Rusko působí proti stabilitě v Česku, oznámil Lipavský. Na sankčním seznamu jsou další lidé

Rusko záměrně působí proti politické, ekonomické a společenské stabilitě v Česku, je hrozbou pro bezpečnost, uvádí nová Bezpečnostní strategie ČR, kterou ve středu schválila vláda. Na tiskové konferenci to oznámil ministr vnitra Jan Lipavský (Piráti). Podle materiálu, který má ČTK k dispozici, také Čína zpochybňuje mezinárodní řád, což přináší negativní důsledky i pro euroatlantickou bezpečnost. Česko také zařadilo na sankční seznam ruského podnikatele Vladimira Jevtušenka a jeho syna Felixe Jevtušenka. Jde o druhý zápis na sankční seznam, před dvěma měsíci na něj Česko zařadilo kvůli podpoře ruské invaze na Ukrajinu moskevského patriarchu Kirilla.

Česko podle strategie musí být schopné odolávat nepřátelskému působení v kybernetické, informační, ekonomické a zpravodajské oblasti, zároveň musí být dobře připraveno i na možnost, že se stane součástí ozbrojeného konfliktu.

Současně dokument zmiňuje nutnost být připraven na řešení mimořádných a krizových situací včetně dlouhodobých, které jsou způsobené například změnou klimatu. Pro Česko má zásadní význam členství v NATO a EU. Strategie také apeluje na to, že i občané jsou spolutvůrcem bezpečnosti.

Použití konvenční vojenské síly proti ČR je podle dokumentu možné, součástí konfliktu se země může stát zejména při útoku proti spojencům. „Území České republiky mohou přímo ohrozit zejména letectvo nepřítele, balistické rakety, bezpilotní letouny a zpravodajské diverzní a sabotážní operace,“ uvádí materiál. Použití jaderných zbraní proti ČR není pravděpodobné, riziko by ale vzrostlo v případě jejich užití na Ukrajině či jinde na světě.

Rusko označuje strategie za největší bezprostřední i dlouhodobou přímou hrozbu evropské bezpečnosti a mezinárodnímu řádu. Země považuje i střední Evropu za oblast svého vlivu, píše se v dokumentu. Destabilizuje státy ve svém sousedství, na západním Balkáně, Blízkém východě i v Africe. Využívá také hybridní působení proti zájmům a bezpečnosti Česka.

Čína je výzvou v globální perspektivě

Ruskou agresí na Ukrajině se podle dokumentu do Evropy vrátilo použití vojenské síly jako prostředku k prosazování politických a ideologických cílů. „Riziko přímého vojenského ohrožení svrchovanosti a územní celistvosti České republiky zůstává nízké. I přesto je pravděpodobnost přímého vojenského útoku proti území České republiky nejvyšší od konce studené války, a to zejména jako součást širšího konfliktu či globálního strategického soupeření,“ uvádí strategie.

Čína pak představuje podle materiálu systémovou výzvu v globální perspektivě i v přímém působení vůči demokratickým zemím včetně Česka. Masivně zbrojí, posiluje vojenské schopnosti včetně jaderných sil či provádí kyberšpionáž, vypočítává strategie. Konflikt mezi Čínou a některými zeměmi regionu by měl vliv na bezpečnostní situaci v Evropě.

Dalšími zeměmi, které představují hrozbu, jsou podle dokumentu KLDR nebo Írán. Zdrojem nestability zůstává také západní Balkán vzhledem k mnoha nevyřešeným otázkám mezi jednotlivými státy a etniky. Bezpečnost Česka podle strategie ohrožují také konflikty na Blízkém východě a v Africe. Plynou z nich hrozby terorismu či nelegální migrace do EU.

Českou bezpečnost ale ohrožují i například organizovaný zločin, změna klimatu a zhoršování životního prostředí nebo šíření infekčních nemocí s pandemickým potenciálem.

Další osoby na sankčním seznamu

Ministr Lipavský uvedl, že z podkladových materiálů vyplývá, že Jevtušenkovi měli nebo mohou mít nějaké majetky v Česku. Věcí se bude zabývat mimo jiné Finanční analytický úřad (FAÚ), který může majetky zmrazit. „Možná stojí za zmínku, že jejich podnikání v Ruské federaci je součástí vojensko-průmyslového komplexu, má to i vztah k této oblasti,“ poznamenal ministr. Web iRozhlas.cz a Radiožurnál loni v březnu uvedly, že Jevtušenkovi patří pětihvězdičkový hotel Savoy Westend v Karlových Varech.

Vladimira Jevtušenka označil za předního ruského podnikatele, který společně se synem poskytuje značné zdroje ruské vládě. „V minulosti opakovaně pobýval na území Česka, což nyní rozhodnutím vlády nemůže,“ uvedl Lipavský.

Podle dokumentu má Jevtušenko dlouhodobě úzké vztahy s vysokými ruskými představiteli a je prominentním členem několika obchodních, podnikatelských a průmyslových komor, který přispívá k fungování strategických hospodářských odvětví, jež jsou značnými zdroji příjmů ruské vlády.

„Firmy dlouhodobě spojené s koncernem JSFC Sistema, který Vladimir Petrovič Jevtušenko založil a ve kterém má podstatný vlastnický podíl, vyrábějí a dodávají zbraňové systémy pro ozbrojené složky Ruské federace,“ uvádí dokument. Na svého syna Felixe podle materiálu převedl pod hrozbou sankcí část podílu ve společnosti JSFC Sistema.

Zařazení na sankční seznam znamená zákaz vstupu do Česka, znemožnění jakýchkoli finančních operací skrze české subjekty nebo zmrazení případného majetku v zemi. Zařazení na vnitrostátní sankční seznam vládě umožňuje takzvaný Magnitského zákon, který vešel v účinnost v lednu.

Kabinet Petra Fialy (ODS) v programovém prohlášení předpokládal přijetí takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv do konce letošního roku. Přípravu předlohy urychlila ruská invaze na Ukrajinu. Obdobné zákony mají z unijních zemí Francie, Nizozemsko, Lotyšsko nebo Estonsko. Zákon stanoví podmínky zápisu subjektů na vnitrostátní sankční seznam a postup přípravy návrhů na zařazení subjektů na unijní sankční seznam z českého podnětu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 27 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 4 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 5 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...