Ani smrt nás nerozdělí. Starověcí Italové se nechávali běžně pohřbívat se svými zvířaty

V dnešní severní Itálii se lidé před více než dvěma tisíci lety nechávali pohřbívat společně se psy, prasaty a jinými zvířaty. Výzkum švýcarských a italských vědců na místě antické osady, který byl publikován v odborném časopise PLOS ONE, má pro společné pohřbívání se zvířaty více vysvětlení.

V archeologickém nalezišti u Verony vědci objevili mezi 161 osobami pohřbenými ve 3. až 1. století před naším letopočtem ostatky 16 lidí, kteří byli pochováni společně se zvířaty. Některé hroby obsahovaly kusy těl zvířat, jako jsou prasata, slepice nebo krávy, které už v tehdejší době lidé využívali ke své obživě. Vedle toho vědecký tým objevil i hroby čtyř lidí, kteří byli pochováni společně s koňmi a psy. Ti k potravě obvykle nesloužili.

Důvod společného pohřbívání není jasný. Vědecký tým zkoušel určit nějakou šablonu nebo opakující se vzorec, který by pohřbívání zvířat objasnil. Analýzy ale například ukázaly, že lidé, kteří se nechali pohřbít společně se zvířaty, mezi sebou nebyli příbuzní. Což by se dalo předpokládat, kdyby šlo o určitou rodinu nebo klan, pro který by tato praxe byla typická.

Celkově vzato byli nalezení pohřbení lidé velmi rozlišní. Objeveno bylo třeba malé dítě s kompletní psí kostrou položenou vedle, žena pohřbená společně s koněm a několika dalšími kusy koňského těla nebo třeba muž středního věku, který byl v hrobě společně s malým psem.

Chybějící společné znaky ztěžují vědcům rozeznat pravé důvody toho, proč ke společnému pohřbívání docházelo. Jedna skupina vědců předpokládá náboženské důvody. Zvířata jako prasata, kuřata nebo krávy často sloužila jako náboženské oběti. Koně a psi měli v antické kultuře určitý náboženský význam a symboliku.

Je ale také možné, že společné pohřbívání prostě symbolizovalo úzké pouto mezi lidmi a jejich zvířaty. Možná je ale i kombinace obojího. Obsah společných hrobů může podle vědců odkazovat na dosud neznámé a neprozkoumané rituály a náboženské představy v Itálii před více než dvěma tisíci lety.