Ani smrt nás nerozdělí. Starověcí Italové se nechávali běžně pohřbívat se svými zvířaty

V dnešní severní Itálii se lidé před více než dvěma tisíci lety nechávali pohřbívat společně se psy, prasaty a jinými zvířaty. Výzkum švýcarských a italských vědců na místě antické osady, který byl publikován v odborném časopise PLOS ONE, má pro společné pohřbívání se zvířaty více vysvětlení.

V archeologickém nalezišti u Verony vědci objevili mezi 161 osobami pohřbenými ve 3. až 1. století před naším letopočtem ostatky 16 lidí, kteří byli pochováni společně se zvířaty. Některé hroby obsahovaly kusy těl zvířat, jako jsou prasata, slepice nebo krávy, které už v tehdejší době lidé využívali ke své obživě. Vedle toho vědecký tým objevil i hroby čtyř lidí, kteří byli pochováni společně s koňmi a psy. Ti k potravě obvykle nesloužili.

Důvod společného pohřbívání není jasný. Vědecký tým zkoušel určit nějakou šablonu nebo opakující se vzorec, který by pohřbívání zvířat objasnil. Analýzy ale například ukázaly, že lidé, kteří se nechali pohřbít společně se zvířaty, mezi sebou nebyli příbuzní. Což by se dalo předpokládat, kdyby šlo o určitou rodinu nebo klan, pro který by tato praxe byla typická.

Celkově vzato byli nalezení pohřbení lidé velmi rozlišní. Objeveno bylo třeba malé dítě s kompletní psí kostrou položenou vedle, žena pohřbená společně s koněm a několika dalšími kusy koňského těla nebo třeba muž středního věku, který byl v hrobě společně s malým psem.

Chybějící společné znaky ztěžují vědcům rozeznat pravé důvody toho, proč ke společnému pohřbívání docházelo. Jedna skupina vědců předpokládá náboženské důvody. Zvířata jako prasata, kuřata nebo krávy často sloužila jako náboženské oběti. Koně a psi měli v antické kultuře určitý náboženský význam a symboliku.

Je ale také možné, že společné pohřbívání prostě symbolizovalo úzké pouto mezi lidmi a jejich zvířaty. Možná je ale i kombinace obojího. Obsah společných hrobů může podle vědců odkazovat na dosud neznámé a neprozkoumané rituály a náboženské představy v Itálii před více než dvěma tisíci lety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Poláci pátrali po památkách z války, našli vzácný římský meč

Dva polští milovníci historie pátrali na jihu země za pomoci detektorů kovů po stopách bojů polské armády s vojsky nacistického Německa v září 1939. Nenašli pušky ani kulomety, ale asi dva tisíce let starý římský meč.
před 1 hhodinou

Evropané změnili barvu kůže později, než se předpokládalo

Vědci z univerzity v italské Ferraře zkoumali, jak se vyvíjela pigmentace kůže, očí a vlasů Evropanů v průběhu posledních 45 tisíc let. Světlejší pigment se podle výzkumu objevoval postupně a nelineárně. Tmavá pleť přitom přetrvávala u mnoha populací až do doby měděné a železné.
před 1 hhodinou

Experti radí, jak mluvit o AI s dětmi

Umělé inteligence jsou poměrně novým fenoménem na to, aby se s nimi někteří lidé již plně sžili. Proto může být pro rodiče složité najít způsob, jak o AI komunikovat se svými dětmi. Odborný web MIT Technology Review proto oslovil několik expertů, aby se podělili o svá doporučení.
před 18 hhodinami

Jako požár na nebi. Češi mohli zpozorovat zánik části rakety Falcon 9

Ve středu nad ránem se lidem ve střední Evropě, včetně České republiky, nabídla nevšední podívaná. Na severním obzoru mohli sledovat zánik lidmi vyrobeného objektu. Podle starších informací mělo jít o jeden ze satelitů systému Starlink, na základě nových dat ale vědci tvrdí, že se jednalo o nosný stupeň rakety Falcon 9 společnosti Space X.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Archeologové našli první hrobku faraona po sto letech

Archeologové v Egyptě objevili hrobku faraona Thutmose II. Jedná se o zcela výjimečný objev. Jde totiž o první nález královské hrobky za více než sto let. Naposledy se to stalo roku 1922, když Howard Carter našel slavnou hrobku faraona Tutanchamona.
před 21 hhodinami

Hrozba, že planetka 2024 YR4 narazí do Země, opět stoupla

Podle údajů NASA zveřejněných v úterý má asteroid, který by mohl srovnat se zemí celé město, už 3,1procentní pravděpodobnost, že v roce 2032 zasáhne Zemi. To z něj dělá nejnebezpečnější planetku, jakou kdy moderní předpovědi zaznamenaly. Odborníci však uklidňují, že v tuto chvíli se nejedná o krizi.
včera v 11:29

Ženy jsou štědřejší než muži, ukázala hra na diktátora

Obecně sdílená společenská představa je, že ženy jsou štědřejší než muži. Ale když se španělští psychologové a ekonomové pokoušeli najít pro toto tvrzení tvrdé důkazy založené na datech a studiích, nenašli je. A tak se rozhodli udělat vlastní výzkum, a to pomocí experimentu.
včera v 06:30

Smrt může být evolučně altruistická, naznačuje výzkum

Darwinova teorie přírodního výběru vysvětluje, proč se u organismů vyvíjejí vlastnosti, které jim pomáhají přežít a rozmnožovat se. Smrt se pak může zdát jako neúspěch v této snaze. Nový výzkum ale naznačuje, že je to spíš proces, který se evolučně zformoval tak, aby organismům pomáhal.
18. 2. 2025
Načítání...