EU je připravena zavést vysoké clo na elektromobily z Číny

Evropská unie je připravena zavést předběžné clo až 38,1 procenta na dovoz čínských elektromobilů, oznámila ve středu Evropská komise (EK). Vybírat by je začala patrně v červenci, a to pouze tehdy, že v jednáních s čínskými úřady v této záležitosti do té doby nenastane žádný průlom. Ty automobilky, které jsou ochotny s unijní exekutivou spolupracovat, by platily clo jednadvacet procent. Čína chystané opatření kritizuje.

Komise zkoumala, do jaké míry subvence čínské vlády narušují při dovozu elektromobilů unijní trh. Předběžně také stanovila individuální cla, která by v případě čínské automobilky BYD činila 17,4 procenta, u automobilky Geely dvacet procent a u automobilky SAIC pak zmíněných 38,1 procenta. Částka se bude lišit podle výše veřejných dotací, které firmy obdrží.

„Evropský trh se nesmí úplně uzavřít před čínskou konkurencí, musí ale bránit nesrovnatelným podmínkám,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Připomněl, že Peking poskytl svým automobilkám subvence v řádu miliard dolarů, což je výhoda, kterou evropské automobilky těžko dohání a jsou kvůli tomu ve střetu s čínskou konkurencí v nevýhodě.

„Je třeba volit takovou míru výše cla a konkurenčních podmínek, abychom nedosáhli toho, že budeme uměle držet cenu elektromobilů na úrovni, že budou pro občany nedostupné,“ uvedl zároveň Kupka. Ministerstvo dopravy se Sdružením automobilového průmyslu (AutoSAP) podle něj budou dělat vše pro to, aby na trhu panovaly co nejspravedlivější podmínky a zároveň byl prostor ke zlevňování elektromobilů. „Cla musí být přiměřená, nesmí zastavit technologickou konfrontaci mezi Čínou a Evropou,“ řekl.

Clo případně i pro Teslu

Aktuálně EU vybírá za dovoz elektromobilů z Číny desetiprocentní clo. Agentura Reuters s odkazem na úředníka z EU napsala, že zvláštní clo může Unie zavést po skončení dotačního vyšetřování i pro americkou automobilku Tesla.

Počet registrací elektromobilů vyrobených v Číně se za leden až duben v Evropě navzdory hrozbě vyšších cel zvýšil meziročně o 23 procent. Celkem bylo v západní Evropě, včetně Británie, za první čtyři měsíce zaregistrováno 119 300 elektromobilů vyrobených v Číně. To znamená, že zhruba jeden z pěti dovezených elektromobilů byl z této asijské země, napsal začátkem tohoto měsíce s odvoláním na údaje společnosti Schmidt Automotive Research deník Financial Times (FT).

Evropská komise vyšetřování uzavře až na konci října, kdy definitivně rozhodne o případném uvalení dodatečných cel. Do devíti měsíců od zahájení vyšetřování, tedy do 4. července, má ale EK možnost uložit prozatímní antisubvenční cla.

Strach z odvetných opatření

Představitelé automobilek BMW, Mercedes nebo Volkswagen chystané opatření kritizují, protože se obávají odvetných opatření ze strany Pekingu. Podle odhadů banky HSBC vytvářejí němečtí výrobci automobilů dvacet až 23 procent svých globálních zisků právě v Číně. Navíc významná část automobilů dovážených do EU z Číny pochází od evropských výrobců.

„Reakce a následky by mohly spustit obchodní válku, která by byla pro region zničující. Je totiž silně závislý na dodavatelských řetězcích ovládaných Čínou,“ řekl agentuře Reuters analytik automobilového průmyslu Will Roberts ze společnosti Rho Motion.

Nahrávám video
Člen představenstva Škody Auto Martin Jahn ke clům na čínské elektromobily
Zdroj: ČT24

S tím, že není „vhodným řešením podobných situací“ vedení obchodní války, souhlasí i člen představenstva Škody Auto a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Martin Jahn. „Evropa se musí zamyslet nad tím, jak rychle chce přecházet na elektromobilitu. Čína už patnáct let velmi výrazně podporuje výzkum, vývoj, výrobu i prodej elektromobilů a Evropa musí na tuto otázku najít komplexní odpověď. A ta určitě není pouze v tom, jaká budou cla,“ upozornil Jahn ve vysílání ČT24.

Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová namítá, že ceny čínských elektromobilů jsou v důsledku státních subvencí zhruba o pětinu nižší než u modelů vyrobených v EU. Hrozí proto podle ní, že čínské elektromobily zaplaví trh.

Čínské ministerstvo zahraničí v reakci uvedlo, že je rozhodnutím o uvalení cel hluboce zklamáno a protestuje proti němu. Vyšetřování už dříve kritizovalo a označilo je za protekcionismus. EU hledá záminku k uvalení cel na dovážené automobily z Číny, což je v rozporu s mezinárodními obchodními pravidly, prohlásila mluvčí resortu v Pekingu Lin Ťien. V konečném důsledku by opatření podle ní uškodilo vlastním zájmům Evropy. Mluvčí už v úterý oznámila, že Čína nebude nečinně přihlížet a bude hájit své zájmy.

Čínský výrobce Nio, na nějž by se mělo vztahovat clo jednadvacet procent, uvedl, že s opatřením nesouhlasí, protože brzdí celosvětový obchod s elektromobily. Dodal ale, že bude i nadále „zkoumat nové příležitosti v Evropě navzdory protekcionismu“.

Americký prezident Joe Biden v květnu oznámil, že Spojené státy výrazně zvýší cla na dovoz mnoha produktů z Číny. V případě elektromobilů se clo od srpna zvýší na čtyřnásobek – ze současných 25 na 100 procent. Biden tak zachovává cla, která zavedl jeho republikánský předchůdce Donald Trump, a zároveň zvyšuje cla jiná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 34 mminutami

Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní, o odstrašení jedná s dalšími státy

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.
16:24Aktualizovánopřed 47 mminutami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných

Nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, informovalo libanonské ministerstvo zdravotnictví, které citovala agentura Reuters. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Hizballáh předtím podle Reuters zaútočil v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel zaútočily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Důkazy o zamýšleném íránském útoku zřejmě chybí. Trump jím obhajoval údery na Teherán

Představitelé vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa neposkytli zákonodárcům v Kongresu důkazy o tom, že Írán chystal útok na americké síly, napsala agentura Reuters. Bílý dům přitom tímto zdůvodňoval, proč zahájil údery proti Teheránu. Většina demokratů a někteří republikáni navíc odsoudili rozhodnutí zaútočit bez souhlasu Kongresu, který vyžaduje americká ústava. Trump však není prvním prezidentem, který testoval limity tohoto pravidla.
před 2 hhodinami
Načítání...