Konzervativní strana vedla Velkou Británii čtrnáct let. Během nich Londýn nasměrovala k brexitu, musela se vypořádat s pandemií koronaviru a aférami s ní spojenými. V současnosti zemi sužují problémy zdravotního systému a krize životních nákladů. Podle předvolebních průzkumů čelí toryové v blížících se parlamentních volbách výrazné porážce.
Sunak se pokusí odvrátit drtivou porážku
„Ve Velké Británii se stává, že když je strana tak dlouho u moci jako konzervativci, tak odchází s těžkou volební porážkou. Stalo se to konzervativcům v roce 1997, stalo se to labouristům v roce 2010,“ připomněl Jan Váška z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy.
Toryové v předvolební kampani tvrdí, že se chtějí zaměřit na ekonomiku, zdravotnictví a následně imigraci. Navzdory jejich slibům, že sníží imigraci, dosáhl počet nově příchozích v roce 2023 historického maxima.
Na plánovanou péči čeká v rámci Národní zdravotní služby (NHS) sedm a půl milionu lidí, což je o pět milionů více než v roce 2010, kdy se konzervativci ujali moci, upozornil server The New York Times (NYT).
Brexit jako pohár plný jedu
V letech 2010 až 2016 byl premiérem David Cameron, byla to doba úsporných opatření, ale vláda byla relativně stabilní. V lednu 2013 Cameron slíbil vypsání referenda o vystoupení z Evropské unie, pokud se konzervativci znovu dostanou do vlády. To se stalo a na referendum v roce 2016 došlo.
Cameron se k hlasování neodhodlal proto, že by po tom volali britští občané, ale proto, že to po něm požadovala hlasitá menšina jeho vlastních poslanců – někteří opravdu chtěli vystoupit z EU, jiní se obávali, že by je tehdejší krajně pravicová strana UKIP v příštích volbách připravila o křeslo nebo o křesla příliš mnoha jejich kolegů, napsal politolog Tim Bale na serveru UK in a Changing Europe. Sám Cameron usiloval o setrvání Velké Británie v EU.
„Dá se říct, že brexit skutečně zabil torye. Dostali všechno, co kdy chtěli, to, o čem dlouho říkali, že je to velký nesplnitelný sen. A pak to byl pohár plný jedu,“ prohlásila přispěvatelka politického magazínu The Atlantic Helena Lewisová.
David Cameron po neúspěšné kampani odstoupil a následovalo období, kdy se konzervativci snažili brexit pod vedením premiérky Theresy Mayové dotáhnout. Mayová sama ovšem nakonec uznala porážku a v roce 2019 rezignovala poté, co se jí nedařilo Dolní sněmovnou protlačit brexitovou dohodu.
S Johnsonem večírky, po něm propad
V roce 2019 konzervativci ještě drtivým způsobem vyhráli volby, zatímco labouristi obtížně hledali způsob, jak nabídnout věrohodný politický program.
Tehdejší stranický lídr Boris Johnson využil frustrace britské veřejnosti z protahovaného vystoupení z EU a slíbil, že odchod dotáhne do konce. „Koalice společenských segmentů, které podpořily Konzervativní stranu v roce 2019, byla zcela jedinečná a také se velice rychle rozdělila,“ vysvětlil Váška.
K propadu popularity Konzervativní strany ovšem podle něj výrazným dílem přispěly aféry z doby pandemie koronaviru. Klíčový skandál byla takzvaná Partygate a okolnosti, které předcházely Johnsonově rezignaci.
Během pandemie pořádal Johnson večírky v sídle britských premiérů na Downing Street 10, které byly v rozporu s tehdejšími opatřeními. V následném policejním vyšetřování se snažil vyhnout odpovědnosti. „Pravda je velice jednoduchá – lhal, aby ho nikdo nepřistihl, a když ho někdo přistihl, lhal znovu,“ prohlásil tehdy poslanec za Skotskou národní stranu Ian Blackford.
„Ve chvíli, kdy během roku 2022 došlo na Johnsonův odchod, tak následoval velký propad volebních preferencí, které od té doby zůstávají vlastně nedotknuté,“ vysvětlil Váška.
Ekonomická trable
Podle akademika je dalším z hlavních důvodů propadu popularity konzervativců to, že země v době jejich vlády prochází hospodářskou a sociální krizí, která se nelepší.
Podle serveru NYT Liz Trussová, nástupkyně Johnsona, odstartovala hospodářskou krizi země, když krátce po svém vstupu do funkce v roce 2022 oznámila plány na snížení daní, deregulaci a půjčky. „Byla to krátká dramatická epizoda, která podlomila zbývající důvěru jak expertního společenství, tak široké veřejnosti ve schopnost konzervativců moudře vést ekonomiku,“ dodal Váška.
