Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a americký prezident Joe Biden na summitu zemí skupiny G7 v Itálii podepsali desetiletou americko-ukrajinskou bezpečnostní dohodu zaměřenou na posílení bezpečnosti Ukrajiny. Má prý sloužit i jako takzvaný most pro případné členství této země v NATO. Lídři zemí G7 na summitu také nalezli shodu ohledně využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku. Ukrajina by podle nich měla dostat úvěr ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), první peníze by podle Reuters mohly přijít už letos. Moskva považuje tento postup za zločinný a pohrozila bolestivou odplatou. Zelenskyj za novou finanční podporu poděkoval.
Zelenskyj a Biden podepsali desetiletou americko-ukrajinskou bezpečnostní dohodu
V Itálii ve čtvrtek odpoledne kolem 15:00 našeho času začalo zasedání lídrů zemí skupiny G7 za účasti ukrajinského prezidenta Zelenského, který přicestoval do místa konání summitu na jihu Itálie. Na schůzi jsou přítomní prezidenti a premiéři členských států skupiny G7, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady Charles Michel.
„Dosáhli jsme politické dohody na poskytnutí další finanční pomoci Ukrajině ve výši zhruba 50 miliard dolarů do konce roku skrze systém půjček,“ potvrdila večer informace médií italská premiérka Giorgia Meloniová, která schůzce předsedá. Zdůraznila, že se nejedná o zabavení ruského majetku jako takového, ale jen o využití výnosů, které ze zmrazeného majetku plynou.
Za významný výsledek označil dohodu Biden. Podle něj rozhodnutí vysílá vzkaz ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, že se spojenci Ukrajiny nevzdávají. Německý kancléř Olaf Scholz řekl, že nová pomoc ukazuje, že země ze skupiny G7 Ukrajinu neopouští. Půjčku označil za historický krok a velmi silný závazek. „Vysíláme silnou podporu Ukrajině – budeme podporovat Kyjev v boji za svobodu, jak dlouho bude třeba,“ řekla novinářům von der Leyenová. Díky použití výnosů ze zmrazeného ruského majetku nebudou platit za škody způsobené Ruskem unijní občané, řekla také. Poukázala, že půjčka doplní další podporu Ukrajiny ve výši 60 miliard dolarů ze strany USA a 50 miliard eur ze strany EU.
Ruské ministerstvo zahraničí skrze svou mluvčí označilo postup zemí ze skupiny G7 za zločinný, píše agentura Reuters. Rusko připraví odvetná opatření, která podle ministerstva budou země Evropské unie „velmi bolet“.
Politici ve svých vystoupeních zdůrazňovali, že je ještě zapotřebí dojednat technické detaily poskytnutí půjčky. To by podle zdrojů agentury Reuters mohlo trvat několik týdnů. Počítá se s tím, že by Ukrajina mohla dostat první peníze již v letošním roce. Bude je smět použít na rekonstrukci, humanitární potřeby i pro svou armádu.
Spojené státy jsou ochotné poskytnout celou půjčku Ukrajině samy, je však velmi pravděpodobné, že se k nim přidají i další země, uvedl nejmenovaný činitel Bílého domu. Podle nejmenovaného unijního představitele, kterého cituje agentura Reuters, polovinu půjčky poskytnou evropské státy. Výnosy z ruského majetku, který v převážné míře zmrazily evropské státy, poslouží jako kolaterál půjčky. Podle odhadů unijních institucí výnos ruského majetku zmrazeného v EU činí 2,5 až tři miliardy eur ročně.
Dohoda se týká výnosů ze zhruba 260 miliard dolarů zmrazeného ruského majetku. Podle agentury AP se země G7 dohodly, že nevrátí Moskvě kontrolu nad jejím majetkem, dokud nevyplatí Ukrajině reparace za škody způsobené válkou, kterou Moskva zahájila v roce 2022. Dohoda také nechá otevřené dveře pro úplnou konfiskaci ruského majetku zasaženého sankcemi, což je krok, na kterém zatím nepanuje shoda kvůli právním aspektům a obavám, že by to mohlo znejistit zahraniční investory.
Biden a Zelenskyj podepsali desetiletou dohodu
Zmíněný „desetiletý“ dokument, který Biden a Zelenskyj ve čtvrtek podepsali, mimo jiné stanoví, že obě vlády se do 24 hodin sejdou na nejvyšší úrovni, aby projednaly reakci v případě ozbrojeného útoku na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters. Dohoda podle ní také slouží jako „most“ pro případné členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci.
Cílem USA je posílit obrannou a odstrašující schopnost Ukrajiny v dlouhodobém horizontu, řekl Biden po podpisu dohody. Ukrajina díky ní bude „silná, udržitelná a odolná“, dodal. Zelenskyj poděkoval za podporu a označil bezpečnostní dohodu s USA za nejsilnější dohodu uzavřenou od roku 1991, kdy Ukrajina získala nezávislost. „Dnešek je skutečně historickým dnem. Rusko je skutečnou globální hrozbou,“ upozornil Zelenskyj.
