BIS odhalila, že ruský agent platil známým osobnostem za šíření ruské propagandy v Česku

Nahrávám video
Události: Zjištění BIS o šíření ruských dezinformací v Česku
Zdroj: ČT24

Bezpečnostní informační služba (BIS) podle ředitele Michala Koudelky odhalila, že jeden z dlouhodobých agentů Ruska v České republice zajistil za úplatu několika tisíc eur šíření ruské propagandy, která se týkala rusko-ukrajinské války. Koudelka to řekl na konferenci o dezinformacích ve sněmovně. Zdrojem dezinformací je podle zjištění ČT také ruské kulturní centrum v Praze. Funguje dále i navzdory tomu, že jeho zřizovatel je na sankčním seznamu.

„Konkrétně šlo o to, že tento vlivový agent na žádost jednoho z nejvyšších orgánů ruské státní moci zajistil, aby se ve veřejném prostoru šířily narativy podporující zahraničněpolitické zájmy Ruské federace v souvislosti s válkou na Ukrajině. A k tomu byly využity i veřejně známé osobnosti,“ prohlásil šéf BIS.

Nahrávám video
BIS o záměrném šíření ruské propagandy v Česku
Zdroj: ČT24

Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) serveru Seznam Zprávy řekl, že v českých podmínkách jde spíš o výjimečný případ, ale i tak je hodný pozornosti bezpečnostních složek. „Je to případ identifikovaný našimi službami, ale spolupráce se specializovanými útvary policie je velmi úzká,“ řekl. Pokud budou odhaleny příslušné osoby, jejich šetření bude jistě pokračovat. Další podrobnosti či informace o známých osobnostech, které měly propagandu šířit, nechtěl doplňovat.

Premiér Petr Fiala (ODS) novinářům řekl, že působení ruské propagandy a dezinformačních kanálů v Česku je dlouhodobý problém. „Jsem rád, že všechny bezpečnostní složky postupují profesionálně a rozhodně, že se daří vliv ruských agentů eliminovat,“ uvedl. Česko dlouhodobě jedná podle toho, že je terčem zájmu ruských tajných služeb i propagandy, dodal.

Snahu o vlivové působení Ruska zachytila BIS i při prezidentské kampani letos v lednu, kdy telegramový kanál ruského státního média Sputnik vypustil falešné video s pozdějším vítězem voleb Petrem Pavlem. Ve videu tvrdil, že Česká republika by se měla zapojit do rusko-ukrajinské války. „K vlivové operaci byl využit i nepřiznaný telegramový kanál ruské státní propagandy v ČR,“ zmínil Koudelka.

Přímo z Ruska podle BIS pocházela i tvrzení o údajném verbování stovek osob mezi členy žoldnéřské Wagnerovy skupiny loni na podzim. „Dezinformace měla za cíl využít nastolený narativ pro potřeby interní ruské propagandy a sekundárně směřovala k podkopání přesvědčení obyvatel Česka o jednotné podpoře Ukrajiny a možná i k zahlcení státních institucí a bezpečnostních složek,“ doplnil.

Ještě před plnohodnotnou invazí Ruska na Ukrajinu zachytila BIS aktivity ruského vlivového agenta, proruského aktivisty, který pro akcentování ruské propagandy v Česku používal vybrané novináře. „Vedle reportáží z Česka financoval rovněž několik zahraničních výjezdů a po novinářích chtěl vytvářet materiály pro potřebu ruské strany,“ dodal Koudelka.

Rakušan: Česko nebylo na dezinformační válku dostatečně připravené

„Kdo v tuto chvíli řekne, že neví, co je to ruská propaganda, že neví, co je to ruská dezinformace při takto brutálním zasahování do podstaty demokracie v České republice, tak je slepý a hluchý,“ prohlásil Koudelka.

„Není to ojedinělé, takových případů je celá řada. (…) Ruská federace, jak nemá oficiální zdroje, tak musí používat těchto neoficiálních zdrojů, tak aby prosazovala své zájmy,“ uvedl předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS). Šéf resortu vnitra Rakušan připojil, že Česko nebylo na dezinformační válku dostatečně připravené.

Vládní kabinet zvažoval přijetí zákona pro boj s dezinformacemi, zatím ale od iniciativy upustil. „Dneska se bohužel z dezinformací stal nástroj boje mezi politickými stranami, když se to potom propíše do zákona, tak si myslí, že je to špatně,“ řekl k novele poslanec Patrik Nacher (ANO).

Dezinformace nejsou centrálně řízené

BIS zaznamenala i přímou snahu ruských entit o navázání vztahů s jedním z organizátorů protivládních demonstrací na podzim 2022, uvedl Koudelka. Dezinformační prostředí v Česku nicméně podle něj funguje primárně spontánně, není centrálně řízené, narativy prospěšnými Rusku se většinou jen inspiruje. „Přímé zásahy do českého informačního prostoru ze strany Ruské federace považujeme spíše za menšinové oproti domácí produkci,“ konstatoval. Na druhou stranu je však podle něj často složité původce najít a míru zapojení Ruska přesně popsat.

Za rizikové označil Koudelka aktivity dezinformačního a antisystémového spektra, kterým se věnují i mainstreamová média. Jde o masové demonstrace či ostentativní narušování veřejného pořádku, například prostřednictvím excesů u soudních jednání. „Právě potřeba dezinformátorů zvýšit svůj mediální dosah, počet podporovatelů a s tím spojený finanční profit vede k eskalaci jejich činnosti, kdy vyhledávají konfrontační situace a sami je vytvářejí,“ řekl.

