Fotograf Koudelka představuje v Paříži krásu ruin. Více se mu líbí bez lidí

Nahrávám video

Fotograf Josef Koudelka vystavuje ve Francouzské národní knihovně Francoise Mitterranda v Paříži. Ve francouzské metropoli žil od osmdesátých let. Výstava Ruiny shrnuje jeho třicetileté systematické putování po památkách antické civilizace nejen v Evropě, ale i v severní Africe a na Blízkém východě.

Josef Koudelka zachytil chaotickou krásu ruin a památek poznamenaných časem, přírodou či lidskýma rukama. „Ruiny slouží jako dialog mezi minulostí, současností a budoucností,“ domnívá se kurátorka Héloïse Conesaová. V podtextu zachycených rozvalin lze vyčíst i kritika současného světa. Některá místa ve své původní podobě totiž už neexistují, například památky v syrské Palmýře.

Koudelkovy snímky se vyznačují výjimečnou kompoziční čistotou bez rušivých prvků. Za ty fotograf považuje i lidi, proto se snažil i vyhlášené turistické destinace zaznamenat bez jediné lidské duše. „Třeba ve Foru Romanu jsem byl asi desetkrát, až jednou, když byla zima a náledí, poté, co otevřeli, byly dvě minuty, kdy jsem mohl fotku udělat,“ svěřil se Koudelka, že na správný okamžik si musel počkat.

Spektakulární panoramata

Středobodem výstavy, koncipované jako vizuální divadlo archeologického naleziště, je čtyřicet zarámovaných velkoformátových fotografií. Zavěšeny jsou v prostoru ponořeném do tmy a jen velmi stroze osvětleny.

„Jiné formáty jsou samozřejmě také zajímavé, ale v tomto případě mají fotky opravdu spektakulární dimenzi,“ oceňuje prezidentka knihovny Francoise Mitterranda Laurence Engelová. „Díky panoramatickému snímání míst jsme vtaženi do výjimečného světa,“ dodává.

Když mi bylo třicet, podíval jsem se kolem a uvědomil jsem si, že všichni fotografové, které jsem měl rád, jako fotografové umřeli, když jim bylo čtyřicet. Když ztratíte intenzitu, tak ztratíte všechno.
Josef Koudelka

Koudelka pojímá výstavu jako celek, odmítá se proto bavit o jednotlivých snímcích, jen s velkou neochotou souhlasil s komentářem jedné fotografie, která byla určena k poutání výstavy. Uprostřed antických ruin zachycuje obří kamenné prsty. „Když se jedná o vstup na výstavu, musíte mít fotografii, která lidi zaujme a vleze jim do hlavy,“ říká.

Výstava Josefa Koudelky
Zdroj: ČTK/Tereza Nováková

Soubor více než stovky jeho panoramatických záběrů bude v Paříži k vidění do poloviny prosince. Poté se přesune, stejně jako další známé soubory, do Česka. „Všechno, co dělám, nakonec skončí v Praze. Když budete chtít vidět nějakou moji fotografii, kterou jsem pokládal za dobrou, budete ji moct najít jedině v Uměleckoprůmyslovém muzeu,“ slibuje Koudelka.

K výstavě vychází i publikace s Koudelkovými fotografiemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 25 mminutami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 1 hhodinou

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...