Britové chtěli zúčtovat s toryi, hodnotí média triumf opozice

Triumf labouristů v britských volbách je dán hlavně znechucením voličů z řady afér konzervativců, kteří zemi vedli čtrnáct let, hodnotí britští komentátoři výsledek čtvrtečního hlasování. Některá média hovoří o „politickém zemětřesení“. Analýzy poukazují i na rostoucí nepředvídatelnost britských voličů. Spojené království je mnohem více roztříštěné, než by se na první pohled mohlo zdát, upozornil server Politico.

Labouristé získali v předčasných volbách 412 z 650 mandátů. V Dolní komoře tak budou mít pohodlnou většinu. Konzervativci naopak zaznamenali se 120 mandáty historicky nejhorší porážku.

„Britskou politiku čekají zásadní změny,“ píše v deníku Financial Times (FT) komentátor Robert Shrimsley. Bulvární list The Sun hovoří o „politickém zemětřesení“, komentátor deníku The Guardian Rafael Behr zase o „seismické události“.

Agentura Reuters si také všímá kontrastu mezi úspěchem středolevé strany a vývojem ve zbytku Evropy, kde podle ní v poslední době posílila krajní pravice. Konkrétně zmiňuje vzestup Národního sdružení Marine Le Penové ve Francii a úspěch populistických stran ve volbách do Evropského parlamentu.

Labouristé po neúspěchu před pěti lety nyní téměř vyrovnali rekordní zisk z roku 1997. Komentáře se shodují na tom, že výsledek je protestem Britů proti dlouholeté vládě pravicové strany, spíše než nadšenou podporou středolevých labouristů.

„Příběhem těchto voleb je neúprosné odhodlání elektorátu vykopnout konzervativce,“ napsal hlavní politický zpravodaj veřejnoprávní BBC Chris Mason. „Labouristé vyhráli, protože toryové prohráli,“ shrnuje vývoj Daniel Finkelstein v listu The Times. Politický zpravodaj televize Sky News Sam Coates čtvrteční hlasování označil za „volby pomsty“.

Přelétaví voliči

Shrimsley v FT podotýká, že vzhledem k povaze vítězství a relativně nízkému zisku hlasů ve srovnání s poslaneckými mandáty možná lídr labouristů Keir Starmer nebude užívat stability, jakou jindy mohli očekávat premiéři po takovém volebním úspěchu.

Podobně jako Mason z BBC dodává, že britští voliči jsou stále přelétavější a připravení měnit politickou příslušnost.

Web Politico v analýze poukazuje i na vzestup protestní strany Reform UK, historický úspěch Liberálních demokratů a porážky, které labouristé utrpěli v několika obvodech od kandidátů podporujících Palestinu.

Tyto dílčí zápletky podle článku „ukazují složitější výsledek a více roztříštěnou zemi, než by naznačovala parlamentní většina“.

Jak uvádí Reuters, Británie v posledních letech procházela jednou krizí za druhou, od složitého odchodu z Evropské unie po pandemii covidu-19, a potýká se s přetíženými veřejnými službami a vysokými životními náklady. „Mnozí nevěří, že se cokoli s labouristickou vládou zlepší,“ dodává další z komentátorů listu The Guardian Frances Ryanová. „Starmer musí v nejbližších měsících ukázat, že to tak může být,“ napsala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Přijměte příměří, pak můžeme jednat, vyzval Zelenskyj Rusko

Ruský vládce Vladimir Putin navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že očekává, že Rusko potvrdí klid zbraní, na kterém se v sobotu v Kyjevě dohodla koalice ochotných. „Ukrajina je pak připravena se setkat,“ dodal.
01:59Aktualizovánopřed 3 mminutami

Albánci hlasují v parlamentních volbách, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se konají parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snaží další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
před 59 mminutami

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 3 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 12 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 13 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...