V britských volbách zřejmě drtivě zvítězili opoziční labouristé

Nahrávám video

Ve Velké Británii se uzavřely volební místnosti a začíná sčítání hlasů. Výsledky rozhodnou o tom, jak bude vypadat rozdělení 650 křesel v dolní sněmovně tamního parlamentu. Vítěz bude také sestavovat příští britskou vládu. Podle takzvaných exit pollů drtivě vyhráli středoleví labouristé, kteří byli dosud hlavní opoziční silou. Naopak pravicoví konzervativci po 14 letech u moci zřejmě utrpěli porážku, jakou strana ještě nezažila. Další křesla patrně obsadí liberální demokraté, nacionalistická strana Reform UK nebo skotští nacionalisté.

Podle aktuálních exit pollů agentury Ipsos pro stanice BBC, Sky News a ITV labouristé získají zřejmě 410 křesel, konzervativci pak 131 míst. Labouristé tak podle všeho budou mít ve sněmovně absolutní většinu. Na třetím místě skončí liberální demokraté s 61 křesly, čtvrtí Reform UK se třinácti mandáty. K získání většiny si strana v dolní komoře britského parlamentu potřebuje zajistit 326 křesel.

Příštím premiérem tak bude lídr labouristů a někdejší prokurátor a obhájce lidských práv Keir Starmer, informuje stanice BBC. Ten již poděkoval voličům na síti X za to, že vložili důvěru do „proměněné Labouristické strany“. Po čtvrté hodině ráno vyšlo najevo, že obhájil svůj mandát ve volebním obvodu na severu Londýna. „Lidé zde i v celé zemi dnes večer promluvili a jsou připraveni na změnu,“ řekl Starmer. „Změna začíná právě tady,“ dodal.

Voličům a konzervativním kandidátům za podporu a odvedenou práci poděkoval před uzavřením volebních místností a odhady výsledků také premiér Rishi Sunak. Ministr práce Mel Stride v rozhovoru s BBC již připustil, že konzervativci jsou nyní ve velmi obtížné situaci a vyjádřil zklamání z odhadovaných výsledků. Současná konzervativní vláda se potýká s dlouhodobě nízkou popularitou.

Zpravodaj ČT ve Velké Británii Lukáš Dolanský připomněl, že exit polly, tedy odhady zveřejněné bezprostředně po uzavření volebních místností, je třeba brát s jistou rezervou. „Rozhodně ale hovoří o trendu,“ podotkl. „Volební účast byla poměrně slušná,“ prohlásil také s odvoláním na informace britských médií.

Hlasovací místnosti se v zemi s téměř 70 miliony obyvatel otevřely ve čtvrtek v 7:00 místního času a uzavřely se v 22:00. Celkové konečné výsledky by měly být známy v pátek dopoledne. Kdo povede příští britskou vládu, bude podle Sky News jasné kolem 05:30. První sečtený obvod v Anglii, Sunderland South, krátce po půlnoci ohlásil vítězství labouristů, uspěla zde stínová ministryně školství Bridget Phillipsonová.

K půl třetí ráno bylo sečteno pouhých osm obvodů. Ve všech zvítězili kandidáti labouristů.

V Británii se poslanci volí většinovým systémem. Každý volební obvod zastupuje kandidát, který v něm obdrží nejvyšší počet hlasů.

V předvolebních průzkumech proto nehrají takovou roli procenta jednotlivých stran. Hypoteticky: pokud má jedna strana širokou podporu napříč Spojeným královstvím, ale v každém obvodu se najde jeden silnější protikandidát, nemusí získat jediné křeslo, byť procentuálně úspěšná bude.

V praxi se to ukazuje opakovaně, zvlášť výrazný příklad nabídla brexitová strana UKIP ve volbách 2015. Co do počtu hlasů UKIP překonali pouze konzervativci a labouristé, strana ale získala jediné křeslo. Potřebovala na něj téměř čtyři miliony hlasů. Naproti tomu regionálně koncentrované Skotské národní straně stačilo na jedno křeslo 26 tisíc hlasů, když s 1,5 milionem hlasů získala 56 poslaneckých mandátů.

