Antická nekropole v samém srdci Paříže. Francouzští archeologové oznámili významný objev

Francouzští archeologové přímo v centru Paříže odhalili část antické nekropole se zhruba padesátkou velmi zachovalých ostatků, kousky keramiky a obětin. Lokalitu objevili při preventivním průzkumu před dostavbou nového východu ze stanice příměstského vlaku RER Port-Royal.

„Měli jsme silné podezření, protože se nacházíme kousek od jižní nekropole Lutetia (historický název Paříže),“ podotkla vedoucí archeologů Camille Colonnaová. „Při prvním průzkumu jsme našli kostru s mincí v ústech. Díky tomu jsme mohli určit stáří ostatků, jsou ze druhého století,“ dodala.

„Je zázrak, že se tento malý ostrůvek zachoval. Nikdy se nad ním nestavělo,“ cení si nálezu Colonnaová.

Objev pohřebiště není zcela nový, na místě se kopalo už v 19. století během velké přestavby Paříže podle plánů architekta Barona Haussmanna. Tehdejší archeologové se ale zaměřovali jenom na cenné předměty, jako je zlato nebo šperky. Kosterní ostatky a další předměty, které mohou nález zasadit do širšího kontextu, zcela opomíjeli, píše AFP.

Nekropole galských poddaných

Na pohřebišti se našly ostatky mužů, žen i dětí. Byli pohřbeni na zádech, v dřevěných rakvích, ze kterých do dnešních dní zbyly jen hřebíky. U zhruba poloviny z nich se našly i drobné předměty.

Pravděpodobně patřili ke galskému kmeni Parisiů, který žil v Lutetii pod římskou správou, uvedli archeologové. Vědci teď chtějí zkoumat jejich pohřební zvyky i DNA, které by mohlo mnohé prozradit například o tehdejším zásobování.

Způsoby pohřbívání totiž ukazují, jaké kulturní vlivy v dané kultuře převládaly – například mince umístěné do úst mrtvých odkazují na vliv antických zvyků. Podle francouzských archeologů pravděpodobně odkazují na mince obolus převozníka do podsvětí Charona, který pocházel původně z řecké mytologie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 11 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 13 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 18 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...