BIS odhalila, že ruský agent platil známým osobnostem za šíření ruské propagandy v Česku

4 minuty
Události: Zjištění BIS o šíření ruských dezinformací v Česku
Zdroj: ČT24

Bezpečnostní informační služba (BIS) podle ředitele Michala Koudelky odhalila, že jeden z dlouhodobých agentů Ruska v České republice zajistil za úplatu několika tisíc eur šíření ruské propagandy, která se týkala rusko-ukrajinské války. Koudelka to řekl na konferenci o dezinformacích ve sněmovně. Zdrojem dezinformací je podle zjištění ČT také ruské kulturní centrum v Praze. Funguje dále i navzdory tomu, že jeho zřizovatel je na sankčním seznamu.

„Konkrétně šlo o to, že tento vlivový agent na žádost jednoho z nejvyšších orgánů ruské státní moci zajistil, aby se ve veřejném prostoru šířily narativy podporující zahraničněpolitické zájmy Ruské federace v souvislosti s válkou na Ukrajině. A k tomu byly využity i veřejně známé osobnosti,“ prohlásil šéf BIS.

24 minut
BIS o záměrném šíření ruské propagandy v Česku
Zdroj: ČT24

Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) serveru Seznam Zprávy řekl, že v českých podmínkách jde spíš o výjimečný případ, ale i tak je hodný pozornosti bezpečnostních složek. „Je to případ identifikovaný našimi službami, ale spolupráce se specializovanými útvary policie je velmi úzká,“ řekl. Pokud budou odhaleny příslušné osoby, jejich šetření bude jistě pokračovat. Další podrobnosti či informace o známých osobnostech, které měly propagandu šířit, nechtěl doplňovat.

Premiér Petr Fiala (ODS) novinářům řekl, že působení ruské propagandy a dezinformačních kanálů v Česku je dlouhodobý problém. „Jsem rád, že všechny bezpečnostní složky postupují profesionálně a rozhodně, že se daří vliv ruských agentů eliminovat,“ uvedl. Česko dlouhodobě jedná podle toho, že je terčem zájmu ruských tajných služeb i propagandy, dodal.

Snahu o vlivové působení Ruska zachytila BIS i při prezidentské kampani letos v lednu, kdy telegramový kanál ruského státního média Sputnik vypustil falešné video s pozdějším vítězem voleb Petrem Pavlem. Ve videu tvrdil, že Česká republika by se měla zapojit do rusko-ukrajinské války. „K vlivové operaci byl využit i nepřiznaný telegramový kanál ruské státní propagandy v ČR,“ zmínil Koudelka.

Přímo z Ruska podle BIS pocházela i tvrzení o údajném verbování stovek osob mezi členy žoldnéřské Wagnerovy skupiny loni na podzim. „Dezinformace měla za cíl využít nastolený narativ pro potřeby interní ruské propagandy a sekundárně směřovala k podkopání přesvědčení obyvatel Česka o jednotné podpoře Ukrajiny a možná i k zahlcení státních institucí a bezpečnostních složek,“ doplnil.

Ještě před plnohodnotnou invazí Ruska na Ukrajinu zachytila BIS aktivity ruského vlivového agenta, proruského aktivisty, který pro akcentování ruské propagandy v Česku používal vybrané novináře. „Vedle reportáží z Česka financoval rovněž několik zahraničních výjezdů a po novinářích chtěl vytvářet materiály pro potřebu ruské strany,“ dodal Koudelka.

Rakušan: Česko nebylo na dezinformační válku dostatečně připravené

„Kdo v tuto chvíli řekne, že neví, co je to ruská propaganda, že neví, co je to ruská dezinformace při takto brutálním zasahování do podstaty demokracie v České republice, tak je slepý a hluchý,“ prohlásil Koudelka.

„Není to ojedinělé, takových případů je celá řada. (…) Ruská federace, jak nemá oficiální zdroje, tak musí používat těchto neoficiálních zdrojů, tak aby prosazovala své zájmy,“ uvedl předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS). Šéf resortu vnitra Rakušan připojil, že Česko nebylo na dezinformační válku dostatečně připravené.

Vládní kabinet zvažoval přijetí zákona pro boj s dezinformacemi, zatím ale od iniciativy upustil. „Dneska se bohužel z dezinformací stal nástroj boje mezi politickými stranami, když se to potom propíše do zákona, tak si myslí, že je to špatně,“ řekl k novele poslanec Patrik Nacher (ANO).

Dezinformace nejsou centrálně řízené

BIS zaznamenala i přímou snahu ruských entit o navázání vztahů s jedním z organizátorů protivládních demonstrací na podzim 2022, uvedl Koudelka. Dezinformační prostředí v Česku nicméně podle něj funguje primárně spontánně, není centrálně řízené, narativy prospěšnými Rusku se většinou jen inspiruje. „Přímé zásahy do českého informačního prostoru ze strany Ruské federace považujeme spíše za menšinové oproti domácí produkci,“ konstatoval. Na druhou stranu je však podle něj často složité původce najít a míru zapojení Ruska přesně popsat.

Za rizikové označil Koudelka aktivity dezinformačního a antisystémového spektra, kterým se věnují i mainstreamová média. Jde o masové demonstrace či ostentativní narušování veřejného pořádku, například prostřednictvím excesů u soudních jednání. „Právě potřeba dezinformátorů zvýšit svůj mediální dosah, počet podporovatelů a s tím spojený finanční profit vede k eskalaci jejich činnosti, kdy vyhledávají konfrontační situace a sami je vytvářejí,“ řekl.

Převažující motivací většiny původců dezinformací v Česku jsou podle Koudelky ideologické přesvědčení, veřejná pozornost či právě finanční profit. U části lidí je to pak nevědomost, že jejich sdělení dezinformací vůbec je.

Koudelka ve svém vystoupení zmínil i umělou inteligenci, v rukou Ruska či Číny může podle něj zcela ovládnout informační prostor ve prospěch útočící strany. „Umělá inteligence může velmi brzy ovlivnit různé prvky, které spojujeme s tvorbou a šířením dezinformací, a na to se musíme začít už teď připravovat,“ řekl.

Kulturní centrum jako další šiřitel dezinformací

Další institucí, která stojí za šířením dezinformací, je podle BIS Ruské středisko vědy a kultury v Praze 6. Jeho zřizovatelem má být ruská federální agentura Rosstrudničestvo, která figuruje na evropském sankčním seznamu. Ruské kulturní centrum je pro veřejnost oficiálně uzavřené, otevírá na jednotlivé akce jen několikrát do měsíce, aktivní je především na internetu.

Provozovatel centra vydal například dokument kremelské válečné propagandy. Pražské středisko nechalo dokument přeložit do češtiny. Na sociálních sítích nyní láká studenty na studium v Rusku a šíří i poslední válečný projev ruského vůdce Vladimira Putina. Lidé, kteří se v centru pohybují, nechtějí jeho činnost rozebírat, české úřady jej monitorují dlouhodobě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

U Malacek nedaleko českých hranic se potvrdila kulhavka a slintavka

U Malacek na západě Slovenska, méně než 50 kilometrů od českých hranic, existuje podezření na další ohnisko slintavky a kulhavky, informoval v neděli kolem poledne na síti X ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Oznámil zpřísnění opatření na hraničním přechodu Břeclav-Brodské na dálnici D2 u Lanžhota na Břeclavsku, ta se ale dál budou týkat pouze kamionů. Přítomnost nákazy na místě v podvečer následně potvrdil slovenský protějšek Výborného Richard Takáč.
14:09AktualizovánoPrávě teď

Sanace území v okolí Hustopečí potrvá podle Hladíka měsíce

Sanace území v okolí Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku kvůli šíření toxického benzenu potrvá měsíce. Na jejím přesném postupu se však odborníci dosud plně neshodli, protože jde o bezprecedentní událost. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KUD-ČSL). Podle něj bude pro obnovení dopravy zapotřebí přesunout část železniční tratě v okolí.
před 4 hhodinami

Zvýšení výdajů na obranu jsme schopni vyřešit v rámci rozpočtu, řekl Hladík

Vláda je schopná vyřešit zvýšení výdajů na obranu v letošním roce na dvě procenta HDP ve stávajícím rozpočtu, nebude potřeba zvýšit schodek či měnit zákon o státním rozpočtu. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle informací ČT by bylo třeba v tomto roce najít v rozpočtu osm miliard korun. Hnutí ANO i SPD se pokusí vyvolat další jednání ve sněmovně na téma obranyschopnosti země, a to navrhováním mimořádných bodů programu. Zástupci SPD pak nevylučují, že budou iniciovat svolání další mimořádné schůze.
před 5 hhodinami

Turistický klub značí dvě nové stezky a upravuje rizikové trasy

Klub českých turistů (KČT) letos otevře dvě nové turistické trasy, obě v Jihomoravském kraji. Plánuje také nové varianty stávajících stezek, které jsou v místě přecházení frekventovaných silnic nebezpečné. V dubnu pak klub začíná s pravidelnou tříměsíční obnovou značení na třetině turistických tras.
před 9 hhodinami

O Erasmus byl loni rekordní zájem, na všechny se ale nedostane

Do zahraničí loni vyjel v rámci programu Erasmus+ rekordní počet studentů. Podle dat Domu zahraniční spolupráce (DZS) jich bylo už 35 tisíc, v roce 2019 to bylo bezmála 22 tisíc studentů. Zájem je každý rok vyšší, univerzity tak musejí některé přihlášky odmítnout nebo zkrátit délku pobytu. Rozpočet přidělený Evropskou komisí podle mluvčí DZS Martiny Nevolné nestačí, některé univerzity se tak rozhodly přispívat na výjezdy i z vlastních peněz.
před 10 hhodinami

Majitelé studní by si měli nechat po zimě zkontrolovat vodu

Kvalita vody v dálkových rozvodech je sledovaná nepřetržitě. Lidé, kteří mají studny, si ji ale musí kontrolovat sami. Rozbor by si měli nechat udělat aspoň jednou ročně, teď na jaře je na to ideální čas. Základní rozbory jsou dva, a to krácený a úplný. Který je potřeba udělat, určují laboranti hlavně podle toho, kde se studna nachází. Víc látek sledují třeba v okolí hnojených polí nebo silnic s hustou dopravou. Cena rozboru se většinou pohybuje kolem dvou tisíc korun.
před 12 hhodinami

Půl roku do voleb. Totožnost voličů půjde ověřit elektronicky

Do sněmovních voleb zbývá půl roku. Úřady se na hlasování už připravují. Nově bude možné volit z ciziny korespondenčně nebo se prokázat elektronickým dokladem.
před 13 hhodinami

Obranný rozpočet by se příští rok mohl přehoupnout přes 200 miliard

Tuzemský obranný rozpočet by nakonec mohl příští rok přesáhnout hranici 200 miliard korun. Oproti letošku jde o nárůst o přibližně 40 miliard. To je víc, než doteď vláda plánovala. ODS chce totiž nově prosadit výdaje na obranu ve výši 2,3 procenta HDP. Záměr má podporu koaličních partnerů.
před 13 hhodinami
Načítání...