Fotograf Koudelka představuje v Paříži krásu ruin. Více se mu líbí bez lidí

Nahrávám video

Fotograf Josef Koudelka vystavuje ve Francouzské národní knihovně Francoise Mitterranda v Paříži. Ve francouzské metropoli žil od osmdesátých let. Výstava Ruiny shrnuje jeho třicetileté systematické putování po památkách antické civilizace nejen v Evropě, ale i v severní Africe a na Blízkém východě.

Josef Koudelka zachytil chaotickou krásu ruin a památek poznamenaných časem, přírodou či lidskýma rukama. „Ruiny slouží jako dialog mezi minulostí, současností a budoucností,“ domnívá se kurátorka Héloïse Conesaová. V podtextu zachycených rozvalin lze vyčíst i kritika současného světa. Některá místa ve své původní podobě totiž už neexistují, například památky v syrské Palmýře.

Koudelkovy snímky se vyznačují výjimečnou kompoziční čistotou bez rušivých prvků. Za ty fotograf považuje i lidi, proto se snažil i vyhlášené turistické destinace zaznamenat bez jediné lidské duše. „Třeba ve Foru Romanu jsem byl asi desetkrát, až jednou, když byla zima a náledí, poté, co otevřeli, byly dvě minuty, kdy jsem mohl fotku udělat,“ svěřil se Koudelka, že na správný okamžik si musel počkat.

Spektakulární panoramata

Středobodem výstavy, koncipované jako vizuální divadlo archeologického naleziště, je čtyřicet zarámovaných velkoformátových fotografií. Zavěšeny jsou v prostoru ponořeném do tmy a jen velmi stroze osvětleny.

„Jiné formáty jsou samozřejmě také zajímavé, ale v tomto případě mají fotky opravdu spektakulární dimenzi,“ oceňuje prezidentka knihovny Francoise Mitterranda Laurence Engelová. „Díky panoramatickému snímání míst jsme vtaženi do výjimečného světa,“ dodává.

Když mi bylo třicet, podíval jsem se kolem a uvědomil jsem si, že všichni fotografové, které jsem měl rád, jako fotografové umřeli, když jim bylo čtyřicet. Když ztratíte intenzitu, tak ztratíte všechno.
Josef Koudelka

Koudelka pojímá výstavu jako celek, odmítá se proto bavit o jednotlivých snímcích, jen s velkou neochotou souhlasil s komentářem jedné fotografie, která byla určena k poutání výstavy. Uprostřed antických ruin zachycuje obří kamenné prsty. „Když se jedná o vstup na výstavu, musíte mít fotografii, která lidi zaujme a vleze jim do hlavy,“ říká.

Výstava Josefa Koudelky
Zdroj: ČTK/Tereza Nováková

Soubor více než stovky jeho panoramatických záběrů bude v Paříži k vidění do poloviny prosince. Poté se přesune, stejně jako další známé soubory, do Česka. „Všechno, co dělám, nakonec skončí v Praze. Když budete chtít vidět nějakou moji fotografii, kterou jsem pokládal za dobrou, budete ji moct najít jedině v Uměleckoprůmyslovém muzeu,“ slibuje Koudelka.

K výstavě vychází i publikace s Koudelkovými fotografiemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jižní Koreu rozhádal atentát na prezidenta z roku 1974. Může za to film

V Jižní Koreji vyvolal rozruch první hraný film inspirovaný pokusem o atentát na tamního někdejšího prezidenta Pak Čong-hie z roku 1974. Část politiků viní tvůrce ze zkreslování historie, zatímco ministr kultury se jich zastává. Protestuje se před domem populárního představitele hlavního hrdiny a filmaři z obav o bezpečnost oželeli účast na největším jihokorejském filmové festivalu. Ujišťují nicméně, že skutečnost jim posloužila jen jako inspirace pro příběh.
před 15 hhodinami

