Sankční seznam strana 2 z 3

Ruské ministerstvo zahraničí si v pátek předvolalo zástupce českého velvyslance v Rusku Jiřího Čisteckého. Chtělo mu tím dát najevo svůj nesouhlas s přidáním ruského podniku spravujícího nemovitosti na český sankční seznam. S odvoláním na sobotní vyjádření ruského ministerstva zahraničí to uvedla agentura TASS. Přidání ruského podniku na seznam schválila ve středu česká vláda. Rozhodla tím také o zmrazení jeho majetku v České republice.

Zmrazení majetku ruského podniku spravujícího nemovitosti Českou republikou nezůstane  podle Moskvy bez odpovědi. Podle agentury TASS se tak vyjádřil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, později podobně reagovala také mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Peskov označil krok Prahy za nezákonný, ruské úřady podle něj prozkoumají, jaký majetek má Česká republika v Rusku. O zařazení podniku na národní sankční seznam rozhodla ve středu vláda.

Bezpečnostní informační služba (BIS) podle ředitele Michala Koudelky odhalila, že jeden z dlouhodobých agentů Ruska v České republice zajistil za úplatu několika tisíc eur šíření ruské propagandy, která se týkala rusko-ukrajinské války. Koudelka to řekl na konferenci o dezinformacích ve sněmovně. Zdrojem dezinformací je podle zjištění ČT také ruské kulturní centrum v Praze. Funguje dále i navzdory tomu, že jeho zřizovatel je na sankčním seznamu.

Česko se díky vlastnímu sankčnímu zákonu podle policie zaměří i na ruské podnikatele, kteří mají vazby na organizovaný zločin. V minulosti v tuzemsku investovali stovky milionů korun.

Finanční analytický úřad začal uplatňovat sankce proti dosud nejvýznamnějšímu ruskému oligarchovi s majetkem v Česku. Firmám Vladimira Jevtušenka, který má úzké vazby na šéfa Kremlu Vladimira Putina, stát zablokoval účty a obstavil majetek v hodnotě sta milionů korun.

Náměstek pražského primátora Jiří Pospíšil (TOP 09) se sejde v pátek se zástupci ukrajinského velvyslanectví kvůli plánovanému koncertu ruské operní pěvkyně Anny Nětrebkové v Obecním domě. Od ukrajinských diplomatů bude chtít slyšet jejich postoj a názor na koncert a na pěvkyni. Poté se rozhodne, zda doporučí vedení Obecního domu koncert zrušit.

V Česku stále funguje ruské kulturní středisko, jehož provozovatelem je sankcionovaná moskevská státní agentura. Známé je například kvůli tomu, že nechalo do češtiny přeložit brožuru s protiukrajinskou tematikou. České úřady činnost střediska prověřují. Jeho provozu se věnoval i redaktor ČT Jiří Hynek.

Rusko záměrně působí proti politické, ekonomické a společenské stabilitě v Česku, je hrozbou pro bezpečnost, uvádí nová Bezpečnostní strategie ČR, kterou ve středu schválila vláda. Na tiskové konferenci to oznámil ministr vnitra Jan Lipavský (Piráti). Podle materiálu, který má ČTK k dispozici, také Čína zpochybňuje mezinárodní řád, což přináší negativní důsledky i pro euroatlantickou bezpečnost. Česko také zařadilo na sankční seznam ruského podnikatele Vladimira Jevtušenka a jeho syna Felixe Jevtušenka. Jde o druhý zápis na sankční seznam, před dvěma měsíci na něj Česko zařadilo kvůli podpoře ruské invaze na Ukrajinu moskevského patriarchu Kirilla.

Stát obstavil další majetek oligarchy napojeného na Putinův režim. Konkrétně jde o vilu sankcionovaného miliardáře Andreje Kozicyna. Podnikatel ještě po začátku ruské invaze vlastnil elektrotechnický podnik v Kralupech nad Vltavou nebo firmu na výrobu letadel v Kunovicích.

Úřady prověřují činnost Ruského domu v Praze. Provozuje ho státní agentura se sídlem v Moskvě zapsaná na evropském sankčním seznamu. Centrum momentálně funguje jen omezeně, ještě loni ale nechalo přeložit do češtiny brožury s protiukrajinskou tématikou.

Evropská unie i Česko řeší problémy týkající se sankčních seznamů. EU zatím kvůli výhradám Maďarska a Řecka nedospěla ke shodě na jedenáctém sankčním balíku. Samo Česko čelí kritice některých nevládních organizaci kvůli pomalému sestavování národního sankčnímu seznamu, po pěti měsících má pouze jméno ruského patriarchy Kirilla.

Česká republika má zájem prohlubovat s Moldavskem spolupráci v obranném průmyslu, prohlásil český premiér Petr Fiala (ODS) po jednáních s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou a premiérem země Dorinem Receanem. Česká republika tak například plánuje otevřít kancelář vojenského přidělence v Kišiněvě, přiblížil předseda vlády.