Menší strany dokážou většinového systému využít. Například v letošní kampani se Liberální demokraté cíleně soustředili na několik vybraných okrsků, kde vycítili únavu z konzervativců a zároveň odpor vůči labouristům.

Výsledky menších stran

Bývalá vůdkyně Skotské národní strany (SNP) Nicola Sturgenová prohlásila, že to nevypadá pro její stranu na dobrou noc. SNP podle exit pollů získá pouhých deset mandátů, ve volbách před pěti lety přitom vyhrála 48 křesel. Místopředsedkyně strany Kate Forbesová řekla, že si SNP dává nyní za cíl znovu získat a znovu vybudovat důvěru voličů ve Skotsku. Řada voličů ve Skotsku zřejmě podpořila ve čtvrtek labouristy.

Naopak Reform UK patrně uspěla s předpokládanými 13 křesly o něco více, než se čekalo. Místopředseda Reform UK David Bull už prohlásil úspěch jeho strany za historický. Reform UK patrně získala řadu hlasů nespokojených voličů konzervativců.

„Těmito dvěma čísly jsme si nejméně jistí,“ prohlásil pro BBC politolog John Curtice. Podle něho může být skutečný výsledek pro Reform UK výrazně nižší, ale i vyšší, než vyplývá z odhadů. „Strana se umístila na druhém místě u 18 z prvních 33 vyhlášených křesel. U deseti z prvních 15 křesel, která konzervativci ztratili, by si ho podrželi, kdyby voliči, kteří volili Reform UK, dali hlas místo ní konzervativcům,“ popsal.

Reakce z Česka

Poslanec a člen sněmovního výboru pro evropské záležitosti Martin Major (ODS) řekl, že ho odhadované výsledky nepřekvapily. „De facto odrážejí současnou politickou situaci ve Velké Británii. Pro konzervativce je to obrovský pád, (...) pro labouristy je to historický úspěch,“ shrnul. Očekává mírný příklon Británie doleva, větší orientaci na Evropskou unii nebo na ekologii.

„Z pohledu České republiky si nemyslím, že se něco zásadně změní,“ komentoval za ANO výsledky britských voleb předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček. Podle něj labouristé budou do značné míry pokračovat v politice, kterou konzervativci již nastolili. Dodal, že je zvědavý, zda třeba dojde k nějaké změně v oblasti nelegální migrace do království.

Plány labouristů

Překvapivý červencový termín voleb určil šéf konzervativní vlády Rishi Sunak, který nechal dosavadní sněmovnu rozpustit na konci května. Od nástupu do funkce v roce 2022 se podobně jako jeho strana potýká s velmi nízkou popularitou a předvolební průzkumy drtivé vítězství opozičních labouristů předpovídaly.

Labouristé ve svém programu slíbili voličům obnovit ekonomický růst, ze kterého budou mít prospěch i chudší vrstvy obyvatel. Důležitým bodem je pro ně reforma systému pracovní migrace, který umožňuje snadno získávat pracovní víza cizincům splňujícím požadavky zaměstnavatelů. Starmerova strana chce omezit počet přistěhovalců přicházejících za pracovními pobídkami například ze zdravotnictví či stavebnictví a více investovat do rekvalifikací Britů, aby sami zaplnili volná místa.

Levice chce rovněž omezení čekacích listin na péči ve státním zdravotním systému NHS či řešení nelegální migrace větším důrazem na vyšetřování a protiteroristické policejní operace cílené na pašerácké gangy. Naopak slibuje zrušit deportace migrantů do Rwandy, které prosadili konzervativci. Hodlá též zajistit přijetí 6500 nových učitelů či vytvořit energetickou společnost ve veřejném vlastnictví.

Pokud je odhad přesný, budou mít labouristé druhý nejlepší výsledek v historii. Nejlépe si zatím vedli v roce 1997, kdy strana vedená Tonym Blairem získala 419 křesel. V roce 2019 přitom Labouristická strana utrpěla největší porážku od roku 1935. Konzervativci by naopak podle odhadů mohli utrpět vůbec největší porážku v dějinách strany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 2 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 2 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 6 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 7 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 8 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 8 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...