Sankční seznam strana 2 z 2

České úřady už několik měsíců dávají dohromady vlastní sankční seznam, jehož prostřednictvím by bylo možné rychle postihnout některé Rusy podnikající v tuzemsku. Zatím na něm nikdo není. Reportéry ČT mapování ruského majetku přivedlo až do honosné vily, která z poloviny patří významnému ruskému oligarchovi Alexandru Abramovovi.

Česká republika nyní nemá šanci podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) vymoci miliardu, kterou stát požaduje po Ruské federaci za výbuchy ve Vrběticích. Ministr to připustil v rozhovoru pro pořad Týden v politice. On sám prý nepochybuje o tom, že za výbuchy stála ruská vojenská zpravodajská služba (GRU). V rozhovoru také řekl, že ministerstvo nadále pracuje na českém sankčním seznamu.

Další podnikatelé napojení na ruského prezidenta Vladimira Putina převedli své majetky v Česku. Velmi pravděpodobně proto, aby se vyhnuli sankcím. Tentokrát původem čečenská rodina Bažajevových přepsala pozemky u Prahy na kazašskou firmu. Tématu se v pondělí ve 21:20 věnovali i Reportéři ČT.

V Černínském paláci pracuje nové oddělení na přípravě seznamu lidí a firem, na které dopadnou protiruské sankce. Prověřovaný je například prezident Komijské republiky Vladimir Ujba vlastnící firmu na Praze 6. Návrh ministerstva zahraničí pak musí schválit vláda, což by se mohlo stát v polovině roku.

Policie vyhlásila pátrání po ruském finančníkovi Romanu Popovovi. Spolu s dalšími lidmi ho stíhá v kauze zkrachovalé česko-ruské ERB banky. Podle detektivů se hledaný zdržuje na neznámém místě a kontaktovat se ho nedaří. Některé informace naznačují, že odjel do vlasti. O jeho majetek se zajímají české tajné služby i Finanční analytický úřad – bankéř totiž podnikal s byznysmeny, kterých se dotýkají sankce.

České úřady zkoumají nový balík protiruských sankcí. Minulý týden ho schválila Rada EU. V pořadí už devátý seznam čítá na dvě stovky subjektů, kterým je nutné obstavit majetek. Je mezi nimi i režisér Nikita Michalkov. V roce 2010 přebíral cenu za mimořádný umělecký přínos na festivalu v Karlových Varech.

Na konci dubna ministerstvo financí informovalo, že v Česku se podařilo zabavit ruský majetek v celkové hodnotě přibližně jedné miliardy korun. Reportér ČT Jiří Hynek, který se této problematice věnuje již dvě dekády, ale upozorňuje, že jde pouze o zlomek skutečně investovaného objemu peněz. Podle Jiřího Skuhrovce z Datlab Institutu je k odhalování ruského majetku v Česku potřeba „spousta datové alchymie“.

Česko se chce kromě evropského sankčního seznamu řídit i svým vlastním. Jeho vytvoření umožní nový sankční zákon, který už je v Senátu. Platit by mohl od příštího roku. Národní sankční seznam by se v první fázi měl dotknout zejména těch Rusů a Bělorusů, kteří prokazatelně napomáhají Putinovu režimu. Stát chce jít i nad rámec unijních sankcí. Spolupracovat chce s policií i s tajnými službami. V první fázi se má v databázi ocitnout několik desítek lidí.

Česká republika se chce kromě evropského sankčního seznamu řídit i svým vlastním. Jeho vytvoření umožní nový sankční zákon, který už je ve sněmovně ve třetím čtení. Na zařazení lidí na sankční seznam chce stát spolupracovat s policií i tajnými službami. Dostat by se na něj mohli lidé i firmy napojené na organizovaný zločin.

Francouzské úřady dál zmrazují nemovitosti sankcionovaných Rusů, hlavně v Paříži a na Azurovém pobřeží. Ministerstvo hospodářství zřídilo zvláštní oddělení, které dohledává majetek oligarchů a jejich rodinných příslušníků, na něž nemovitosti často rychle převáděli. V přípravě je také zákon, který by umožnil zmrazený majetek zabavit.

Česko možná bude moci uvalovat národní sankce za závažná protiprávní jednání v mezinárodních souvislostech na jednotlivce a další subjekty i mimo sankční seznam Evropské unie. Stát by mohl dotčeným například zabránit ve vstupu nebo v pobytu na svém území nebo zmrazit majetek. Předpokládá to vládní návrh zákona, který ve středu podpořila v úvodním kole sněmovna.

Pěstouni z řad příbuzných, kteří se o dítě začali starat před koncem minulého roku a dostávali za to odměnu od státu, zřejmě nebudou muset za dobu péče platit důchodové a zdravotní pojištění. Pěstounství by se u nich zařadilo mezi takzvané náhradní a vyloučené doby a zohlednilo by se při výpočtu penze. Zdravotní odvody by pak posílal stát. Předpokládá to vládní novela, kterou ve středu schválila sněmovna. Poslanci podpořili i možnost uvalování národních sankcí za závažná protiprávní jednání v mezinárodních souvislostech i mimo sankční seznam Evropské unie. Ve schvalování sporného snížení státních plateb do zdravotnictví za důchodce, děti nebo nezaměstnané bude dolní komora pokračovat za týden.

Ministerstvo financí poslalo do schvalovacího procesu novelu sankčního zákona, která má zajistit účinnější obstavování majetku lidí napojených na Putinův režim. Stát by taky napříště mohl uvalovat postihy nejen na základě rezolucí Evropské unie a OSN. Česká diplomacie se navíc sama chystá navrhovat Bruselu jména do sankčního seznamu.

Británie oznámila nový balík sankcí namířených proti Rusku kvůli jeho útoku na Ukrajinu. Úřady mohou nově zadržet jakákoliv letadla na britských letištích napojená na ruské občany a firmy, vláda rovněž zakázala vývoz zboží a služeb spojených s letectvím a vesmírnými technologiemi do Ruska. Další sankce vůči Rusku uvalí také vlády členských zemí EU. Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil Ukrajině 1,4 miliardy dolarů jako nouzovou pomoc. Na humanitární, vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině a spojencům v Evropě značně přispějí také USA.