Převažující motivací většiny původců dezinformací v Česku jsou podle Koudelky ideologické přesvědčení, veřejná pozornost či právě finanční profit. U části lidí je to pak nevědomost, že jejich sdělení dezinformací vůbec je.

Koudelka ve svém vystoupení zmínil i umělou inteligenci, v rukou Ruska či Číny může podle něj zcela ovládnout informační prostor ve prospěch útočící strany. „Umělá inteligence může velmi brzy ovlivnit různé prvky, které spojujeme s tvorbou a šířením dezinformací, a na to se musíme začít už teď připravovat,“ řekl.

Kulturní centrum jako další šiřitel dezinformací

Další institucí, která stojí za šířením dezinformací, je podle BIS Ruské středisko vědy a kultury v Praze 6. Jeho zřizovatelem má být ruská federální agentura Rosstrudničestvo, která figuruje na evropském sankčním seznamu. Ruské kulturní centrum je pro veřejnost oficiálně uzavřené, otevírá na jednotlivé akce jen několikrát do měsíce, aktivní je především na internetu.

Provozovatel centra vydal například dokument kremelské válečné propagandy. Pražské středisko nechalo dokument přeložit do češtiny. Na sociálních sítích nyní láká studenty na studium v Rusku a šíří i poslední válečný projev ruského vůdce Vladimira Putina. Lidé, kteří se v centru pohybují, nechtějí jeho činnost rozebírat, české úřady jej monitorují dlouhodobě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vládní koordinátorkou pro duševní zdraví bude Protopopová

Národní koordinátorkou politiky duševního zdraví byla jmenována psychiatrička Dita Protopopová, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO) po prvním jednání vládní Rady pro duševní zdraví. Na úřadě vlády podle něj vznikl nový odbor politiky duševního zdraví. Psychiatrické nemocnice zřizované ministerstvem zdravotnictví (MZd) potřebují investice za 2,7 miliardy korun, řekl také Babiš. Mají dohromady více než 3700 lůžek.
před 2 hhodinami

Babiš navrhuje odložení změn ve školním stravování. S koalicí to zatím neprobral

Změny ve školním stravování, které mají platit od letošního září, by se mohly odložit až na září 2027. Po pátečním jednání o vyhlášce, která mění pravidla pro složení školního jídelníčku stará 30 let, to prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Zatím podle něj ale nebylo nic definitivně rozhodnuto, protože návrh není projednaný v koalici, kterou ANO tvoří s SPD a Motoristy. V plánu jsou podle něj další jednání.
před 2 hhodinami

Sněmovna schválila odklad superdávky

Poslanci zrychleně v prvním čtení schválili návrh na odložení vyplácení superdávky dosavadním příjemcům sociálních podpor o čtvrt roku. Změní se zřejmě také částky životního minima od července místo od května. Sněmovna podpořila v úvodním kole i návrh koalice a ODS na změny pravidel svého jednání s cílem snížit možnost obstrukcí. Opozice ani posedmé neprosadila projednání návrhu na odvolání Tomia Okamury (SPD) z čela sněmovny.
04:47Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Poslanci z koalice a ODS podpořili omezení obstrukcí

Sněmovna podpořila v úvodním kole změny pravidel svého jednání s cílem snížit možnost obstrukcí. Novela zástupců koaličních ANO, SPD a Motoristů a opoziční ODS zejména omezuje řečníky při navrhování změn programu schůze a dává Sněmovně širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh. Další opoziční strany vznášejí k úpravám výhrady a chystají pozměňovací návrhy. Novelu jednacího řádu posoudí tři výbory, a to ústavně-právní, mediální a petiční.
před 6 hhodinami

Incidentů na železnici neubývá. Drážní úřad chce zvýšit bezpečnost

Drážní úřad se chystá důsledněji kontrolovat soukromé firmy i zavedené dopravce, kteří školí strojvůdce. Počet incidentů, kdy vlaky projíždějí návěstidla na červenou, považuje stále za příliš vysoký. K nehodám ale často dochází také kvůli bezohlednosti řidičů nebo chodců. Počet nehod na železnici i mrtvých na přejezdech loni oproti předchozímu roku vzrostl.
před 9 hhodinami

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
před 10 hhodinami

Místo drahého kovu bižuterie. Úřad varuje před šperky z asijských e-shopů

Kontroly Puncovního úřadu loni odhalily přes devět tisíc šperků nejasného původu, s neodpovídající ryzostí nebo s jiným druhem kovu, než obchodník uváděl. Největší riziko v současnosti představují nákupy na asijských e-shopech, kde si zákazník objedná šperk z drahého kovu, ale může mu dorazit jen bižuterie, popsala pro ČT předsedkyně Puncovního úřadu Jana Davídková.
před 12 hhodinami

Desítky premiérů i prezidentů. Bezpečnostní konference v Mnichově startuje

Bavorský Mnichov se opevňuje. Tradiční bezpečnostní konference se od pátku do neděle zúčastní zástupci 120 zemí, z toho 60 premiérů a prezidentů, a víc než stovka ministrů zahraničí a obrany. Včetně těch z tuzemska. Napjatá očekávání provází avizované vystoupení amerického ministra zahraničí Marca Rubia a jeho pohled na transatlantické vztahy.
před 13 hhodinami
Načítání...