Španělští archeologové objevili v Egyptě papyrus s kopií Homérovy Iliady uvnitř mumie pohřbené před 1600 lety v římském období, uvedl server The Independent. Jedná se o první případ, kdy vědci objevili řecké literární dílo spojené s mumifikací. U mumií se běžně nalézaly spíše magické texty obsahující rituální praktiky psané v řečtině.
Tento objev má zásadní význam pro pochopení pohřebních zvyků a náboženského života ve starověkém Egyptě, napsal britský server. „Není to poprvé, co jsme našli řecké papyry, svázané, zapečetěné a zahrnuté do procesu mumifikace, ale dosud měl jejich obsah převážně magický charakter,“ vysvětlil profesor Ignasi-Xavier Adiego z univerzity v Barceloně.
Útržek papyru archeologové objevili v břiše mumie, která byla pohřbena v hrobce z římské doby ve městě Oxyrhynchus před asi šestnácti sty lety. Pozůstatky města dnes leží v severoegyptském Bahnasá.
Vědci byli zejména překvapeni tím, že papyrus tvořil součást balzamovacího rituálu. „Od konce 19. století bylo v Oxyrhynchu objeveno obrovské množství papyrů, včetně řeckých literárních textů velkého významu, ale skutečnou novinkou je nález literárního papyru v pohřebním kontextu,“ doplnil Adiego.
Seznam jako literární dílo
Homérův epos Ilias pocházející z roku osm set před naším letopočtem zachycuje především trojskou válku a hrdinské činy Achilla. Byl napsán časoměrným daktylským hexametrem, má 24 zpěvů a téměř šestnáct tisíc veršů. Epos Ilias časově předchází eposu Odyssea, který pojednává o návratu stejnojmenného hrdiny z této války.
Ilias je starořecký hrdinský epos, jehož autorství je tradičně připisováno básníku Homérovi. O existenci tohoto muže ale neexistují silné důkazy. Podle dobových představ to měl být slepý a chudý básník, který žil někdy mezi lety 1200 a 700 před naším letopočtem.
Rozhodně nemohl být autorem Iliady i Odyssey, protože obě díla od sebe dělí víc než padesát roků. Podle moderních poznatků napsalo tyto knihy více básníků, největší díl práce odvedli dva. A teprve až kolem pátého století před naším letopočtem tyto jednotlivé příběhy někdo spojil do jednoho komplexního útvaru.
Fragment textu, který vědci našli při nedávných vykopávkách, obsahuje slavnou pasáž ze druhého zpěvu Iliady, známého jako katalog lodí. V této pasáži Homér vyjmenovává všechna řecká města, která se zúčastnila tažení proti Tróji pod vedením krále Agamemnóna. Podle The Independent si vědci zatím nejsou jisti, proč byl k mumifikaci vybrán právě tento řecký text.
Místo tradičních nádob, takzvaných kanop, ke skladování orgánů upřednostňovali v římském období egyptští kněží jiný proces. Tělo naplnili materiály vhodnými pro konzervaci spolu s papyry a zapečetili je hlínou uvnitř hrudní nebo pánevní dutiny.
