Opozice si myslí, že by měl kabinet Petra Fialy (ODS) znovu předstoupit před sněmovnu se žádostí o důvěru. Důvodem je programové prohlášení vlády, které počátkem roku prošlo změnami. Původní dokument vznikal ještě před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu. Podle premiéra změny reagují právě na aktuální dění. Programové prohlášení letos zavazuje vládu například k prosazení důchodové reformy nebo úpravě státní energetické koncepce.
Kabinet by měl žádat o důvěru, zní z opozice. Nelíbí se ji změny v programovém prohlášení
Opozice chce, aby vláda ve sněmovně požádala o důvěru (zdroj: ČT24)
V následujících týdnech by měla pětikoalice představit právě důchodovou reformu nebo také úsporný balíček. Kromě toho by se letos měly stihnout i další věci. „Zvyšování energetické bezpečnosti – to je obrovský úkol, pokračujeme v tendru na dostavbu Dukovan, potřebujeme novou energetickou koncepci,“ nastínil Fiala.
Právě s aktualizací energetické koncepce letos počítá i současné programové prohlášení. Stejně je tomu i v případě předložení normy, která zakotví ústavní ochranu vody, či zákonem o rozvoji a řízení cestovního ruchu.
V plánu je i revize krizové legislativy tak, aby bylo řízení efektivnější a stát připravenější – například na pandemii, povodně nebo kybernetické útoky. „Konec roku 2023 je reálný, my s tím počítáme, setkávají se pracovní skupiny a je důležité, že se budou setkávat i se zástupci samospráv,“ sdělil vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Fiala: Není to cár papíru, chceme se dokumentem řídit
Programové prohlášení, se kterým Fialův kabinet získal důvěru v Poslanecké sněmovně, vláda upravila. Aktualizace platí k 1. březnu 2023. Provedené změny ale kritizovala opozice.
Z dokumentu vypadla třeba část, která slibovala za předpokladu dlouhodobě udržitelných veřejných financí snížit sociální pojištění u zaměstnavatelů. Například u inventury agend státu a představení plánu na snížení počtu úřednických míst je místo loňského roku až konec toho letošního.
Petr Fiala v Týdnu v politice řekl, že se vláda musela vyrovnávat s věcmi, se kterými se nedalo v době, kdy se dokument připravoval, počítat. „Pro nás to není cár papíru, chceme se jím řídit, proto jsme upravovali některé termíny,“ dodal.
Naopak až letos se počítalo se sankčním zákonem. Po ruské agresi na Ukrajině vláda práce na něm urychlila. Schválen byl loni, a tento týden se dokonce objevilo první jméno na národním sankčním seznamu.
Opozice nešetří kritikou
Opozici vadí nejen změny, ale i to, že s upraveným dokumentem kabinet nepředstoupil před poslance. „Není to v pořádku, v demokracii to má fungovat tak, abychom věci prodiskutovali, aby se k nim všichni mohli vyjádřit. Je přímo nutné, aby vláda znovu předstoupila před Poslaneckou sněmovnu,“ míní šéf SPD Tomio Okamura.
„Měli by přijít se znovu zodpovídat Poslanecké sněmovně a znovu žádat o důvěru. Naše vláda, i když bojovala s covidem, nikdy nezměnila programové prohlášení,“ reagovala předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová.