Britové chtěli zúčtovat s toryi, hodnotí média triumf opozice

Triumf labouristů v britských volbách je dán hlavně znechucením voličů z řady afér konzervativců, kteří zemi vedli čtrnáct let, hodnotí britští komentátoři výsledek čtvrtečního hlasování. Některá média hovoří o „politickém zemětřesení“. Analýzy poukazují i na rostoucí nepředvídatelnost britských voličů. Spojené království je mnohem více roztříštěné, než by se na první pohled mohlo zdát, upozornil server Politico.

Labouristé získali v předčasných volbách 412 z 650 mandátů. V Dolní komoře tak budou mít pohodlnou většinu. Konzervativci naopak zaznamenali se 120 mandáty historicky nejhorší porážku.

„Britskou politiku čekají zásadní změny,“ píše v deníku Financial Times (FT) komentátor Robert Shrimsley. Bulvární list The Sun hovoří o „politickém zemětřesení“, komentátor deníku The Guardian Rafael Behr zase o „seismické události“.

Agentura Reuters si také všímá kontrastu mezi úspěchem středolevé strany a vývojem ve zbytku Evropy, kde podle ní v poslední době posílila krajní pravice. Konkrétně zmiňuje vzestup Národního sdružení Marine Le Penové ve Francii a úspěch populistických stran ve volbách do Evropského parlamentu.

Labouristé po neúspěchu před pěti lety nyní téměř vyrovnali rekordní zisk z roku 1997. Komentáře se shodují na tom, že výsledek je protestem Britů proti dlouholeté vládě pravicové strany, spíše než nadšenou podporou středolevých labouristů.

„Příběhem těchto voleb je neúprosné odhodlání elektorátu vykopnout konzervativce,“ napsal hlavní politický zpravodaj veřejnoprávní BBC Chris Mason. „Labouristé vyhráli, protože toryové prohráli,“ shrnuje vývoj Daniel Finkelstein v listu The Times. Politický zpravodaj televize Sky News Sam Coates čtvrteční hlasování označil za „volby pomsty“.

Přelétaví voliči

Shrimsley v FT podotýká, že vzhledem k povaze vítězství a relativně nízkému zisku hlasů ve srovnání s poslaneckými mandáty možná lídr labouristů Keir Starmer nebude užívat stability, jakou jindy mohli očekávat premiéři po takovém volebním úspěchu.

Podobně jako Mason z BBC dodává, že britští voliči jsou stále přelétavější a připravení měnit politickou příslušnost.

Web Politico v analýze poukazuje i na vzestup protestní strany Reform UK, historický úspěch Liberálních demokratů a porážky, které labouristé utrpěli v několika obvodech od kandidátů podporujících Palestinu.

Tyto dílčí zápletky podle článku „ukazují složitější výsledek a více roztříštěnou zemi, než by naznačovala parlamentní většina“.

Jak uvádí Reuters, Británie v posledních letech procházela jednou krizí za druhou, od složitého odchodu z Evropské unie po pandemii covidu-19, a potýká se s přetíženými veřejnými službami a vysokými životními náklady. „Mnozí nevěří, že se cokoli s labouristickou vládou zlepší,“ dodává další z komentátorů listu The Guardian Frances Ryanová. „Starmer musí v nejbližších měsících ukázat, že to tak může být,“ napsala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 24 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 28 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...