Fotograf Koudelka představuje v Paříži krásu ruin. Více se mu líbí bez lidí

Nahrávám video
Fotograf Koudelka vystavuje v Paříži
Zdroj: ČT24

Fotograf Josef Koudelka vystavuje ve Francouzské národní knihovně Francoise Mitterranda v Paříži. Ve francouzské metropoli žil od osmdesátých let. Výstava Ruiny shrnuje jeho třicetileté systematické putování po památkách antické civilizace nejen v Evropě, ale i v severní Africe a na Blízkém východě.

Josef Koudelka zachytil chaotickou krásu ruin a památek poznamenaných časem, přírodou či lidskýma rukama. „Ruiny slouží jako dialog mezi minulostí, současností a budoucností,“ domnívá se kurátorka Héloïse Conesaová. V podtextu zachycených rozvalin lze vyčíst i kritika současného světa. Některá místa ve své původní podobě totiž už neexistují, například památky v syrské Palmýře.

Koudelkovy snímky se vyznačují výjimečnou kompoziční čistotou bez rušivých prvků. Za ty fotograf považuje i lidi, proto se snažil i vyhlášené turistické destinace zaznamenat bez jediné lidské duše. „Třeba ve Foru Romanu jsem byl asi desetkrát, až jednou, když byla zima a náledí, poté, co otevřeli, byly dvě minuty, kdy jsem mohl fotku udělat,“ svěřil se Koudelka, že na správný okamžik si musel počkat.

Spektakulární panoramata

Středobodem výstavy, koncipované jako vizuální divadlo archeologického naleziště, je čtyřicet zarámovaných velkoformátových fotografií. Zavěšeny jsou v prostoru ponořeném do tmy a jen velmi stroze osvětleny.

„Jiné formáty jsou samozřejmě také zajímavé, ale v tomto případě mají fotky opravdu spektakulární dimenzi,“ oceňuje prezidentka knihovny Francoise Mitterranda Laurence Engelová. „Díky panoramatickému snímání míst jsme vtaženi do výjimečného světa,“ dodává.

Když mi bylo třicet, podíval jsem se kolem a uvědomil jsem si, že všichni fotografové, které jsem měl rád, jako fotografové umřeli, když jim bylo čtyřicet. Když ztratíte intenzitu, tak ztratíte všechno.
Josef Koudelka

Koudelka pojímá výstavu jako celek, odmítá se proto bavit o jednotlivých snímcích, jen s velkou neochotou souhlasil s komentářem jedné fotografie, která byla určena k poutání výstavy. Uprostřed antických ruin zachycuje obří kamenné prsty. „Když se jedná o vstup na výstavu, musíte mít fotografii, která lidi zaujme a vleze jim do hlavy,“ říká.

Výstava Josefa Koudelky
Zdroj: ČTK/Tereza Nováková

Soubor více než stovky jeho panoramatických záběrů bude v Paříži k vidění do poloviny prosince. Poté se přesune, stejně jako další známé soubory, do Česka. „Všechno, co dělám, nakonec skončí v Praze. Když budete chtít vidět nějakou moji fotografii, kterou jsem pokládal za dobrou, budete ji moct najít jedině v Uměleckoprůmyslovém muzeu,“ slibuje Koudelka.

K výstavě vychází i publikace s Koudelkovými fotografiemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026

Akcionáři společnosti Warner Bros schválili převzetí firmy rivalem Paramount

Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery ve čtvrtek schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu korun), informovaly agentury. Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026

Přemyslovce a jejich dobu přibližuje na devět set exponátů

Národní muzeum otevírá výstavu, která poprvé odvypráví celý příběh dynastie Přemyslovců, která proměnila české knížectví v království a zásadně ovlivnila podobu střední Evropy. Mezi devíti stovkami exponátů se nachází pohřební klenoty krále Přemysla Otakara II. nebo textilie z hrobu svaté Ludmily.
23. 4. 2026

OBRAZEM: Vítěz World Press Photo zachytil rodinné zoufalství při zásahu ICE

Nejlepší fotografii v soutěži World Press Photo v loňském roce pořídila americká fotografka Carol Guzyová, když zachytila zoufalství dcery ve chvíli, kdy agenti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) zadržují jejího otce. Vítězné snímky napříč kategoriemi podle poroty „nabízejí mnohovrstevnaté pochopení světa, ve kterém žijeme“.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026
Načítání...