Po odchodu Trussové nastoupil Rishi Sunak, který dokázal britskou ekonomiku konsolidovat, k čemuž mu pomohla i kulminace inflační vlny. Avšak k hospodářskému růstu nedošlo a země nakumulovala obrovský státní dluh, jenž se aktuálně pohybuje na úrovni sta procent hrubého domácího produktu. Jedná se o nejhorší čísla za posledních šedesát let, zdůraznil akademik.
Ohroženi menšími stranami
James Heappey, který byl ministrem ozbrojených sil v Sunakově vládě, řekl o blížících se volbách, že „nebude zvolena konzervativní vláda, to je jasné jako den“, citoval server Politics. Volební průzkumy konzervativcům předpovídají ztrátu přibližně dvou set křesel. To by znamenalo, že se jejich zisk bude pohybovat okolo stovky mandátů. Labouristická strana by podle průzkumů získala přibližně 450 poslanců a silnou většinu v britské dolní sněmovně, která má celkem 650 členů.
Podle průzkumu YouGov plánuje v nadcházejících parlamentních volbách volit Konzervativní stranu pouze 43 procent jejích voličů z roku 2019. Ještě hůře to s toryi vypadá mezi voliči, kteří v referendu o brexitu hlasovali pro odchod z EU. Jejich hlavní volbou je dnes Reform UK – nová pravicová strana, kterou spoluzaložil jeden z hlavních zastánců brexitu Nigel Farage – druhou volbou jsou pro ně labouristé. Toryové se mezi voliči obchodu z EU umístili až třetí s pouhými 27 procenty.
Nevoliči a kolísaví voliči, kteří v roce 2019 poskytli svou podporu „straně brexitu“ pod vedením Borise Johnsona, byli vždy pravděpodobně první, kdo přejde k jiné straně, pokud se jim nebude zamlouvat, jak vláda řeší problémy, jako je pandemie, inflace nebo nedostatečná zdravotní péče, uvedla pro NYT profesorka Oxfordské univerzity Jane Greenová, která zkoumá chování britských voličů.
Podpora strany Reform UK je rozptýlena po celé zemi. V britském volebním systému taková široká podpora ale neznamená automatické přetavení v mandáty a konzervativcům může zkomplikovat situaci tím, že rozmělní pravicové hlasy.
Pokud by strana Reform UK získala v některých volebních obvodech 15 až 20 procent, tak by to mohlo způsobit, že konzervativci ztratí ve prospěch labouristů i obvody, ve kterých v předchozích volbách měli silný výsledek, upozornil Will Jennings, profesor politologie na Southamptonské univerzitě.
Toryové čelí i další konkurenci. Liberální demokraté jsou obzvláště silní v malém počtu bohatších obvodů na jihu Anglie, kde soupeří o křesla spíše s Konzervativní stranou než s labouristy. Průzkumy očekávají, že Liberální demokraté získají třicet až padesát křesel – a téměř všechna na úkor konzervativců.
Sázky na volby
Preference Konzervativní strany mohla ovlivnit i kauza volebních sázek, ve které je podezřelých několik politiků a policistů, že si díky zasvěcení do plánů britského premiéra vsadili na to, že příští volby se uskuteční 4. července. Tento velmi překvapivý termín voleb Sunak oznámil 22. května. Všeobecně se však předpokládalo, že volby se ve Spojeném království uskuteční až na podzim.
„V důsledku probíhajícího interního vyšetřování jsme dospěli k závěru, že už nemůžeme podporovat Craiga Williamse a Lauru Saundersovou jako kandidáty,“ uvedl mluvčí Konzervativní strany. Craig je Sunakovým poradcem a poslancem, Saundersová je manželkou šéfa volební kampaně konzervativců Tonyho Leeho, který je do skandálu také zatažen.
Předseda labouristů Keir Starmer se pozastavil nad tím, že rozhodnutí stáhnout podporu podezřelým kandidátům nepřišlo ještě dřív. Později Labouristická strana oznámila, že i ona přestala podporovat jednoho ze svých kandidátů Kevina Craiga poté, co se dozvěděla, že regulátor hazardních her ho vyšetřuje kvůli údajné sázce na výsledek voleb ve svém vlastním obvodě.
Craig pak na síti X přiznal, že si vsadil na svou vlastní prohru a tvrdí, že výhru chtěl dát na charitu. „I když jsem tuto sázku nepodal s jakoukoli předchozí znalostí výsledku, byla to obrovská chyba, za kterou se bezvýhradně omlouvám,“ uvedl politik.
