Běloruský soud potvrdil trest novináři z tamní polské menšiny, Varšava chystá odvetné kroky

Běloruský nejvyšší soud potvrdil trest osmi let vězení novináři a aktivistovi polské menšiny Andrzeji Poczobutovi (bělorusky Andreji Pačobutovi). Trest dostal letos v únoru, mimo jiné za údajné podněcování k sociální nenávisti. Varšava, která už dříve proces označila za politicky motivovaný, v reakci chystá odvetné kroky. Informovala o tom polská agentura PAP.

V reakci na potvrzení rozsudku Polsko doplní řadu subjektů spojených s režimem v Minsku na sankční seznam. Podle návrhu nařízení polského ministerstva vnitra, o kterém informovala agentura Reuters, by země také mohla až do dalšího rozhodnutí uzavřít svou východní hranici pro nákladní vozidla registrovaná v Bělorusku a Rusku.

„V souvislosti s potvrzením rozsudku v případu Andrzeje Poczobuta oznámím v pondělí rozhodnutí zařadit několik set představitelů režimu Alexandra Lukašenka na sankční seznam,“ oznámil polský ministr vnitra Mariusz Kamiński.

Ministerstvo vnitra rovněž plánuje až do odvolání pozastavit dopravu na hranicích s Běloruskem pro nákladní automobily, tahače včetně návěsů, které jsou registrovány na území Běloruska a Ruska, dodalo ministerstvo vnitra.

Poczobut je za mřížemi od března 2021

Policie Poczobuta zatkla v březnu roku 2021, od té doby je za mřížemi. Čelil obžalobě z „podněcování k sociální nenávisti“, „rehabilitace nacismu“ a „činnosti poškozující národní bezpečnost“. Polsko proces v březnu označilo za politicky motivovaný a roszudek za namířený proti polské identitě.

Devětačtyřicetiletý Poczobut je dlouholetým dopisovatelem listu Gazeta Wyborcza. Působil rovněž ve Svazu Poláků v Bělorusku (ZPB), což je organizace sdružující polskou diasporu. Úřady Poczobuta vinily konkrétně třeba z toho, že v médiích označil sovětský útok na Polsko z roku 1939 za agresi, uvedla běloruská organizace na ochranu lidských práv Vjasna. 

Agentura AP už dříve napsala, že Poczobut informoval také o rozsáhlých protestech, které v roce 2020 zachvátily Bělorusko po tehdejších prezidentských volbách. Jejich oficiální výsledky dlouholetému běloruskému vůdci Alexandrovi Lukašenkovi přinesly nové funkční období, opozice a západní země je ale považují za zfalšované. 

Varšava uzavřela přechod, Minsk omezil dopravce

Polsko už v únoru v reakci na Poczobutovo odsouzení uzavřelo přechod v Bobrownikách na hranici s Běloruskem, což byl poslední fungující přechod s Polskem v Grodněnské oblasti.

Minsk následně zavedl omezení pro polské dopravce; do Běloruska smějí vjíždět pouze přímo z Polska, nikoliv z území Litvy nebo Lotyšska. Varšava poté oznámila nové omezení pro hraniční přechod Kukuryki-Kazlovičy; zákaz by měl platit až do doby, než se běloruské úřady rozhodnou zrušit svá omezení pro polské dopravce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...