Běloruský nejvyšší soud potvrdil trest osmi let vězení novináři a aktivistovi polské menšiny Andrzeji Poczobutovi (bělorusky Andreji Pačobutovi). Trest dostal letos v únoru, mimo jiné za údajné podněcování k sociální nenávisti. Varšava, která už dříve proces označila za politicky motivovaný, v reakci chystá odvetné kroky. Informovala o tom polská agentura PAP.

Finanční analytický úřad (FAÚ) definitivně obstavil peníze první ruské banky. Jde o VEB.RF, jejíž ředitel Igor Šuvalov má blízké vazby na Vladimira Putina. Téměř 180 milionů korun bylo na účtech zkrachovalé plzeňské firmy Pilsen Steel. Peníze měly zamířit právě do jmenovaného finančního domu, jenž českou společnost, která je nyní v insolvenci, dříve ovládal.

Opozice si myslí, že by měl kabinet Petra Fialy (ODS) znovu předstoupit před sněmovnu se žádostí o důvěru. Důvodem je programové prohlášení vlády, které počátkem roku prošlo změnami. Původní dokument vznikal ještě před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu. Podle premiéra změny reagují právě na aktuální dění. Programové prohlášení letos zavazuje vládu například k prosazení důchodové reformy nebo úpravě státní energetické koncepce.

Svět se deglobalizuje a vrací se tradiční geopolitika, jak jsme ji znali za studené války, řekl v Interview ČT24 ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Hovořil také o roli Číny, coby rostoucí velmoci. „A historie ukazuje, že pokaždé, když velmoc nabírá na své síle, tak je to provázeno různými konflikty.“

České úřady už několik měsíců dávají dohromady vlastní sankční seznam, jehož prostřednictvím by bylo možné rychle postihnout některé Rusy podnikající v tuzemsku. Zatím na něm nikdo není. Reportéry ČT mapování ruského majetku přivedlo až do honosné vily, která z poloviny patří významnému ruskému oligarchovi Alexandru Abramovovi.

Česká republika nyní nemá šanci podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) vymoci miliardu, kterou stát požaduje po Ruské federaci za výbuchy ve Vrběticích. Ministr to připustil v rozhovoru pro pořad Týden v politice. On sám prý nepochybuje o tom, že za výbuchy stála ruská vojenská zpravodajská služba (GRU). V rozhovoru také řekl, že ministerstvo nadále pracuje na českém sankčním seznamu.

Další podnikatelé napojení na ruského prezidenta Vladimira Putina převedli své majetky v Česku. Velmi pravděpodobně proto, aby se vyhnuli sankcím. Tentokrát původem čečenská rodina Bažajevových přepsala pozemky u Prahy na kazašskou firmu. Tématu se v pondělí ve 21:20 věnovali i Reportéři ČT.

V Černínském paláci pracuje nové oddělení na přípravě seznamu lidí a firem, na které dopadnou protiruské sankce. Prověřovaný je například prezident Komijské republiky Vladimir Ujba vlastnící firmu na Praze 6. Návrh ministerstva zahraničí pak musí schválit vláda, což by se mohlo stát v polovině roku.

Policie vyhlásila pátrání po ruském finančníkovi Romanu Popovovi. Spolu s dalšími lidmi ho stíhá v kauze zkrachovalé česko-ruské ERB banky. Podle detektivů se hledaný zdržuje na neznámém místě a kontaktovat se ho nedaří. Některé informace naznačují, že odjel do vlasti. O jeho majetek se zajímají české tajné služby i Finanční analytický úřad – bankéř totiž podnikal s byznysmeny, kterých se dotýkají sankce.

České úřady zkoumají nový balík protiruských sankcí. Minulý týden ho schválila Rada EU. V pořadí už devátý seznam čítá na dvě stovky subjektů, kterým je nutné obstavit majetek. Je mezi nimi i režisér Nikita Michalkov. V roce 2010 přebíral cenu za mimořádný umělecký přínos na festivalu v Karlových Varech.

Na konci dubna ministerstvo financí informovalo, že v Česku se podařilo zabavit ruský majetek v celkové hodnotě přibližně jedné miliardy korun. Reportér ČT Jiří Hynek, který se této problematice věnuje již dvě dekády, ale upozorňuje, že jde pouze o zlomek skutečně investovaného objemu peněz. Podle Jiřího Skuhrovce z Datlab Institutu je k odhalování ruského majetku v Česku potřeba „spousta datové alchymie“.

Česko se chce kromě evropského sankčního seznamu řídit i svým vlastním. Jeho vytvoření umožní nový sankční zákon, který už je v Senátu. Platit by mohl od příštího roku. Národní sankční seznam by se v první fázi měl dotknout zejména těch Rusů a Bělorusů, kteří prokazatelně napomáhají Putinovu režimu. Stát chce jít i nad rámec unijních sankcí. Spolupracovat chce s policií i s tajnými službami. V první fázi se má v databázi ocitnout několik desítek lidí.