Fotograf Josef Koudelka vystavuje ve Francouzské národní knihovně Francoise Mitterranda v Paříži. Ve francouzské metropoli žil od osmdesátých let. Výstava Ruiny shrnuje jeho třicetileté systematické putování po památkách antické civilizace nejen v Evropě, ale i v severní Africe a na Blízkém východě.
Fotograf Koudelka představuje v Paříži krásu ruin. Více se mu líbí bez lidí
Josef Koudelka zachytil chaotickou krásu ruin a památek poznamenaných časem, přírodou či lidskýma rukama. „Ruiny slouží jako dialog mezi minulostí, současností a budoucností,“ domnívá se kurátorka Héloïse Conesaová. V podtextu zachycených rozvalin lze vyčíst i kritika současného světa. Některá místa ve své původní podobě totiž už neexistují, například památky v syrské Palmýře.
Koudelkovy snímky se vyznačují výjimečnou kompoziční čistotou bez rušivých prvků. Za ty fotograf považuje i lidi, proto se snažil i vyhlášené turistické destinace zaznamenat bez jediné lidské duše. „Třeba ve Foru Romanu jsem byl asi desetkrát, až jednou, když byla zima a náledí, poté, co otevřeli, byly dvě minuty, kdy jsem mohl fotku udělat,“ svěřil se Koudelka, že na správný okamžik si musel počkat.
Spektakulární panoramata
Středobodem výstavy, koncipované jako vizuální divadlo archeologického naleziště, je čtyřicet zarámovaných velkoformátových fotografií. Zavěšeny jsou v prostoru ponořeném do tmy a jen velmi stroze osvětleny.
„Jiné formáty jsou samozřejmě také zajímavé, ale v tomto případě mají fotky opravdu spektakulární dimenzi,“ oceňuje prezidentka knihovny Francoise Mitterranda Laurence Engelová. „Díky panoramatickému snímání míst jsme vtaženi do výjimečného světa,“ dodává.
Koudelka pojímá výstavu jako celek, odmítá se proto bavit o jednotlivých snímcích, jen s velkou neochotou souhlasil s komentářem jedné fotografie, která byla určena k poutání výstavy. Uprostřed antických ruin zachycuje obří kamenné prsty. „Když se jedná o vstup na výstavu, musíte mít fotografii, která lidi zaujme a vleze jim do hlavy,“ říká.
Soubor více než stovky jeho panoramatických záběrů bude v Paříži k vidění do poloviny prosince. Poté se přesune, stejně jako další známé soubory, do Česka. „Všechno, co dělám, nakonec skončí v Praze. Když budete chtít vidět nějakou moji fotografii, kterou jsem pokládal za dobrou, budete ji moct najít jedině v Uměleckoprůmyslovém muzeu,“ slibuje Koudelka.
K výstavě vychází i publikace s Koudelkovými fotografiemi.