Zemřel přední sklářský výtvarník a pedagog Vladimír Kopecký

Ve věku 94 let zemřel ve čtvrtek sklářský výtvarník, malíř a vysokoškolský pedagog Vladimír Kopecký. Informovala o tom jeho manželka Eva Kroftová. Kopecký dosáhl mezinárodního věhlasu, přispěl k rozvoji českého moderního sklářského umění. Byl spojen s pražskou Vysokou školou uměleckoprůmyslovou (UMPRUM), kterou absolvoval a na níž učil. Umělecká rada školy Kopeckému podle rektora Jindřicha Vybírala udělila čestný akademický titul.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Francouzská policie objevila dva Renoirovy obrazy ukradené v září

Obrazy byly odcizeny 8. září z Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie. Dle regionálního francouzského serveru Nice-Matin byly nalezeny ve čtvrtek 8. října večer v jedné garáži. V souvislosti s případem zadržela policie několik osob.
před 18 hhodinami

Nobelovu cenu za literaturu obdržela kanadská básnířka Anne Carsonová

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2026 je kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Ocenění uděluje Švédská akademie, podle níž „odvážné a nápadité dílo“ Carsonové „vytvořilo v hravém dialogu s tradicí nové formy pro současnou literaturu“. Ve svých knihách často odkazuje na starověkou řeckou a latinskou literaturu, kterou modernizuje a překládá.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Interiér dolní stanice lanovky na Sněžku proměnila multimediální expozice

V dolní stanici kabinové lanovky v Peci pod Sněžkou vznikla multimediální expozice Sněžka 1603. Na ploše více než 170 metrů čtverečních představuje přírodu, historii i příběhy Krkonoš. Její součástí je přes čtyři metry dlouhý plastický model Sněžky s videomappingem, panoramatická projekce přírodních živlů nebo interaktivní hry.
8. 10. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Šipkaři, Wirbel či Milovník, ne bojovník

Premiéru má hypnotické drama Wirbel s Davidem Švehlíkem a Judit Pecháček v hlavních rolích. Jde o celovečerní debut režiséra Tomáše Hubáčka, příběh o síle krajiny se odehrává v česko-německém pohraničí. Další prvotina, tentokrát slovenské režisérky Martiny Buchelové, vstupuje do kin s cenou z karlovarského festivalu – ve filmu Milovník, ne bojovník vypráví o mladíkovi, který se rozhodl nedělat hlouposti a hlavně nelézt na vysoké stromy. V bláznivé hudební komedii Rolling Loud: Bez zábran hraje Owen Wilson otce, který vezme dospívajícího syna na hiphopový festival. Česko-slovenský snímek Šipkaři pak kombinuje černý humor, akční scény i kriminální zápletku. Propuštěného vězně v podání Tomáše Maštalíra zavede série nečekaných událostí k šipkařským turnajům.
8. 10. 2026‌‌

VideoNehoráznost a arogance, říká ke Klempířovu vystoupení ve Frankfurtu Denemarková

Čestným hostem knižního veletrhu v německém Frankfurtu nad Mohanem je letos Česko, na úterním slavnostním zahájení vystoupil i ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Ten čelil kritice z publika i pódia, pro ČT uvedl, že na to reaguje pozitivně, a ocenil, že česká literatura je slyšet. Proti jeho projevu vystoupila spisovatelka Radka Denemarková. Reagovala například na pasáž z Klempířova vystoupení týkající se autorů z dob komunismu, kteří nemohli vydávat či byli v exilu. Denemarková kvůli Klempířově spolupráci s StB hovořila o „nehoráznosti“, ministrovi vytkla také přístup či „aroganci“ v sále. Rozhovorem v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
8. 10. 2026‌‌

Může Kristus mluvit hlasem Streepové? Podle kritiků filmu Letopisy Narnie ne

Na plátno se po sedmnácti letech opět dostanou Letopisy Narnie. Do premiéry nového zfilmovaného příběhu zbývá víc než čtvrt roku, nicméně už nyní se řeší, jestli je přístup režisérky a scenáristky Grety Gerwigové k literární fantasy klasice správný. Četní zástupci amerických konzervativních křesťanů se pobuřují nad tím, že by lva Aslana, tedy literární zpodobnění Ježíše Krista, měla mluvit herečka Meryl Streepová.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.