56 poslaneckých mandátů.

Menší strany dokážou většinového systému využít. Například v letošní kampani se Liberální demokraté cíleně soustředili na několik vybraných okrsků, kde vycítili únavu z konzervativců a zároveň odpor vůči labouristům.

Výsledky menších stran

Bývalá vůdkyně Skotské národní strany (SNP) Nicola Sturgenová prohlásila, že to nevypadá pro její stranu na dobrou noc. SNP podle exit pollů získá pouhých deset mandátů, ve volbách před pěti lety přitom vyhrála 48 křesel. Místopředsedkyně strany Kate Forbesová řekla, že si SNP dává nyní za cíl znovu získat a znovu vybudovat důvěru voličů ve Skotsku. Řada voličů ve Skotsku zřejmě podpořila ve čtvrtek labouristy.

Naopak Reform UK patrně uspěla s předpokládanými 13 křesly o něco více, než se čekalo. Místopředseda Reform UK David Bull už prohlásil úspěch jeho strany za historický. Reform UK patrně získala řadu hlasů nespokojených voličů konzervativců.

„Těmito dvěma čísly jsme si nejméně jistí,“ prohlásil pro BBC politolog John Curtice. Podle něho může být skutečný výsledek pro Reform UK výrazně nižší, ale i vyšší, než vyplývá z odhadů. „Strana se umístila na druhém místě u 18 z prvních 33 vyhlášených křesel. U deseti z prvních 15 křesel, která konzervativci ztratili, by si ho podrželi, kdyby voliči, kteří volili Reform UK, dali hlas místo ní konzervativcům,“ popsal.

Reakce z Česka

Poslanec a člen sněmovního výboru pro evropské záležitosti Martin Major (ODS) řekl, že ho odhadované výsledky nepřekvapily. „De facto odrážejí současnou politickou situaci ve Velké Británii. Pro konzervativce je to obrovský pád, (...) pro labouristy je to historický úspěch,“ shrnul. Očekává mírný příklon Británie doleva, větší orientaci na Evropskou unii nebo na ekologii.

„Z pohledu České republiky si nemyslím, že se něco zásadně změní,“ komentoval za ANO výsledky britských voleb předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček. Podle něj labouristé budou do značné míry pokračovat v politice, kterou konzervativci již nastolili. Dodal, že je zvědavý, zda třeba dojde k nějaké změně v oblasti nelegální migrace do království.

Plány labouristů

Překvapivý červencový termín voleb určil šéf konzervativní vlády Rishi Sunak, který nechal dosavadní sněmovnu rozpustit na konci května. Od nástupu do funkce v roce 2022 se podobně jako jeho strana potýká s velmi nízkou popularitou a předvolební průzkumy drtivé vítězství opozičních labouristů předpovídaly.

Labouristé ve svém programu slíbili voličům obnovit ekonomický růst, ze kterého budou mít prospěch i chudší vrstvy obyvatel. Důležitým bodem je pro ně reforma systému pracovní migrace, který umožňuje snadno získávat pracovní víza cizincům splňujícím požadavky zaměstnavatelů. Starmerova strana chce omezit počet přistěhovalců přicházejících za pracovními pobídkami například ze zdravotnictví či stavebnictví a více investovat do rekvalifikací Britů, aby sami zaplnili volná místa.

Levice chce rovněž omezení čekacích listin na péči ve státním zdravotním systému NHS či řešení nelegální migrace větším důrazem na vyšetřování a protiteroristické policejní operace cílené na pašerácké gangy. Naopak slibuje zrušit deportace migrantů do Rwandy, které prosadili konzervativci. Hodlá též zajistit přijetí 6500 nových učitelů či vytvořit energetickou společnost ve veřejném vlastnictví.

Pokud je odhad přesný, budou mít labouristé druhý nejlepší výsledek v historii. Nejlépe si zatím vedli v roce 1997, kdy strana vedená Tonym Blairem získala 419 křesel. V roce 2019 přitom Labouristická strana utrpěla největší porážku od roku 1935. Konzervativci by naopak podle odhadů mohli utrpět vůbec největší porážku v dějinách strany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Máme podobné názory na mnoho záležitostí, řekl Pavel po jednání s italským prezidentem

Na dvoudenní oficiální návštěvu ve čtvrtek do Česka dorazil italský prezident Sergio Mattarella, odpoledne v Praze jednal se svým tuzemským protějškem Petrem Pavlem. „Itálie a Česká republika sdílí nejen velice bohatou historii, ale také stejné hodnoty. Máme podobné názory na mnoho záležitostí, které dnes hýbou evropským i světovým vývojem,“ řekl po jednání Pavel. Pro italskou hlavu státu se jedná o první bilaterální návštěvu Česka od začátku mandátu v roce 2015.
17:57Aktualizovánopřed 15 mminutami

Izrael vyzval k evakuaci jižního Bejrútu

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Vyzval k evakuaci jižní části Bejrútu. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu, který oznámil, že v Libanonu dochází k přímým střetům s izraelskou armádou. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 26 mminutami

Izrael v Gaze zabil novináře al-Džazíry. Tvrdí, že byl člen Hamásu

Izraelská armáda v západní části Pásma Gazy zabila při dronovém útoku novináře televize al-Džazíra. Izrael to ve čtvrtek podle agentury AFP potvrdil a prohlásil, že šlo o člena teroristické organizace Hamás, jenž se skrýval za novinařinu. Katarská stanice smrt svého novináře odsoudila a označila izraelský útok za úmyslný a cílený zločin, jehož záměrem bylo zastrašit novináře. Izraelská armáda už dříve zveřejnila řadu dokumentů, které údajně potvrzují spojení zpravodajské stanice s teroristickým hnutím. V podobném duchu se po prozkoumání důkazů vyjádřil také nezávislý izraelský soud.
před 28 mminutami

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
před 1 hhodinou

Ministerstvo na pátek výrazně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny pohonných hmot určované státem v pátek oproti čtvrtku klesnou o koruny. Litr nafty bude nejvýše za 45,20 koruny, litr benzinu za 41,77 koruny. Maximální cena nafty stanovená na pátek je nižší, než za jakou ji většina prodejců paliv nakoupila, tvrdí Unie nezávislých petrolejářů. Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel.
10:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená, za den proplulo šest lodí

Hormuzským průlivem za posledních 24 hodin proplulo šest nákladních lodí, z toho jeden ropný tanker. Vyplývá to z analýzy údajů z aplikací pro sledování lodí, kterou zveřejnila agentura Reuters. Úroveň provozu v klíčové úžině tedy zůstává na podobné úrovni jako před středečním uzavřením příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Před válkou touto vodní cestou proplouvalo kolem 135 lodí denně.
11:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ruský nejvyšší soud zakázal Memorial jako extremistickou organizaci

Ruský nejvyšší soud označil nevládní organizaci na ochranu lidských práv Memorial za extremistickou a zakázal její působení v zemi. Rozhodnutí znamená, že za spolupráci s touto organizací, vyznamenanou v roce 2022 Nobelovou cenou míru, nyní hrozí v Rusku vězení, uvedly tiskové agentury.
14:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Komise chce vysvětlit hovory Szijjártóa s Lavrovem. Z Francie zní slova o zradě

Informace o telefonických hovorech mezi maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem a šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem jsou extrémně znepokojivé, uvedla mluvčí Evropské komise Paula Pinhová. Zdůraznila, že Maďarsko by se mělo k těmto informacím co nejdříve vyjádřit a vysvětlit je. Hovory mezi politiky označil šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot za zradu.
před 4 hhodinami
Načítání...