Američané se zavazují také k další vojenské podpoře, spolupráci v oblasti obranného průmyslu a výměně zpravodajských informací. Současně je Ukrajina vyzvána k provedení různých reforem, například v oblasti justice, trestního stíhání a boje proti korupci, ale také vojenských schopností a struktur, aby v budoucnu dosáhla standardů NATO.
„Spojené státy znovu potvrzují, že budoucnost Ukrajiny je v rámci NATO,“ uvádí se v dokumentu, který zveřejnila americká vláda. Zároveň je však zřejmé, že podle USA čeká Ukrajinu ke vstupu do vojenské aliance ještě dlouhá cesta, všimly si agentury.
Podle očekávání dohoda neobsahuje žádné závazky k nasazení amerických ozbrojených sil na obranu Ukrajiny. Podle americké vlády je cílem spíše umožnit Ukrajině, aby se nadále bránila sama. Dohoda rovněž neobsahuje žádné přísliby dodávek konkrétních zbraňových systémů. Zelenskyj ve čtvrtek přesto před novináři uváděl, že ukrajinské letectvo brzy získá západní stíhací letouny F-16. Americká vláda podle agentury DPA interpretuje dohodu s Kyjevem jako vzkaz Moskvě, že je odhodlána pokračovat v dlouhodobé podpoře Ukrajiny.
Ukrajinský prezident také na okraj summitu skupiny podepsal bezpečnostní dohodu své země s Japonskem. V roce 2024 Tokio poskytne Ukrajině 4,5 miliardy dolarů (přes 100 miliard korun) a bude Kyjev podporovat po celou dobu desetiletého trvání dohody, uvedl Zelenskyj na síti X, kde také napsal, že summit G7 jasně podpořil Ukrajinu, mezinárodní právo a spravedlivý mír. Rovněž požádal vedoucí představitele G7, aby schválili Marshallův plán na obnovu Ukrajiny po škodách způsobených invazí.
Londýn uvalil sankce na „stínovou flotilu“
Velká Británie také na úvod summitu uvalila sankce proti plavidlům takzvané stínové flotily, kterou Moskva využívá k obcházení západních sankcí uvalených na ruský ropný a plynárenský průmysl kvůli válce proti Ukrajině. Podle britského ministerstva zahraničí je krok obzvláště důležitý, protože daně z těžby ropy tvořily v loňském roce 31 procent příjmů ruské vlády. Británie rovněž uvalila sankce na moskevskou burzu a zavázala se poskytnout Ukrajině nevojenskou pomoc ve výši 242 milionů liber (více než sedm miliard korun).
Čínské velvyslanectví v Londýně ve čtvrtek uvedlo, že Čína důrazně nesouhlasí s rozhodnutím Británie zahrnout pět čínských firem na sankční seznam. Jednalo se o „jednostranný akt“ bez jakéhokoli základu v mezinárodním právu, sdělil mluvčí v prohlášení. Opatření se týkají společností, které se podle Londýna údajně podílejí nebo podílely na „destabilizaci Ukrajiny“ nebo „podkopávání či ohrožování územní celistvosti, svrchovanosti nebo nezávislosti Ukrajiny“.
Kromě války na Ukrajině a na Blízkém východě bude významným bodem jednání právě Čína, kterou by státníci měli vyzvat, aby nepodporovala ruskou agresi. Západní země kritizují Peking také za neférové obchodní jednání a nadměrnou státní podporu exportu, který má sloužit k saturaci přebytečných čínských výrobních kapacit. Evropská komise aktuálně oznámila, že je připravena zavést cla na čínské elektromobily. Spojené státy oznámily výrazné zvýšení cel na čínské elektromobily již v květnu.
Summit G7 se koná krátce po volbách do Evropského parlamentu, v nichž v některých zemích včetně Francie a Německa posílila krajní pravice. Rovněž italská premiérka Meloniová je z krajně pravicové strany, ale od nástupu do úřadu v říjnu 2022 vede středopravou politiku, zejména v zahraničních otázkách, připomíná AP.
Očekávaný papežův projev
Na summit dorazila von der Leyenová, Scholz a premiéři Velké Británie, Japonska i Kanady Rishi Sunak, Fumio Kišida a Justin Trudeau, francouzský prezident Emmanuel Macron a americký Biden, stejně jako ukrajinský prezident Zelenskyj. V pátek budou lídři G7 jednat mimo jiné o migraci či situaci v indopacifickém regionu. Summitu se zúčastní i indický premiér Nárendra Módí.
Odpoledne pak má na vrcholné schůzce G7 poprvé vystoupit i hlava katolické církve – papež František se podle italských médií zúčastní jednání o umělé inteligenci či situaci ve Středomoří. Očekává se, že papež také znovu vyzve k příměří na Ukrajině a v Pásmu Gazy.
Hlavní část summitu se odehrává v relativně odlehlém luxusním středisku Borgo Egnazia v jihoitalském regionu Apulie. V okolí je v plánu řada protestů, které kritizují nerovnoměrné rozdělení bohatství ve světě, malé nasazení v boji proti klimatickým změnám a válečné konflikty.
Největší demonstrace je svolána na sobotu, policie ale očekává, že protesty budou poklidnější než při předchozích summitech G7 v Itálii. Na pořádek v místě konání vrcholné schůzky, kde platí přísná bezpečnostní opatření, dohlíží několik tisíc policistů a vojáků.