Běloruský soud potvrdil trest novináři z tamní polské menšiny, Varšava chystá odvetné kroky

Běloruský nejvyšší soud potvrdil trest osmi let vězení novináři a aktivistovi polské menšiny Andrzeji Poczobutovi (bělorusky Andreji Pačobutovi). Trest dostal letos v únoru, mimo jiné za údajné podněcování k sociální nenávisti. Varšava, která už dříve proces označila za politicky motivovaný, v reakci chystá odvetné kroky. Informovala o tom polská agentura PAP.

V reakci na potvrzení rozsudku Polsko doplní řadu subjektů spojených s režimem v Minsku na sankční seznam. Podle návrhu nařízení polského ministerstva vnitra, o kterém informovala agentura Reuters, by země také mohla až do dalšího rozhodnutí uzavřít svou východní hranici pro nákladní vozidla registrovaná v Bělorusku a Rusku.

„V souvislosti s potvrzením rozsudku v případu Andrzeje Poczobuta oznámím v pondělí rozhodnutí zařadit několik set představitelů režimu Alexandra Lukašenka na sankční seznam,“ oznámil polský ministr vnitra Mariusz Kamiński.

Ministerstvo vnitra rovněž plánuje až do odvolání pozastavit dopravu na hranicích s Běloruskem pro nákladní automobily, tahače včetně návěsů, které jsou registrovány na území Běloruska a Ruska, dodalo ministerstvo vnitra.

Poczobut je za mřížemi od března 2021

Policie Poczobuta zatkla v březnu roku 2021, od té doby je za mřížemi. Čelil obžalobě z „podněcování k sociální nenávisti“, „rehabilitace nacismu“ a „činnosti poškozující národní bezpečnost“. Polsko proces v březnu označilo za politicky motivovaný a roszudek za namířený proti polské identitě.

Devětačtyřicetiletý Poczobut je dlouholetým dopisovatelem listu Gazeta Wyborcza. Působil rovněž ve Svazu Poláků v Bělorusku (ZPB), což je organizace sdružující polskou diasporu. Úřady Poczobuta vinily konkrétně třeba z toho, že v médiích označil sovětský útok na Polsko z roku 1939 za agresi, uvedla běloruská organizace na ochranu lidských práv Vjasna. 

Agentura AP už dříve napsala, že Poczobut informoval také o rozsáhlých protestech, které v roce 2020 zachvátily Bělorusko po tehdejších prezidentských volbách. Jejich oficiální výsledky dlouholetému běloruskému vůdci Alexandrovi Lukašenkovi přinesly nové funkční období, opozice a západní země je ale považují za zfalšované. 

Varšava uzavřela přechod, Minsk omezil dopravce

Polsko už v únoru v reakci na Poczobutovo odsouzení uzavřelo přechod v Bobrownikách na hranici s Běloruskem, což byl poslední fungující přechod s Polskem v Grodněnské oblasti.

Minsk následně zavedl omezení pro polské dopravce; do Běloruska smějí vjíždět pouze přímo z Polska, nikoliv z území Litvy nebo Lotyšska. Varšava poté oznámila nové omezení pro hraniční přechod Kukuryki-Kazlovičy; zákaz by měl platit až do doby, než se běloruské úřady rozhodnou zrušit svá omezení pro polské dopravce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prkna a sukně. Bolivijky v krojích soutěžily ve skateboardingu

Dívky a mladé ženy z bolivijské metropole La Paz v tamním parku předvedly své dovednosti na skateboardu. Akce Warmis sobre Reudas, pořádaná ženským kolektivem skejtujícím v tradičních sukních pollera, upozorňovala na domorodé kořeny takzvaných cholitas a snažila se povzbudit více dívek k překonání strachu a vyzkoušení tohoto sportu.
před 41 mminutami

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Prezident Donald Trump USA obvinil Čínu z údajně největšího úniku volebních dat v historii a oznámil odtajnění dokumentů, které podle něj odhalí „šokující“ slabiny volebního systému v USA. Jeho tvrzení jsou v rozporu s dřívější analýzou zpravodajských služeb, a jak upozornil list The New York Times (NYT), Trumpem zmíněné údaje by Číně neumožnily s hlasy manipulovat. Trump dlouhodobě bez důkazů označuje výsledky prezidentských voleb z roku 2020, v nichž prohrál s Joem Bidenem, za zmanipulované.
03:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V pákistánském Karákóramu zemřel český horolezec Jaroslav Bánský

V pákistánském pohoří Karákóram ve čtvrtek zemřel šestačtyřicetiletý český horolezec Jaroslav Bánský. Spolu se dvěma členy české expedice se pokoušel o prvovýstup na horu Biarchedi II, uvedl rodinný přítel a horolezec Libor Dušek. Úmrtí potvrdilo ministerstvo zahraniční. Podle resortu je české velvyslanectví v Islámábádu ve spojení s tamní policií. Okolnosti neštěstí nejsou známy. O tragédii informoval také Blesk.
před 2 hhodinami

VideoZadržení Číňana a Čecha spolu souvisí, míní Votápek. Svoboda: Vyřeší to verdikt soudu

Čína vyšetřuje zadrženého českého občana pro podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Informaci Pekingu potvrdil ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), podle nějž případ nesouvisí se zatčením čínského občana tuzemskou policií na začátku roku. Exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) souhlasí s tím, že to je „diplomacie rukojmí“. O osudu českého občana podle něj rozhodne soudce v Praze, nikoliv „žádná vláda“. Zdůvodnil to možným odsouzením Číňana v tuzemsku, což by se pak dle něj i odehrálo v Pekingu. Bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti) doplnil, že jde o vytváření podmíněného fondu, což dle něj dělá i Moskva. Nesouhlasil však s tím, že další průběh závisí na soudci, poukázal na možnou milost prezidenta republiky. Oba případy spolu dle něj souvisí. Diskuzí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
před 4 hhodinami

USA dokončily další vlnu úderů na Írán, Teherán směřoval odvetu na Katar či Bahrajn

Americká armáda v pátek brzy ráno SELČ oznámila dokončení další rozsáhlé vlny úderů proti Íránu, v nichž pokračovala již šestou noc v řadě. Íránská státní média tvrdí, že zasaženo přitom bylo mimo jiné pět mostů v jižním Íránu, údery nepřežilo sedm lidí. Odvetným vzdušným útokům Teheránu v noci čelily Kuvajt a opakovaně také Bahrajn a Katar.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVýznam Hormuzského průlivu bude klesat, míní Hladík

Cesta Hormuzským průlivem bude muset být zadarmo, řekl v Interview ČT24 ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky na ministerstvu zahraničí Petr Hladík v souvislosti s konfliktem Íránu a USA. Hladík ale nevylučuje, že se skutečnost, že to zadarmo není, projeví třeba jen ve vyšších pojišťovacích nákladech. „Nicméně jako princip – zlikvidovat dohodu mezinárodního práva z roku 1981 o svobodné plavbě mezinárodními vodami je nemožné,“ podotkl a dodal, že by se tím vytvořil precedens a každý, kdo je poblíž „nějakého průlivu, by mohl žádat to samé“. Současné dění ale podle něj vede k tomu, že význam Hormuzského průlivu bude klesat. „Státy, i ty Zálivu, si uvědomily, že musí hledat alternativní cesty,“ poukázal. Řekl také, že vývoz ropy a otevření Hormuzského průlivu je naprosto zásadní pro přežití íránského režimu. Hladík hovořil i o jaderném programu Teheránu či o vztahu Izraele a USA. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 5 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl na 4930

Bilance obětí dvojice zemětřesení, která v červnu zasáhla sever Venezuely, stoupla za jediný den o více než sto na 4930. Uváděný počet zraněných zůstává již řadu dní beze změny na 16 740. Nezměnil se ani počet lidí bez domova, kterých je v současnosti údajně 17 907. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek večer oznámil předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Středeční bilance uváděla 4829 mrtvých.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.